martin č. komentáře u knih

Dobré. Nejnovější bárovky se mi líbí trochu méně než starší tituly (možná je to ale jen tím, že už jsem se knih v minulosti nabažil - všechny jsou na jedno brdo, co si budeme povídat), tahle mě bavila ale zase docela dost. Zajímavý příběh první feministky Olympe de Gouges i nechutná atmosféra období jakobínského teroru. Najděte si pak všechny možné aktéry revoluce. Nepřežil skoro nikdo. Brrr.

03.03.2025

Vynikající kniha. Obsahově i stylisticky. Útlá co do počtu stránek, silná co do příběhu a kvality. Až mě překvapilo, jak se množství nitek (či větví, když hlavní postava je genealog) na konci pospojovalo v jedinou. Závěr byl pro mne opravdu překvapivý. Mezi lidmi vždy byli a vždy budou dobří lidé a svině. A těžká doba to odkryje a zvýrazní. Bavil mě Kennedy :-)
A ještě poznámka - jsem rád, že se genealogií neživím, ještě bych dopadl jako Pavel (Jinak mě totiž matriky také baví a taky hledám předky až do 17. století - dnes je to nascanované na webu).

2 20.02.2025

Strašnej brak :-) Odposloucháno před pár měsíci a už nevím o čem to bylo :-) Římské reálie popisované bez chyby, ale literárně (ještě že jsem to jen poslouchal)....no strašněj brak :-)
...jo vlastně mi tam trochu vadilo, jakého blbce dělali z Claudia.

2 31.01.2025

Odposloucháno jako audiokniha načtená pro český rozhlas, patrně zkrácená. Nikdy bych neřekl, že mě tak bude bude bavit a zajímat život Bedřicha Smetany (já 19.století a jeho obrozence totiž moc neprožívám). Ale poslouchalo se to výborně. Co naplat, Pavel Kosatík umí. Budeme muset se ženou na tu "Prodanku" někdy zajít.

31.01.2025

Knížka není vůbec špatná, vlastně by jí slušel ještě o trochu lepší formát (klasický) a pevná vazba (jak podobné knížce autora o Baktrijských králích ). Hezké fotky.

Jako sběratel jsem si pořídil hlavně kvůli těm mincím, ty jsou ale vlastně u poslední dynastie egyptských faraonů celkem jednoduché: na 90% je buď na stříbrných tetradrachmách hlava zakladatele Ptolemaia I., méně často hlava některého z následovníků, vyjimečně ženy v rodě, vzadu pak orel. U zlata je to podobné. Na velikých bronzech je vlasatá hlava Dia a pak je velké množství různorodých bronzů. To je asi vše.

O to víc mě potěšily stručné dějiny vlády jednotlivých Ptolemaiovců, v průběhu skoro 300 let vlády i s rodokmenem:

Takže stručně sám pro sebe si je shrnu (jen ty nejdůležitější, bez matek a sester - Kleopater, Arsinoé a Berenik):

- Ptolemaios I. Soter (323/305-282) - vojevůdce Alexandra velikého, schopný zakladatel dynastie
- Ptolemaios II. Filadelfos (284-246) syn předchozího, ne tak dobrý voják, ale vzdělaný, schopný, obklopen dobrými lidmi, Egypt jde nahoru.
- Ptolemaios III. Euergetes (246-222) - syn předchozího, schopný vládce, excelentní voják, Egypt na vrcholu, dobyl dokonce Babylon.
Ptolemaios IV. Filopator (222-204) - syn předchozího, nastoupil ve 20ti, zhýralec, Egypt začal za jeho vlády díky nezájmu o vládu trvale upadat.
- Ptolemaios V. (204-180) syn předchozího nastoupil jako dítě (záznam na Rosetské desce), když vyrostl a chtěl vládnout sám, zabili ho. Egypt tudíž šel nadále do kytek.
- Ptolemaios VI. Filometor (180-145)a Ptolemaios VIII. Eurgetes (164/145-116) synové předchozího. P. VI. nejprve jako dítě, pak pod regentstvím, nakonec relativně schopný vládce a obratný diplomat ve složitých podmínkách, špatné vztahy s bratrem P. VIII, který vládl v Kyréně. První, který musel poslouchat Řím a vyjednávat si u něj podporu. Ptolemaoios VIII. - krutý, lepší vláda až jako samostatná na konci života.
- Ptolemaios VII. (145) - syn šestky, ihned zavražděn strýcem P. VIII.
- Ptolemaios IX. (116-81) a Ptolemaios X. Alexander (107-88) synové předchozí generace, v neustálém vzájemném sporu.
Ptolemaios XI. dosazen Sulou, zabil matku, zlynčován davem, dynastie vymřela po meči.
- Ptolemaios XII. Auletes (80-51) - nemanželský syn P. IX. vládl dlouho, plně závislý na Římu (dlouhá vláda stále samostatného Egypta byl vlastně úspěch)
- Kleopatra VII. (31-30) - dcera předchozího - tu všichni známe Caesar, Antonius a lovestory.

