alekis přečtené 640

Užívej noci 2005, Linda S. Howington

Hradba mlčení 2015, Tilly Bagshawe

Tato kniha je podle mě správně zařazena, rozhodně to není "román pro ženy". Je vidět, že příběh psala žena, ale je čtivý, napínavý, i když docela složitý. Nikdo není tím, kým se nám snaží namluvit, ani to nejlepší světlo nedokáže u některých postav zaplašit černé stíny. Jsou tam. A jsou hodně dlouhé. Doporučuji, rozhodně, četla jsem, až jsem dočetla, stálo to celkem opravdu za to. Je tu několik dějových linií a linek, ale vyznat se v nich dá. Kupodivu, ačkoliv nikdy nedokážu v detektivkách odhadnout hlavního zlosyna, tentokrát moje podezření mířilo správným směrem. Nic nenaznačím - je potřeba si knihu přečíst.... celý text

Vánoční proměny: Hrst zlata / Tři dary / Nápadnická sezóna 2007, Mary Balogh

Strážce úsvitu 2011, Linda S. Howington

Milá Lindo, ačkoliv cestování v čase je moje oblíbené téma, tak v této podobě mě příliš neokouzlilo. On a ona se setkali, všechno dobře končí, knihu odkládám... protentokrát už napořád.... celý text

Stíny úsvitu 2010, Linda S. Howington

Hodně postav, některé sympatické, některé méně, čert aby se v nich nakonec vyznal, a k tomu jeden docela hnusný úchyl. Poměrně složitý příběh, přiznávám, že jsem si musela znovu krátce projít celou knihu, abych si uvědomila, o co v ní vlastně šlo. Zhodnotím ji vysoko, ale myslím, že jedno přečtení je pro tentokrát dostačující.... celý text

Pod ochranou noci 2007, Linda S. Howington

SPOILER Ačkoliv zápletka je, zdá se mi, trochu přitažená za vlasy, jinak je to nádherně roztomilý příběh dvou sympatických lidí a dvou skvěle legračních malých kluků. Všechno kolem a kolem, to dobrodrůžo, padouchové, kteří nakonec dopadnou, jak mají, soudržnost obyvatel malého městečka, spojené úsilí všech přežít, i když se to bohužel všem nepodaří, dělá z této romance moc hezké čtení. Musím vypíchnout, jak dokonale autorka popisuje stydlivého Calvina, ze kterého se horem pádem vyklube neskutečný hrdina, až jeho vyvolená Kate nestačí zírat. A také Katina dvojčata, ta nemají chybu. Už za ně si příběh zaslouží svoje *.... celý text

Líbej mě, když spím 2006, Linda S. Howington

SPOILER Tato kniha trochu ukazuje práci tajných agentů - pokud je tomu tak doopravdy, trochu nás seznámí s tím, jak se dělají velké peníze, řekla bych, že docela uvěřitelně, a samozřejmě, potkají se tady dva lidé, dvě silné osobnosti... a je z toho láska. Napínavé záležitosti se jako zázrakem víceméně vyřeší (takový malý oslí můstek, ale nevadí), a konec je opět šťastný. A to mě vždycky potěší :-)... celý text

Klid před bouří 2015, Linda S. Howington

SPOILER Napínavé a trochu spletité, neb se tu vyskytuje jeden dobře maskovaný prapodivný bezskrupulózní ubožáček padoušek, trochu nebezpečné, neb hustými lesy a houštinami se potuluje jeden lidožravý medvěd, co sežere jednu vedlejší postavu (i tak mi chudáčka človíčka bylo líto), jedna prudká bouře, jeden vyvrknutý kotník... a pak jsou tu tradičně ona a on. Ona ho strašně moc nenávidí... než se do něj zamiluje! Milé čtenářky, co nečekáte sáhodlouhé filosofické úvahy, ale napětí, dobrodružství, akci, a samozřejmě lásku a špetku sexu, co plujete na vlně šťastně končících romancí - jděte do toho, určitě se pobavíte! :-)... celý text

