alekis přečtené 620

Tajemství 2007, Julie Garwood

Trochu je mi to proti srsti, protože romanci jsem dala za jeden den - soudím, že určitě je lepší číst příběh z doby vlády koruny, než stále zprávy o vládě korony, ale musím do jisté míry bohužel souhlasit s komentářem trochu níže od SBH. Jo, je to nebetyčná hloupůstka, která opravdu nemá vůbec co dělat s historickou epochou, v níž se odehrává. Skoro všechno v téhle knížce je holá nemožnost. Kdyby autorka zasadila příběh do jiného časového období a jen trochu přizpůsobila reálie, vůbec nic by se nestalo. Jenže Skotsko vede... když oni ti Skotové jsou v romancích tak skvělí chlapi... Takže, když si odmyslím ty nelogičnosti... ostatně, řekněte mi, kdo požaduje po krásných milostných románech logiku... je to nakonec docela dobré počtení :-).... celý text

Vražda na Velký pátek 2004, Lee Harris (p)

Dost jednoduchá detektivka, která asi v paměti dlouho nezůstane. Zůstane pocit, že hlavní postava je sympatické mladé děvče, které se tak trochu omylem stává vyšetřovatelkou - amatérkou a jde do toho s plným nasazením. Její získávání informací ke starému případu mi v dnešní době "ochrany osobních údajů", i když stejně tuším, že se o nás ví všechno, připadá až skoro nemožné, ale tím dostal příběh dávku svěžesti. Nic mě nenutí jít do dalších dílů, a že jde vícečetnou sérii, ale myslím, v případě potřeby přečíst si krimi příběh postavený na relativně možných reálných základech bude lepší než číst o příšerných úchylech a sadistických či rituálních vraždách.... celý text

Dolores Claiborneová 2010, Stephen King

Horory nečtu, takže jsem po žádné knize od Kinga neměla nikdy v úmyslu sáhnout, natožpak ji číst. A ejhle, nikdy neříkej nikdy! I když autor do tohoto románu - monologu protlačil pár drobných horůrků, aby zůstal věren tradici a nezklamal, je to jinak celé pouze příběh ze života. Mnoho komentářů pode mnou osvětlí případným adeptům na přečtení o co asi kráčí, takže nic nebudu opakovat. Snad jen podotknutí: konec je příliš "růžový"? Příliš "happy"? Nevím, že by snad bylo lepší, aby si Dolores, den za dnem od svých 15 let pořád s něčím bojující, hodila mašli, vrhla se pod vlak, skočila do moře? Či snad... (spoiler)? Aby to mělo grády? Chjo... Byla jsem moc ráda, že pro ni na konci tunelu, plného nočních můr, zasvitlo jasné světlo. Byť je to jenom papírová postava, přála jsem jí tu radost. Tato kniha mě navedla k přemýšlení: Dolores a Vera mají obě své dramatické životní příběhy. Ale kdybychom se seřadili do fronty a postupně začali vyprávět, každý člověk by určitě ve svém životě našel krom všední každodennosti i nějaké drama, problém, těžkou smutnou událost... O tom je totiž život, v drtivé většině je v něm víc trampot než radosti, a konečný účet to ukáže v celé nahotě. Ale jak nám to hezky v tomto neobyčejném románu nalajnoval Mistr King, i v té přemíře problémů, hrůz, špatných snů, děsuplných představ a toho nejhoršího - výčitek svědomí, sem tam to světlo naděje, ta šťastná hvězda zářivá - zasvítí. Zajímavá, velmi čtivá kniha, která vybízí zamyšlení nad sebou samým.... celý text

Nebezpečná podoba 2009, Sandra Brown

Sandra Brown je prověřená autorka, píše dobře, její náměty a zápletky jsou přitažlivé, a řekla bych, že je svá a na nic si nehraje. Nečetla jsem od ní než jenom asi dva romány a doufám, že časem, jako pauzu mezi knihami jiného druhu, jich dám víc. Neboť - je zábavná... a vo tom to je :-). O čem to je? Koktejl s osvědčenou příchutí. Skoro trochu až z oblasti fantasy (záměna, na kterou vůbec nikdo nepřišel)... ale jinak výborné čtení, při kterém si čtenář-ka nemusí moc namáhat hlavu s tím, kdo je kdo atd. Dramatické, romantické, malinko erotické, docela dost krimi, záhada, která se nakonec vysvětlí a vyřeší, a hlavně - žádná z našich oblíbených postav přitom nepřijde o život... Šťastný konec zaručen! A tak to má být! :-)... celý text