28.01.2025

Četli jsme holkám na přeskáčku s manželkou. Ze začátku hódně zdlouhavé a moc se mi do toho nechtělo. Postupně se děj ale rozběhl. Knížka má klasické "tolkienovské pohádkové schéma" s poměrně jasně rozlišitelným dobrem a zlem a děj je vlastně cesta odněkud někam s nějakým jasným cílem a spoustou zápletek, kde se vykreslují charaktery postav a čtenář k nim získává trochu vztah. Ale jo, šlo to.

2 17.01.2025

Odposlouchal jsem k modelařině jako audioknihu (zpracování pro rozhlas). Je to jako obvykle od P. Kosatíka výborné, neuvěřitelně mi to rozšířilo obzory, doteď jsem měl o hlavních slovenských aktérech povědomí jen na úrovni jméno-celkové zaměření/funkce. Ač je knížka vlastně v popisech stručná a hodnotící (u aktérů je víceméně jasné zda jsou z odstupu času ze svých skutků kladní či záporní), tak musím říct, že těch informací a soudů je naprosto vyváženě, právě tolik aby člověk nebyl zahlcen a přitom byl vtažen do děje a pochopil podstatu věci. Třeba jen to, jak jsme my Češi vlastně Slovákům nikdy nerozuměli. V audio zpracování chyběly asi 2 příběhy, tak jsem je musel obratem dočíst v tištěné podobě. Vřele doporučuji.

4 16.01.2025

Poslouchal jsem to jako audioknížku. Faktograficky věrné, historické reálie asi bez chyb, má to spád a poslouchá se to dobře (určitě i čte). Ale literárně je to vlastně strašnej brak :-) Ostatně jako všechny podobné knížky. Naivní černobílý příběh jak od Karla Maye, kdy víte, že to dobře dopadne, ale bez debaty jsou vám hlavní hrdinové sympatičtí a fandíte jim. Za rok si z toho asi nebudu pamatovat lautr nic. Jako kulisa k modelařině je to nicméně fajn :-)

4 14.11.2024

Druhý díl Šikmého kostela mne pohltil beze zbytku stejně jako díl první. Budí to emoce a člověk má potřebu vědět, jak to s postavami bude dál. Přitom podobný způsob hltavého čtení mám spojený spíše s "brakovější" literaturou resp. beletrií, kterou čtu např. spíše kvůli popisu mého oblíbené prostředí nebo doby, a proto jí odpouštím různá literární klišé a za rok z nich nevím nic. Do čtení Šikmého kostela jsem byl ponořen právě tímto způsobem a přesto ho shledávám na výsost kvalitním, knihy navíc nutí velmi k zamyšlení. O dějiny Ostravska jsem dosud nejevil prakticky zájem. Paní autorce se to však povedlo změnit. Hluboká úcta jí i všem obětem této bezútěšné doby končící v pekle mezi hákovým křížem a rudou hvězdou. Doporučuji přečíst! Sám čtu už třetí díl.