Nebezpečně blízko 2009, Linda S. Howington

SPOILER - pokud by snad ještě stále někdo nevěděl, tato kniha, jako všechny romány pro ženy, končí šťastně! Před časem jsem četla velmi podobný, o něco rozsáhlejší román Hora mezi námi. Stejná havárie letadla, pusté hory, neschůdný terén, sníh, mráz... a žena a muž odkázaní sami na sebe. Pokud jsou správné informace o knihách v DK, nejdříve tu byla Linda Howard a až potom po ní Charles Martin. Možná někdo opisoval, možná ne... Koneckonců, oba se zhostili svých knih, řekla bych, velmi dobře, doporučuji obě tomu, kdo má rád podobná témata. Mezní situace, složité, hodně nebezpečné podmínky, boj o vlastní záchranu... to se tak dobře čte v teple a při hrnku dobrého čajíku... Navíc, když se dva hrdinové nejdříve vůbec nemusí, pak se tvrdá slupka obou kamsi vytrácí a nakonec je z toho láska jako trám a happy end!! Živote, inspiruj se o trochu víc v romancích se šťastným koncem! Občas uděláš zázrak, z beznadějné situace se lidem podaří uniknout, zachránit se, přežít. Častěji ale, i když by to tak vůbec nemuselo být, se z původní banality stane tragédie, a to přece nechceme! Vzhůru do šťastných zítřků, do jara, které pomalu přichází a... dosť už bolo tej korony!!... celý text

Dědictví 2014, Tilly Bagshawe

Jo, je to "román pro ženy" - což pro někoho automaticky znamená - blbost. Ale pobavil mě, tak co je tu vůbec potřeba řešit? :-)))

Francouzské hedvábí 2011, Sandra Brown

Jak jsem se zbláznila 2013, Ivanka Devátá

Spoiler :-) Jsem si jistá, že autorka bude sršet vtipem i v rakvi, která se jí, doufám, dlouho bude vyhýbat. Veškeré své příhody z období, kdy ji klátily až doklátily krajně nepříznivé okolnosti, a k tomu nejspíš přičtení různých trampot z předešlého života, podává s humorem... takže nevypadají až tak strašně. Až na to, že ji dohnaly k neskutečným fyzickým obtížím a k nervovému zhroucení, až nakonec skončila v psychiatrické léčebně (podotýkám, že o tomto zařízení se píše až asi v poslední čtvrtině knihy). Kniha je přecpaná humornými hláškami a popisem absurdních a směšných situací... Je to tak. Je umění z pohřbu vlastní maminky udělat humoresku - když syn (vnuk zesnulé) zapomene přivézt matce kufr se smutečním oblečením a obutím, takže osiřelá Ivanka, známá herečka a dáma v letech musí prohrabat maminčin šatník, vzít zavděk nepadnoucím modelem a obout bílé sandály... a potom vysvětlovat smutečním hostům, proč je tak vymaškařená... Mě tato kniha pobavila a znovu jsem si uvědomila při jejím čtení, že jsou mezi námi lidé, kteří neustále kňourají, stěžují si, jsou ublížení, naříkají... a samozřejmě, je to kvůli tomu, že mají asi nějaká svá trápení. A potom jsou lidé, kteří sice trpí, ale ze svých trampot dokážou i cosi pozitivního vytěžit. Tady je tím pozitivem tahle knížka. Ivanka Devátá, která přiznává, že v okamžicích krize se odhodlávala skoncovat se svým utrpením, končí knihu citátem "I ten nejhorší život je lepší než nejkrásnější smrt". Ke komentáři od Lizard, která píše, že kniha je jednoduchá, odpočinková, nic jí nepředala, nic v ní nezanechala... Za prvé, nechápu, proč vůbec lidi čtou knihy, které je nezaujmou - proč je prostě po pár stránkách jednoduše nezaklapnou a nikdy víc neotevřou? To, že Lizard kniha nic nedala, nic nezanechala, přisuzuji (možná omylem, nevím) tomu, co říká přísloví: "sytý hladovému nevěří". Je asi potřeba zažít trampoty, potkat se s překážkami, bojovat s nástrahami, problémy, snášet kopance od života a snažit se je překonávat - aby pak aspoň do nějaké míry člověk pochopil trápení jiných lidí.... celý text

