martin č.
přečtené 634
Pod znakem orla
2012,
Simon Scarrow
Poslouchal jsem to jako audioknížku. Faktograficky věrné, historické reálie asi bez chyb, má to spád a poslouchá se to dobře (určitě i čte). Ale literárně je to vlastně strašnej brak :-) Ostatně jako všechny podobné knížky. Naivní černobílý příběh jak od Karla Maye, kdy víte, že to dobře dopadne, ale bez debaty jsou vám hlavní hrdinové sympatičtí a fandíte jim. Za rok si z toho asi nebudu pamatovat lautr nic. Jako koulisa k modelařině je to nicméně fajn :-)... celý text
Šikmý kostel 2
2021,
Karin Lednická
Druhý díl Šikmého kostela mne pohltil beze zbytku stejně jako díl první. Budí to emoce a člověk má potřebu vědět, jak to s postavami bude dál. Přitom podobný způsob hltavého čtení mám spojený spíše s "brakovější" literaturou resp. beletrií, kterou čtu např. spíše kvůli popisu mého oblíbené prostředí nebo doby, a proto jí odpouštím různá literární klišé a za rok z nich nevím nic. Do čtení Šikmého kostela jsem byl ponořen právě tímto způsobem a přesto ho shledávám na výsost kvalitním, knihy navíc nutí velmi k zamyšlení. O dějiny Ostravska jsem dosud nejevil prakticky zájem. Paní autorce se to však povedlo změnit. Hluboká úcta jí i všem obětem této bezútěšné doby končící v pekle mezi hákovým křížem a rudou hvězdou. Doporučuji přečíst! Sám čtu už třetí díl.... celý text
Šikmý kostel
2020,
Karin Lednická
Moc dobrá a záslužná kniha. Když jí byla plná knihkupectví (reklamu to má opravdu silnou), nevěnoval jsme tomu moc pozornost, ale ve chvíli, kdy si má drahá manželka koupila a četla už druhý a třetí díl, řekl jsem si, že to také zkusím. Někdo tu píše, že se těšil na kroniku a dostal červenou knihovnu. No. Ono asi psát rodinnou ságu úplně jinak nejde. A náhodou, i když to ty prvky má, literárně mi přijde dílo paní Lednické velmi slušné. Není to vůbec ušité horkou jehlou, ani klišovité a naivní, naopak je to napsané moc dobře a věrohodně. A ta záslužnost? Ta se týká tématu, moc těžkého života havířů a jejich rodin, přiblížení opomíjené problematiky Těšínska, jeho pohnuté historie, složitého soužití Čechů a Poláků (a jak je v doslovu zmíněno). A to autorka pro zjednodušení zatím vynechala Slezany, Němce a Židy. Nacionalismus je holt blbost a vede k půtkám a válkám a válka je vůl. Faktograficky je to tedy skvělé a vlastně (jak je zvykem), vylíčené na příběhu smyšlených postav vystihuje dobu a atmosféru podstatně lépe než všechny suché dokumenty. A jeden takový osobní postřeh (možná malinko SPOILER) - nevím, jestli to byl záměr nebo náhoda dokládající pravdivost a výstižnost obou děl? Mám moc rád píseň Jarka Nohavici "Těšínská" (to je to druhé dílo). A její text tu na mne problikával pravidelně hned na několik místech knížky. "u Larische na zahradě trhal bych květy své nevěstě" - stejně jako Pawel Barboře. "Měl bych krásnou ženu a tři děti zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti - stejně jako Ludwik celý dlouhý život před sebou celé krásné dvacáté století" - ano i tohle si tu postavy myslí. "Tramvaj by jezdila přes řeku nahoru" - přesně tam, kde se dělí na konci knížky hranice. "ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká" - ano Tyhle verše na mne opravdu ve velmi podobných větičkách probleskovaly. Měl jsem radost. Ale jinak mě kniha dojímala jak starou bábu, až jsem měl slzy na krajíčku. Přečtěte si to taky!... celý text
Dějiny psané Římem
1995,
Vojtech Zamarovský
Vojtěch Zamarovský - Najväčší Slovák. Teda aspoň pro mne. V mládí mě tahle knížka (a vlastně právě všechny od Vojtěcha Zamarovského) nesmírně ovlivnila/y. Rozvinuly mou lásku ke starověku. Četl jsem ji několikrát. Teď jsem si ji po letech odposlouchal k večerní modelařině výborně načtenou p. Soukupem. Jasně, je to 60 let staré, poznání je dál, je tam dost archaických pohledů daných dobou komunismu, navíc je to vážně stručný průlet. Občas jsou tam i vyslovené nepravdy (koriguje to např. recenze na stránkách https://rim.me.cz/ ) křesťanské císaře v závěru - Valentiniana, Gratiana, Constantia...hodnotí velmi nespravedlivě. Přes tohle všechno a s přihlédnutím ke stáří je to nicméně pořád úžasná kniha postihující celé dějiny antického Říma se všemi aspekty. A tak beletristicky čtivě podaná, že je radost i po těch letech ji číst nebo poslouchat. Nemám obecně rád paralely historie s dnešní dobou, přirovnání Zamarovského jsou vše v této (i jiných knihách) vtipné, nápadité, výstižné a často moudré. Tato schopnost vtáhnout čtenáře do literatury faktu, kterou máte chuť číst jedním dechem jako román, byl asi největší dar pana Zamarovského. Z knihy také čiší, nakolik si V. Zamarovský starých Římanů vážil a jak celý starověk miloval. A to se mi na tom taky moc líbí.... celý text
Ultimus
2021,
Ondřej Neff
Hu! Ale jo. Docela dobrý. Kdysi jsem od O. Nefa přečetl několik knih a bavily mně dost (včetně povídek či románu z Arkádie - Měsíc mého života, myslím). Teď mám rád především Neffovy úvodníky na Neviditelném psovi. Od Ultimu jsem čekal možná malinko víc (i když ne samozřejmě žádnou hlubokou literaturu), ale pobavilo mě to. Poukazování na nešvary a trendy dneška je docela trefné.... celý text
