alekis přečtené 620

Mravenci 2005, Bernard Werber

SPOILER Musím souhlasit s komentářem pode mnou: "Zajímavé téma, leč nečtivé". Zajímavé to rozhodně je. Když autor píše o mravencích, ještě to jde. Popis jejich organizace života v mraveništi, jejich výpravy a boje s jinými druhy, jejich města a okolí... Ale ti lidi?! To jsou papírové figurky bez jakýchkoliv lidských vlastností, citů a pocitů! Je tady rodina, otec, matka, syn, ale téměř nic bližšího se o nich nedozvíme. Mají se rádi? Záleží jim na sobě? Zmizí ze světa, a zmizí také hasiči, policisté... a málem o tom ani zmínky, že by někomu scházeli, že jejich rodiny alarmují záchranné složky a radnici a třeba i vládu... Je to suché. Suchopárné. Ale nelituji, že jsem si Mravence přečetla, zas mám o kousek obzoru víc a hodnocení jim díky tomu nesrazím. Do dalších dílů se ale zatím nechystám.... celý text

Modrá jiřina 2006, Nora Roberts

Kde zpívají raci 2020, Delia Owens

Kniha, o které těžko napíšu něco lepšího, než je ona sama. Autorka musí znát dobře prostředí o kterém píše, a popsala ho perfektně. Močály se vším všudy, s bohatou faunou, flórou, k tomu moře a pobřeží, prostor, kde se stýká sladká a slaná voda... To, co u nás ve vlídné a klidné českomoravskoslezské (atd.) kotlince prostě neznáme... Když řeknu, že mě to fascinovalo, tak toto pouhé slovo prostě nestačí. Že se mi to nesmírně líbilo, a že bych si přála ta pro mě skoro nepředstavitelná místa vidět, čichat jejich vůně a vůbec všechny pachy, slyšet křik ptáků a sledovat je, jak se míhají mezi větvemi, vidět racky, jak poletují nad oceánem a slétají na pláž... Jo, ten - pro mě - zvláštní svět bych si přála vidět a zažít. Hlavní postava knihy, dívka Kya, "holka z bažin", jak jedině ji všichni znají, zná svůj prostor dokonale, protože v něm od malička žije, donucená starat se sama o sebe, a posléze téměř navždy úplně obklopená svou osamělostí. Její životní příběh je těžký, složitý, dramatický, nebezpečný. Víc už nebudu psát, kniha je to neobyčejná a stojí za přečtení.... celý text

Kouzelné okno 1997, Dave Duncan

Četla jsem už lepší fantasy, toto je víceméně pohádka - ale dobře se to čte a je to zábavné. Poslední z posledních na královském hradě, obyčejný chudý kluk od koní, zachraňuje a doufám, že snad nakonec i zachrání krásnou princeznu... a kdo ví? Třeba bude nakonec i králem :-).... celý text

Ztracený anděl 2004, Catherine Cookson

Opět je tu ten častý nešvar v zemích českých - vymýšlet jiné názvy knih než jsou ty originální. Tato kniha se ve skutečnosti jmenuje Tichá dáma, ale to by asi podle nakladatele nebylo tak přitažlivé... Z úvodních slov autorky jsem vyrozuměla, že toto je její poslední kniha. Píše o tom zajímavě: je velmi slabá, má hodně zdravotních problémů, leží, kolem ní chodí lékaři a sestry, pohybuje se tam jakýsi Tom, snad její příbuzný či asistent, není vysvětleno (nepodstatné) - a jí se v hlavě vynoří příběh. Už nemůže, nemá sílu a chce ho nechat být. Nakonec ho dokáže nadiktovat a tak se i tato kniha dostane ke čtenářům. Catherine Cookson pod svým jménem vydala 103 knih, nějaké též pod pseudonymem. Obdržela vyznamenání a řád Britského impéria, netroufám si přeložit názvy, je to anglicky na Wiki. Původem nemanželská dcera z chudých poměrů se dožila 91let. Začala psát ve čtyřiceti letech, stala se světoznámou autorkou románů vydaných v milionech kusů, a četná její díla byla zfilmována - něco šlo kdysi i u nás v TV... Co na to říct? Nezbývá, nežli tleskat! Ovšem, vidím ty obvyklé pohrdavé úsměšky, vždyť psala "jenom" romány pro ženy... Čísla mluví za vše, řády mluví za vše, hodnocení na DK se připojují... Samozřejmě, tak jako každá jiná kniha jiného žánru, ani romány C. C. nevyhovují každému. Ale o tom to je: jít za tím, co nás baví, nepohrdat druhými, protože mají rádi jiné autory a žánry, prostě, celkem si pokud možno užívat života... Dokud můžeme :-). Hodně jsem se rozepsala úplně mimo tento román. Tak jenom stručně. V celku je naprosto jedinečný a velice mě oslovil. Mám pár výtek. Určité, snad méně podstatné věci autorka jen naznačila, je nutné si je domýšlet. Závěr silně odskakuje od celého dramatického průběhu děje. Je to všechno tak krásné, až sladké... že musím jednoduše akceptovat, že C. C. chtěla svým postavám po všech jejich trampotách dopřát jenom štěstí a zase štěstí - a dál už do ničeho nešťourat. Přes (skoro neexistující) vady na kráse je to vynikající, velmi lidský román, s postavami, které si čtenář-ka dokáže zamilovat, držet jim palce, bát se o ně... a procítit s nimi jejich malé i větší radosti. U nás vyšlo podle DK pouze 15 knih C. C. Aspoň, že něco... :-)... celý text

