alekis přečtené 618

Světla zimní noci 2018, Pam Jenoff

Podej mi ruku, já tě podržím, ať nespadneš. Možná, že se to otočí a zase ty mně pomůžeš. Možná se sobě ztratíme, už nikdy více spolu... Ale teď jsem tu s tebou, jsem tady! Podávám ti ruku! Neboj se! Vzlétni! Dívej se na mě! Věř! Se mnou opravdu nespadneš dolů... Lidská historie překypuje hrůzami, které lidé páchají na sobě navzájem. Cíleně. Někdy i s požitkem. Je v nich spousta předčasně a krutým způsobem usmrcených, od nejmenších dětí, až po nemohoucí staré lidi. Ale historie je i plná jiných příběhů, těch s dobrým koncem, ve kterých pokaždé někdo přežije. Knihy popisující události z války většinou nečtu, protože se bojím, že se příliš budu trápit nad osudy literárních postav. Ale toto je trochu výjimka, zde je válka a okupace poněkud mimo, ačkoliv je stále přítomná. V popředí stojí příběh Židovky Astrid, akrobatky, a mladičké Holanďanky Noy, která se teprve akrobatkou stane. Obě naleznou, každá z jiných příčin, útočiště u cirkusu. Děj plyne spíše poklidně, velké krvavé události s horami mrtvých tady nejsou. Až na to, že právě ta skrytá, nepříliš nápadná dramata odhalují celou hrůzu, bezbřehý žal nad osudy lidí, jimž život poničila 2. světová válka. Je to příběh smutný. Nepomůže ptát se, proč. Tak to totiž chodí, život je mlýnek na maso a sem tam někoho předčasně a dost krutě semele. Proti tomu se malý a slabý tvor, člověk, neubrání. Příběh je to smutný, ale s nadějí na závěr. Někdo, kdo měl žít, zemřel, ale někdo přežil. Doporučuji přečíst si Autorčinu poznámku na závěr, kde vysvětluje, jak se inspirovala k napsání Sirotkova příběhu - protože to je originální název knihy.... celý text

Diabolik 2017, S. J. Kincaid

Příběh má, podle vysokého hodnocení, spoustu nadšených čtenářů, či spíše čtenářek. Je to totiž ve skutečnosti romance, jenom trochu ozvláštněná kulisami fantasy. Takže každý, kdo se dá do čtení, by s tím měl počítat. Navíc - maličkost ke stylu vyprávění. Někteří autoři píší tak, že člověk cítí každé slovo, každý obrat, všechno to spolu hraje, zvučí, zní... Tohle si jenom tak pomalu kráčí, žádná velká sláva. Hlavní hrdina je sice urostlý, svalnatý a krásný, a hlavní hrdinka - diabolik - je neobyčejný mix geneticky stvořeného zabijáka a dívky toužící po lásce, ale něco tomu chybí... I když dramatický závěr tomu přidá jednu *. Budiž. Nelámejme nad Diabolikem hůl. Věřím, že mladé a mladší čtenářky si čtení naplno užijí :).... celý text

Špičkou jazyka 2010, Sarah Waters

Kniha, která neomráčí, ale rozhodně zaujme. Barvitý příběh o životních a milostných eskapádách jedné anglické dívky v Londýně na konci 19. století. Mladá Nancy je stále jako na houpačce: je zrazována a zrazuje, žije si dobře a žije si bídně, je šťastná a je zoufalá... Tohle je velice decentně erotický, nikterak pohoršlivý román, ačkoliv v něm jde výhradně o lásku mezi ženami. Podstata této knihy je v tom, že Nancy hledá a pokaždé nachází východiska ze svých, občas složitých životních situací, a že v závěru najde (doufejme) svou poslední a opravdovou lásku.... celý text

