Aghatte přečtené 2021

Starý dům 1993, Edna Ames

Sešitek se snažím přečíst už třetí cestu vlakem, ale je to doslova utrpení. Nevím, jak velký je ten starý dům, ale 3/4 knihy všichni tráví tím, že v něm hledají schované padělky obrazů a nasyslené peníze. Proklepávají zdi, hledají tajné mechanismy a neexistující místnosti, tajné dveře a chodby.... Zatím našli jen jednu mrtvolu ve skříni - takže se navzájem bojí jeden druhého, protože nevědí, kdo ho z nich zabil, a nejčastější slovo je "oddělat". ( Spoiler: nezabil ho nikdo, spadl tam tou tajnou chodbou, tedy nebyla to úplně chodba ale tajné propadliště, našel ho, ale hned do něj zahučel a zlomil si vaz :-D :-D, to nevymyslíš - apropó, obrazy tam stejně nebyly, takže vítězství Pyrhy ) Je s podivem, že znalci obrazů hravě uvěří báchorkám o tom, že v muzeích visí falzifikáty a obraz, který je jim nabízen, je originál Rembrandt.... A s radostí klopí many na ruku.... Do toho tam hlavní hrdinku uvádějí do hypnózy, aby si vzpomněla na ta tajná místa, a ona živě rozmlouvá s duchy. S jedním z duchů se vídá běžně, i když není pod vlivem hypnózy... Chci to dočíst, abych věděla, co z toho vyleze, ale nevím, nevím. Asi spíš sešit zapomenu na sedadle ve vlaku, ať se trápí také někdo jiný. Autorka je dle DK národnosti německé, ale děj je situován do USA a jiná díla autorky zde nejsou, to se ani nedivím.... celý text

Chalupa 2023, Pavlína Křivánková

Příběh tak obyčejný až byl zbytečný. Chybělo mi tam něco, co by zdůvodnilo, proč byla kniha napsaná. Povrchní, nedotažené, bez větší hloubky a bez větších emocí. Škoda, nevadí mi obyčejné české ženské příběhy, ale musí mi něco dát. Tady to nebyl ani příjemně strávený čas. Jen pěkná obálka.... celý text

Krajina roztavených zvonů 2024, Jan Štifter

“ Kdyby Tě našli zabitýho včera, byl bys ve zprávách dneska s Gottem “. Pan Štifter mě vždycky dostane. Citovaná věta mi evokuje hloubku rodinných vztahů a jazyk každého mikrosvěta, co rodiny mezi sebou mají. Musím se usmívat a přemýšlet nad naši komunikací v mojí rodině. Kromě Paví hody, kterou vlastním, ( a která se mi paradoxně líbila nejméně), jsem všechny knihy autora měla půjčeny z knihovny, ale uvažuji, že si je postupně koupím, jelikož je to ČETBA, kdy člověka baví každá věta. Prostě paráda.... celý text

Poslední slovo 2023, Mary Burton

Ve stínu mříží: Proslulé případy kriminálních delikventů 2023, Otomar Dvořák

Muž se zlým pohledem 1994, Anne de Groot

Vcelku povedený příběh, nic moc záhadného tam nebylo, ale pěkně se to četlo a cesta vlakem pěkně uběhla. Já prostě zbožňuji ty osiřelé dívky, co dědí zámky i s bandou nenažraných příbuzných.... celý text

Trosky Wellingtonu 1992, Bettina Clausen

Mě to teda vůbec nebavilo. Až do str. 40 to bylo stále jen šla tam, nešla tam, nechoď tam, proč tam jdeš, miluju ho, nemiluju, věřím mu, nevěřím. Krátké úsečné věty způsobily, že se příběh špatně četl, působil jako scénář k jednoaktovce. Každý odstavec končil odešel/ odešla. Konec byl děsně překombinovaný a přitom přiblblý. Tento díl bych nedoporučila nikomu. Velké zklamání :-/... celý text

