Yarwen
komentáře u částí děl
Povídka vyprávěná z poloviny prostřednictvím novinových článků nás zavede do bitvy proti obrovským tvorům, kteří pomalu přeměňují Evropu v jednu velkou slizkou hroudu bláta. Z mého pohledu je jakoby šitá horkou jehlou, slabá, a to i přes poměrně vtipnou pointu v závěru. (30%)
Českému, polskému a uherskému národu vládne přemyslovec Václav Otakar IV. a s jedním s jeho nejbližších pomocníků - Pernathem - prochází čtenář tento výborný příběh, ve kterém se pomocí tajné zbraně a bratrskému společenstvu bojuje proti anglickým intrikám o nadvládu nad mořem, jakožto o kontrolu nad objevenými koloniemi. Velmi povedená novela, jež si zaslouží čtyřhvězdičkové hodnocení (79%).
Sympatický pokus o alternativní českou historii, kdy na trůnu sedí Rudolf III. (a není to Darek Vostřel), syn Rudolfa II., a pokouší se vyslat námořní výpravu, aby objevila Austrálii. Do toho ovšem hází vidle církev. Z mého pohledu je příběh trochu uměle tlačen směrem k tomu, aby byl pro čtenáře překvapivý, chyběl fous, abych dal hvězdu navíc (50%).
Druhý text, který se mi od tohoto autora dostal do ruky, a stejně špatný jako ten první. Jakoby text psal talentovaný žák základní školy. Na nové stránce nová myšlenka, jež je v protikladu s tím, co bylo napsáno o pár listů dříve. Samotná vodní podoba golema mi moc nesedla, ale budiž. Nicméně příběh je to prostoduchý, postava Lucie tahá za nitky tak, že je Krobot vlastně zbytečný, na rabínova slova o tom, že oživení golema přinese jeho tvůrci zmar, autor jaksi zapomněl, a tak dále. Nacpat do povídky ještě pátý element už asi nebylo třeba, ale je to asi jediná věc, kterou bych pochválil. (25%)
Vilmu Kadlečkovou jsem měl vždy spjatou s Dračím doupětem, a proto jsem byl na první text, který se mi dostal k ruce, velmi zvědavý a natěšený. Příběh o snovačce a Přemyslovi je spíše novelou, než povídkou, a tvoří základní stavební kámen antologie Imperium Bohemorum. Pojednává o Krokových dcerách, přežívajících coby legendy do dnešních dnů. Je poměrně těžkopádný a ne příliš zábavný, avšak obsahuje zdařilá přirovnání (hlasitě říhá a na rande chodí v teplákách - ano, toť dnešní dekadentní trend kulturně zaostalejších jedinců, kteří netuší, že při zívání je třeba rukou si zakrývat ústa), či malou zmínku o Dračím doupěti. Přesto je náročný a čtenář musí zapnout mozek, aby si dokázal poskládat souvislosti, jež jsou odhalovány postupně (což odradí skupinu duševně jednodušších čtenářů, kterých snad není tolik). Co ale nakonec vyzdvihuje novelu nad průměr, je poselství, kdy čtenář přemýšlí o češství jako takovém - hádáme se mezi sebou, místo abychom se spojili v záchraně o vlastní národní identitu, neboť jako země jsme z pohledu světa takřka zanedbatelní. V záplavě cizích vlivů, bez vztahu k českému dědictví, bez vlasteneckého ducha, postupně zmizíme v propadlišti dějin. Na rozhádaných Krokových dcerách je to krásně ilustrováno. Která z nich nakonec obětuje své sobecké zájmy pro záchranu českého odkazu? Za tento morální apel dávám konečných vlasteneckých (nikoliv nacionalistických) 54%.
Akční sci-fi o boji Společenství proti rebelům. Téma téměř klasické, jen ten sloh je takový divný - takto jsme psali své vlastní příběhy na základní škole. Pro dospělého čtenáře je četba tak trochu utrpením. Autor je mladý a má prostor se do budoucna zlepšovat, nicméně tady hodnotím jen čtrnácti procenty.
Autor se chopil poměrně obtížného tématu, nicméně popasoval se s ním velmi zdařile. Odlehlé místo, ponurý les, zima - atmosféra je dobrá, Cikáni jsou nazýváni Cikány, jen ty vrány ještě mohl trochu víc prolnout do příběhu. Nakonec 71% a o fous čtyři hvězdy.
