vlkcz přečtené 1069
Oldřich z Chlumu
2015,
Vlastimil Vondruška
Přiznávám, že pan Vondruška mým favoritem není a zřejmě se jím už ani nestane. Přečetl jsem několik dílů celé série, některé mě i docela zaujaly (hlavně Strážce boleslavského mystéria), ale většinou jsem je krátce po přečtení bez velké lítosti zapomněl. U Tajemství abatyše z Assisi bych za to byl rád, ale tam se mi to, bohužel jako na potvoru, stále nedaří. K této knize jsem tedy přistupoval s tím, že se dozvím něco ze "zákulisí". A opět z toho jsou rozpaky. První část je místy trochu samožerská, když si autor tu stěžuje, jak nemohl psát pod svým jménem, tu zas nenápadně podotkne, jaký byl za mlada horolezec a jak ho nebavil pískovec atd. Vše navíc psané takovým strejcovským hospodským stylem. Byl jsem zvědav na část, kde vysvětluje omyly, kterých se ve svých knihách dopustil. Bohužel se věnuje pouze takovým, jako například, jak vybruslil z toho, že Blanka byla Oldřichova první manželka, když už předtím žil s Annemarie a měl s ní dítě. A podobné drobnosti. Na zásadní věci, jako obsazení místa kancléře POII. kancléřem Karla IV. a podobné historické nesmysly, ale nedošlo. Chápu, že jde o oddechovou literaturu, která má pobavit, ale trvám na tom, že když už se v historickém románu použijí skutečné osobnosti a události, je třeba se držet historických faktů a nefabulovat o nich. A když už to je nutné pro spád příběhu, tak to někde v Epilogu uvést na pravou míru a vysvětlit, jako to dělají ve svých knihách například Steve Berry nebo Hana Whitton. Nejsvětlejší částí jsou tedy přidané povídky, kde se setkáváme s Oldřichovou konkubínou Annemarie, jak Oldřich přišel k Divišovi, s písařem Wolfgangem a jak se Oldřich setkal se svou ženou Blankou. V tomto případě však povídka, alespoň u mě, dojela na příliš velký počet postav propojených ještě větším počtem rodinných, příbuzenských či mileneckých vztahů, ve kterých jsem se prostě neorientoval. Takže pro obdivovatele Oldřicha z Chlumu asi must read, pro ostatní pak víceméně zbytečnost.... celý text
Batman: Vánoce
2023,
Lee Bermejo
2,5*, ale v podstatě jen za grafickou stránku. S nápadem převést Dickensovu Vánoční koledu do Batmanova světa jsem se prostě nepotkal. Ale to neznamená, že to u někoho jiného nemůže být jinak.... celý text
Zdroj
2000,
Ayn Rand (p)
Několik dní jsem přemýšlel, jaké hodnocení knize dát a jak ji vlastně hodnotit. S Ayn Randovou jsem se poprvé potkal zásluhou jejích esejů ve sborníku Ctnost sobectví a nedlouho poté i seriálové zpracování Atlasovy vzpoury (To je mimochodem pozoruhodné tím, že v každém díle hrají hlavní postavy různí herci). Měl jsem tedy zhruba představu, s čím mohu počítat. Předně jsem měl jasno v tom, že opět budu hodně polemizovat s určitým černobílým viděním autorky. Zejména s tím, že vidí především "elity", lidi tvůrčí a jejich závislost na práci ostatních poněkud přehlíží. Je pravda, že se v románu objevuje např. postava elektrikáře Mika, který do určité míry sdílí Howardův pohled a vášeň, ale dělníci v lomu jsou popisováni jako stádo, které následuje nějaký zvyk a nízké zájmy. Přitom logický další krok v úvaze by byl, z čeho by Howard své domy stavěl, kdyby i tito "obyčejní" následovali svou "vášeň", protože lámání kamene jí může být jen těžko. Literárně je třeba se smířit s tím, že postavy jsou především typy, které mají své vlastnosti (a chtělo by se říci osud) jasně dány a procházejí jen minimálním vývojem. Také motivy jejich jednání jsou sice často jasné, ale přitom jen těžko uvěřitelné a pochopitelné. Těch minusů by se dala najít ještě pěkná řádka, ale přesto nakonec těch 5* dávám bez výčitek, protože jde o knihu nesmírně podnětnou, možná inspirující, ale hlavně zanechávající spoustu otázek. Jako třeba jak by se autorka stavěla k současným USA (u EU je to zřejmé). Zda by Trumpa s Muskem viděla jako vizionáře, kteří vedou tupé masy k lepším zítřkům nebo jako psychopaty, kteří stejné masy manipulují kvůli uspokojení svojí hybris. Jednoznačně doporučuji všem, kteří v knize nehledají jenom příběh, ale jsou ochotni přemýšlet a klidně s autorkou polemizovat. Protože prostoru k obojímu je v této knize spousta.... celý text
