Ainyska přečtené 497

Jak vypadá Nic 1993, Jana Červenková

Nejspíš jsem tuhle knihu nepochopila, nebo nevím co se stalo, ale strašně mě vyčerpávala. Vůbec nechápu o co v té knize šlo. Na mě to působí, jako fňukání ženské, která si doma neumí dupnout a donutit, čím dál víc lenivějšího manžela něco dělat. Nadává na manžela a sama má máslo na hlavě. Četla jsem ještě jednu knihu ze zhruba stejně doby, a bylo to daleko zajímavější a čtivější, než tohle. Je dost možné, že můj názor na knihu ovlivňuje fakt, že já tuto dobu nezažila a tak se s tím nemůžu ztotožňovat. Každopádně to pro mě byla ztráta času a útěchou mi může být splněný bod v ČV 2018. Možná tento typ knih pochopím, až budu mít trochu víc za sebou.... celý text

Zvláštní smutek citronového koláče 2013, Aimee Bender

Četlo se to dobře, ale příběh nic moc. Nápad dobrý, ale bohužel v tomhle podání se ztrácí. Hlavní hrdinka mohla se svou schopností lépe pracovat. Byl to pouze popis její rodiny se zápletkou přitaženou pořádně za pačesy (co se vyklubalo s jejího bratra). Na knihu jsem se těšila, dokonce jsem zaplatila za rezervaci v knihovně, ale nestálo to za to. Zklamala mě. Uvidíme jestli si něco od této autorky ještě přečtu, ale v blízké době jí určitě vynechám. Úplná blbost to nebyla, ale pro mě je to těžký průměr.... celý text

Zvuk slunečních hodin 2001, Hana Andronikova

Kniha je velmi čtivá, až mě to překvapilo. Popravdě jsem od toho moc neočekávala, když jsem se dozvěděla, že se tam budou prolínat časová období. V mnohých knihách to působí spíš zmateně a nedá se v tom vyznat. Ze začátku to byl i tento případ. Knihu jsem odkládala a nemohla se začíst, ale jakmile se tak stalo, neodtrhla jsem se. Prolínání časových linek funguje a v průběhu knihy se dozvídáme, jak je ten svět malý, nebo to byl osud? Osud, který dovedl hlavního hrdinu k někomu, kdo mu odpoví na otázky, které ho po celý život tak tížily? Nevím, možná. Každopádně i přes pomalejší rozjezd se mi kniha líbila a jsem ráda, že jsem ji četla.... celý text

Hovno hoří 2005, Petr Šabach

Že bych se smála, až by se za břicho popadala se opravdu říct nedá. Ale kniha se mi líbila a bavila mě.

A anděl mlčel 1993, Heinrich Böll

Kniha to není špatná, ale není to úplně můj šálek kávy. Nejspíš jsem čekala trochu něco jiného, každopádně velmi realisticky ukazuje situaci po 2. světové válce, respektive těsně po jejím konci v roce 1945. Neseděl mi styl, jak byla kniha napsána. Trošku mi to připomíná některé knihy od A. Lustiga, které se mi taky četly velmi těžce. Bohužel tuto knihu osobně nejsem schopná docenit, možná jsem na tento styl psaní ještě nedozrála.... celý text

Rodinná hrobka 2011, Katarina Mazetti

Tento díl je pokračování prvního dílu. S ničím novým nepřichází a popravdě klidně bych si střihla ještě jeden díl. Kniha mě bavila a je v ní krásně ukázáno, jak si muži neváží práce ženy, která se stará o domácnost a ženy, které si neváží mužů, kteří neví kam dřív skočit. Neškodilo by, kdyby si ti dva prohodili role. Bylo by to zajímavé. Trošku mi totiž vadilo, že Benny si vůbec neuvědomoval, že želvička obětovala skoro vše, ale on nic. Přesto jí chtěl vzít i to poslední co jí zbývalo a to její práci. Příjemná oddechovka, která stojí za přečtení.... celý text

37 vteřin: Pomoc shůry v okamžiku smrti – návrat matky k životu 2018, Stephanie Arnold