Malý vetřelec 2010, Sarah Waters

Varování: kdo má rád akci, potoky krve, hrdiny, krásné dívky, a jako koření sex, ať tuto knihu neotvírá. Bude ho nudit. Za atmosféru, dokonalý popis děje, za vykreslení života a pocitů hrdinů příběhu lze dát jen ocenění nejvyšší. Ale za duchařskou linku... zdá se mi příliš slabá, nedotažená. Příběh je úmyslně psán reálně, člověk má pocit, že dům a jeho obyvatelé ve staré dobré Anglii opravdu existují. "Duch" měl být proto podle mého trochu lépe přiblížen: buď jako výplod chorých fantazií, nebo jako skutečná bytost ze zásvětí, která páchá alotria, až nakonec uspěje v tom, co si umínil. Jeden aspekt chci zdůraznit. Při čtení nezískáme úplnou jistotu, zda duch (ne)existuje. Tři "postižení" se snaží přesvědčit lékaře, že ano, dokazují to podivnými jevy, které se dějí v domě, a ten to není ochoten vůbec akceptovat, ani se nad tím zamyslet či dokonce to připustit! Pocit, kdy jste přesvědčeni o své pravdě a ničí vás úplné nepochopení okolí, kdy vás nikdo neposlouchá a je vám podsouváno naprosto jiné vysvětlení, je strašný a je přesně popsán v knize - zvláště v případě Rodericka, který argumentuje, vysvětluje, varuje, nesmírně se bojí, až nakonec skončí v blázinci.... celý text

Návrat z hvězd 1962, Stanisław Lem

Klasik žánru vytvořil velkolepý svět budoucnosti, který nejspíš nikdy nenastane. Vzhledem k době vzniku se není co divit, takové představy byly běžné. Opojení technikou, planeta zázraků... a sem vstupuje člověk, který se vrátil z vesmíru po dlouhé době a těžko se mu daří ten svět strávit. Věřím, že tato kniha může ctitele Lema zaujmout a upoutat. Pobavit. Mně jeho styl nesedí, kniha mě neoslovila.... celý text

Muž z ledovce 1999, Erich Ballinger

Krátká, dynamická, čtivá detektivka. Pěkné komentáře pode mnou od denib a Gerbasin, ať neopakuju, připojuji se. Užitečné zvlášť pro starší děti, s trochou fantazie by si při čtení dokázaly tu dobu určitě dobře představit.... celý text

Kráska a lord 2017, Tilly Bagshawe

Když srdéčko osamělé truchlí, smutkem sotva bije, dobrá romance je odjakživa ta nejlepší terapie! :) Tolik postav, tolik jmen, ještě k tomu anglických, že si nelze zapamatovat kdo je kdo, leda by si člověk napsal pomocný seznam. Ale ti nejdůležitější lidé v paměti nepochybně uvíznou. Flora, krásná a velmi milá dívka, snoubenka amerického bohatého ideála, nadaná designérka, jejíž šéf ji nestydatě využívá (nikoliv však sexuálně, a v průběhu doby se ukáže, jak dokonalý je to padouch). Henry, snoubenec krásné modelky Evy, zároveň ale nenapravitelný proutník, který údajně jako důsledek traumatu z dětství, ale spíš pro posílení svého ega, klátí jednu ženu za druhou, nedbaje na to, že jedna je manželkou nejlepšího přítele, druhou vlastně z duše nesnáší, a další je jeho vlastní nemilovaná švagrová... Spolu s nimi člověk potká v okolí starobylého hradu četné zajímavé i méně zajímavé lidičky, většinou sympatické, ačkoliv někteří jsou pro zákaz, a někteří zase milují a prosazují tradiční hon na lišku... Veskrze moderní romance z Anglie, čtivá, zábavná a roztomilá, kterou jsem si přečetla s potěšením.... celý text

Vrah má mít doktorát 2008, A. A. Fair (p)

To, jak se Donald Lam ve svém prvním detektivním případu uvedl, rozhodně upoutává pozornost. Také jeho zaměstnavatelka, paní Berta Coolová, chtivá peněz, cigaret a whisky, stojí za vidění. Já si ji podle popisu představuju jako japonskou horu Fudži , širší jak delší a se sněhově bílou kšticí. Donald není žádný velký silák, nejspíš to bude trochu střízlík, ale dokáže si poradit v každé situaci. To, jak se u soudu vysekal z vraždy (kterou vůbec nespáchal) mi sice rozum nepobral, protože nemám právnické vzdělání, ale rozhodně mi tím zaimponoval. Takže Doníku! Nesetkáváme se spolu naposled! :)... celý text