Sudetenland
2023,
Leoš Kyša
Zajímavý myšlenkový experiment: Co by mohlo být, kdyby nebylo tolik Němců po válce odsunuto. Jako koření přidána detektivní zápletka, skvělé bylo i prokládání vlastního textu "novinovými" zprávami z roku 1990, ať už skutečnými či smyšlenými či odkazy na dobové události. V kontextu příběhu jsem si často kladl otázku, zda si autor při psaní uvědomoval, že při popisu života neodsunutých Němců ve své alternativní historii do značné míry popisuje podmínky, ve kterých žila německá menšina po vzniku ČR v roce 1918. Na knize je znát, že jde o "vypsaného" autora, děj se valí kupředu, kde je třeba být vážný, je autor vážný, kde to tak nutné není, pustí uzdu svému smyslu pro humor, takže čtenář je ke knize doslova přikován. Jako drobné mínus vidím velké množství postav, kde jsem se zejména v klanu Bittmanových často ztrácel jako mezi Aureliány Buendíi ve Sto rocích samoty, a poněkud kýčovitý závěr, který šlo už zhruba od poloviny knihy předvídat. Ale určitě jde o příjemné překvapení na závěr roku 2024.... celý text
Rabínka v zácviku
2023,
Kamila Kopřivová
Střípky osobního příběhu prokládané osudy významných žen židovské historie doplněné reáliemi židovského způsobu života tvoří nevšední koktejl, který se díky krátkým kapitolám dobře čte a poskytuje čtenáři spoustu zajímavých informací. A to i těm, pro které judaismus není úplně neznámý. Závěrečný průchod židovskými svátky v průběhu roku už jenom podtrhuje celkový dojem.... celý text
Tufova dobrodružství (6 povídek)
2000,
George R. R. Martin
Autistického Tufa si musí každý zamilovat. Jednotlivé povídky se dají číst samostatně, ale ještě větší smysl dávají, pokud se čtou jako román s časovými skoky. Přestože se často řeší ekologická témata, nabízí Martin i spoustu náhledů do lidské psychiky, setrvačnosti naučených názorů. Za mě naprosto skvělé.... celý text
Nesnesitelná lehkost bytí
2006,
Milan Kundera
Na jednu stranu uchvacující jazyk i forma, na druhou stranu určitá schematičnost postav i děje. Kundera sám se vymezoval proti tomu, aby román byl vnímán politickou optikou, ale zasazením do doby i reálií roku 68 a následující normalizace se od dobových konotací jde jen těžko oprostit. Ale i přes drobné výhrady jde o vynikající román, který na mě subjektivně ale působil zbytečně chladně, díky snaze o co největší objektivitu.... celý text
Půlnoční knihovna
2022,
Matt Haig
Ten základní nápad s knihovnou je výborný. Samotné téma už tak objevné není, mě osobně se vybavovaly dvě knihy, které pracovaly s podobnou myšlenkou, byť zpracovanou jinak (a subjektivně řečeno poutavěji). Veronika se rozhodla zemřít a Čapkův Obyčejný život (i když ten jsem četl už dávno, takže možná, že jde spíš o můj dojem z knihy, kterou jsem četl před nějakými 40 lety, než o skutečnou knihu). Ale i tak je to napsané velice čtivě a to i přes nelehké téma.... celý text
Přitažlivost planety Krypton
2022,
Jiří Mádl
Prvotina a hned takováhle pecka. Co by za takovouhle knihu dali i ostřílenější autoři. Pravda, občas jsou dialogy trochu chaotické, ale jinak... Celé to působí, jako kdyby Mádl psal o sobě, přitom (až na tu starší partnerku) se svým hrdinou toho moc společného nemá. Ale ten prokres (autokorekce mi to teď opravila na progres, ale vlastně proč ne?) vnitřního světa postav, klobouk dolů. Asi největší překvapení letošního končícího roku.... celý text
O andělovi
2024,
Pavel Čech
Poetické, s nostalgickou atmosférou. Kresby jsou nedílnou součástí textu a výsledný dojem ještě znásobí.