Na Větrné hůrce 2009, Emily Brontë

Dům na vřesovišti 2003, Catherine Cookson

I bez dnes tak oblíbených popisů sexuálních eskapád sotva hodinu po seznámení dvojice, se dá napsat nádherný příběh plný emocí. Jako kdyby mi by maličko připomněl Větrnou Hůrku a dotknul se Daleko od hlučícího davu. Opět konstatuji, že to není takové to obvyklé "Pro ženy". Je to zajímavý, skvěle napsaný román, odehrávající se podle mě někdy začátkem 2. poloviny 20. století, plný vztahů a citů různého druhu, od nejkrásnějších po nejhorší. Prostředí, krajina, lidé... všechno je sugestivně přiblíženo. Mohla bych se tady hodně rozepsat, kniha mě velice oslovila a pobavila (ale nikoliv ve smyslu: jé, to byla legrace!). Snad tedy jenom stačí říct - vzhůru na vřesoviště! P. S. Musím dodatečně připodotknout, že anotace nepřibližuje téměř nic z děje, což je na jednu stranu dobře, na druhou ale příliš nenaláká k přečtení - a to je velká škoda :-).... celý text

Jeden plus jedna 2016, Jojo Moyes

Přečteno podruhé... proč asi? Proč, když je tolik knih, čtenář(ka) občas vkročí do téže řeky? Protože je to zábavné, přes všechny peripetie je to veselé, je tam jedna "postava" která smrdutě prdí a slintá, ale nakonec je z něj (je to "on") největší hrdina... a protože se tu dokonale předvádí a opakuje staré pravidlo, že nikdy nemůže být tak zle, aby nemohlo být ještě hůř... Skvělá road movie, trocha dobrodrůža, přátelství a též láska rozkvetlá na pozadí všemožných peripetií, tak nějak to přece občas chodí i v životě :-). Mě to pobavilo už podruhé a kdo ví... Podle mě je vždycky lepší se usmívat... :-)... celý text

Zapomenutá zahrada 2017, Kate Morton

Rozhodně bych tuto knihu zařadila do kategorie Romány, a nikoliv Romány pro ženy. Je to román v pravém slova smyslu, je bohatý dějem, postavami, napínavý, velmi spletitý, dobře napsaný i přeložený. Pro mě bylo těch prolínání času trochu přes míru, uvítala bych, kdyby autorka pospojovala jednotlivé časové úseky do větších celků, ale v podstatě se i na tento způsob dá zvyknout, když děj tak dramaticky odsýpá. Svou úlohu má v knize velké bludiště vysázené z keřů a příběh by se k němu symbolicky dal připodobnit. Čtenář - ka kráčí labyrintem, neví, co může za další zákrutou čekat a stále objevuje cosi nového a překvapivého. Informace se objevují, tajemství se vyjasňují, skládanka vytváří obraz, až je najednou - konec. Takže už víme, o co šlo... Doporučuji číst knihu bez jakýchkoliv předcházejících informací, škoda připravit se o všechna ta zajímavá rozuzlení.... celý text

