Alex_Jura Alex_Jura přečtené 159

Penis nemá uši

Penis nemá uši 2019, Marek Dobrý

Jakkoliv autor sám tvrdí, že hodnocení knížky hodně ublížilo označení, že jde o román pro ženy, osobně si myslím, že tohle je to nejmenší. Tipuju, že jediná cílovka ochotná knihu jakž takž příznivě přijmout budou právě ženy ve věku ca 30-40 žijící ve velkých městech, a to ještě ty s menšími čtenářskými nároky. Upřímně jsem se snažila dát těm příběhům šanci, jsou tam v některých místech docela vtipné slovní obraty... bohužel ale zanikají v celku. Jednotlivé příběhy jsou většinou dost těžko uvěřitelné, taková směs postřehů ze života (viz Scénárista) dovedená ad absurdum naprosto křečovitou zápletkou, pokusů natáhnout anekdotu do celé povídky a dokonce jedna "vykrádačka" ze světové literatury (viz Moje žínky inspirované Philipem Rothem... ať už tu zápletku autor někde naposlouchal nebo sám četl, nepůsobí to ve výsledku dobře a Roth se musí obracet v hrobě). Název mi připadal celkem nápaditý, o to víc ale zklamal obsah. A co jsem čekala? Trochu vtipné, třeba i sarkastické příběhy, vhled to tzv. mužského světa (což slibovala anotace)... To, co jsem jako čtenář dostala, trochu připomíná narychlo poslepovaný román pro ženy z Wishe. Škoda.... celý text


Příběh služebnice

Příběh služebnice 2008, Margaret Atwood
5 z 5

Dlouho mě míjela a teď si říkám - sakra práce ("Nolite Te Bastardes Carborundorum..."). Ne, nedovolím, co budu moci, tak NE.


Francouzova milenka

Francouzova milenka 2003, John Fowles
5 z 5

Pod vlivem zhlédnutí stejnojmenného filmu (mimochodem výborného) jsem se k ní po letech vrátila. A jsem moc ráda. Kdysi jsem ji četla, ale asi jsem byla moc mladá a nezkušená, abych některé psychologické postřehy dokázala plně pochopit. Po druhém čtení jsem nadšená... úplně jinak než kdysi, ale o nic méně. ("... věřím, že mé štěstí závisí na tom, abych nerozuměla.")...... celý text


No a já

No a já 2011, Delphine de Vigan
5 z 5

Zůstane pod kůží, hodně dlouho, tenhle příběh. DV je zvláštní autorka. Něčím mě provokuje... není to vždycky “sametové” čtení... ale člověk nemůže přestat...... celý text


Na shledanou v Zeleném údolí

Na shledanou v Zeleném údolí 1982, Robert Penn Warren
5 z 5

Podle mě hodně nedoceněná a neprávem zapomenutá kniha. Krásný jazyk, supr překlad. Na některých místech se sice popisy situací trochu točí v kruhu, ale má to svůj význam. Někteří současní autoři by si v tomhle románu měli nastudovat, jak taky lze popsat koitus, aniž by to působilo lacině, pateticky nebo neuvěřitelně. Za mě prostě plný počet bodů. Našla jsem ji náhodou v knihoboudě a název mě málem odradil (nejdřív jsem si řekla, že to bude nějaké takové pastorále o soužití člověka s přírodou, na které tedy vůbec nemám čtenářské nastavení). Naštěstí jsem se mýlila a jsem ráda, že jsem jí dala šanci. Skvělý čtenářský zážitek.... celý text