Já co se týče vkusu ať na filmy, nebo knihy docela vybočuji z davu. Líbí se mi filmy a seriály, které mají nízké hodnocení, jinak tomu není ani u této knihy. Kniha vypovídá o ženě, která přežila velice vzácnou komplikaci u porodu. Tou komplikací je embolie plodovou vodou. Není moc známá ani u nás. Nemluví se o ni. Hlavní hrdinka popisuje svůj život před, během a po tomto zážitku. Hezky je popsáno jak se s tím vyrovnávala. Nic jiného než to, co je napsáno na zadní straně knihy jsem nečekala. A přesně to co tam je napsáno, je v knize obsaženo. Nic víc, nic míň. Za mě dobrý.... celý text

Kafe v pět 2014, * antologie

Byla to náhoda, že jsem po ní sáhla v knihovně. Zaujal mě název a vzhled knížky. Doma jsem zjistila, že jde o povídky a díky za to, protože většina povídek měla dobrou zápletku a četly se rychle. Kniha je opravdu vhodná ke kávě, ale některé příběhy jsou smutné. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Doporučuji... celý text

Jaro 1941 2012, Ida Fink

Kniha povídek, která mi padla do oka náhodou, když jsem hledala něco, co by se mi tématicky hodilo do ČV. Kniha je napsaná formou krátkých povídek, které se odehrávají v roce 1941. Některé příběhy byly napsané tak nějak zvláštně, některé byly tak dobré, že si je v hlavě přehráváte jako film. Některé jsou spíš nudnější, některé naopak drastičtější. Je to celkem slušná směsice a rozhodně stojí za přečtení. Nepopisuje koncentrační tábory jak se na první pohled může zdát. Spíše to, co se dělo před nimi (střílení židů v Polsku, kteří si předtím vykopali svůj vlastní hrob), nebo pohled "šťastlivců", kterým se podařilo skrývat. Doporučuji... celý text

Tajemství 2008, Rhonda Byrne

No, tak nějak nevím co si o tom myslet. Použít pozitivní myšlenky a dělat to co vás baví, fajn. To by šlo. Ale nějak se nemůžu zbavit pocitu, že je to pokus o vymývání mozků. Nechápu jednu věc, pokud vše přitahujeme myšlenkami, ať už negativní, nebo pozitivní věci, jak je možné, že například za druhé světové války a holocaustu, přišlo o život milióny lidí? Mysleli snad na smrt, než začala válka? Přivolali to na sebe? Přáli si, nebo snad intenzivně mysleli na to, že chtějí být zavření do koncentráku? A co maminky, kterým se narodí nemocné dítě? Přáli si to? Ne přáli a chtěli žít, ne přáli a chtěli mít zdravé dítě. Jak mi toto Byrne vysvětlí? Nebo někdo, kdo jede ze suprového zážitku autem domů a zabije ho opilý řidič? Tím mi chce říct, že nevinný šofér si to přál? Ale no tak. Já jsem ateista, nemám vůbec nic proti věřícím, ostatně každý máme svou víru. Někdo v boha, někdo v samu sebe, někdo v osud. Tento typ literatury vůbec nečtu a vím proč. Myslet pozitivně a dělat co máme rádi je všeobecně známý fakt. Tato kniha nám v podstatě říká, že bez práce je plný vesmír koláčů. Tak fajn sem s nimi (já koláče ráda :)). Bohužel tento typ knihy mi nesedl ve všech ohledech. Četla jsem ji na dvakrát, poprvé jsem to zabalila už v první čtvrtině. Po druhé jsem ji, po menších dávkách, dočetla a mám z toho úžasný pocit, že jsem dokázala přečíst knihu, která mě odpuzovala. Pořád se opakovalo to samé dokola, Bohatě by stačilo, kdyby vyšla knížečka o pár stránkách, kde bude shrnutí tajemství. Nic nového se z kapitol totiž nedočtete. Dvě hvězdy dávám za pozitivní myšlení a grafické zpracování. Víc ani omylem.... celý text

Chlápek od vedlejšího hrobu 2011, Katarina Mazetti

Na tuto knihu jsem narazila díky Čtenářské výzvě. Popravdě moc jsem od toho neočekávala a tak nepřišlo ani nijak velké zklamání. Musím přiznat, že kniha se čte velice rychle a lehce, především díky kratičkým kapitolám, já ji přečetla během jediného dne. Rozhodně si přečtu i druhý díl, ale obávám se, že za měsíc nebudu vědět o čem byla. Možná někdy mrknu i na film. Rozhodně můžu doporučit jako oddechovku, ale nedoporučuji, pokud čekáte od knihy nějakou napínavou zápletku, nebo humor. To tato kniha nenabízí.... celý text