Nejsme tady pro zábavu
2024,
Nina Lykke
Nevím. Asi to není špatné, ale mě tahle knížka prostě nesedla. Možná jsem čekal něco jiného, našel jsem i pár pasáží, které mě zaujaly, ale jako celek mě to nezaujalo. V podstatě všechny postavy jsou na ránu, ta hlavní asi nejvíc, a to i přesto, že jsem jí dobře rozuměl a svým způsobem i chápal. Často se mi vybavovaly Podivuhodné příhody Ingrid Winterové, které taky napsala Norka a které na mě působily stejně. Rozháraně a chytající moc zajíců najednou.... celý text
Noční směna (20 povídek)
2023,
Stephen King
Sbírka povídek, takže klasicky některé výborné, jiné slabší. Z těch, které mi přišly nejlepší bych vyjmenoval žánrově čisté Prokletí Jeruzalémské, Děti kukuřice nebo skvělého Trávníkáře, kterého ovšem beru jako parodii na strašidelné příběhy. Na druhou stranu je zde ale i několik v podstatě jen lehce nahozených, ale nedotažených nápadů (Noční příboj nebo Muž, který miloval květiny).... celý text
Gulliverovy cesty
2004,
Jonathan Swift
Stylem odpovídá době, kdy byla kniha napsána. Obsahem je bohužel až nesnesitelně současná. Za těch 300 let se toho moc nezměnilo. Zaujalo mě, že ačkoliv byl Swift stejně jako C. S. Lewis duchovní, tak se bez Boha a náboženství, alespoň v téhle knize obešel.... celý text
Fazóna
2022,
Miika Nousiainen
"Minulý týden se konala sestřenčina svatba. Stejní lidé, stejné jídlo a víceméně stejná nálada. Na pohřbu se nakládá o talíř míň. Čili jednodušší sešlost. Taky na oslavence se nekladou moc vysoké nároky a tolik se nehýří veselými vtipy." Může být kniha, která začíná na pohřbu zábavná? Překvapivě ano, pokud tedy člověk rozumí a vychutnává trochu cynický severský smysl pro humor. Možná, že ho Nousiainen ve Fazóně nepoužíval tolik jako v Kořenech, taky to stáří, nemoc a smrt jsou v téhle knize cítit víc, ale díky kontrastu pak více vynikne. Kromě toho jsme konfrontováni s tématy, která jsou často vnímána jako kontroverzní, ale zde jsou podána tak lidsky (i když občas politicky nekorektně), že to snad nikoho nemůže pobouřit. Neuvěřitelně osvěžující a nelze jinak než 5*.... celý text
Kocour, který zachraňoval knihy
2022,
Sósuke Nacukawa
Taková YA pohádka pro bibliofily. Četlo se to dobře a v rámci YA literatury kvalitní. Na druhou stranu zase nic až tak výjimečného. A už vůbec nechápu, jak se tahle kniha může objevovat jako desátá nejčtenější v letošní ČV (téma 1). Vždyť Rintaróovi jsou kočky obecně lhostejné a i Tygr ho spíš štve, i když na konci se mu po něm stýská. Prostě nechápu.... celý text
Návod k použití železnice
2023,
Jaroslav Rudiš
Při čtení knihy jsem si často připomínal Murakamiho O čem mluvím, když mluvím o běhání. Stejně jako japonský autor se zde Rudiš vypisuje ze své "úchylky". Ale co už, každý nějakou máme. Jenže je jen málo takových, kteří dokáží svou lásku k něčemu tak nepoetickému jako je běh, při kterém se člověk akorát zpotí, nebo hlučná a špinavá železnice přetavit do slov a vět, které poetické jsou. A představit předmět svého zájmu takovým způsobem, že i laik je nakonec zvědavý a zaujatý. Autobiografické vyprávění, doplněné spoustou historických faktů a zajímavostí, stejně jako praktickými postřehy i pro obyčejného uživatele železnice, který ji používá výhradně pro přesun z místa A do místa B. Klobouk dolů.... celý text