Prokletý princ 2017, Erin Watt

Zatímco jednička něco začala a aspoň něco se tam dělo, dvojka je stále o tom stejném... milují se a nenávidí... a samozřejmě - se milují. Autorka se snažila seč mohla, ale pokud člověk očekává aspoň špetku něčeho nového a zajímavého, nedočká se. Mele se tam stále dokola to samé, miláčkové jsou zlatí a padouchové potřebují dostat na budku. Romance schytala málem za 1*, ale autorka, stejně jako v 1. díle, to napravila otevřeným - a patřičně dramatickým koncem. Naštěstí se dá polovina knihy přeskákat. Počítám, že celou sérii asi dočtu, ale stejným úsporným způsobem.... celý text

Palác lží 2017, Erin Watt

Autorka to trochu spravila dramatickým závěrem. Jinak žádné vybočení z běžného: miluju tě! A to je hezké, ne?

Mrtvý klíč 2016, D. M. Pulley

Zaujal mě název, rozečetla jsem, a nakonec i dočetla. Velmi zdlouhavé, konec pořád v nedohlednu. Hodně postav, kdo si je má pamatovat? Dvě časové roviny. Někteří vypadají jako slušňáci a je to naopak, a ti druzí zase naopak. Ale má to hodně co do sebe. Žádný úchyl, co byl v dětství zneužíván, teď fetuje a mstí se společnosti... nebo z jiné, podobné, z prstu vycucané příčiny. Nijaké čtvrcení obětí, násilnění mrtvol, zanechávání odporných indicií, žádné testy DNA. Ani vysloveně ohavný mord. Jenom sem tam ojedinělá, poctivě zastřelená mrtvola. Dvě dívky, Beatrice v roce 1978, Iris v 1998. A budova banky, prolezlá tajemstvími, s trezorem plným zlata a šperků. Autorka dokázala vytvořit neskutečně živé prostředí. Iris a její dny prožité v časové kapsli plné prachu a veskrze podivných nálezů, to opravdu píše! A šestnáctiletá Beatrice, která odhaluje záhady, jednu větší než druhou... Musela bych číst mnohem poctivěji, či mít aspoň nějaké povědomí o bankovnictví, abych pochopila, jak je to se soukromými schránkami. Musela bych si líp pamatovat, kdo je kdo a kdo ke komu patří... Ale přestože mám pár mezer, nelze než se za tuto knihu postavit a doporučit ji každému čtenáři detektivek, který má sice rád napětí, ale zároveň si rád přečte o tom nejjednodušším, nejčastějším, ba skoro jediném motivu pro spáchání kriminálního činu: o penězích.... celý text

Papírová princezna 2017, Erin Watt

Krátký oddechový návrat na střední, který bude asi brzy zapomenut... Člověk se dokázal zamilovat v cuku letu, stačilo, když byl kluk trochu hezký, zajímavý a vtipný... Obvykle z toho mnoho nebylo, než přišlo další zamilování... Ovšem, nikdy mi do cesty nevstoupil takový, jakých je jich celkem pět popsáno zde - velmi krásný, velmi urostlý a silný, velmi charakterní a nepříčetně prachatý! Krucipísek, kde jste, vy nádherové?! Hrdinka Ella je sympatická proto, jak bojuje s nepřízněmi života, které jsou opravdu mimořádné. Pak už je to jen o osudové lásce, jak ji prožívá šestnáctiletá dívka a devatenáctiletý kluk. Ale já si stále myslím, že v reálu je láska vždycky stejná a že zamilovat se lze kdykoliv, v kterémkoliv věku, od mala až do velika :).... celý text

Vrah a srdcová dáma 1969, Fan Vavřincová (p)

