ajucha
přečtené 72
Růženky
2018,
Stephen King
První kingovka u které jsem seriozně uvažovala, že ji nedočtu. Ale je otázka, nakolik je to vlastně kingovka. Možná to bylo takhle nějak: Tati, mám docela prima nápad na knížku. Fajn, Owene, napiš to, a já se na to potom mrknu a když tak to opravím. Připadá mi totiž, jako by to psal někdo, kdo se zoufale snaží starého Stephena napodobit, ale tak docela se mu to nezdařilo. Postavy nemají hloubku, děj je povrchní a místy ne příliš logický. Nejvíc mi ale vadil ten okatý feminismus, všechny ženy byly nevinné oběti mužů a všichni muži, včetně klaďasů, byli vyobrazení jako egocentričtí pitomci. V Americě to hrozně frčí, tak proto to tam asi nacpali. Myslím, že kdyby to napsal český spisovatel, tak by se česká nakladatelství zdráhala to vydat. Jenže když máte tátu Stephena, to je jiná!... celý text
Balada o ptácích a hadech
2020,
Suzanne Collins
Základní tři díly jsem nečetla ani filmy jsem neviděla. Moc mě to nelákalo, ale zlákat jsem se nechala až tímto prequelem a říkala jsem si, že mě to třeba donutí přečíst i zbytek. No, nedonutí. Nebylo to úplně tak hloupé, jak jsem čekala. Hlavní hrdina byl překvapivě plastický, posedlý kontrolou, který nemá ideály ani iluze, ale místo toho má cíle. První dvě třetiny byly docela dobré, ale v poslední se to začalo sypat. Zejména logicky. Jeden z mnoha příkladů: proč učitelé své svěřence z prestižních rodin vystavují smrtelnému nebezpečí? Závěr byl až příliš nucený.... celý text
Sto devětadevadesát schodů
2019,
Michel Faber
Dvě novely, které spolu sice nijak nesouvisí, přesto se zajímavě doplňují. V obou jsou hlavní postavou ženy, ale nejsou to silné ženské charaktery, jak je teď moderní, ale obě jsou poněkud nevyrovnané. Postavy jsou výborné a jejich proměna, i když není úplně dořešená, mě neskutečně bavila.... celý text
Tahle země není pro starý
2007,
Cormac McCarthy
Mám dojem, že autor na čtenáře z vysoka kašle. Bez přerušení přechází z pohledu jedné postavy do pohledu další postavy, nezajímají ho takové prkotiny jako uvozovky, děj popisuje mechanicky. Pak ale přijdou skvostné dialogy, které řeknou mnohem víc, než ten nejkvětnatější popis. Viděla jsem i bravurně obsazený film a postavy aspoň ze začátku měly obličeje herců.... celý text
Inferium
2019,
Roman Bureš
Byla jsem zvědavá, jak se autorovi podaří vystoupit ze stínu geniální Propasti času. Je to jeho první kniha po této trilogii a musím říct, že je snad ještě lepší. Jsem nadšená. Bureš nepotřebuje laciné rekvizity jako potoky krve a déšť kulek, aby dokázal čtenáře naprosto strhnout. Má dar udělat z béčkového tématu áčkové čtení. Tohle je další z knih, které se zaryjí pod kůži a dlouho tam zůstanou.... celý text
Pán ledové zahrady 4
2013,
Jarosław Grzędowicz
Zhruba první třetinu se toho z pohledu děje moc nedělo. Kniha se utápěla v někdy zbytečně podrobných popisech. Ještě v polovině jsem si říkala, že autor nemůže zvládnout dotáhnout vše do konce. Říkala jsem si, že to nemůže být poslední kniha série. V té době jsem to viděla tak na tři hvězdy. Pak se to ale rozjelo a konečně to do sebe zapadlo. Všechny osudy se vyřešily a závěr mě pohltil. Autorův styl se mi velice líbí, možná až na akční sekvence, které mi přijdou trochu nepřehledné. Rozhodně doporučuji, je to vydařená série, která vám z hlavy jen tak nevyšumí.... celý text
Pán ledové zahrady 3
2011,
Jarosław Grzędowicz
Třetí díl je o zatím nejslabší, přesto se jedná stále o jedinečnou a čtivou záležitost. Perfektní postavy a realismus, žádný zbytečný patos. Jen děj se moc nepohnul a autor se trochu zasekával na jednom místě. Což o to, popisy jsou úchvatné, ale akce občas byla trochu samoúčelná a ne moc dobře popsaná. Těším se na další díl.... celý text
Pán ledové zahrady 2
2008,
Jarosław Grzędowicz
Sympatické a čtivé pokračování skvěého mixu fantasy a sci-fi. Plynule navazuje na první díl, sympatické postavy a realistický plastický svět. Mám snad jedinou výtku: jen ty akční pasáže autorovi moc nejdou, kdyby je všechny zkrátil na polovinu, knize by to prospělo.... celý text
Pán ledové zahrady
2007,
Jarosław Grzędowicz
Naprosto skvělá záležitost! Atmosférou, realističností a skvělými postavami mi Pán ledové zahrady připomíná moji milovanou Propast času. Jeden Čech a jeden Polák a v pohodě strčí do kapsy celou americkou konkurenci. Grzedowicz dokazuje, že i v ději, který má několik rovin a několik úhlů pohledu se můžou postavy chovat logicky a ne jako idioti. Syrovost a realističnost jsou jen třešničkou na dortu. Doporučuju!... celý text
Beznaděj
1998,
Stephen King
Velmi dobře se četlo. Napínavé, temné a páchnoucí jako asfalt. Klasicky silné charaktery. Autora bych neobviňovala z nějaké náboženské propagace, naopak, Bůh v jeho podání je poměrně bezcitný hajzl. Což je s podivem, vzhledem k tomu, že je autor sám věřící. Má za to u mě jedničku.... celý text
Tanec s draky
2012,
George R. R. Martin
Hru o trůny znám z televize, dlouhou dobu se přemlouvám, že si tuto klasiku musím také přečíst. Ale ke knížce jsem se dostala až teď. Ke své smůle. Ne že bych se bála, že to nebude dobré, ale spíše, že mě to nebude bavit, protože děj znám už ze seriálu. Ale ani ten nejlepší film nebo seriál nedokáže nahradit opravdu dobře napsanou knížku! Charaktery v Tanci s draky jsou mnohem hlubší a plastičtější a nebojím se říct, že lepší. Nemluvě o dalších nových příběhových liniích, nemluvě o těch známých, které jsou oproti televizními zpracování mnohem širší. Kniha určitě stojí za přečtení, i když už děj znáte. Martinův svět je živý a plastický, věříte, že by skutečně mohl existovat. Není to příliš veselé čtení, o to je realističtější. Musím jen doporučit a jsem v pokušení, počkat si na knižní závěr a příští sezónu na HBO ignorovat.... celý text