Děvčátko Momo a ukradený čas
2005,
Michael Ende
Stejně jako Nekonečný příběh i Děvčátko Momo ukazuje bohatost fantazie, kterou měl Michael Ende. Název i styl vyprávění člověka jakoby nasměrují k pohádkám, ale ten příběh je veskrze současný, i když je už přes padesát let starý. A přestože je hrdinkou malá holčička, je především o nás dospělých. Téměř hororový závěr se vůbec nevylučuje s pohádkovým finále, takže nezbývá než smeknout před autorovým mistrovstvím. Jasných 5*... celý text
Permanentní portfolio: Dlouhodobá investiční strategie podle Harryho Browna
2024,
Craig Rowland
Rozhodně je dobře, že kniha byla přeložena. Jedná se totiž o skvělého průvodce po investičních možnostech, které i nám svět nabízí. Ke knize samotné mám pouze dvě drobné výhrady. První je geografická, kdy se pro Neameričany řeší, podle mně zbytečně, problematika amerického daňového systému. Informace to jsou sice zajímavé, ale pro našince vcelku k ničemu. Ale když jsem tak procházel ten popis federálních, státních či lokálních daní a jak je minimalizovat, jsem vděčný za náš, byť nedokonalý a v podstatě jednoduchý systém. V souvislosti s tím, jak autoři kladou důraz na potřebu hlídat každou desetinu procenta, kterou nám z investic odčerpávají, mi přijde až trochu úsměvné, řešit geografickou diverzifikaci majetku. Chápu, že proti politickým rizikům jde o solidní prevenci, ale z pohledu nákladů na uschování majetku, cesty za ním a dalších s tím spojených... No nevím Druhá drobná výhrada se týká doby vydání. Podle všeho jde cca o rok 2012. Proto zřejmě chybí zmínky o kryptoměnách. Tipoval bych, že autoři by je řadili do spekulativního variabilního portfolia, ale mám za to, že v dnešním světě bych je už považoval za plnohodnotnou investici už s ohledem na to, že nejsou závislé na fiat měnách. Ale to jsou víceméně drobnosti. A pro začínajícího investora jde o skutečně hodnotnou příručku.... celý text
Vykolejený čas
2004,
Philip K. Dick
Skoro půl knihy jde vlastně o popis života na maloměstě s reáliemi Ameriky 50. let. S trochu zvláštním hrdinou, jeho "normálními" příbuznými a sousedy a novinovou soutěží. Prostě žádné SF. Člověk pořád čeká nějaký Stepford a ono to nakonec přijde odjinud. Už u tohohle raného Dicka lze vidět jeho klasická témata. A už tady se setkáme s jeho klasickým stylem. Jen je ještě trochu přímočařejší, takže možná na seznámení s autorem jeden z vhodnějších titulů.... celý text
Smrt na jazyku
2013,
Jan Bauer
Zase o kousek lepší než předchozí díl. Děj se odvíjí zejména od dosud neobjasněné, téměř roční, absence záznamů o činnosti Karla IV., což dává autorovi spoustu prostoru pro fabulace. Druhá linka se točí kolem římského ex-tribuna Coly di Rienzo a jeho snahy vrátit Římu jeho antickou úlohu "osy světa", k čemuž mu má posloužit návrat papeže z Avignonu do Věčného města a nejenom formální titul pro panující římské císaře. Čtivě napsaný román, bez velkých historických faulů, navzdory více dějovým linkám kompaktní příběh.... celý text