Soumrak dne 1997, Kazuo Ishiguro

Každý máme nějaký život. A asi každý člověk, když přijde soumrak jeho dne a na krajinu padne stín, který zahalí všechny cesty a zavře všechny dveře, přemýšlí, co teď? Kam teď? Dá se vůbec ještě něco dělat? Nebo už jenom stárnout a za soumraku svého žití čekat smrt? Dokonalý majordom pan Stevens je tak dokonalý, tak suchý, tuhý a ušněrovaný, že by ho člověk někdy i praštil. Veškerý svůj osobní život položil na oltář "důstojnosti", o které několikrát dost obšírně a poněkud nudně hovoří. A tak nevím: mám ho obdivovat, pro jeho vytrvalost, s níž plní úkoly, ke kterým se zavázal, když se stal majordomem... nebo ho litovat, protože v sobě potlačil veškeré jiné lidské potřeby a přání tak dokonale, že v něm, v jeho těle, duši, srdci nezbyla žádná šťáva? Žádná horká krev? Veselí, smích, ba tuším, že ani radost, byť by to byla třeba pouze radost z dobře splněné práce? Chudáček pan Stevens, zdá se, i když autor pouze naznačuje, že byl dokonce milován, a kdyby se jen maličko odvázal, mohl milovat, mohl prožít možná komplikovanější, ale rozhodně zajímavější, veselejší a pestřejší život v rodinném svazku. Neprožil. Byl dlouhá léta dokonalým, vynikajícím, perfektním majordomem velkého anglického domu... ale ničím více. Takový byl pan Stevens. Nepromluvil o své osamělosti ve svém životním příběhu, ale myslím, že byl těžce osamělý.... celý text

Vrať mi můj sen 2003, Julie Garwood

Nebe mé lásky 1997, Nora Roberts

Lovci mamutů ještě po pěti letech 1939, Eduard Štorch

Nádhera. Škoda, že to není delší, s radostí bych si početla podrobnosti, jak Kopčem s Žabkou rozšiřují tlupu, jak se má Veverčák, a další legrácky... Děkuji příteli z DK za poskytnutí této roztomilé perličky, zvedla mi náladu v pochmurném měsíci únoru, kdy zima už přestává být snesitelná, a navíc v tomto nechutně zavirovaném období. Je to pecka, moc jsem se pobavila! :-)))... celý text

Pekingský rozparovač 2019, Peter May

SPOILER Vraždící úchyl, který má navíc ještě silný motiv pomsty, tak přesně to je Pekingský rozparovač. Předešlé části série jsem četla už před časem, tak si nevzpomínám na podrobnosti, ale vím, že tím, že jsou zasazeny do Číny, pro mě získaly velmi na přitažlivosti. Autor mě zavedl (nejen) do Pekingu, a znovu musím zdůraznit - jeho popisy prostředí, stejně jako v sérii Akta Enzo z Francie, jsou naprosto dokonalé! Příšernou zimu, studený vítr, suché listí na chodnících, hustou dopravu, ulice zacpané auty, mezi tím proplétající se cyklisty... Staré čtvrti určené k demolici a nové velkolepé novostavby - jako bych to cítila a viděla před sebou. Všemi díly se vine linka vztahu Margaret a Li Jena. Mají hodně komplikovaný život, a nevím, jak by se četné komentátorky, které "vytáčí" chování Margaret, a které by ji za to rády "profackovaly", cítily na jejím místě. Margaret je taková, jakou ji vymyslel Peter May, naštěstí fiktivní postavu z knihy nelze fackovat. Být na jejím místě, žít v Číně tak jako tam žije ona, cítila - a tím pádem bych se chovala - asi mnohem hůř. Takže tohle jen na obranu té americké svéhlavičky, mimochodem odbornice na zkoumání násilně zabitých, obvykle hodně ošklivých mrtvolek. Dost vysoce postavený, přesto ale ani omylem všemocný policista Li Jen si pilně hledí své práce a to se odráží na jeho vztahu k ženě a k dítěti. Nemá prostě tolik času, aby s nimi chodil na procházky a cukroval. Musí stíhat a dostihnout vraha. Možná, že autor měl stvořit místo atraktivní patoložky staršího neúhledného patologa, či nasměrovat Li Jena více k mužům, než k ženám, a proto by se mohl pak věnoval hlavně krvavým mordům a jejich pachatelům... Ale život není jenom o práci a o vraždění, život jsou mezilidské vztahy v celé svojí šíři a barvitosti. Takže pro mě je naopak nesmírně osvěžující komplikovaná, ale hluboká láska mezi dvěma hlavními postavami a v čase mezi několika vraždami :-). Kniha, tak jako i předešlé, zavede čtenářku do Pekingu, do města a potažmo země, která se rychle a úplně mění, jejíž historie do jisté míry mizí do nenávratna a kterou válcuje nový, diametrálně odlišný způsob života, převzatý ze světa, který s tím čínským má pramálo společného. Je ovšem pravdou, že nejen Čína se mění, mění se celá planeta - nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo... a nevím, zda je to dobře, nebo špatně... Čtení této knihy, ačkoliv jsou v ní poměrně drastické scény, mě velmi bavilo. A o tom to je. "Dorazila" jsem sérii Akta Enzo a teď i Čínské thrillery, a řekla bych, že to je pro mě to nejlepší, co Peter May napsal.... celý text