V zámku a v podzámčí 1959, Božena Němcová

SPOILER! :-) Řekla bych, že anotace k této knize je trochu mimo, rovněž v komentářích je vše směrováno hlavně ke kontrastu mezi životem chudých a bohatých a že určité věci jsou úplně opomíjené. Jasné je, že BN chtěla ukázat na obrovský rozdíl života v dostatku a v bídě, ale ne nadarmo, ač žena 1. poloviny 19. století, nebyla to spisovatelka dobrá, chytrá a neřkuli i maličko vtipná :-). Musím přiznat, že knihu jsem četla dost před časem, rovněž jsem viděla film se skvělými herci Martinem Růžkem a Janou Brejchovou (nejen jimi). Přesto si troufnu k ní napsat komentář, podnícena nyní probíhajícím nejnovějším počinem České televize, seriálem Božena. Mě osobně zaujaly v příběhu dvě věci až s nepatrně detektivním nádechem, čímž nechci nijak zmenšovat dopad na čtenáře, co se týče nešťastných osudů lidu z podzámčí. Především je tu úžasně záporná, falešná a lživá skoro kriminálnice mamzel Sára, která si myslí, že má paní Skočdopolovou málem v hrsti. Ovlivňuje ji, jak jen to jde, posiluje její touhu "být na úrovni" a její patologickou lásku k pejskovi Jolimu. Proto vnímám odhalení bídné mamzel ze strany její paní a její velice rychlé a nemilosrdné vypakování z teplého hnízdečka na zámku jako naprosto geniální autorský kousek :-). Druhá věc, kterou jsem vlastně skoro nepochopila, a to když jsem četla knihu poprvé ještě v rané mladosti, je autorkou jenom málo naznačená existence nemanželského syna pana Skočdopole. A tam je opět v centru dění paní Skočdopolová, kterou dokonale zahrála Jana Brejchová. Pod unylostí a umanutou láskou k pejsánkovi se skrývá osobní tragédie ženy, která nedala - nemohla dát? - manželovi potomky, přičemž ví o tom, že měl poměr, z něhož vzešel syn. Je tu na jednu stranu láska k manželovi, na druhou možná i skrytá nenávist, či snad jen odpor vůči němu, na další stranu zase duši drtící skutečnost: nenaplněné mateřství, nesplněná úloha ženy po dlouhá tisíciletí - v dobách před feminismem. Její krok k přijetí manželova dítěte nelze hodnotit jinak, než jako velkorysý. Mnohá manželka by s klukem i se záletným manželem vyběhla, pokud by ji u něj nedržely jeho peníze. Všechno ostatní v příběhu je na svém místě. Měli bychom si stále uvědomovat, že Božena Němcová psala o své době - v níž byla propast mezi dostatkem a bídou hodně hluboká - a bylo to vnímáno jako běžné, pro mnohé lidi skoro normální. Tak to prostě bylo, a pokud si dnes někdo v naší zemi neustále stěžuje, že nemá dost, že živoří, měl by si přečíst, a to nejen tento skvělý román. Je jich mnoho od našich i cizích autorů, např. dokonalé anglické romány Charlese Dickense atd. Řekla bych, ať už to uzavřu, že po velmi smutném začátku se příběh rozvinul, proběhl a ukončil tak, aby bylo spravedlnosti, vstřícnosti a dobrotě učiněno zadost. Takto si to, podle mého, tato naše vzácná autorka vždy přála - aby věci dopadaly dobře... což si přejeme asi všichni. Že to tak velmi často není, to je holt součást života lidského. Musíme se snažit, i když s tím bohužel často nic nemůžeme udělat a věci jdou prostě do kopru, příliš daleko od našeho vlivu a možností.... celý text

Rodinný podnik 2004, Ivanka Devátá

Moje vůbec první setkání s Ivankou Devátou jakožto spisovatelkou, a mohu jen konstatovat, že tato poměrné nevelká knížka sestavená z krátkých příběhů je vtipná, zábavná, potěšující! Srdečně doporučuji, zvedne čtenáři i čtenářce náladu lépe než Delissa, a dobrá nálada je ze všech věcí ta skoro vůbec nejlepší! Někde níže pode mnou je rozsáhlý komentář, který přibližuje knihu mnohem podrobněji, tudíž nemusím se tu pachtit s pochvalami a opěvováním, pan kapr to 19. 5. 20 úspěšně udělal za mě, za což mu tímto děkuji. :-)... celý text