Malá detektivka, která opravdu hodně připomíná Deset malých černoušků. Paní Fan je na naší spisovatelské scéně nadmíru zajímavý fenomén, ale tato její perlička pro mě až tak nezazářila.... celý text

Dáma se zeleným slonem 2010, Jaroslav Velinský

Někdy dám na doporučení, někdy ne, ale tolik chvalozpěvů na Otu Finka muselo urodit plodem, a tak jsem se s ním přece seznámila. Dlouho trvalo, než se případ rozjel, vlastně až závěr byl opravdu drama. Takže, já a Fink, jednání první: kriminálník Ota se vrátil z lochu, byl vyhozen z práce a na popud svého kámoše kriminalisty vyjel z Prahy na venkov vyšetřovat (sebe)vraždu mladé herečky, potažmo záhadu zeleného slona. Zajímavá rekvizita (snad mohu prozradit, že ve skutečnosti jsou sloni dva), proto jsem si vybrala jako první k přečtení tento díl. Autor v něm velmi dobře využívá dobu a stav společnosti, do níž je příběh zasazený, nejspíš asi konec 50. let. Mínusy: jadrná pražština, musela jsem zvykat, a ještě občas i teď cukne víčko, mnoho postav s mnoha povoláními a funkcemi, takže některé mi už splývaly, a poměrně dlouhá cesta od začátku vyšetřování k rozuzlení. Ale ostřílený čtenář detektivek, což já nejsem, si tohle všechno určitě užije do maxima. Plusy: mohu jen tleskat autorovi za jeho způsob psaní, tolik chytrých a vtipných hlášek na jednom místě se sotva najde. Myslím, že jsem zdaleka ještě neskončila ani s Otou, ani s Jaroslavem Velinským.... celý text

Utajená léta 1996, Margot Dalton (p)

Chronologicky spadá tato harlekýnka před knihu Úkryt v prérii a ve své kategorii je to zajímavé čtivé dílko, které mohu milovnicím hezkých příběhů doporučit. Jsou tu dvě dějové roviny. Současnost, ve které se hrdá a úporná Kate snaží zprovoznit zchátralý hotel, aniž by od bývalého manžela, populárního bohatého zpěváka, přijala potřebné peníze. Kate najde v hotelu deník mladé učitelky Ellen z počátku 20. století, a to je druhá linie - minulost. Příběhy obou dívek jsou spojeny prostředím a obyvateli městečka - Ellen poznala jejich první a druhou generaci - přistěhovalce z Evropy a jejich děti, které učila, a Kate se o sto let později seznamuje s jejich potomky. Obě musely bojovat s překážkami a každá našla ve Wolf Hill svoji lásku. Kupodivu, i v harlekýnkách, a to například zde, občas schází zaručený happyend. Chci znovu zdůraznit příjemnou čtivost romance, a především deníkové zápisy učitelky Ellen, které jsou psané jiným způsobem než ostatní text a dobře přibližují dobu kolem r. 1904. Moc hezké.... celý text

Úkryt v prérii 1997, Phyllis Strobell

Přemýšlím, proč se po dočtení této harlekýnky usmívám jak jojo. Protože tam není žádná výrazně zlá postava, žádná ošklivost, podraz, vražda, hnus, nic, co je běžnou součástí skutečného života. Je to psáno stylem, který mi vyhovuje. Příběh samotný není nijak objevný: přihodí se drobný kriminální zádrhel, hrdinka musí zmizet a ocitne se úplně mimo svůj dosavadní život v malém městečku uprostřed prérie. Potká hrdinu, zamilují se, i trocha sexu je tu k přečtení, a pak, jako obvykle, se objeví komplikace. Hrdinka prchá, už nikdy nechce vidět muže, jehož vroucně miluje, pak se vše vysvětlí a happyend jako vyšitý je tady. Tato kniha chronologicky navazuje na knihu Utajená léta, která je podle mého názoru ještě o stupeň čtivější a zajímavější. Počítám, že už nikdy Úkryt v prérii nebudu číst, ale ve své kategorii si to za úsměv na mé tváři zaslouží pár hvězd... :)... celý text

