Moje první ryba
Povídka od:
Ota Pavel
Z knihy:
Jak jsem potkal ryby, Veliký vodní tulák, Zlatí úhoři
Prošek se vracel z hospůdky Anamo, dal vlčákovi Holanovi pusu na čenich a sedl si pod vonící akát. Vypravěč byl zrovna v ten moment u přívozu a strýc Prošek si ho přivolal a dal mu kyselou okurku. Pak mu udělal prut, přivázal na něj vlasec a připevnil brk z husy a háček. Potom řekl: "U ostrova jsou okouni samotáři. Jdi tam, prdelko, a pocuchej jim hřívu. Já tu na tebe počkám." Nový rybář nahlékl na háček žížalu, došel na místo, kde měl chytat a nahodil. Trvalo to, ale dočkal se. Nad hladinu vytáhl okouna, velikého jak kostkovaná červená čepice, jenže byl také olivově zelený a přes sebe měl tmavé pruhy.
První rybu přinesl ukázat strýci Proškovi. Ten mu řekl, že je pašák. Stáhl okouna a hlavu s kůží přitloukl na vrata stodoly. Aby všichni viděli, že se v Luhu pod Bránovem zrodil nový rybář.
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (2)
Přidat komentář
Určitě má každý člověk radost, když se naučí něčemu, co je pro život potřebné. A umět chytat ryby není k zahození, obzvláště v době, kdy chce člověk ušetřit za jídlo, a má rád rybí polívku a rybí maso.
Výborně popsán první boj s rybou. "To nebyla ryba, to byl drak." Moc pěkná povídečka.