Nezvratné alibi 2020, Peter May

Miluju detektivky odehrávající se v minulosti, ale z těch moderních mě baví nesmírně tady tyto od P. M. Hlavně tato série a potom jeho čínské thrillery, to prostě nemá chybu!!! Série je u konce... francouzský Skote - čím novým nás překvapíš? Píšeš? Píšeš? Piš! :-)... celý text

Záležitost srdce 2011, Mary Balogh

SPOILER :-) Lady Anabelle prchá s otcovým pohledným kočím ke skotským hranicím... Kdo snad neví, hned za skotskou hranicí leží čtenářkám romancí všeobecně známá obec Gretna Green, kde vás oddá kovář za poplatek ve své kovárně, a souhlas rodičů, poručníků, nerudných strýčků, starších bratrů a dalších protivných opruzů není potřeba! Lady je ale dopadena a vrácena zpět domů, kočí uprchl, aniž by se po ní ohlédl - prý přes moře a dobývat Divoký Západ... a tímto nepromyšleným krokem je bezúhonná pověst mladé šlechtičny zcela zničena. Bohatý markýz, který se jí dvořil, a jehož peníze měly zachránit dívčina zchudlého papínka, nafoukaného hraběte, okamžitě odstoupil od svých svatebních úmyslů... Žádná škoda, jak říkáme po našem, tahlo mu totiž z kotla, měl shnilý chrup... Bohužel, nehrozilo, že by se dostavil nějaký jiný ženich s modrou krví. Zkažené zboží zkrátka nebrat! Vypadalo to už, že mladá dívka zůstane zcela na ocet a bude z ní stará zapšklá... panna... Takřka proti své vůli a se skřípěním zubů namyšleného hraběcího taťky se ovšem Anabelle nakonec provdá (jakožto Prodaná nevěsta...) pod svoji úroveň, za syna obchodníka s uhlím, sice královsky bohatého, ale původem plebejce s uhelným mourem za nehty... Hrabě sice dostane žádanou finanční injekci a obchodník s uhlím přižení syna do lepší rodiny, ale jinak je to... hrůza! Tedy nevím, jak tohle může dopadnout? Jak to může šťastně skončit?! Vlastně vím, poněvadž jsem si tuhle krátkou jednohubku přečetla. Konec je fakt pecka, a dopadne to samozřejmě jako vždycky dobře! :-)... celý text

Vraždy na Baker Street 2007, Martin H. Greenberg

Anotace je hodně podrobná, takže mohu být stručná. Podle mého se všichni autoři a autorky popasovali s novými příhodami obou hlavních postav velmi úspěšně a důstojně navázali na dílo ACD. Prostě - bezva čtení. Mouchy na povídkách jsem nehledala a zábavu jsem si užila. Kdo má rád starou dobrou Anglii, geniálního detektiva SH a jeho spolehlivého pobočníka dr. W., nemá nač čekat: vzhůru na Baker Street! :-).... celý text