Nebezpečná láska 2012, Kateřina Petrusová

Naprosto šílená knížka, strašně dlouhá, moc popisů a keců, mělo jich být tak o 20% míň. Ale je to dobré, holky, čtěte to! Autorka rozhodně "na to má". První část, ve které se hlavní hrdina po nehodě vrátí do věku pětiletého kluka, a hlavní hrdinka má za úkol znovu ho dostat do normálu, je, řekla bych, skvěle a velmi zábavně popsaná. Konec překvapuje - sice jsem něco tušila, takhle totiž romance nekončívají, ale stejně to bylo roztomilé.... celý text

Královští kacíři 2001, Paul Kearney

Druhý díl nezaostává za prvním... Anotace velmi stručně ale docela výstižně přibližuje děj... Nebudu zacházet do detailů, skoro to ani nejde. Je tu hodně postav a každá má svůj příběh. Kapitán Hawkwood očekával ledacos na západním kontinentu, ale tuším, že skutečnost jeho očekávání předčila. Politické hrátky pokračují a košatí... a merdukové, uklizení v zimních táborech, čekají na jaro. Bude to boj!... celý text

Železné války 2002, Paul Kearney

Zatímco jeden král vinou vlastní nezkušenosti, hlouposti a nabubřelosti... proč jsi, troubo, nenaslouchal dobrým radám..? Tedy, zatímco jeden král hyne na bojišti, podříznut nejobyčejnějším merdukem, který ani neví, že zabil krále velké země, tak druhý král v jiném království, stojící již na prahu smrti, se zázračně uzdravuje a k překvapení mnohých vykročí na dřevěných nohou zpět do života..! Někdejší podporučík Corfe, víceméně aniž by chtěl, dělá blýskavou kariéru. A čekám, že v dalším díle se konečně dozvím, jak se má kapitán Hawkwood :-). Nemá to chybu! A navíc, paráda: žádní draci, trpaslíci, upíři ani elfové... Ale pozor, sem tam se nějaké příšerné monstrum mezi řádky objeví! :-)... celý text

Druhé císařství 2003, Paul Kearney

Supové a vrány krouží nad bitevním polem jako nad bohatě prostřeným stolem... Bitva skončila a svět se dál točí. Ptáci nejdřív vyklovají mrtvým oči... Je nějaké nebe? Přijme vás tam kdosi potom, co vás smrt na bojišti skosí? Čtvrtá část série ani omylem neztrácí na bohatosti a dramatičnosti děje. Autor je absolutní klasa! Toto vymyslet, uspořádat, napsat tak, aby to zajímalo a bavilo - a aby to mělo logiku, nejsem si vědomá nějakých pochybení v textu... Aby se čtenářka orientovala ve všech postavách, místech, událostech... což se mi v profláknuté Písni ledu a ohně nedařilo... Aby bylo všechno to, co je komplikované a spletité, při čtení docela jasné... Prostě, kdo umí, umí. Téměř v úplném závěru knihy jsme svědky (snad) poslední bitvy mezi ramusiany a merduky. Její popis je jako obvykle dokonalý, ale nejenom Corfe, i já jsem tentokrát poněkud otřesená. Vytratila se spousta postav, přátelé - spolubojovníci zůstali na bitevním poli... a ačkoliv jde o vymyšlený příběh, představa, vědomí, že takové věci se děly, dějí a dít budou zas... bolí. Nechci být nějaká soudkyně z lidu, nechci se vtírat se svým názorem... ale tato pentalogie by měla plným právem patřit do zlatého fondu fantasy a každý pravověrný milovník by ji měl mít přečtenou... No, nikoho nelze přinutit násilím k otevření jakékoliv knihy. Takže to drobné vnucování trochu změkčím obvyklým - každý má právo na svůj názor, každý má právo číst, co ho baví... A že je zrovna tohle zábava až na půdu! Paule, seš navýsost dobrej! :-)... celý text