velicevojtech
komentáře u částí děl
„Dílo může být považováno spíše za esej než za povídku... Pouze student analytiky či zarytý fanoušek kriminologie jej může číst s určitým stupněm nefalšovaného zaujetí.“
- kritika
Vraždy v ulici Morgue byla ve své době velice revoluční povídka, která nastartovala celý jeden dodnes živý žánr, a chovám k ní z toho důvodu určitou úctu. To se ovšem o této říci nedá.
Nekonečné odstavce náhodného teoretizování (které, mezi námi, není ke čtenáři vůbec fér - je schopno na několik odstavců zpochybňovat celkem racionální úvahu a o několik stran poté se chytá dost chabých předpokladů), statika celého případu a konec, který (světe div se!) vůbec neexistuje, se dnes dají jen těžko zkousnout…
Co jsem si odnesl: Celkem solidní znalost toho, po jaké době a v jakém stádiu rozkladu vyplavou různé druhy mrtvol na hladinu řeky

Chtěl jsem dát čtyři hvězdy, ale vzhledem k tomu, že je tohle jediná z povídek, která mě dokázala skutečně dojmout, přidávám i tu poslední.
Mimochodem, netušil jsem, že někdo dokáže vyprávět dlouhosáhleji a chaotičtěji než já...

Bravurně napsaná povídka! Narozdíl od jiných povídek v tého sbírce, které neobsahují děj a zaměřují se více na pocity a úvahy (jako jedna nejmenovaná Žába), se to této skutečně daří a s hlavní postavou lze soucítit od začátku do konce.
Více takto talentovaných mladých autorů, prosím!

Povídku jsem četl včera večer a dnes ráno jsem měl problém se rozpomenout, o čem vlastně byla. A to není zrovna dobré...
Ale když opomenu toto, šlo o celkem fajnovou jednohubku, která neurazí ani nenadchne; ve výsledku jediné, co si budete pamatovat, je ta zvláštní (a rozhodně ne dobrá) práce s časem - začít číst v přítomném čase, potom chvíli normálně v minulém a jednu pasáž v jakémsi budoucím podmiňovacím, to je podle mne absolutně nefunkční chaos...
Mimo to, ***
PS.: Náhodně jsem si procházel mé komentáře k různým knihám a v této jsem si byl schopen všechny povídky víceméně přesně vybavit - s jednou výjimkou - ani když jsem jí teď listoval v knize, nemám pocit, že jsem jí kdykoli četl. To se mi nestává. Smutná vizitka...

Na autorce jsou vidět dvě věci - že je zkušený autor a hlavně, že ví o čem mluví.
Výborná povídka, skvěle zvolená délka a (narozdíl od většiny ostatních autorů této sbírky) děj.
Nic víc nepotřebuji, pět hvězd.

Fajnová povídka, svižně se četla, téma není příliš okoukané. Pointu jsem uhodl po pár stránkách, ale to jsem schopen tomuhle formátu odpustit.

Nuda! V půli přeskočeno a dočteno až později. Řidký obsah roztažený na příliš velký objem stran...

Téma zajímavé, zpracování průměrné. Řemeslně odvedeno solidně, ale pravděpodobně mi jako celek na moc dlouho neutkví...

Prapodivná variace na Jámu a kyvadlo se zvláštně zmateným průběhem a brakovým koncem, který mění celý příběh v jakousi rádoby metaforu na boj za lidská práva. Mezi ostatní povídky silně nezapadá. Na druhou stranu to je to jediné, co se dá ocenit - žádné bezduché romance á la každá druhá romanťárna, ani nekonečné vnitřní monology, ale povídka s určitým spádem a pokusem o kreativitu.
Za to dávám **, ale jinak vážně mišmaš...
