Aghatte
přečtené 2017
Muž se zlým pohledem
1994,
Anne de Groot
Vcelku povedený příběh, nic moc záhadného tam nebylo, ale pěkně se to četlo a cesta vlakem pěkně uběhla. Já prostě zbožňuji ty osiřelé dívky, co dědí zámky i s bandou nenažraných příbuzných.... celý text
Trosky Wellingtonu
1992,
Bettina Clausen
Mě to teda vůbec nebavilo. Až do str. 40 to bylo stále jen šla tam, nešla tam, nechoď tam, proč tam jdeš, miluju ho, nemiluju, věřím mu, nevěřím. Krátké úsečné věty způsobily, že se příběh špatně četl, působil jako scénář k jednoaktovce. Každý odstavec končil odešel/ odešla. Konec byl děsně překombinovaný a přitom přiblblý. Tento díl bych nedoporučila nikomu. Velké zklamání :-/... celý text
Cesta do bažin
1996,
Lieselotte Immenhof
Byly tam bažiny, to ano. Tím celé tajemno, záhady a napětí končí. Anotace vesměs shrne celý děj. Jde o dost jednoduchou romanci bez větší hloubky. Mladá žena, starý manžel ( suplující absenci otce ), nepřející služebná a žárlivé děti bojící se o své dědictví. Plus nerudný zachránce. Nepatří to do edice, spíše by se hodilo Na výsluní, čtenář bude uchráněn zklamání. Hvězdičku za obálku, ta se mi líbí hodně, leč nekoresponduje s obsahem.... celý text
Kouzelná třída
2010,
Zuzana Pospíšilová
Je to nevýchovné, myslet si, že víla mávne ukazovátkem, posadí mě na zázračnou židli, či dostanu kouzelné pero s nekonečným inkoustem, kt. vše a vždy píše správně, a pak mám plnou žákajdu jedniček. Nezdá se to v pořádku, není to pohádka, je to podvod. A v tom bychom děti podporovat neměli. Bylo to patrné, když chtěla pomoci uklidit kabinet, a jeden hošík si pomyslel, proč si to nevyčaruje? A nakonec je úklid moc bavil a byli hodní i tak. Tak to má být, ne kouzla ale působení.... celý text
Čarodějnice z Čertovy skály
1993,
Mareike Berger (p)
Bylo to dosti zmatené a přeplácané. Přečetla jsem s nechutí, moc mě to nebavilo, spíše rozčilovalo, jak je Patricie pitomá. Kam se hrabe Svatba na první pohled, toto asi byla skotská epizoda. Stačilo, aby na ni muž pohlédl déle než dvě sekundy a byla jeho. Na to, že ji místní považovali za čarodějnici, byly její rozlišovací schopnosti rovny nule, a intuici také neměla žádnou. Celé to bylo dost nepříjemné čtení. A obávám se, že kdyby knížečka měla jen o stránku více, už by tam byla Patricie zamilovaná do inspektora… Chlap to asi odloží hned.... celý text
Pekárna plná života
2022,
Ruth Kvarnström-Jones
Lépe by to vystihl název PLKÁRNA. Jak jsem předpokládala, druhý díl už úplně o ničem, jen zbytečně vytvořená “zápletka. Do nekonečna vychvalované kouzlo všeho a nicneříkající nekonečné rozhovory mě nudily. A romantická linka byla opět tak sladká. Tentokrát nechyběl seznam postav, ale byl tak dlouhý, že u třetí stránky jsem usnula… Když to nepřečtete, nic se nestane, a pokud vám nevadí, že se v knize vůbec nic neděje, jen plká, tak si ji s chutí skořice na jazyku přečtěte. Možná je to tím, že nesnáším skořicové šneky a nejím zákusky ani dorty, nemůžu se naladit na tu sladkou vlnu. Ale kniha opravdu nedává nic jiného.... celý text
Kletba keltské královny
1997,
Barbara Branch
Tento díl jsem marně sháněla asi dva roky, až nyní se mi poštěstilo, sice je trochu více jetý, ale budiž. Jde o obsah. Tudíž jsem se hned do něj pustila, jen se naskytla cesta vlakem. O to větší bylo zklamání. Obsah mírně připomíná díl Posedlý z hradu Eiseneck, zde jde také o vykopávky, tentokrát mince. Ale je to tak příšerně napsané, často nesmyslně, že to původní záměr ( který nebyl špatný ), úplně zabilo. Jako dítě základní školy, když smolí sloh. Opakovaní stejných slov i situací, milostná linka taky praštěná. A samozřejmě, čím více je něco strašidelnější a opuštěnější a nebezpečnější, tím více tam všichni lezou, sami, po tmě a nikomu nic neřeknou. Ústřední dvojice se buď bála, nebo milovala. Hvězdu za obálku a lákavý název. Jinak je to slabé. Muži to asi zavřou po pár stránkách.... celý text
Posedlý z hradu Eiseneck
1992,
Barbara Baldwyn