Vražda v dívčí garsoniéře 2018, Petr Bým

Cesta do bažin 1996, Lieselotte Immenhof

Byly tam bažiny, to ano. Tím celé tajemno, záhady a napětí končí. Anotace vesměs shrne celý děj. Jde o dost jednoduchou romanci bez větší hloubky. Mladá žena, starý manžel ( suplující absenci otce ), nepřející služebná a žárlivé děti bojící se o své dědictví. Plus nerudný zachránce. Nepatří to do edice, spíše by se hodilo Na výsluní, čtenář bude uchráněn zklamání. Hvězdičku za obálku, ta se mi líbí hodně, leč nekoresponduje s obsahem.... celý text

Kouzelná třída 2010, Zuzana Pospíšilová

Je to nevýchovné, myslet si, že víla mávne ukazovátkem, posadí mě na zázračnou židli, či dostanu kouzelné pero s nekonečným inkoustem, kt. vše a vždy píše správně, a pak mám plnou žákajdu jedniček. Nezdá se to v pořádku, není to pohádka, je to podvod. A v tom bychom děti podporovat neměli. Bylo to patrné, když chtěla pomoci uklidit kabinet, a jeden hošík si pomyslel, proč si to nevyčaruje? A nakonec je úklid moc bavil a byli hodní i tak. Tak to má být, ne kouzla ale působení.... celý text

Čarodějnice z Čertovy skály 1993, Mareike Berger (p)

Bylo to dosti zmatené a přeplácané. Přečetla jsem s nechutí, moc mě to nebavilo, spíše rozčilovalo, jak je Patricie pitomá. Kam se hrabe Svatba na první pohled, toto asi byla skotská epizoda. Stačilo, aby na ni muž pohlédl déle než dvě sekundy a byla jeho. Na to, že ji místní považovali za čarodějnici, byly její rozlišovací schopnosti rovny nule, a intuici také neměla žádnou. Celé to bylo dost nepříjemné čtení. A obávám se, že kdyby knížečka měla jen o stránku více, už by tam byla Patricie zamilovaná do inspektora… Chlap to asi odloží hned.... celý text

Pekárna plná života 2022, Ruth Kvarnström-Jones

Lépe by to vystihl název PLKÁRNA. Jak jsem předpokládala, druhý díl už úplně o ničem, jen zbytečně vytvořená “zápletka. Do nekonečna vychvalované kouzlo všeho a nicneříkající nekonečné rozhovory mě nudily. A romantická linka byla opět tak sladká. Tentokrát nechyběl seznam postav, ale byl tak dlouhý, že u třetí stránky jsem usnula… Když to nepřečtete, nic se nestane, a pokud vám nevadí, že se v knize vůbec nic neděje, jen plká, tak si ji s chutí skořice na jazyku přečtěte. Možná je to tím, že nesnáším skořicové šneky a nejím zákusky ani dorty, nemůžu se naladit na tu sladkou vlnu. Ale kniha opravdu nedává nic jiného.... celý text

Ze skříňky pokušení 2016, Věra Kadlecová

Kletba keltské královny 1997, Barbara Branch

Tento díl jsem marně sháněla asi dva roky, až nyní se mi poštěstilo, sice je trochu více jetý, ale budiž. Jde o obsah. Tudíž jsem se hned do něj pustila, jen se naskytla cesta vlakem. O to větší bylo zklamání. Obsah mírně připomíná díl Posedlý z hradu Eiseneck, zde jde také o vykopávky, tentokrát mince. Ale je to tak příšerně napsané, často nesmyslně, že to původní záměr ( který nebyl špatný ), úplně zabilo. Jako dítě základní školy, když smolí sloh. Opakovaní stejných slov i situací, milostná linka taky praštěná. A samozřejmě, čím více je něco strašidelnější a opuštěnější a nebezpečnější, tím více tam všichni lezou, sami, po tmě a nikomu nic neřeknou. Ústřední dvojice se buď bála, nebo milovala. Hvězdu za obálku a lákavý název. Jinak je to slabé. Muži to asi zavřou po pár stránkách.... celý text

Posedlý z hradu Eiseneck 1992, Barbara Baldwyn

Docela dobrý příběh, chudák Julie, třásla se strachem na každé stránce. Já sice ne, ale ti dva starci byli dobří magoři. Taky mrtvol tam bylo jak naseto. Oproti tomu romantická linka mi přišla úplně pošahaná, po 2 minutách už se milují a za dva dny se pomalu berou. Bavili mě hošíčci, byli hodní, milí a přátelští, a být jejich vychovatelkou působilo jako bezva práce. Pro chlapy to asi nebude dobré čtení, já jsem spokojena, ve vlaku se to dobře četlo.... celý text

