Horla

Povídka od: Guy de Maupassant
Z knihy: 22 fantastických príbehov, Z Paříže a venkova, Z upířích archivů I., Fantastické povídky, Strašidla, duchové & spol., Yvetta a jiné povídky, Přeludy a přízraky, Upíři, vlkodlaci a jiné strašidelné příběhy, Horla, Přízraky, O upírech a vlkodlacích, Príšery

Vedle Sheridana Le Fanu je také francouzský spisovatel Maupassant mistrem v líčení postupujícího šílenství. Oba autoři brilantně dovedli vyjádřit strach z vidin a představ, který člověka vnitřně stravuje. Strašidla nemusí být vždy „hmatatelná\", mohou se v podobě utkvělých představ zjevovat v naší hlavě a být o to záludnější a děsivější.

Le Fanu to dokázal ve slavné povídce Zelený děs, v níž hrdina podléhá vizi odporného opičího démona s vyceněnými zuby. Maupassant napsal působivý deník muže, kterého pronásleduje neviditelné Cosi a hrozí jej zahubit. Horla je rovněž uváděna jako důkaz postupující duševní choroby u samotného autora.

Motiv ZNIČUJÍCÍCH VIZÍ A UTKVĚLÝCH PŘEDSTAV je charakteristický pro strašidelné příběhy konce 19. století a souvisí s „psychologizací\" strašidel a duchů, tak jak jsme se s ní poprvé setkali u Poeova Williama Wilsona. Fantastické, popřípadě nadpřirozené jevy lze podle náznaků vyložit i jako výplody chorého rozumu a propuk¬uvšího šílenství v „mučíme lidského nitra\". Dnešním čtenářům připadají strašidla v těchto povídkách nejednou až nepříjemně reálná a tyto povídky si dodnes zachovávají působivost, jako je tomu v příbězích H. Jamese, Sakiho či A. C. Doylea (např. v povídce Kapitán Polární hvězdy).

Komentáře (2)

Přidat komentář

---