Adiemus
přečtené 99
Ohnivé znamení
2015,
Juraj Červenák
Nevím, jestli je to záměr autora nebo jen můj dojem, ale připadá mi, že v tomto díle Červenák vyprofiloval kapitána Steina jako cholerika, notáře Barbariče jako sangvinika a kaprála Jaroše jako melancholika. Snad proto jim to přese všechny rozdíly dohromady funguje. A Marek Geišberg jejich rozdílné verbální projevy velice dobře interpretuje.... celý text
Luisa a Lotka
2004,
Erich Kästner
Nevím, proč existuje jediné vydání s původními - a půvabnými - ilustracemi Waltera Triera, které zážitek z četby umocňují. Kniha byla zfilmována v r. 1950 s Kästnerovým scénářem i komentářem. Animovaný film z r. 2017 se tak úplně předlohy nedrží, ale je k sehnání v češtině.... celý text
Sladký čtvrtek
2001,
John Steinbeck
Kniha, kterou mohu vzít do ruky kdykoliv a znovu se začtu. Tentokrát jsem maně otevřela stránku, kde diskutuje doktor se Zmatkářským Hovnostářem a až mě zamrazilo. Jako by se dnešní mocní inspirovali Hovnostářovými myšlenkami...... celý text
Neklidná krev
2022,
Robert Galbraith (p)
Těžká práce pro scénáristu, který tomuhle příběhu bude dávat filmovou podobu (aspoň doufám). Sebelepší scénář nezachytí doslova mravenčí práci, kterou vynakládají Robin a Corm při objasňování čtyřicet let starého případu, a to - až na jednu dvě výjimky - bez pomoci forenzní laboratoře. Rozuzlení se může zdát poněkud uspěchané, ale vždyť i Hercule Poirot obvykle narazil na maličkost, která ho přiměla ke konstatování "Jak jen jsem mohl být tak slepý!", o slečně Marplové ani nemluvě. Přiznávám, měla jsem poněkud problémy s množstvím postav, a přesto mi bylo líto, když jsem knihu ve skvělém podání Pavla Rímského doposlechla. Pravda, pozastavila jsem se nad jeho výslovností názvu Scotland Yard, ale to byla jen malá vada na kráse. Každopádně se na další příběh téhle dvojice těším.... celý text
Fiorella a dům ztracených duší
2016,
Vlastimil Vondruška
Podle mého nejslabší díl této série. Dočetla jsem (vlastně doposlouchala) jen proto, abych se ujistila, že můj tip na "hlavního zloducha" byl správný. Navíc mi vadilo několik stylistikých kiksů ale je možné, že předčitatelka jen špatně přečetla text.... celý text
Dům na samotě
2017,
Michaela Klevisová
Mé nadšení pro Michaelu Klevisovou jako "českou Agathu Christie" dostalo tímto titulem dost na frak. Zpočátku slibně se rozvíjející děj se změnil v nudu, kdy mi bylo vlastně jedno, kdo je vrah. Bergmana bylo pomálu a vrchol všeho bylo odhalení Kadeřníka. Ostatně většinu výtek za mě vyjádřila čtenářka SBH. Ale přece jen jedna navíc: dosud jsem Klevisovou poslouchala ve forma audioknih, a tak mi tolik nebrnkala na nervy její absence větších odstavců (vizuálních předělů) mezi úplně odlišnými scénami. Pravda, četla jsem e-knihu, možná tuhle nectnost normální vydání postrádá.... celý text
Nezvratné alibi
2020,
Peter May
Poprvé jsem si uvědomila, že autor na můj vkus poněkud květnatě popisuje události, ale nešť. Je zjevné, že Peter May má Francii (a její vína) rád. Zaskočil mě téměř hollywoodský happy end, na druhou stranu jsem byla za mně sympatického Enza ráda. A Charlotte jsem měla chuť za její aroganci zaškrtit. Ráda bych viděla celou sérii jako seriál, ale ne všechny zfilmované knihy dopadnou dobře...... celý text
