Alex_Jura
přečtené 158
Tvé překrásné já
2015,
Chuck Palahniuk
Geniální způsob, jak podprůměrným vyprávěním a chatrně slepeným příběhem dokonale zabít skvělou myšlenku. Od Ch.P. jsem četla fakt všechno, ale tohle - spolu se Snuff - považuju za nejslabší kousky. Jak mě Klub rváčů, Ukolébavka, Program pro přeživší... aj i Neviditelné nestvůry bavily, a zbytek toho, co napsal, minimálně nějak obohatilo, Tvé překrásné já považuju za projev autorského úpadku. Obálka fajn, ale ta s autorem nesouvisí, to vybavil Odeon. Mám ji doma, ale jenom jako součást kompletu. Jsem si jistá, že už ji nikdy neotevřu... ani kdyby se mezi stránkama líhly pětistovky.... celý text
Andělé všehomíra
2000,
Einar Már Gudmundsson
Od samého začátku je zřejmé, kam děj spěje. A přece má člověk touhu vzít Paliho za ruku a nějak to zařídit, aby všechno dobře dopadlo. A zároveň ví, že “dobře” je relativní pojem, a že toho, kdo se rozhodl... musíme, byť se zlomeným srdcem a v slzách, nechat jít...... celý text
Švihadlo
1996,
Juha Seppälä
Geniální. Autor nepotřebuje 500 stránek, aby vás totálně odrovnal a zmrazil. Četla jsem ji 2x - podruhé jen proto, abych si ověřila, že je taková, jaká se mi jevila po prvním dočtení. Je. A eště vo kus lepší.... celý text
Pečeme s Kafkou
2018,
Tom Gauld
Láska na první kouknutí. Ideální relax pro všechny knihomoly a jejich trpělivé (a leckdy trpící :-P) bližní. Autor si bere na mušku sebestředné pseudointelektuály, úspěšné spisovatele, neúspěšné spisovatele, hipstery, snoby... zkrátka to, čím jsme aspoň občas na chvilku všichni. Britský humor a nadhled samozřejmostí. Za mě skvělý zážitek.... celý text
Klub rváčů
2005,
Chuck Palahniuk
Nejlepší Chuckovo dílo. A film to jen dotáhl k dokonalosti. Výstižný obraz schizofrenní společnosti, naší vnitřní rozpolcenosti, touhy žít život jinak a totální bezmoci udělat dobrovolně ten poslední krok, kterým si navždy zavřeme možnost být jedním z davu.... celý text
Ukolébavka
2005,
Chuck Palahniuk
Kdysi to byla první Palahniukova kniha, kterou jsem četla, a stačilo to k tomu, abych propadla hypnotizujícímu stylu jeho vyprávění (klobouk dolů před překladatelem, časem jsem se dopracovala i k četbě originálu, a ten rytmus je totožný...). Později, po přečtení Klubu rváčů, jsem Ukolébavku přestala považovat za geniální počin... v kategorii Stojí za přečtení pro mě ale zůstala. Byť místy je děj přitažený za vlasy a jsou věci, které by člověk napsal jinak...... celý text
Hastrman
2001,
Miloš Urban
Četla jsem ji dávno před zfilmováním, poprvé někdy v roce 2009, to jsem ji tak nějak vzala na vědomí... a pak reedici v roce 2017 - to jsem ji zhltla za víkend u Vltavy... možná tomu pomohla ta řeka, možná osobní konstelace, nevím... najednou mi přišlo, že ten příběh žije, dýchá, že do něj lze vstoupit... Trochu slabší je ta část ze současnosti, ale konec to bohatě vynahradí.... celý text
Let čarodějnice aneb Civilní dobrodružství
2008,
Emil Hakl (p)
Nějak jsme se nesešly... kniha a já. To, co mě na jiných Haklových knihách a textech baví a zajímá, tady kdovíproč dostává jiný podtón... možná se k ní vrátím, nevím...... celý text
Lekce z lásky
2008,
Alain De Botton
Střídavě polojasno. Strašně moc jsem o ni stála, po přečtení mám smíšené pocity. Já vím, že člověk nutně nemusí souhlasit úplně se vším, co čte. Každopádně je to zajímavý pohled na otázku vztahu, párového života...... celý text
Hovory k sobě – ohlédnutí za psychoterapií
2015,
Irvin D. Yalom
Čím jsme starší, tím naléhavěji si uvědomujeme, že náš život tak, jak ho žijeme, jednoho dne skončí. S každým dalším rozloučením, pohřbem... ale i s každým novým dnem. Velmi moudře vyprávěné příběhy z terapeutické ordinace můžou pomoci si některé věci porovnat v hlavě, nebo si je aspoň uvědomit. To ostatní už je na čtenáři samotném. Za mě velice užitečná kniha, díky za ni.... celý text
Bez loga
2005,
Naomi Klein
Příručka postmodernisty. Skvělý pohled pod povrch každodenního marketingu.
Rakvářova dcera a jiné prózy
1985,
Radoslav Nenadál
Pan autor byl grandiózní překladatel (díky němu máme např. možnost číst Svět podle Garpa, Sophiinu volbu a desítky jiných románů z angloamerického prostředí). Jako spisovatel - při vší úctě - už tak nezazářil, i když Rakvářova dcera, jeho prvotina, je za mě osobně nejlepší, co napsal. (Pak ještě doporučuji Dušinky a Zápisky chrámové pěvkyně... ). Tuhle knihu jsem prvně četla ještě na SŠ, Šporhertka a houlista mi zůstali nadlouho v paměti. Poslední stopy Nenadálovy Prahy ještě pamatuju osobně... dnes je to ale už jen záznam zapadlého světa. Krásný, potřebný... a pro některé pamětníky neskutečně smutný.... celý text