Mokrá ryba 2017, Volker Kutscher

Výborná detektivka, tak akorát říznutá politikou a romantickou zápletkou, z mimořádně zajímavého časového období, přelom 20. a 30. let v Německu. Opravdu to má grády, ale... Proč se vždycky vynoří nějaké protivné ale? Soudím, ač statistiku nemám po ruce, že v 99 případech ze 100 je literární předloha je vždy lepší než filmové zpracování. Tentokrát to nevyšlo. Podle Mokré ryby byl natočen zcela vynikající seriál Babylon Berlín. Doporučuji oboje, ale v pořadí nejdříve číst a potom vidět. Těším se na další díly, Gereon Rath vstoupil mezi mé kriminalisty - sympaťáky:-).... celý text

Faja 2017, Petra Stehlíková

Je vidět, že tato série je dílem ženské ruky, je to prostě poznat. Prvnímu dílu jsem dala dobré hodnocení. Nový, neotřelý a zajímavý námět... Daly by se hledat mouchy, ale proč to dělat? Bohužel, podle mého, druhý díl násobí, co se mi nelíbilo v prvním. Spousta nelogičností, nedotažených věcí. Je dáno, že jde o Evropu a Duvalské pohoří je Ural. Máme tu lidi z pohoří a proti nim lidi z nížin - jako kdyby krom Uralu už nikde žádný kopeček nebyl! Ilan je dívka skrývající identitu. Ani slovem nezmíněny problémy, které 100% musí mít. Cestuje s pětadvaceti muži, občas s dalšími lidmi v karavanách. Předstírá, že je chlapec. Chlapec by se otočil zády k lidem a vymočil by se raz dva, ale dívka? Mělo být aspoň v jedné větě řečeno, že musí odcházet za keřík a vymyslet důvod proč: protože je přece zdeformovaný kluk, kvůli tomu nosí ten hábit a hadr na obličeji, a nechce, aby její - jeho postižení kdokoliv viděl... To postrádám. Ilan jí otvorem v masce, zákonitě se přitom musí ušpinit. Stále nosí svůj hábit - nikde nezmíněno, jak si pere oblečení, jak se převléká, jak provádí hygienu. Je to děvče v pubertě, je jí čtrnáct... Co tělesné proměny, co menstruace, co city? Jediné city má ke svým zotročeným sklenařům, ale je to dívka která je stále se skupinou hezkých urostlých statečných chlapů... a nic? Tuším, co naznačují oříškové oči Kapitána... ale Ilan ani jednou po nikom nevzdechla... Nečekám červenou knihovnu! To je prostě součást života. Dozvěděli jsme se technické podrobnosti, jak to funguje díky sklenitu v nížinách a hlavně ve městě Olympos. Jenže ty věci neexistují a nebylo potřeba je tedy vůbec tak široce vysvětlovat, a to ještě v sáhodlouhých hovorech. Vůbec těch trochu nepřirozených dlouhých hovorů, které ve skutečnosti lidi mezi sebou nevedou, je kniha plná. A víc už šťourat nebudu... Pozitiva: zajímavý neotřelý námět a napínavý závěr 2. části, který láká k přečtení pokračování. Prozatím se však do dalšího dílu nehodlám pustit.... celý text

Naslouchač 2016, Petra Stehlíková

Úvodem: v podstatě úplně souzním s komentářem od Mášenky31 z 29. 7. Takže jen pár postřehů. Autorka vytvořila velice zajímavý svět, všechna čest! Neotřelý námět, neskutečné prostředí, statečná dívka, obdařená vlastnostmi, které nikdo nemá, skupina mužů, takřka hrdinů a skvělých charakterů... Prostředí plné útlaku, neznámých nebezpečí, nutnost bojovat o holý život. Smekám, a rozhodně hodlám pokračovat druhým dílem. Mám dvě výhrady, aniž chci snížit úsilí autorky. Jsou autoři, kteří i obyčejnou věc, událost popíší tak, že prostě zní všemi tóny... Že z toho teče šťáva, tryskají emoce, že to nemá chybu! Tohle mi tu schází. Takto psaným knihám říkám slohovka. Je to prostě suché... sorry. Ale jinak dobré, skutečně! Ovšem, oříškové oči Kapitána..!! Strašné! Oříškové oči prostě nepatří jinam, než do červené knihovny! A vůbec, odkud může znát Ilan barvu lískových oříšků? Nemůže ji znát! Nikdy je totiž (pokud si představím, kde vyrostla a žila) neviděla! A vo tom to je...... celý text