Milión Alenčiných dobrodružství 1989, Kir Bulyčov (p)

Alenčiny narozeniny 1987, Kir Bulyčov (p)

Alenka z planety Země 1985, Kir Bulyčov (p)

Lampárny už asi neexistují, i když někde na dřevěné boudě, chátrající opodál nádražní budovy, ještě určitě visí cedulka. Tak mi nezbyde, než si postěžovat zde na DK. Už druhý týden je to boj! A jaký! Tvrdý! Nepřetržitý! Hrnky čaje... Kašel... Špatné spaní... Občasné nedůstojné pocity slabosti až bezmoci... No prostě, zmutované viry na mě útočí 24 hodin denně! Moje imunito, kde jsi?! Takže jsem se pro zlepšení pochmurné nálady vrátila po mnoha letech k Alence :-). Rozkošné, 100% pohodové čtení pro kluky a holky, klidně už od školky, též od první třídy do pětky... Pro rodiče, prarodiče, pro babky i pro dědky, pro strejdy a pro tetky... Dalo by se diskutovat nad utopickým 21. stoletím, konkrétně jeho 70. léty, kdy jsou podle autora planeta a celý vesmír takové, jaké ve skutečnosti nikdy nebudou. Ale proč to řešit? Tohle je knížka pro děti! Knihy pro děti již prakticky nečtu, ale toto je, troufám si tvrdit, Zlatý fond dětské sci-fi! Je bezkonkurečně svižně a zábavně napsaná, a krom sympatických postav na čele s Alenkou, zde nescházejí ani padouši nejhrubšího zrna. Není to zas tak úplně potřeštěně zidealizovaný příběh, kdepak... Vzhůru za Alenkou do dalšího pokračování! Velký smajlík :-)))!... celý text

Alibi 2008, Sandra Brown

SPOILER :-)) Ach, ta zatracovaná, okopávaná, ponižovaná a pošlapávaná červená knihovna! Často je takto označena i kniha, v níž je děj úplně z jiného soudku, ale prostě se tam, jakož i v životě, objeví nějaký milostný vztah. Dehonestace 1. řádu, kniha okamžitě klesá v očích případných čtenářů. Jako kdyby v reálném životě byly věci přísně odděleny, nikoliv propleteny a provázány, jako kdyby život nebyl přepestrý! Hrdina s mečem, skvělý detektiv, vědec, výzkumnice na planetě X, každý - každá může být zároveň zamilovaný či milující... To je ale podle mého názoru... Každý samozřejmě věci vidí jinak a to je správné. Ale mnozí pánové a rovněž i dámy z duše pohrdají tzv. červenou knihovnou (která by se mohla rozdělit na více částí, není každá ČK stejná, třeba si to někdo vezme za téma své diplomové práce) a její čtenáře, či spíše čtenářky hromadně zatracují. Ale není přece nutné pohrdat a zatracovat - stačí si snad jednoduše pomyslet - když vás to baví... No, nechávám každému, co jeho jest. Naštěstí aspoň v literárních žánrech je neskonale mnoho možností na výběr. Kdo chce číst o úchylných sadistických vrazích v amerických či švédských kriminálkách, ať se té v krvi brodí třeba i po kolena. Kdo chce číst poučující (nikoliv naučné, protože ty nás něčemu odbornému naučí) traktáty ("jenom takto je to správně, takto musíte myslet!"), a cítit se přitom povzneseně, ať je čte a potom své souputníky také poučuje - a nudí.. Kdo si vybírá ke čtení romány o hrůzách z koncentračních táborů či o hrůzách válečných, ať si to užije - o tomto je dost relevantních informací, proto já si nehodlám drásat nervy a zoufat si ještě nad utrpením fiktivních postav. To prosím ovšem neznamená, že se vyhýbám veškerému rozesmutňujícímu a rozrušujícímu čtení a s hlavou v písku se zajímám jen a jen o růžové příběhy o tom, jak on a ona se vzali... a tím ta úžasná kniha končí. Byť si to může někdo myslet. Co chci vlastně tímto mudrováním říct? V každém žánru (kromě naučných), a to myslím může potvrdit každý člověk, který čte, se najdou knihy skvělé - dobré - nezábavné - a též ten zde na DK oblíbený "odpad!". Nikdo by nečetl nudný román, nudnou detektivku, sci-fi, fantasy atd. Nikdo by určitě nečetl nudnou pitomou červenou knihovnu, a že je jí taky dost. Diplomovou práci na toto téma asi nenapíšu, rozumovat nad tím, kdo má co v oblibě a že je žádoucí, aby měl každý možnost výběru, by se tady dalo dlouho. Tak to raději utnu, je tolik lepších možností jak trávit čas :-). Hm... a co Alibi, co Sandra Brown, úspěšná autorka, které u nás vyšlo, jak vidím, 70 knih... Na rozdíl od některých komentářů níže byla pro mě tato kniha S. B. zatím nejlepší. Dějem Alibi se potlouká mnoho postav a postaviček, občas v takto "plných" knihách nevím, kdo je kdo, ale tady jsem neměla problém. Krimi příběh jako takový je podle mě výborný, a ačkoliv je tu mrtvola, nevraždí žádný sadista ani hnusný úchyl, ale jednoduše človíček, který chce mít pro sebe nějaký prospěch... Pozor! Hlavní hrdina se těžce zamiluje! Tak k tomu jenom dodám: jsem žena, mám srdce, vím, co je láska, a věřím, že muži to vědí také a stejně jako my ženy také milují - své dívky, manželky, své děti... A to není žádná ostuda ani trapnost, ve skutečném životě už vůbec ne - a rozhodně ne ani v knize. :-)... celý text

