mi-nul-o oblíbené citáty

„ Zatváří se omluvně. Nejspíš ho mrzí, že mi probírané téma nasypalo sůl do rány. Jenomže okolí si neuvědomuje, že ta rána nikdy nepřestává bolet. Nikomu nelze připomenout něco, na co myslí pořád, i když se postupem času naučí současně vykonávat každodenní činnosti.“
— Emma Grey

„ Pak jsem stál oblečený v kuchyni a najednou jsem zjistil, že jsem netušil, že to bude tak těžké. "Pavlíku, Pavle, to už musíš dneska?" V matčině pohledu bylo zoufalství, asi takové, jako když člověk přijde o ruku, která teď leží kdesi na zemi a on cítí, že je jeho a zároveň už není. "Já se přece vrátím, mami." "Ale kdy?"“
— František Niedl

„ Vstávej, dneska budeme hrát podle mých pravidel", zařval na mě Wolf. A tak jsem vstal. Kdybych měl křídla, prolétl bych oknem a byl pryč. Proč jenom lidé nemají křídla?“
— František Niedl

„ Leželi jsme vedle sebe na zádech a civěli do stropu (zase ten blbý strop - proč tu není nebe?) a já si začal uvědomovat, co se vlastně stalo a dostal jsem trochu strach.“
— František Niedl

„ Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden.“
— George R. R. Martin

„ To bylo dětství Deeptownu. A v dětství je všechno jinak. Rvačky končí jen slzami, barvy jsou čisté a jasné, láska je jen jediná a navždy.“
— Sergej Lukjaněnko

„ Pokud víš, jak moc věci bolí, máš před nimi náskok. V tu chvíli ji nenapadlo, že znát bolest neznamená náskok. Je to pořád jen a jen bolest. V tu chvíli si vybavila citát, který se jí líbil. Skoč, křídla roztáhneš cestou.“
— Klára Mandausová

„ Ještě dlouho se díval na prázdnou ulici, která před chvílí spolkla Klářino auto, a hlavu mu zaplavoval čím dál větší chaos. Přesně ten punkovej hořkosladkej chaos, o kterém zpívali v dobách, kdy jim bylo všechno totálně u prdele, ale kdy toho zároveň dokázali cítit daleko víc než dnes.“
— Tereza Herzogová

„ Jediné vězení, že kterého nemůžeme nikdy utéct, je náš mozek, přitom zrovna mozek je to, co nám dává svobodu.“
— Brian Freeman

„ Vyletěl jsem tak vysoko, že jsem nevěděl, kudy zpátky dolů, což bývá nebezpečné. Čím výš se člověk dostane, tím déle padá.“
— Brian Freeman

„ Já nic nechci! Jen svatej klid! smál se. Radek si nebyl jistý, jestli z něj mluví moudrost nebo plíživé stárnutí. Ale musel uznat, že klid je podobně jako rozkoš taky vzácná hodnota.“
— Patrik Hartl

„ Co zůstalo za námi nebo co zůstává před námi, není zdaleka tak důležité jako to, co zůstává v nás samotných.“
— Petr Casanova

„ S ním bylo vše tak jednoduché, přirozené, žádné hádky, čekání, lži, žádná bolest. Byl pro mě perfektní. Až na jednu maličkost. Nebyl to Jakub.“
— Lucie Závacká

„ Naděje není přesvědčení, že něco dopadne dobře, nýbrž jistota, že něco má smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“
— Václav Havel

„ Pokud v lásce cosi chybí, netušíš, co to je ani jak to má vypadat, dokud to nepotkáš - a pak už to nikdy nezapomeneš.“
— Edward Docx

„ Slovo je úder, rána pod pás v rozhořčení, hojivá mast a voda živá, ruky pohlazení. Slovo je Bůh. Počátek i konec všeho dění. Slovo je ortel. Buď kletba nebo odpuštění.“
— Lenka Vlková

„ Život se změní. Možná jen trochu, možná hodně. A někdy nestojí za jeho nápravu bojovat.“
— Jeffery Deaver

„ Právě pro tohle tě mám ráda. Protože říkáš tak neskutečné věci. Normální lidi takhle nemluví, Jacobe. Celý život jsem čekala na někoho, kdo by mi něco takového řekl. A s kým bych se necítila osamělá. Na někoho, kdo chápe. Kdo by ve mně vyvolal pocit, že nestojím sama proti celému světu. I když nejsme spolu. I když si myslím, že v Needles šoustáš s barmankou Rosalitou, až se z tebe kouří. I pak mě utěšuje, že tam někde jsi. Stačí, že jsem se dozvěděla, že jsi, a svět se pro mě změnil.“
— Tiffanie DeBartolo

