velicevojtech velicevojtech komentáře u částí děl

Záhada Marie Rogetové

„Dílo může být považováno spíše za esej než za povídku... Pouze student analytiky či zarytý fanoušek kriminologie jej může číst s určitým stupněm nefalšovaného zaujetí.“
- kritika

Vraždy v ulici Morgue byla ve své době velice revoluční povídka, která nastartovala celý jeden dodnes živý žánr, a chovám k ní z toho důvodu určitou úctu. To se ovšem o této říci nedá.
Nekonečné odstavce náhodného teoretizování (které, mezi námi, není ke čtenáři vůbec fér - je schopno na několik odstavců zpochybňovat celkem racionální úvahu a o několik stran poté se chytá dost chabých předpokladů), statika celého případu a konec, který (světe div se!) vůbec neexistuje, se dnes dají jen těžko zkousnout…

Co jsem si odnesl: Celkem solidní znalost toho, po jaké době a v jakém stádiu rozkladu vyplavou různé druhy mrtvol na hladinu řeky

11.07.2024 2 z 5


Pozdní léto, sobota odpoledne

Chtěl jsem dát čtyři hvězdy, ale vzhledem k tomu, že je tohle jediná z povídek, která mě dokázala skutečně dojmout, přidávám i tu poslední.
Mimochodem, netušil jsem, že někdo dokáže vyprávět dlouhosáhleji a chaotičtěji než já...

14.07.2023 5 z 5


Šťastně nezamilovanej

Bravurně napsaná povídka! Narozdíl od jiných povídek v tého sbírce, které neobsahují děj a zaměřují se více na pocity a úvahy (jako jedna nejmenovaná Žába), se to této skutečně daří a s hlavní postavou lze soucítit od začátku do konce.
Více takto talentovaných mladých autorů, prosím!

14.07.2023 5 z 5


Tajemství umírají osamělá

Pro mne velké pozitivní překvapení.

13.07.2023 4 z 5


Čokoláda na dně kornoutku

Povídku jsem četl včera večer a dnes ráno jsem měl problém se rozpomenout, o čem vlastně byla. A to není zrovna dobré...
Ale když opomenu toto, šlo o celkem fajnovou jednohubku, která neurazí ani nenadchne; ve výsledku jediné, co si budete pamatovat, je ta zvláštní (a rozhodně ne dobrá) práce s časem - začít číst v přítomném čase, potom chvíli normálně v minulém a jednu pasáž v jakémsi budoucím podmiňovacím, to je podle mne absolutně nefunkční chaos...

Mimo to, ***

PS.: Náhodně jsem si procházel mé komentáře k různým knihám a v této jsem si byl schopen všechny povídky víceméně přesně vybavit - s jednou výjimkou - ani když jsem jí teď listoval v knize, nemám pocit, že jsem jí kdykoli četl. To se mi nestává. Smutná vizitka...

13.07.2023 3 z 5


Vezmi si mě, když to dokážeš

Reálná. Zbytečně moc...

12.07.2023 3 z 5


Jak jsem šla na záchod

Na autorce jsou vidět dvě věci - že je zkušený autor a hlavně, že ví o čem mluví.
Výborná povídka, skvěle zvolená délka a (narozdíl od většiny ostatních autorů této sbírky) děj.
Nic víc nepotřebuji, pět hvězd.

11.07.2023 5 z 5


Nacpěte ji do škatulky

Přímočaré, jednoduché. Fajn.

10.07.2023 3 z 5


Pecka jak z broskve

Fajnová povídka, svižně se četla, téma není příliš okoukané. Pointu jsem uhodl po pár stránkách, ale to jsem schopen tomuhle formátu odpustit.

09.07.2023 4 z 5


Žába

Nuda! V půli přeskočeno a dočteno až později. Řidký obsah roztažený na příliš velký objem stran...

09.07.2023 1.5 z 5


Rodinné setkání

Téma zajímavé, zpracování průměrné. Řemeslně odvedeno solidně, ale pravděpodobně mi jako celek na moc dlouho neutkví...

09.07.2023 3 z 5


Bez šance

Prapodivná variace na Jámu a kyvadlo se zvláštně zmateným průběhem a brakovým koncem, který mění celý příběh v jakousi rádoby metaforu na boj za lidská práva. Mezi ostatní povídky silně nezapadá. Na druhou stranu to je to jediné, co se dá ocenit - žádné bezduché romance á la každá druhá romanťárna, ani nekonečné vnitřní monology, ale povídka s určitým spádem a pokusem o kreativitu.

Za to dávám **, ale jinak vážně mišmaš...

09.07.2023 2 z 5