Adiemus
přečtené 92
Malé pikantní vraždy
2019,
Jussi Adler-Olsen
Po první nanicovaté povídce jsem podle komentářů čekala kdovíco. Jenže to by se mi nesměla vybavit epizoda ze staršího francouzského filmu Bídníci 20. století... Zlaté oddělení Q!... celý text
Křížová palba
2011,
Dick Francis (p)
Pro jednou jsem nebyla zklamána z překladu, ale z částečně předvídatelného konce. A účetní problémy mě rovněž nenadchly. Pravda, živit se čísly, nevydělám si ani na slanou vodu.... celý text
Anděl smrti
2022,
Vlastimil Vondruška
Nemyslela jsem, že u Vondruškovy knihy mi nakonec bude úplně jedno, kdo je vrah. Místy mi přišlo, že jde o jakousi verzi na Járu Cimrmana. A ta hodně podivná jména tomu dala korunu.... celý text
Krajina nočních jezdců
2015,
František Niedl
Po přečtení shodných výtek k práci korektora/ky jsem ráda, že dlouhodobě dávám (pokud je to možné) přednost audioknihám. Jako milovnici češtiny by mě prohřešky např. u shody podnětu s přísudkem vadily daleko víc než chyby, které shrnula RenkaB a na které by taky zodpovědný korektor měl autora upozornit. (Nicméně v přehledu věcných chyb figurují dvě, které jsou sporné: Ulrika sice byla na Tasově svatbě, ale jen na první; té druhé (s Matyldou) se vážně nezúčastnila. Co se týká Kadrnožkova "zmrtvýchvstání", o jeho smrti informoval Tase jen jediný člověk; připadá mi, že autor tuto nesrovnalost mohl docela uspokojivě vysvětlit, kdyby korektor dělal patřičně svou práci. Koneckonců autoři, kteří píšou knihy se stejnými hlavními postavami, mají s kontinuitou děje podobné problémy - např. V. Vondruška. Ale ke kvalitě knihy jako takové: čtvrtý díl mě bavil nejméně, místy dokonce vůbec ne, ale co čtenář, to názor. Autor jako by psal jakési shrnutí pro ty, kteří mají mezi konzumací jednotlivých dílů určitý časový odstup. Jenže - koho naladil veskrze pozitivně (jako mě) první díl, neustane, dokud neabsolvuje celou sérii, a v tom je možná problém. Pokud jde o postavu samotného Tase, k všemožným přirovnáním k jiným literárním či filmovým postavám bych přidala ještě Červenákova Bohdana Jaroše, byť se tato podobnost týká pouze Tase v mladých letech, zatímco Tasův vztah k Oldřichovi z Rožmberka mi trochu připomíná d´Artagnana a kardinála Richelieu. A pokud jde o nejiráskovské vnímání husitského hnutí, vřele doporučuji Sapkowského Husitskou trilogii.... celý text
Vdavky Nanynky Kulichovy
1924,
Ignát Herrmann
Po letech jsem si knihu zopakovala a i po letech se mi líbila. Zaujal mě popis pražských reálií, které jsem na rozdíl od základního příběhu zapomněla - např. že v místech dnešního náměstí I. P. Pavlova bývaly zahrady. Ovšem film, situovaný do meziválečné doby 20. století místo do 60. let století 19. a navíc do jiné části Prahy, úplně původní reálie potlačil.... celý text
Ohnivé znamení
2015,
Juraj Červenák
Nevím, jestli je to záměr autora nebo jen můj dojem, ale připadá mi, že v tomto díle Červenák vyprofiloval kapitána Steina jako cholerika, notáře Barbariče jako sangvinika a kaprála Jaroše jako melancholika. Snad proto jim to přese všechny rozdíly dohromady funguje. A Marek Geišberg jejich rozdílné verbální projevy velice dobře interpretuje.... celý text
Luisa a Lotka
2004,
Erich Kästner
Nevím, proč existuje jediné vydání s původními - a půvabnými - ilustracemi Waltera Triera, které zážitek z četby umocňují. Kniha byla zfilmována v r. 1950 s Kästnerovým scénářem i komentářem. Animovaný film z r. 2017 se tak úplně předlohy nedrží, ale je k sehnání v češtině.... celý text
Sladký čtvrtek
2001,
John Steinbeck
Kniha, kterou mohu vzít do ruky kdykoliv a znovu se začtu. Tentokrát jsem maně otevřela stránku, kde diskutuje doktor se Zmatkářským Hovnostářem a až mě zamrazilo. Jako by se dnešní mocní inspirovali Hovnostářovými myšlenkami...... celý text