Jahann zaprodá svou ruku ďáblu a od té doby se začnou dít krvavé a tudíž zlé věci. Příběh je snadno předvídatelný, nicméně napsán je velmi dobře a ode mě si odnáší 70%.
U fantasy spisovatelů cítím k těm ženského pohlaví despekt. Romantické fantasy pro naivní dívky patří spíše do sekce Harlekýna. Povídka Zuzany Minichové však bezpochyby patří k tomu lepšímu, s čím se lze ve světě fantasy setkat. Postkatastrofický svět, ve kterém se mladý adept snaží uspět ve zkoušce v podobě medových šachů proti robotovi, pocházejícímu ještě z dob před úpadkem civilizace, je skvělým východiskem pro rozehrání zajímavého příběhu. Škoda, že se ani v tomto případě autorka neubránila troše té romantiky, v celku ale vyznívá dílko velmi dobře. (58%)
Poměrně naivní povídka o tom, že v budoucnosti bude každý mít svého domácího elektronického asistenta. Ovšem dojde k vraždě, ve které jeden zavirovaný asistent hraje svou roli. 32%.
Člověk se nenaděje, a zničeho nic postupně přijde o všechno, co má, a najednou bojuje o holý život. Tady si Fabian asi vyzkoušel téma, jež pak plně rozvinul v knize Invocatio Elementalium. A přesto tuto povídku hodnotím ještě výše než knihu! (88%)
Městem se pohybují bojovné nestvůry, kterým se říká Tygři. I hlavní hrdina je jedním pronásledován. Akční, ale hloupé a nepovedené. Pokud by to napsalo dítě, dobrá, ale od dospělého autora bych čekal něco více než pár kapek znalostí z japonské kultury. 11%.
O muži, kterého životem provázel přízrak smrti. Krátká povídka, jednoduchý námět, konec mě příliš nenadchl, ale celé je to napsáno velmi zručně a slohově příjemně, proto dávám nadprůměrných 59%.
Záměr dobrý (byť autor jen možná bez invence kopíroval Bradburyho, ale nedokážu posoudit), nicméně provedení plytké, bez barvy, špatné. Tohle téma se na povídku nehodilo, na pár stránkách není možné do hloubky prokreslit psychologie postav, a tak ať už příběh dopadne jakkoliv, nepociťuji ani tu nejmenší emoci. 29%.
Divoká a zábavná jízda s Kráskou a Bestií. Červenák si nebere servítky a svižně - vtipným tempem kosí zombíky bez ohledu na jejich původní rasu, pohlaví či věk. Za mě výborných 73%.
Mikrokapsle řízená chirurgem plave tělem a snaží se opravit poškozené orgány či vyléčit jiný problém. Už to tu bylo ve Čtyřlístku i v Simpsnech, tohle je ale neméně zábavné, protože tělem proplouvá i vir, který se snaží zachytit operátora s kapslí do své sítě. Za mě výborných 74%.
Povedený kousek, ve kterém je člověk vychováván kočkovitou šelmou pro jistý zábavný účel lidí. Nechybělo mnoho ke čtvrté hvězdičce, kdyby autor věnoval jen trochu větší úsilí několika posledním větám (69%).
Trochu bláznivá honička, ve které obchodník s produkty konkurenční firmy utíká před pohůnky organizace, jež má tamní obchodní území za své. Docela dobré, kdyby povídku napsalo dítě, velmi triviální a slabé v případě dospělého. Za mě jedna hvězda o ten nejmenší fous (11%).
Dva horolezci se přenesou na stejné místo, ale v paralelním světě. Snad jsem neprozradil moc, s ohledem na to, že autor toto naznačuje již v první větě - nicméně vysvětlení příčiny tohoto přenosu je poměrně naivní. Zápletka je prostoduchá a čtenář, který čeká na pointu, jež by vytáhla povídku nad průměr, se ničeho nedočká. Velmi slabé, 17%.
Posádka kosmické lodi rutinně zkoumá novou planetu, na které ovšem narazí na prvky mimozemské civilizace. Technika se záhadně rozpadá a roboti přestávají poslouchat - je neznámá civilizace přátelská či nepřátelská? Zničit planetu nebo se i nadále pokoušet o kontakt? Je jedinec ochoten a schopen obětovat sama sebe, aby pomohl zachránit svět?