Čekání na smrt: Rodinný tábor českých Židů v Osvětimi 2012, Milan Hes

Četla jsem mnoho knih o holocaustu a konečném řešení židovské otázky, ale žádná z knih tak podrobně nepopisovala rodinný tábor BIIb v Osvětimi. Jsem ráda, že jsem knihu četla, i přes množství informací které mám, mi tato kniha poskytla další a také zase trochu jiný pohled na továrnu na smrt. Osvětim jsem navštívila teprve loni a je pravdou, že když víte jak to tam vypadá a fyzicky jste tam byli, dovedete si docela živě přestavit jak to tam vypadalo tenkrát. Doporučuji jak knihu, tak návštěvu koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Pět zasloužených hvězd.... celý text

Bratři až do smrti 2014, Darren Shan (p)

Na čtvrtý a tedy poslední díl ságy jsem se těšila, podle ohlasů měl být nejlepší. Svým způsobem s tím souhlasím, byl čtivější, napínavější, víc Darrenovější. Když bych to měla srovnat se ságou Darrena Shana, kniha byla podobná stylu druhé poloviny ságy. Bohužel sága Lartena Hroozleyho jako celek je o dost slabší. Jsem ráda, že jsem se dozvěděla odkud se vzala Madame Okta a jak se seznámil s Darrenem (pouze okrajově). Doporučuji přečíst před ságou Darrena Shana. Dějová linka s Westerem byla hodně překvapivá a dost mě překvapilo jak to skončilo. Nebylo to tak průhledné jako kdo je Pán vampýrů, rozhodně mě to bavilo víc. Také už vím, kde se vzal obraz Lartena v knize, kterou kdysi četl Steve. Kniha by mohla ještě chvilku pokračovat, aby jsme viděli začátky upírova pomocníka Darrena z pohledu Lartena. Na pět hvězd to není, ale čtyři si zaslouží. Taková lepší školní dvojka.... celý text

Palác prokletých 2014, Darren Shan (p)

První dva díly byly docela průměrné. Rozjelo se to až na konci druhého dílu a trojkou to pokračovalo. Zdá se mi, že tento díl je lepší než předchozí dva a dokonce jsem se místy i zasmála (přivítání Lartena novým knížetem byl výživný :D). Každopádně počkám na 4 díl, jak se mi bude líbit a který by měl být nejlepší. Bohužel si myslím, že na ságu Darrena Shana to ani z daleka nemá. Dějová linka s Gavnerem byla dost předvídatelná, žádné překvápko se nekonalo. Tak uvidíme :)... celý text

Oceán krve 2013, Darren Shan (p)

Dobrý den Brno 2005, Hana Pražáková

Manželky 2014, Táňa Keleová-Vasilková

Knihu mohu doporučit, je čtivá, docela svižná. Je to zkrátka ze života. Oddechovka sfouknutá jedním dechem. Zkusím v budoucnosti i další knihy této autorky.

Zrození zabijáka 2013, Darren Shan (p)

Synové osudu 2009, Darren Shan (p)

Skončilo to tam, kde to všechno začalo (a nemyslím tím záchod :D). Jako puberťačka na základní škole jsem tyto knihy žrala, ovšem nedočetla jsem tehdy celou ságu, mám ten dojem, že ještě ani nebyla kompletní. Nevím proč jsem skončila někde u pátého dílu, ale nedávno mi tyto knihy připomněl film, který běžel v TV a to Upírův pomocník. Tak jsem si řekla, že si tu ságu přečtu znovu a celou. A dobře jsem udělala. Knihy jsou velmi čtivé i pro dospělé a ano, ten konec mě dostal taky. Oceňuji velikou propracovanost příběhu a taky toho, že se kruh uzavírá, i když mě napadají otázky, které nebyly v knihách už vysvětleny. Co se týče pána vampýrů, můj tip od dílu, kde se o něm začalo mluvit, se potvrdil. Ono jak jinak to mohlo být. Žádné překvápko se nekonalo. Jediný díl, tedy první polovina knihy, která mě absolutně nebavila, byl díl, kde se na konci stane něco hrozného. První půlka s policií byla nudná a zdlouhavá. Každopádně se Shanem ještě nekončím, vrhám se na ságu Lartena Hroozleyho, tak jsem zvědavá jaká bude. Díky Darrene za příjemné chvilky s tvým "předskokanem". Kéž jsi i ve smrti vítězem.... celý text

Pán Stínů 2009, Darren Shan (p)