Docela dobrý příběh, chudák Julie, třásla se strachem na každé stránce. Já sice ne, ale ti dva starci byli dobří magoři. Taky mrtvol tam bylo jak naseto. Oproti tomu romantická linka mi přišla úplně pošahaná, po 2 minutách už se milují a za dva dny se pomalu berou. Bavili mě hošíčci, byli hodní, milí a přátelští, a být jejich vychovatelkou působilo jako bezva práce. Pro chlapy to asi nebude dobré čtení, já jsem spokojena, ve vlaku se to dobře četlo.... celý text
Pekárna s vůní skořice
2021,
Ruth Kvarnström-Jones
TAK slaďoučké a růžovoučké. Začátek mě zaujal, služtička, co otěhotní s pánem, ó jak ohrané, zde si myslím, že vyhrála terno ( v porovnání s jinými osudy zneuctěných dívek, hovoříme o 20. létech 20. st ). Otec i jeho rodina se zachovali příkladně. Amélie pak dostala možnost vyrůstat v láskyplném ovzduší a blahobytu. I válka zde byla zmíněna v podstatě jen proto, aby bylo kam začlenit vojáka Johana. Přenesení do roku 2010 mi udělalo pořádný maglajs v tom, kdo je kdo, a kolik jim teď asi je. Babičky, tetičky, prastrýcové, bratranci, no pokaždé nové jméno, a já si říkala, kdo je zase sakra Ellen? Jde vyzvednout děti, čí děti? Atd… Jinak průhledný příběh znepřátelených rodů ( ale vlastně byli všichni rod jeden ), a tak si říkám, vždyť jsou příbuzní, myslím, že pradědečkové byli bratři. To by nešlo. Sice je to naředěný, ale pořád to je příbuzný, a není středověk. Přečetla jsem, něco se mi líbilo, něco méně. Bavil mě osud Amélie, Lovisky už moc ne, takže průměr. Oddechovka pro ženy. Skončilo to velkým happyendem, potoky slz štěstí, tak proč potit další díl?... celý text
Tajemný pes na blatech
1994,
Dinah Dinwiddie
První část byla zajímavá a tajemná, se skvěle vykreslenou atmosférou. Anna se nořila do bahna podvědomí, okolní blata bublala a lákala nevinné duše, bludičky pomrkávaly do tmy, tajemná doga se zjevovala a vyla na uštěpačně se tvářící měsíc… Pak se ale zjevil parapsycholog, do kt. se Anna okamžitě zamilovala, a my jsme nuceni sledovat, jak s ní cloumají hormony. Autorka jakoby sama nevěděla, jak záhadu rozluštit, tudíž nám naservíruje dost trapný závěr a rozuzlení ve dvou větách. Škoda nevyužitého potenciálu. Místo dobrého hororového příběhu zde máme útrpnou romanci.... celý text
Červená nit osudu
2024,
Mirka Skočílková
Kniha naprosto o ničem. Jedno všední manželství, jedna divná ženská, a ještě divnější vztahy. Vadí mi nevyrovnanost v čase, buď sledujeme každou položku a košíku, každou botičku v botníku, nebo uteče 16 let jako voda. Do půlky jsem pořád čekala, že se něco stane. A ono nic. Stále jsem čekala na nějaké wow, něco, proč ta kniha vznikla, a furt nic. Náhle zde byl konec, ze kterého se mi udělalo šoufl. No, fuj, velebnosti.... celý text
Krutý měsíc
2023,
Jana Jašová
Po str. 118 jsem se začala nudit, Stálé omílání téhož. Nesnáším střídání postav, byla-li by kniha napsána jako jeden příběh, vyzněla by lépe. Trochu předvídatelné, už po té sté stránce byl směr jaksi zřetelný. To by mi nevadilo. Četlo se to vcelku dobře, ale zbytečně natahované. Když má modré oči, stačí to napsat jednou, na v každém odstavci, když se jí chce zvracet, stačí jednou, ne 7x za kapitolu, když je jí zima, stačí jednou, ne v každé větě, když ji bolí hlava a nepřestává, stačí to zmínit a ne se k tomu stále vracet, a pak jí zase chce zvracet… bylo to únavné. Příběh samotný se v tom ztrácel, možná to byl záměr, nevím, ale nebylo to uživatelsky příjemné. Knihu mám půjčenou z knihovny, není to titul, kt. bych chtěla číst znova. Ale určitě se podívám, co ještě autorka napsala. Nezatracuji úplně.... celý text
Balada pro Emily
2023,
Jarmila Stráníková
Snažila jsem se naladit, ale prostě to nešlo. Po 100 str. , kdy na každé někdo viděl někde nějaký pohyb a závan ledového vzduchu, mi to začalo jít na nervy. O střídání časových rovin ani nemluvím. Místy nelogické a nedovysvětlené, časté opakování téhož, prostě bylo mi úplně jedno, co se stane. Bohužel mi zase utkvěla pouze scéna se znásilněním, nemám už na to žádné rezervy, jak tolerovat jakékoliv násilí :-/ Budu si zase muset přečíst něco naprosto jednoduchého a o ničem, kde se všichni mají rádi a nikomu se nic nestane, abych si vyčistila karmu.... celý text
