martin č. oblíbené citáty

„ Já považuji válku za hroznou věc, nikoli však tak hroznou, abychom snášeli všechno, jen abychom se válce vyhnuli. Jestliže není nic důležitějšího než mír, proč tedy všichni horujeme pro rovnoprávnost a volnost slova a proč vyzdvihujeme svobodu?.....Mír doprovázený spravedlností a ctí je nejkrásnější a nejprospěšnější majetek, je-li však doprovázene zbabělostí a hanbou, je to nejostudnější a nejškodlivější ze všech věcí. (Polybios: Dějiny II, kniha IV./31)“
— Polybios

„ ...chtěl bych požádat své současníky i budoucí čtenáře,...jestliže zjistí, že jsem se v některé části svého díla dopustil úmyslně chyby a zamlčel jsem pravdu, aby mně to bez milosti vytkli. Pokud jsem tak učinil z nevědomosti, aby mně to vzhledem k rozsahu tohoto spisu a jeho širokém záběru odpustili. (Dějiny IV - kniha XVI/20)“
— Polybios

„ (11)Autoři spisů o historii ani jejich čtenáři nemají jen sledovat výčet samotných činů, nýbrž především to, k čemu před těmi událostmi, v jejich průběhu a po jejich uskutečnění došlo. (12) Potlačíme-li v historii údaje o příčinách, realizaci a záměru toho, co se stalo a o tom, zda to přineslo očekávaný výsledek, nebude to odborný výklad, nýbrž řečnické cvičení, které sice přináší chvilkové potěšení, ale vůbec žádný užitek pro budoucnost..... (6)Já totiž tvrdím, že nejdůležitější částí historie jsou důsledky událostí, jejich průvodní jevy a zejména jejich příčiny. (Polybios: Dějiny II, kniha III./32,33)“
— Polybios

„ Proto císař (...) chtěl zjistit, proč (barbarské kmeny Limigantů) opustily svá sídla , toulají se po různých oblastech a proti zákazu dorážejí na římské hranice. (...) Tu oni prosili císaře o milost (...) a jsou připraveni převzít v rámci římského světa (...) země zcela odlehlé, aby (...) vzali na sebe povinnosti i jméno tributariů (= úsídlených spojenců platících daně a poskytujících brance). ...Císař (...) všem jim dovolil vstoupit.... Podnítila ho totiž touha po majetku a (...), že získá velmi mnoho lidí (...) a bude si z nich moci vybírat nejsilnější rekruty, (...) Tato naděje se ovšem římskému státu nejednou nevyplatila. (Dále následuje popis útoku dotyčného kmene přímo na osobu císaře, po překročení hranice a tímto vynucená bitva.) Dějiny římské říše za soumraku antiky (s.246 XIX-11)“
— Ammianus Marcellinus

„ (Výklad o různých advokátech): Mezi nimi je na prvním místě spolek těch, kdo zasévají různé hádky, přetřásají je na tisíci stáních a otírají se o dveřa vdov i o prahy bezdětných mužů; a jestliže (...) zvětří nepatrné ložisko řevnivosti, osnují nevraživá nepřátelství.... (11) Druhá je odrůda těch, kteří se zabývají právní vědou, již zahubily neshody v protichůdných zákonech...kupčí i s tím, co prozívají (...) a aby se zdálo, že do hloubky rozumějí právu, citují ( ...) již neznámé zákony a vymyslíš-li si, že jsi úmyslně zabil svou matku, slibují, shledají-li tě zámožným, že ti jejich četba mnoha zapomenutých děl dopomůže k osvobození. (13) Třetí skupina (...) V době, kdy jsou soudcové zaneprázdněni rozmanitými starostmi, nerozpletitelně zauzlují právní případy a přičiňují se, aby se všechno klidně zapletlo do sporů a komplikovanými otázkami záměrně šálí soudy, jež jsou svatyněmi spravedlnosti, když postupují správně, ale zrádnými a nevyzpytatelnými jámami, dostanou-li se na scestí. A jestliže do nich nějaký polapený nešťastník padne, vyvázne odtud až po desetiletích, vysátý až do morku kostí. Čtvrtý druh tvoří nestydové, svéhlavci a nevzdělanci, kteří (...) po předčasném propuštění ze základní školy (....) vybízejí kteréhokoliv poctivce, aby se zbytečně soudil (...) a teprve v okamžiku soudního střetu se poučují o jménu svého chráněnce (...) Dějiný římské říše za soumraku antiky XXX-4-(9-13)“
— Ammianus Marcellinus