Pekárna s vůní skořice 2021, Ruth Kvarnström-Jones

TAK slaďoučké a růžovoučké. Začátek mě zaujal, služtička, co otěhotní s pánem, ó jak ohrané, zde si myslím, že vyhrála terno ( v porovnání s jinými osudy zneuctěných dívek, hovoříme o 20. létech 20. st ). Otec i jeho rodina se zachovali příkladně. Amélie pak dostala možnost vyrůstat v láskyplném ovzduší a blahobytu. I válka zde byla zmíněna v podstatě jen proto, aby bylo kam začlenit vojáka Johana. Přenesení do roku 2010 mi udělalo pořádný maglajs v tom, kdo je kdo, a kolik jim teď asi je. Babičky, tetičky, prastrýcové, bratranci, no pokaždé nové jméno, a já si říkala, kdo je zase sakra Ellen? Jde vyzvednout děti, čí děti? Atd… Jinak průhledný příběh znepřátelených rodů ( ale vlastně byli všichni rod jeden ), a tak si říkám, vždyť jsou příbuzní, myslím, že pradědečkové byli bratři. To by nešlo. Sice je to naředěný, ale pořád to je příbuzný, a není středověk. Přečetla jsem, něco se mi líbilo, něco méně. Bavil mě osud Amélie, Lovisky už moc ne, takže průměr. Oddechovka pro ženy. Skončilo to velkým happyendem, potoky slz štěstí, tak proč potit další díl?... celý text

Símka 2022, Lucie Hušková

Tajemný pes na blatech 1994, Dinah Dinwiddie

První část byla zajímavá a tajemná, se skvěle vykreslenou atmosférou. Anna se nořila do bahna podvědomí, okolní blata bublala a lákala nevinné duše, bludičky pomrkávaly do tmy, tajemná doga se zjevovala a vyla na uštěpačně se tvářící měsíc… Pak se ale zjevil parapsycholog, do kt. se Anna okamžitě zamilovala, a my jsme nuceni sledovat, jak s ní cloumají hormony. Autorka jakoby sama nevěděla, jak záhadu rozluštit, tudíž nám naservíruje dost trapný závěr a rozuzlení ve dvou větách. Škoda nevyužitého potenciálu. Místo dobrého hororového příběhu zde máme útrpnou romanci.... celý text

Červená nit osudu 2024, Mirka Skočílková

Kniha naprosto o ničem. Jedno všední manželství, jedna divná ženská, a ještě divnější vztahy. Vadí mi nevyrovnanost v čase, buď sledujeme každou položku a košíku, každou botičku v botníku, nebo uteče 16 let jako voda. Do půlky jsem pořád čekala, že se něco stane. A ono nic. Stále jsem čekala na nějaké wow, něco, proč ta kniha vznikla, a furt nic. Náhle zde byl konec, ze kterého se mi udělalo šoufl. No, fuj, velebnosti.... celý text

Krutý měsíc 2023, Jana Jašová

Po str. 118 jsem se začala nudit, Stálé omílání téhož. Nesnáším střídání postav, byla-li by kniha napsána jako jeden příběh, vyzněla by lépe. Trochu předvídatelné, už po té sté stránce byl směr jaksi zřetelný. To by mi nevadilo. Četlo se to vcelku dobře, ale zbytečně natahované. Když má modré oči, stačí to napsat jednou, na v každém odstavci, když se jí chce zvracet, stačí jednou, ne 7x za kapitolu, když je jí zima, stačí jednou, ne v každé větě, když ji bolí hlava a nepřestává, stačí to zmínit a ne se k tomu stále vracet, a pak jí zase chce zvracet… bylo to únavné. Příběh samotný se v tom ztrácel, možná to byl záměr, nevím, ale nebylo to uživatelsky příjemné. Knihu mám půjčenou z knihovny, není to titul, kt. bych chtěla číst znova. Ale určitě se podívám, co ještě autorka napsala. Nezatracuji úplně.... celý text