Drsnej brouk - Zabiják v dešti 2005, Paul Shipton

Drsnej brouk - Zahrada strachu 2003, Paul Shipton

Kouř a zrcadla 2009, Neil Gaiman

Inspirovaná diskuzí zde na DK a natěšená, že si užiju další skvělou zábavu, odsunula jsem ostatní čtecí plány na neurčito a vydala se s autorem do jeho fantastických světů... neboť jeho Kniha hřbitova je jednou z mých velkých srdcovek. Nebudu to protahovat. Podle mého názoru autor opět předvedl, jak dokonalé a bohaté má nápady, jaké děje dokáže - by dokázal - stvořit pro potěšení svých čtenářů... Kdyby - snad ne všechny, ale většinu svých nápadů z těchto povídek vzal a udělal z nich knihy, takové, jaké on umí psát... tak věřím, že na svět by přišly další fantastické pecky. Bohužel mám pocit, že tentokrát ty své vynikající myšlenky a vize nevyužil a tím pádem se přímý zásah do mého fanynkovského srdce nekonal - ani omylem.... celý text

Alchymistova dcera 2010, Katharine McMahon

Příběh je to podle mého názoru rozhodně zajímavý. Autorka dokázala přiblížit život v 18. století, poučila čtenáře - řku o základech alchymie, dokonale popsala povahu a psychiku dívky, vzdělané sice v přírodních vědách a mnohém dalším, ale svým otcem naprosto odtržené od reálného života své doby. Emilie musela překonat mnoho překážek, ale závěr... závěr příběhu zůstal víceméně otevřený, i když snad lze doufat v nějaký neurčitý happyend. Vnímala jsem knihu jako popis jednoho úseku života několika lidí, a protože život jako takový, pokud člověk není přímo dobrodruh, neslézá velehory, neplaví se po moři či Amazonce, neprodírá se džunglí, je poměrně jednotvárný, skoro až nudný, musím konstatovat, že kniha nebyla příliš zábavná. Jistě, byly tady dosti kruté boje a byly tady skryté i otevřené úklady a k tomu cestování kočáry a hlučný špinavý Londýn versus čistý, zdánlivě nezkažený venkov... a nějaké ty prapodivné vztahy k tomu... Takže podle mého názoru: rozhodně zajímavé a poučné, ovšem, pokud člověk očekává nějaký vzruch (i když Emilie svá četná vzrušení prožila) příliš se ho nedočká.... celý text

Příbytek mrtvých 2000, Lynda Suzanne Robinson

Mám pocit, že kriminální část není až tak... Zato popis prostředí, chování, myšlení a smýšlení lidí, celkově starý Egypt... čtenářka ho může vnímat málem, jako kdyby byla přímo na místě. Po té stránce je příběh naprosto dokonalý.... celý text

Na vrcholu vlny 2012, Agatha Christie

Pokud se nemýlím, tento příběh byl zfilmován a to v trochu jiné podobě, s maličko jiným dějem. Bohužel, postavy z filmu se mi promítaly při čtení do knihy, můj dojem nebyl takový, jaký bych si přála mít. Škoda, protože jinak bych si brilantní výkon Hercula Poirota užila rozhodně víc.... celý text

Lvi z Al-Rassanu 2008, Guy Gavriel Kay

Měla jsem pocit, že některé reálie jsou mi známé, že už jsem je v podobném stylu potkala v jiných knihách. Je dost těžké vymyslet něco úplně nového... A tak jsem si představila autora, jak ochutnává z talířů naložených těmi nejlepšími, nejchutnějšími jídly... pak si z té směsice vybere to, co se mu zdá nejlepší, trochu to smíchá, vezme otce a matky a syny, lékaře a raněné, heroldy a praporce, bubny, hradby, koně, vojáky, ženy a dívky, pohledy z očí do očí a lásky... a lásky, vezme krále, kněze a různá náboženství, psance, lupiče, nájezdníky, žoldnéře, vrahy, paláce, farmy, řeky a pouště, slunce a déšť a taky sníh... a co všechno ještě! A potom k tomu celému přidá cosi, co z mišmaše udělá TO ONO: nedefinovatelnou, nezjistitelnou špetku kouzelného koření... která ze směsice, jejíž jednotlivé drobné součásti už před ním použili jiní, stvoří něco... Něco, co nemá chybu! P. S. Není to fantasy, je to alternativní historie, a je tam hrozně moc těžko zapamatovatelných názvů míst, ale postavy se zapamatovat dají, byť je jich také poměrně hodně... a čtenářka si mezi tím vším válčením a politikařením a dobýváním teritorií najde chvilku i na malou radost z lásky naplněné, a nad tou nenaplněnou chviličku na drobnou slzu uronění... Skvělá kniha!... celý text