„ Kdybychom byli puberťáci, mohl bych tě políbit. Ale stojím na stupínku za pultem, na košili mám cedulku se jménem a ani jeden z nás už není úplně mladý. Večerní finty dopoledne nezabírají a okny sem proniká slunko. Nemělo by být v knihkupectví šero?“
— Caroline Kepnes

„ Potíž s knihami je v tom, že mají konec. Svedou tě. Roztáhnou ti nohy a vtáhnou tě do sebe. A ty se do nich ponoříš, opustíš všechno, co máš, přetrháš vazby se skutečným světem a líbí se ti být uvnitř a pak se kniha rozplyne.“
— Caroline Kepnes

„ A ty si myslíš, že mrtví, které jsme milovali, nás někdy mohou doopravdy opustit? Myslíš, že si je nepřipomínáme jasněji než kdy jindy v okamžicích, kdy se ocitneme ve velkých nesnázích?“
— Joanne Rowling

„ "Přemýšlím, jakou sílu vlastně mají city, když je může nemocný mozek nebo malá embolie tak změnit a pokroutit. Jsou vůbec opravdové?" "Myslím, že jsou. ... Miluje tě spousta lidí. A city, které k tobě chovají, jsou opravdové. Myslím, že láska přetrvává. Láska si nás pamatuje. Láska zůstává, i když tady už nejsme. Myslím, že city jsou mnohem skutečnější než naše těla, která se mohou tak snadno pokazit."“
— Rowan Coleman

„ Člověk si vždycky najde nějaký důvod, aby mohl trpět.“
— Jarmila Loukotková

„ Vždycky dejte přednost volnému času před penězi.“
— Robert Fulghum

„ Opakem pravé lásky není nenávist, ale lhostejnost.“
— Robert Fulghum

„ Vždycky má smysl klást otázky; odpovídat ale vždycky smysl nemá.“
— Oscar Wilde

„ Ostatní lidé jsou prostě nesnesitelní. Jediná společnost, kterou člověk ještě tak snese, je on sám.“
— Oscar Wilde

„ Neexistují žádná dobrá ani zlá znamení. Osud nevysílá posly.“
— Oscar Wilde

„ Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj.“
— Oscar Wilde

„ Necestuji nikdy bez svého deníku. Člověk má mít ve vlaku vždycky něco vzrušujícího ke čtení.“
— Oscar Wilde

„ Jediné, co mě v životě zachraňuje, je vědomí značné méněcennosti ostatních.“
— Oscar Wilde

„ …Definovat znamená omezovat…“
— Oscar Wilde

„ Bello,já nemůžu žít ve světě,kde ty neexistuješ.“
— Stephenie Meyer

„ Najednou se člověku prostě rozsvítí v hlavě. To úplně stačí. Utrhne se srdce, který zapomnělo, že je bolavý. Jdeš domů a začneš si balit kufry. Jako že něco končí a něco novýho začíná. Ve filmech je k tomu hudba.“
— Petra Hůlová

„ Začínat pořád znova je marnost. Protahovat něco, co už je skončený, taky. Ale na třetí možnost jsem zatím nepřišel.“
— Petra Hůlová

„ Často se zamilováváme ze stejných důvodů, z jakých pak všechno zkrachuje.“
— Robert Fulghum

„ Předpokládáme, že ostatní myslí stejně jako my. A z toho důvodu máme strach být uprostřed jiných sami sebou. Protože se domníváme, že nás ostatní budou soudit, dělat z nás oběť, zneužívat nás a obviňovat, jako to děláme my sami. Ještě dříve, než nás mají příležitost zavrhnout jiní, zavrhneme se sami.“
— Miguel Ángel Ruiz Macías

„ Když vám život nabízí sen naprosto za hranicemi vašich největších očekávání, není rozumné truchlit, když nadejde jeho konec.“
— Stephenie Meyer

„ Johance Zas se Ti zdálo o andělech a není s tebou kloudná řeč a rozválela jsi si pelech. Dneska mě taháš po kostelech a prosíš, ať Ti dají meč. A jestli pomůže to, sekej. A jestli pomůže to, breč. Buď tvrdá, když já jsem ten měkkej. Bláznivá... Ještě chvíli čekej, pak zemřeš. A já taky. Heč.“
— Radek Malý

„ Bylo by fajn se na tomhle světě ještě potkat. Ano, bylo by to fajn. Jako se na začátku zdají být fajn všechny slepé uličky.“
— Milena Holcová