Nádherná predstava 2004, Susan Elizabeth Phillips

Zatímco pistolník svým kapesním nožíkem pižlá další zářez do pažby svého derringeru, já lepím už kdoví kolikáté srdce na lesklé růžové desky svého pomyslného čtenářského denníčku... :-) Zas jeden hezký příběh na mém kontě, a ačkoliv zcela v mezích klasické romance, je zábavný, čtivý, dobrou náladu přinášející. Za děj 4*, ale jednu* navíc si zaslouží přihodit. Autorka nenásilně zmiňuje situaci po skončení války Severu proti Jihu. Už je to několik let, ale zničený Jih se nevzpamatoval z porážky a především z nesmírné chudoby, neboť většina plantáží a domů je zničena. Jih trpí, neboť ne každý z vítězů je velkomyslný a slušný, a černí Američané, byť jsou na papíře svobodní a mají stejná práva jako bílí, se necítí příliš bezpečně...... celý text

Exkluzivně 2007, Sandra Brown

SPOILER Další výtečná kniha Sandry Brown, tentokrát z nejvyššího patra společnosti - v jedné z hlavních rolí prezidentská family! Bylo to malé nevinné tříměsíční dítě opravdu zavražděno? A proč?? A kdo je vrah?? První dáma si zoufá v depresích a hledá pomoc! Pomóóóc! Anotace je podrobná, tak jen maličkosti: z Barrie se stane skoro kámoška první dámy a sám prezident jí pošle kytky... Barrie je náhle známou celebritou, ale nic není takové, jak vypadá. Zajímavost: pokusu o vraždu plánovaná oběť zabrání díky odrazu v nerezovém povrchu topinkovače... Je to hlavní mužská postava, musí přežít! Průběh kriminální linky je hodně dobrý, linie milostná a samozřejmě též erotická je opět klasika, která osvěží děj. Ovšem závěr... je fakt hodně překvapivý! Musím podotknout: snad v žádné jiné zemi - opravdu nevím, se neobjevují fiktivní postavy prezidentů v knihách a hlavně ve filmech - je tomu tak pouze v USA. V románu Exkluzivně je prezident hodně velký padouch, další knižní si nevybavuji, ovšem, filmových fiktivních potentátů máme na výběr. Je tady, ve filmu Absolutní moc, bezskrupulózní mizera Gene Hackman, jehož úchylné praktiky a proradné pomocníky odkryje skvělý nestárnoucí Clint Eastwood. Pak je tu jeden hezoun a velký sympaťák Bill Pullman ze Dne nezávislosti, který neváhá sednout do stíhačky a letět bojovat s mimozemšťany... Nejlepším fiktivním filmovým prezidentem USA je ale podle mě jedinečný, úžasný, pomilováníhodný, absolutně dokonalý pitomec Jack Nicholson ve filmu Mars útočí!... celý text