„ (o presumpci neviny) ...Numeria, jenž byl předtím správcem Narbonské provincie a jenž byl obžalovaný jako zloděj, vyslýchal (caesar Julianus) s neobyčejným censorským zápalem a veřejně před tribunálem, kam měl kdokoli volný přístup. Když se obžalovaný hájil popíráním toho, co mu bylo kladeno za vinu, a jeho tvrzení se v ničem nedalo vyvrátit, tu výbušný řečník Delfidius, který ho mocně napadal, zvolal rozčilen nedostatkem důkazů: „Jak bude kdokoli moci být, nejvýtečnější caesare, prohlášen někdy za viníka, postačí-li zapírat?“ Pohotový Julianus odpověděl: „A kdo bude moci být pokládán za nevinného, dosáhne-li se cíle pouhou žalobou?“ Dějiny římské říše za soumraku antiky (XVIII-1, s. 200)““
— Ammianus Marcellinus

„ (...) Nikdo z nich (Galů) si také nikdy neutne jako v Itálii ze strachu před brannou povinností palec, kteréžto místy nazývají „murci“. (...) Dějiny římské říše za soumraku antiky (XV-12, s. 122)“
— Ammianus Marcellinus

„ ...( O uvolnění vojenské kázně a nepravostech dvořanů za předchozího císaře Constantia II.) K takto hanebným poměrům přibyly zlořády ve vojenské kázni, poněvadž vojáci místo bujarého křiku nacvičovali změkčilé písničky a mužům ve zbrani už nesloužily za lože jako dříve kameny, nýbrž peřiny a pružná lehátka. Poháry byly těžší než meče, neboť z hliněné nádoby se již styděli pít.... Přihodilo se v týchž dnech, že na rozkaz , aby přišel holič ostříhat císaři (Julianovi) vlasy, vešel kdosi okázale oděný. (Císař) Julianus při pohledu na něj užasl a pravil: „Přikázal jsem zavolat nikoli správce důchodů, nýbrž holiče!“ Dějiny římské říše za soumraku antiky XXII - 4(6,9) s. 326-7“
— Ammianus Marcellinus

„ Proto si i (císař) Valens zasloužil odpuštění, jestliže ve vší ostražitosti chránil svůj život, jejž mu proradníci dychtili vyrvat. Avšak neodčinitelné bylo, že v královské pýše prchlivě podle jednoho a tého práva sužoval zlovolným pronásledování viníky i nevinné, aniž činil nějaký rozdíl mezi tím, co si zasloužili, takže tehdy, když se ještě pochybovalo o zločinu, neměl císař žádné pochybnosti o trestu, a leckteří se dříve dozvěděli, že byli odsouzeni, než to, že upadli v podezření. ... Ó přeslavná vědecká vzdělanosti, propůjčená šťastným lidem z nebes, která jsi často zušlechtila i neřestné povahy! Co všechno bys v oněch chmurných dobách napravila, kdyby se býval (císař) Valens mohl tvým prostřednictvím dovědět, že vláda – jak ji definují filosofové – není ničím jiným než péčí o cizí blaho a že znakem dobrého vladaře je držet na uzdě svou moc, odolávat touze mít všechny věci i čelit výbuchům nesmiřitelného hněvu. (Dějiny římské říše za soumraku antiky XXIX-1(18) a 2(18), s. 563, 573)“
— Ammianus Marcellinus

„ Je lepší připustit nebezpečí, že bude zachráněn viník, než odsoudit nevinného.“
— François-Marie Arouet

„ Historie je lež, na níž jsme se shodli.“
— François-Marie Arouet

„ Chovejte v úctě ty, kdo hledají pravdu, ale mějte se na pozoru před těmi, kdo ji najdou.“
— François-Marie Arouet

