Horla
Povídka od:
Guy de Maupassant
Z knihy:
Z upířích archivů I., Přeludy a přízraky, Strašidla, duchové & spol., Fantastické povídky, Horla, Upíři, vlkodlaci a jiné strašidelné příběhy, O upírech a vlkodlacích, Přízraky, Príšery, Z Paříže a venkova, Yvetta a jiné povídky, 22 fantastických príbehov
Vedle Sheridana Le Fanu je také francouzský spisovatel Maupassant mistrem v líčení postupujícího šílenství. Oba autoři brilantně dovedli vyjádřit strach z vidin a představ, který člověka vnitřně stravuje. Strašidla nemusí být vždy „hmatatelná\", mohou se v podobě utkvělých představ zjevovat v naší hlavě a být o to záludnější a děsivější.
Le Fanu to dokázal ve slavné povídce Zelený děs, v níž hrdina podléhá vizi odporného opičího démona s vyceněnými zuby. Maupassant napsal působivý deník muže, kterého pronásleduje neviditelné Cosi a hrozí jej zahubit. Horla je rovněž uváděna jako důkaz postupující duševní choroby u samotného autora.
Motiv ZNIČUJÍCÍCH VIZÍ A UTKVĚLÝCH PŘEDSTAV je charakteristický pro strašidelné příběhy konce 19. století a souvisí s „psychologizací\" strašidel a duchů, tak jak jsme se s ní poprvé setkali u Poeova Williama Wilsona. Fantastické, popřípadě nadpřirozené jevy lze podle náznaků vyložit i jako výplody chorého rozumu a propuk¬uvšího šílenství v „mučíme lidského nitra\". Dnešním čtenářům připadají strašidla v těchto povídkách nejednou až nepříjemně reálná a tyto povídky si dodnes zachovávají působivost, jako je tomu v příbězích H. Jamese, Sakiho či A. C. Doylea (např. v povídce Kapitán Polární hvězdy).
Le Horla / Le Voyage du Horla
Rok vydání originálu: 1887
Komentáře (2)
Přidat komentář

Tento příběh si hraje s psychikou hlavního hrdiny. Protože to co nevidíme je mnohdy horší než to co můžeme vidět.
Tohle byla velká paráda. Forma deníkových zápisků dává čtenáři možnost jednak nechat se pohltit atmosférou, jednak může sledovat nástup a postup rozvíjejícího se šílenství. O to víc, že Maupassant víc říká věcmi nevyřčenými, než těmi jasně napsanými. Opravdu bravurní povídka o vnitřním démonu, sugesci, šílenství.