19 01.10.2024

Před víc jak 25 lety jsem byl z knížky paf. Teď jsem ji poslouchal znova jako audiknihu a už to takové "wau" nebylo. Mám sice rád pomalejší tempo starších děl, ale tohle bylo až moc. Začátek hodně silný, úplný závěr také, ale většina byla zdlouhavá až příliš. Pro dobrý nápad a ten dojem, který ve mně bezmála 30 let přetrvával nicméně ponechávám původních 5 hvězd :)

Moc dobrá a záslužná kniha. Když jí byla plná knihkupectví (reklamu to má opravdu silnou), nevěnoval jsme tomu moc pozornost, ale ve chvíli, kdy si má drahá manželka koupila a četla už druhý a třetí díl, řekl jsem si, že to také zkusím.

Někdo tu píše, že se těšil na kroniku a dostal červenou knihovnu. No. Ono asi psát rodinnou ságu úplně jinak nejde. A náhodou, i když to ty prvky má, literárně mi přijde dílo paní Lednické velmi slušné. Není to vůbec ušité horkou jehlou, ani klišovité a naivní, naopak je to napsané moc dobře a věrohodně.
A ta záslužnost? Ta se týká tématu, moc těžkého života havířů a jejich rodin, přiblížení opomíjené problematiky Těšínska, jeho pohnuté historie, složitého soužití Čechů a Poláků (a jak je v doslovu zmíněno). A to autorka pro zjednodušení zatím vynechala Slezany, Němce a Židy. Nacionalismus je holt blbost a vede k půtkám a válkám a válka je vůl.
Faktograficky je to tedy skvělé a vlastně (jak je zvykem), vylíčené na příběhu smyšlených postav vystihuje dobu a atmosféru podstatně lépe než všechny suché dokumenty.

A jeden takový osobní postřeh (možná malinko SPOILER) - nevím, jestli to byl záměr nebo náhoda dokládající pravdivost a výstižnost obou děl? Mám moc rád píseň Jarka Nohavici "Těšínská" (to je to druhé dílo). A její text tu na mne problikával pravidelně hned na několik místech knížky.

"u Larische na zahradě trhal bych květy své nevěstě" - stejně jako Pawel Barboře.
"Měl bych krásnou ženu a tři děti
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti - stejně jako Ludwik
celý dlouhý život před sebou
celé krásné dvacáté století" - ano i tohle si tu postavy myslí.

"Tramvaj by jezdila přes řeku nahoru" - přesně tam, kde se dělí na konci knížky hranice.
"ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká" - ano

Tyhle verše na mne opravdu ve velmi podobných větičkách probleskovaly. Měl jsem radost.
Ale jinak mě kniha dojímala jak starou bábu, až jsem měl slzy na krajíčku. Přečtěte si to taky!

32 16.09.2024

Na Zamarovském je vidět, že měl všechny starověké hrdiny a civilizace, ale i jejich romantické objevitele 19. a 20. století nesmírně rád a vážil si jich. Díky tomu dokázal (a platí to i když jsou jeho knihy víc jak 60 let staré) vdechnout vlastně velmi nudné disciplíně archeologie punc dobrodružství a napětí, kdy prostě chcete vědět, jak to tehdy dopadlo. Díky němu mám rád starověk dodnes.
V téhle knížce je pro mě nejzajímavější (pokud vlastní trojskou válku znáte už nazpaměť) Schliemannovo putování za dětskými sny.
V Troji jsem byl jako turista v roce 2009. Ve srovnání s mnoha dalšími antickými městy v okolí (Pergamon, Efes, Hierapolis,...) je určitě nezajímavá, ale ten pocit, že jste v TÉ Priamově Tróji, o níž jste četli báje už jako dítě, stojí za to.

Posloucháno opět jako audiokniha. Ani zdaleka se nevyrovná trilogii Vzpomínka na zemi, pořád se tam najde ale dost zajímavých nápadů. Opět velmi odosobněný styl.

1 30.07.2024

Vojtěch Zamarovský - Najväčší Slovák. Teda aspoň pro mne.
V mládí mě tahle knížka (a vlastně právě všechny od Vojtěcha Zamarovského) nesmírně ovlivnila/y. Rozvinuly mou lásku ke starověku.
Četl jsem ji několikrát. Teď jsem si ji po letech odposlouchal k večerní modelařině výborně načtenou p. Soukupem.