„ S každou historickou retrospektivou je spojen jeden problém: všechna naše ohlédnutí jsou totiž poznamenána tím, že víme, jak to doopravdy bylo dál. Naše interpretace dějinných událostí je nutně ovlivněna znalostí toho, co přišlo pak – tedy poznatkem, jenž byl aktérům v daném okamžiku odepřen. Zkušenost s moderní politikou napovídá, že ti, kdo ji ovlivňují, bloudí v podstatě slepě od jednoho rozhodnutí k druhému, i při vší své prozíravosti a přes všechny poradce. Budoucí děje dovedou velcí státníci sice předvídat, avšak ani ti největší z nich je nedokáží předem vidět, alespoň ne v tom smyslu, jak to sami o sobě tvrdívají jasnovidci. Průměrný politik nedohlédne dál než k bezprostředně následujícím volbám, což bezpochyby platilo i o politicích působících na sklonku římské republiky. (doslov knihy Caesarovy římanky)“
— Colleen McCullough

„ Je dobré, aby lidé mezi rozličné národy šly pro spatření obyčejů a mravů lidí cizí krajině obývající a tak nejsouce doma válení, potom uměli se k lidem chovati. Neboť to vídáme, že nad ty, kteří ustavičně doma leží, nic nebývá horšího a zhovadilejšího, protože ti, neokusivše bídy a psoty ničemuž naprosto nerozumějí a k ničemuž potřebnému přimlouvati se neumějí. Nad člověka neumělého, necvičeného a doma váleného nic nemůže být horšího, protože ten všechno jiné tupí, haní a všemu se posmívá, za nepořádné pokládá všechno, co z jeho hlavy a z jeho mozku nepochází. Takoví obyčejně bývají všickni ti doma válení a v rozkoších vychovaní panáčkové :-)“
— Oldřich Prefát z Vlkanova

„ Za úpadku hledáme útěchu v neužitečných zálibách, když jsme poznali, že naše vlastní řemeslo nám působí více zklamání a trýzně než druhým prospěchu. (Císař chudých)“
— Antonín Trýb

„ Době nic neprospěje údiv ani rozhořčení nad moudrostí nebo pošetilostí mrtvých. Každý chápe minulé události, jak se mu hodí: škodolibé uspokojení z našich omylů ospravedlní mnohou lenost a naše hrdinství nastaví jen samolibému příjemné zrcadlo. Vždy si budou lidé žít po svém, vše přizpůsobí svým potřebám, žádostem a prospěchu. Zločiny i ctnosti předků jsou potomkům leda k zbytečnému tlachu. (Císař chudých)“
— Antonín Trýb

„ ... Musinianovi se v tomto směru rovnal...Prosper, který velel (v Galii) tamnějšímu vojsku. Byl to člověk ostudně liknavý, jenž – jak praví komik – pohrdnuv řemeslem zlodějským, loupil veřejně. :-) Dějiny římské říše za soumraku antiky (XV-13, s. 124)“
— Ammianus Marcellinus

„ Je to takřka pohoda, když člověk neví, kdo je, odkud přichází ani kam jde“
— Arto Paasilinna

„ Staré knihy čtou jen intelektuálové, a ty jsme už dokonale zvládli; právě u nich je nejméně pravděpodobné, že by četbou knih zmoudřeli.“
— Clive Staples Lewis

„ Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.“
— Jan Amos Komenský

„ Budoucnost je něco, kam se každý z nás dostane rychlostí 60 minut za hodinu, a to bez rozdílu, kdo to je a co udělá.“
— Clive Staples Lewis

„ Neznám vás ani polovinu tak, jak bych rád; a ani polovinu vás nemám rád tak, jak si zasloužíte. (Společenstvo prstenu)“
— J. R. R. Tolkien

„ Vím, že nic nevím!“
— Sókratés

„ - Jak uplatní člověk svou moc nad druhým, Winstone? - Tím, že ho přinutí trpět. - (...) Poslušnost nestačí. Pokud netrpí, jak si můžeš být jistý, že podléhá tvé vůli a ne své vlastní. Moc spočívá v tom, že člověk způsobí druhému bolest a ponížení, že se lidské vědomí roztrhá na kusy a zase složí do nových tvarů, podle toho, jak si usmyslíme.“
— Eric Arthur Blair

„ Ani blízkost těl nemůže sblížit vzdálená srdce.“
— Mika Waltari

„ Toho, čeho jsem se dopustil já, byste se bývali dopustili taky... Možná jste měli víc štěstí než já, ale nejste lepší. (Laskavé Bohyně)“
— Jonathan Littell

„ Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti. Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců.“
— J. R. R. Tolkien

„ Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné.“
— Antoine de Saint-Exupéry