Tři přání 1997, Jude Deveraux (p)

Jednou přečíst - a pravděpodobně zapomenout, protože i "hodnotnější" knihy se po čase z paměti vytrácejí a navždy uloženy zůstávají jen nemnohé. Ale jako malý zákusek na dovolenou, nebo místo televize před spaním - jo, není to až tak špatné :-).... celý text

Vzpomínky na Sherlocka Holmese 1998, Arthur Conan Doyle

Poměrně krátké příběhy, několik událostí ze života Velkého detektiva. Holmes je jeden z mých nejoblíbenějších "starých" detektivů, jeho dokonalý postřeh a schopnost skvělé dedukce bych si přála mít. Neobvyklé vyšetřovací metody, věrný přítel Watson, telegramy, drožky, cestování vlakem... život bez mobilů a internetu... A stará dobrá Anglie s jejími kriminálními případy... No, nečti to! :-)... celý text

ZlatovláSSka 2019, Michaela Ella Hajduková

Vyhýbám se knihám popisujícím období před a ve 2. světové válce. Protože jsem ale Zlatovlássku dostala darem (díky, milý příteli!) a navíc má skvělá doporučení zde na DK, poctivě jsem ji přečetla. Co k ní říct? Myslím, že autorka si přála napsat romantický příběh velké lásky, ale zároveň příběh silně se dotýkající tohoto velice dramatického a strašného období evropských dějin. Což je podle mě opravdu velké sousto... Autorka píše čtivě, má smysl pro práci s jazykem, pro mě slovenština není nijak vzdálená, čtení jsem si užila. Přesto maličko snížím hodnocení, protože důvod, pro který je hlavní hrdinka Sanna v centru pozornosti dokonce samotného Hitlera, mi připadá - je mi líto, že to musím napsat - poněkud z oblasti sci-fi a to mi v tomto případě prostě nesedí. Ale vcelku mohu knihu rozhodně doporučit. Přibližuje velice plasticky určité momenty a děje, a podle mě takovýchto knih, ačkoliv jsou to fikce, a především pak dokumentů, není stále dost. Není možné tvářit se pokrytecky, že se nic nedělo, nebo že se už nic podobného - vláda jedné politické strany, zrůdné pokusy na lidech, koncentrační tábory, vyzdvižení jedné skupiny lidí nad všechny ostatní a snaha o totální vyničení druhé skupiny a podobně - nikdy nemůže stát.... celý text

Na západ od ráje 1995, Harry Harrison

Ráj nečtu poprvé. Někdy je dobré, když se nedaří najít co zaujme, vrátit se ke starým dobrým zábavám a starým dobrým přečteným knihám. Anotace napoví a komentáře též. Příběh je hodně rozsáhlý, ale jasně srozumitelný. Jazyky Yilané i Tanu jsou sice krkolomné, ale člověk se do nich časem vpraví docela bez nesnází. Geniální tah autora, který mnoho věcí nechal na čtenářích, aby si domýšleli a ve své fantazii konstruovali všechno kolem a kolem. Takže nebudu popisovat děj, spíš chci zdůraznit drobnost. Je to tak, že pokud v reálném životě člověk prožil určitou dobu v cizí zemi, jednoznačně zčásti přijal - musel - tamní zvyky, jazyk, jídlo atd. Třeba se později opět vrátil domů, ale zůstalo v něm i to něco nové, co se naučil, na co si zvykl. Kerrick, který byl jako dítě zajat dinosaury, vyrostl mezi nimi, přizpůsobil se jim, naučil se jejich jazyk, poznal je a do jisté míry i obdivoval. Přitom je nenáviděl! Vyvraždili jeho příbuzné a později se vydali cestou úplného vyhlazení lidí... Je potřeba si samozřejmě přečíst, zda se jim to podaří. Ta rozpolcenost, kterou Kerrick pociťuje, není v knize příliš zdůrazněná, ale je tam. Z jedné strany absolutní nenávist, z druhé jistá sympatie a dokonce - s některými jedinci, vyvinuté přátelství. První díl končí velmi dramatickou událostí, která ukáže vysoce vyvinutým Yilané, že primitivní divoši - ustuzou - dokáží věci nečekané a neskutečné. Ale dinosaurům pomáhá jejich nesmírně rozvinutá věda - boj rozhodně ještě nekončí! Tuto trilogii vřele doporučuji, pokud se ovšem milovník sci-fi dokáže obejít bez cest vesmírem a bez mimozemšťanů. Všechno se odehrává na planetě Zemi, na kterou ale nedopadl žádný asteroid, a tak měli studenokrevní dinosauři možnost rozvinout se a stát se - skoro - pány světa.... celý text

