vlkcz
komentáře u částí děl
Narozdíl od baronky z Erbannu jde o horror spíše kingovského stylu. Skvěle zpracovaný, stupňovaný, naprosto temný, s překvapivým závěrem.
Rozhodně povedená pocta Poeovi. Skvěle budovaná atmosféra a vůbec nevadí, že chybí nějaké vysvětlení.
Reálné, přitom dotažené možná až za hranice absurdity, vtipné, trochu úchylné, prostě Urban ve své nejlepší formě.
Pražské Jezulátko dělá zázraky. I když v Urbanově pojetí dost neobvyklé. Tajmné až mrazivé (koneckonců příběh je zimní ;-)), přitom lehce vtipné.
Jen jsem asi četl trochu jinou verzi, než je ve zde uváděné anotaci. Ale Urban sám uvádí, že některé povídky časem upravoval, takže možná je to tento případ.
Ale jinak skvělé.
Z celých Mrtvých holek asi nejslabší. Sice dobře navozená mysteriózní atmosféra, ale na Urbana průhledné a bez pořádného WOW efektu na závěr.
Klasický, mírně úchylný, ale i v povídce svěží Urban. A poprvé se zde objevuje jeho alter ego Max Unterwasser a jeho přítel doktor Rops, kteří vystupují i v některých jeho dalších knihách.
Skvělý prequel k Lesu mytág. Kompaktní povídka zabírající zhruba třetinu knihy. Osvětluje původ posedlosti George Huxleyho a jaký vliv měla zejména na jeho syna Stevena.
Tak tahle povídka je hodně zvláštní lyricko-epické vyprávění výzkumníka, který při nějaké nehodě naváže spojení se Zemí jako bytostí a vnímá její historii jako prožitky na svém a ve svém těle.
Aspoň takhle jsem to pochopil já. Ale je klidně možné, že někdo jiný to uvidí jinak.
Povídka velice zajímavá, ale nečte se úplně snadno, člověk se musí dost soustředit.
Tak 3,5*
Ryhopský les se přesunul do oblasti Newgrange v Irsku. Respektive tam zprostředkovává průchod. Vědec ze současnosti se blíže nespecifikovaným způsobem dostane těsně před zahájení stavby tohoto monumentu. Sbližuje se s Tigem (Lavondyss), který zná základy angličtiny. Poznává Tigovu magii a stává se jejím objektem.
Mrazivá atmosféra a napětí jako v nejlepších dílech H. P. Lovecrafta dělají z této povídky klenot celé sbírky.
Nevztahuje se přímo k Ryhopskému lesu, ale myšlenka, že představami tvoříme "realitu", je s ním v souladu. Celkově mi ale přišla předvídatelná a ne úplně originální. Podobný motiv se objevil, tuším, i v jedné Dickově rané povídce.