Platnéř 2012, František Niedl

SPOILER Dobrá kniha, byť psaná trochu "suchým" způsobem. Někdo píše, že mu každé slovo málem zpívá, někdo prostě vypráví. Autor vypráví - ale dělá to dobře. Vhodil do velkého šejkru utiskovaného, ale nevzdávajícího se sirotka, mladou, zatím beznadějnou lásku, dobré lidi, špatné lidi, lupiče, vrahouny, šlechtice, pány a kmány, zlotřilé intriky... zkrátka rozsáhlé dobrodružství, které by se mohlo přihodit skoro v každé době, pokud by to vše nebylo zahaleno do hávu pěkně přiblíženého středověku a nebyl by tady navíc poučný popis platnéřského řemesla. Jak píše někde níže marlowe, kdyby v knize nebylo několik maličko erotických scén, tato kniha by podle mě byla naprosto vhodná, užitečná a zajímavá i pro čtenáře mladšího školního věku. Pobavila by je a šikovný statečný Lukáš by se mohl stát jedním z dětských knižních vzorů. Ovšem, toho sexu tam moc není, a dnešní děti... Možná je podceňuji :-). Jdu na pokračování, je to totiž zábavné počtení.... celý text

Jeho království 2005, Mika Waltari

Složitá kniha, zvláštní jazyk, hodně postav... a to téma! Navíc naprosto dokonale, to musím zdůraznit, je popsané prostředí, a to snad ještě dokonaleji mimo město Jeruzalém. Cesta do Galileje, s oslíky, po kamení, trní, hloží... čtenářka vidí krajinu a skoro cítí vůně a pachy... Skvělé! Vše je tady řečeno v anotaci a v komentářích. Jenom dvě poznámky. První: osobně 100% věřím v existenci Ježíše a v to, že činil tzv. zázraky. Jsou lidé, kteří mají schopnosti, možná ne tak silné, ale mají. Proč by je nemohl mít On, když (tím si nejsem ale moc jistá), krom toho, že byl synem lidským, byl především synem Božím? Povědomí o něm přetrvalo 2000 let, prostě nemohl být jenom vymyšleným neexistujícím mýtem. Bohužel, (nejen) jeho učení, jeho "návrh ideálního systému" (jakož i mnoho jiných v průběhu staletí), dosáhlo změn ještě za jeho života, neboť lidé si je přizpůsobili tak, aby jim vyhovovalo, ať to mysleli třeba i v dobrém. Lidé už jsou takoví, nakonec z mnoha dobrého a užitečného udělají paskvil. . Druhá poznámka: autor podle všeho nastudoval, co se dalo, použil dostupné písemné záznamy, jednoznačně především Bibli, aby popsal tu dobu, Ježíše, učedníky, Piláta a mnohé další historicky známé postavy. Vytvořil příběh, který působí velmi věrohodně. Je to ale pořád jen vyprávění na základě dostupných zdrojů, byť poctivě nastudovaných a kvalitně pospojovaných fiktivní postavou Římana Marcuse. Pokaždé, když čtu, že vznikla kniha popisující nějakou historickou událost, říkám si: jen ten, kdo tam byl, přímý účastník, jen ten ví, jak to bylo doopravdy. I to je ovšem ošemetné. Lidská paměť je krátká, člověk si uchová jen určité vzpomínky, ostatní kolem a kolem může být zkreslené. Navíc, stejnou událost vnímají různí lidé různě a podávají o ní různá svědectví. Takže takové popisy historie beru s rezervou - a to platí i pro Jeho království, ať je autor renomovaný a dal si s psaním velkou práci - což je vskutku vidět. Co říct ke knize? Kdo se chce ocitnout na pár hodin v době, kdy byl život už dokonale civilizovaný, měl svůj řád, své prostředky, svůj styl, vstupte. Základní kameny společnosti tehdy byly úplně jiné, než jsou v naší době, což neznamená, že tehdejší lidé byli hloupí, omezení, barbaři. Vedli zajímavé, i když hodně náročné žití, ale ti lidé dokonale fungovali, šlapalo to - a to se mi moc líbí a otvírá mi zas nové pohledy a obzory. A zamyšlení, které kniha vyvolává, stojí za mnoho. Jak to Ježíš skutečně myslel, jak toho chtěl dosáhnout, zda opravdu věřil, že jeho smrt na kříži přinese lidem vykoupení... to je hodně těžká otázka. Pokud dlí na nebesích u svého božského Otce, možná si říká: vám prostě není pomoci, lidičky.... celý text

Nevěsta pro Moonrakers 1993, Peter O'Donnell

Napínavé, zábavné, poučné, cituplné, čtivé, v závěru prudce romantické... Přečetla jsem za půl dne, pobavila jsem se, potěšil mě šťastný konec. Ve svém žánru jeden z pomyslných vrcholů. Skvělá kniha, doporučuji. :-)... celý text