Zima v ráji 1999, Harry Harrison

Jsou knihy, ke kterým se vracím, protože na mě zapůsobily, pobavily mě, líbily se mi. Často konstatuji, že moje paměť je krátká a mnohé kdysi přečtené odvál čas. Je příjemné si připomenout... a konstatovat, že Ráj opravdu stojí za věnovaný čas. Takže mám opakovaně přečtenou druhou část série. Opět patřičně dramatické a se širokým záběrem. Boj pokračuje, objevují se četné nové věci a protože případné zájemce nechci připravit o potěšení z přečtení, už mlčím... SPOILER Tuto, podle mého humornou epizodu, která nemá mnoho souvislosti s hlavním proudem, si ale nenechám ujít a trochu ji přiblížím. Vo co gou? Vyvrženkyně z komunity Yilané, řečené Dcery smrti, s pomocí vědkyně Ambalasi uprchnou na neobydlené území, aby tam žily ve svobodě a v pohodě. V takové pohodě, že místo aby se staraly o rozvoj svého nově vznikajícího města, spolupracovaly a zvelebovaly nový domov, tak donekonečna rozebírají filosofické otázky. Vyznávají nové náboženství a zajímá je jen toto, nic jiného... Dobrá výmluva pro jejich lenošení a nezájem. Marná je snaha Ambalasi donutit je k aktivitě. Takto to nevyznívá moc směšně, ale mně to směšné tedy je. V třetí části příběh žvanivých lenošek (neboť všechno jsou to samice) pokračuje... :-). A pokračují i osudy ostatních postav. Jsem si jistá, že ne každému milovníku sci-fi by se Ráj líbil. Pro mě je to ale geniální záležitost, skvěle vymyšlená a čtivě sestavená. Smekám pomyslný klobouk, autore!... celý text

Návrat do ráje 2000, Harry Harrison

Zbývá mi dočíst ještě závěr 3. části, Historii světa v podání Yilané, ale mám obavu, že to už nedám... Podstatné je, že definitivně skončil příběh Kerricka a Vainté a tím zdánlivě zvítězilo dobro. V nastalém příměří Tanu žijí v míru, daří se jim a žádné války s dinosaury už nejsou. Ale přesto tuším, že výsledkem nebude žádný dokonalý svět bez zabíjení z nenávisti! V nostalgicky vyznívajícím závěru knihy se nad tím totiž zamýšlí Kerrick, starší o mnoho let. Je tady pouze naznačeno a můžeme se jen domýšlet, jak se zachovají další generace Tanu. Lov nikoliv jen kvůli živobytí, ale pro zábavu, při níž bude sem tam napadena a zabita některá Yilané... Jak tohle asi bude pokračovat? Tharm autora této vynikající trilogie už přes deset let září na nebi mezi tharmy statečných lovců Tanu. Další informace už se nedozvíme. Vím ale, že bych si přála někdy v skrytu navštívit aspoň jedno z měst Yilané. Eistaa tam vládne pevnou rukou. Samci prožívají své nudné dny v hanalé, než odejdou bez návratu na pláže zrození... Řadové fargi otročí... A všechno tam funguje díky geniální práci vědkyň, které neuznávají žádné hranice. Jo, to bych si přála vidět... a ještě kdyby to tak bylo možné využít i pro nás, Tanu... to by fakt byla paráda! :-)... celý text