Dokonalé stopy
2018,
Helen Fields
Po slibném začátku jsem vydržela poslouchat cca do třetiny, než mě přemohla nuda a znechucení. Že zrovna žena vytvořila takovou zrůdu... Kde zůstala noblesa Agathy Christie, střízlivost P.D. Jamesové nebo uvěřitelnost Joanne Rowlingové alias Roberta Galbrighta? A abych nezůstala jen u ostrovních autorek - zlatá Helena Klevisová!... celý text
Probudím se na Šibuji
2018,
Anna Cima
Když čtu komentáře, jsem ráda, že jsem si dlouhou dobu počkala v knihovně na CD, protože v přednesu A. Kameníkové se žádné chyby, které by mě jistě při čtení vytáčely, nevyskytly. Hvězdičku dolů za nelogičnost - jak může snová Jana držet v ruce knihy, aniž by to někdo zaznamenal? P. S. Knihu jsem poslouchala po poslechu dvou spisovatelských matadorů, tedy Vladimíra Neffa a Andrzeje Sapkowského. Oba, ač mistři slova, neváhají použít v textu nejen slova nespisovná, ale i vulgarismy. Nechápu proto, jak může někomu vadit hovorová čeština právě v této knize.... celý text
Lux Perpetua
2008,
Andrzej Sapkowski
Před iks lety čteno očima, nyní ušima. Musela jsem přivyknout značně expresívnímu projevu neznámého předčitatele, ale tím víc vynikl košatý autorův slovník a perfektní Komárkův překlad. Tento neznámý předčitatel bez problémů zvládal výslovnost všech používaných jazyků – na rozdíl od některých profesionálů. Ale k věci: Mé hodnocení se týká trilogie jako celku, protože považuji všechny tři díly za vyrovnané. Srovnávat tuto trilogii se Zaklínačem je nesmysl. Zaklínač je čirá fantasy, zatímco v Husitské trilogii se mísí historické události a skuteční lidé s magií a fikcí. (Nadchla mě například postava Amadea Baťy s otazníkem, jde-li o osobu historicky doloženou či autorem vymyšlenou). Navíc se trilogie odehrává na konkrétních geografických místech, zatímco u Zaklínače… doplňte si sami. Navíc má trilogie proti Zaklínači určitý přesah, protože čirá fantasy nepobízí ke studiu starých map či historie. Reynevan se podle mého nepodobá ani tak Geraltovi, ale spíš Petrovi z Kukaně – a v mladších letech taky Fanfánu Tulipánovi nebo Petrovi ze Zemanovy Bláznovy kroniky. Jeho postava prodělává nenásilný vývoj, i když některé chyby neustále opakuje. Šarlej i Samson jsou k pomilování. Pokud jde o konec, nadchlo mě, jak Sapkowski naplnil svůj výrok (převzato z anglické Wikipedie): "Věřím, že v přírodě dominuje ženský element. Ženy jsou obecně silnější než muži. Veškerá moc tohoto světa by měla být v rukou žen.“ A tak zatímco muži vzdychají po nedostupné lásce, věnují neúměrně času přípravě pomsty nebo prostě nevědí, co dál, ženy tyto problémy za ně vyřeší během během jediné noci. Bravo, pane Sapkowski! (A teď jdu nastudovat, jestli se bitva u Lipan odehrála aspoň přibližně tak, jako v knize.)... celý text
Královny nemají nohy
2000,
Vladimír Neff
Naprosto geniální. Ráda bych viděla film nebo spíš miniseriál natočený schopným režisérem. Jenže kým? Autor kromě neuvěřitelné fabulace vkládá do románu myšlenky pořád platné. Kromě jiných např. "nepotrestaný zločin plodí další zločiny". Co by asi tak Petr Kukaň řekl dnešku?... celý text