Jasně, je to 60 let staré, poznání je dál, je tam dost archaických pohledů daných dobou komunismu, navíc je to vážně stručný průlet. Občas jsou tam i vyslovené nepravdy (koriguje to např. recenze na stránkách https://rim.me.cz/ ) křesťanské císaře v závěru - Valentiniana, Gratiana, Constantia...hodnotí velmi nespravedlivě.

Přes tohle všechno a s přihlédnutím ke stáří je to nicméně pořád úžasná kniha postihující celé dějiny antického Říma se všemi aspekty. A tak beletristicky čtivě podaná, že je radost i po těch letech ji číst nebo poslouchat. Nemám obecně rád paralely historie s dnešní dobou, přirovnání Zamarovského jsou vše v této (i jiných knihách) vtipné, nápadité, výstižné a často moudré. Tato schopnost vtáhnout čtenáře do literatury faktu, kterou máte chuť číst jedním dechem jako román, byl asi největší dar pana Zamarovského. Z knihy také čiší, nakolik si V. Zamarovský starých Římanů vážil a jak celý starověk miloval. A to se mi na tom taky moc líbí.

5 19.07.2024

Hu! Ale jo. Docela dobrý. Kdysi jsem od O. Nefa přečetl několik knih a bavily mně dost (včetně povídek či románu z Arkádie - Měsíc mého života, myslím). Teď mám rád především Neffovy úvodníky na Neviditelném psovi. Od Ultimu jsem čekal možná malinko víc (i když ne samozřejmě žádnou hlubokou literaturu), ale pobavilo mě to. Poukazování na nešvary a trendy dneška je docela trefné.

2 17.07.2024

Kapitola o fotbalu je nejlepší. Kvůli ní to stojí za to číst. Ale i na jiná místa jsou inspirativní.

17.07.2024

Velmi dobré, odposlouchal jsem to jako audio knížku vlastně jen proto, že od Kinga neznám vůbec nic a chtěl jsme to napravit a narazil zrovna na tenhle psychologický román. A musím říct, že mě fakt mile překvapil a vtáhl do děje. Krom dobře řemeslně napsaného a vystavěného příběhu a postav bylo velmi zvláštní a zajímavé i téma. Dar, či spíš prokletí hlavní postavy Johnnyho. Úvahy s tím spojené jsou vážně dobré! Všichni jsme nevěřící Tomášové a každý věříme tomu, čemu chceme. Někdy nás posune střet s nějakou situací a někoho ani to ne. Jen myslím, že druhá hlavní záporná postava by se na konci zachovala ve skutečnosti jinak (nechci spoilerovat). Ale pro děj románu to bylo samozřejmě ideální rozuzlení. Jeden z nejlepších klasických románů ze současnosti, se kterým jsem se v poslední době setkal.

7 17.07.2024

Opět stejně zajímavé myšlenky a nápady jako v předchozích dvou dílech. S hlavní hrdinkou proplouvající staletími jsem se však ve srovnání s předchozími postavami nedokázal ztotožnit skoro vůbec. V kombinaci s tím, že poslední díl je zdaleka nejdelší, hodnotím ho jako nejslabší z celé trilogie. Kdybych to neposlouchal jako audioknihu, možná bych měl s dočítání některých pasáží problém. Pořád je to ale výborné a kvalitní sci-fi a jako celek rozhodně doporučuji.

5 02.07.2024

Stejně dobré jako předešlý díl. Opět vynikající nápady a myšlenky, člověk chce vědět, jak to bude dál. Díky úžasnému a překvapivému závěru hodnotím Temný les ještě o chlup lépe než předchozí Problém tří těles.

10 02.07.2024

Celou trilogii jsme odposlouchal jako audioknihu, nutno říct, že výborně načtenou. I když je to ve srovnání s euroamerickou literaturou asi bez emocí a s postavami se člověk tak nesžije, co se týká děje a především nápadů a myšlenek, je to neuvěřitelně dobré, pestré. A taky dost napínavé. A protože jsem nedávno poslouchal i staré klasické sci-fi Asimova či Herbetra, ve srovnání s těmito (jinak dobrými díly) i aktuální, moderní a současné a uvěřitelné.

8 02.07.2024