allyce přečtené 535
Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem
1998,
Joanne Greenberg
Snažila jsem se, ale nedokázala jsem se začíst do Debořina schizofrenního světa. Knihu tedy nehodnotím, jen vím, že pro mě napsána nebyla.
Za to mi zaplatíš!
2006,
Petra Nagyová Džerengová
Žili spolu až............ jedné došla trpělivost a druhá přišla na manželovu nevěru. Výborně, čtivě napsaný příběh, při kterém vaše emoce nezůstanou stranou. Zejména smutek a lítost nad dětmi, které jsou vtaženy do boje mezi rodiči. Není nic horšího, než když si dospělí vyřizují své účty přes malé děti a autorka popsala takový stav opravdu dokonale.... celý text
Pískový vrch
2015,
Joanna Bator
I pro mne byla tato kniha nevšední zážitek a absence přímé řeči mi zde přišla geniální. Autorka vypráví strhujícím způsobem o všem obyčejném i mimořádém v životě hlavních postav i těch, co se kolem jen mihnou. Obdivuji autorku pro její nadhled, sarkasmus, hřejivou lehkost vyprávění, dar používat všechny možné tvary slov a vytvářet souvětí, z kterých se točí hlava. Nádhera!... celý text
Sochař smrti
2017,
Chris Carter
Nadšení, že čtu super thriller, zazdil neuvěřitelný konec. Cítila jsem zklamání, jako když dlouho a s napětím otevíráte zlatou truhlu, baví vás to, těšíte se a nakonec zjistíte, že uvnitř je jen papír od žvýkačky.... celý text
Trofej
2015,
Steffen Jacobsen
Téma nikterak nové (vášeň k lovu, spousta peněz, zhýralost a pocit absolutní moci), nicméně v seversky zpracované verzi má kniha grády a čtivost. Jediné, co bych vytkla, je "supermanství" Michaela a Lene.... celý text
Oni
1974,
Joyce Carol Oates
Nebylo to jednoduché čtení, spousta slov vtěsnaných na každou stránku, spousta slov "vyřčených" a zdánlivě nesouvisejích, plných naděje, beznaděje a zoufalství, touha žít lepší život a najít tu správnou cestu k němu a nepřipustit si, že žádná neexistuje.... celý text
Poslední oběť
2002,
Stephen J. Cannell
Krásně hrozná kniha, která mě obrala o hodně hodin spánku. Šílenost, genialita, zvrácenost v trojosobě Landa, smíchána s jeho fyzickou vizáží, je popsána tak sugestivně, až jsem se bála, aby na mě z těch stránek nevyskočil. Šílená postava. Mile překvapilo, že ti z druhé strany, byli normální smrtelníci, žádní nadlidé. Opravdu jsem si knihu "užila" a doporučuji!!!!!... celý text
Třináctý příběh
2007,
Diane Setterfield
Prvních pár stránek bylo hodně nudných, ale doporučuji všem vydržet. Ve chvíli, kdy na scénu nastoupí stará paní Winterová a začne vyprávět příběh, kniha vás v té chvíli pohltí a zvědavost vám nedá knihu nadlouho odložit.... celý text
Mrazivé ticho
2013,
Wulf Dorn
Pro mne mnohem lepší než Spouštěč. Prostředí psychiatrické kliniky většinou nezklame, minulé i současné vraždy a nevysvětlitelné sebevraždy si zaslouží být objasněny, takže jsem s chutí obracela stránku za stránkou, které byly opravu čtivé. Mrazivé ticho není žádná "bomba" mezi knihami, ale bavila mě.... celý text
Ani slovo
2017,
Brad Parks
Ani slovo mi doporučila známá poté, co ji dokápla poslední slza. No, já sice žádnou slzu neuronila, ale knížka mě bavila a pasáže ze soudního dvora, které tady ostatní berou jako únavné, si doslova užívala.... celý text
Z lásky k vám
2015,
Amanda Prowse
Dvanáct bodů není kolik, ale jak hluboko.... Až si knihu přečtete, pochopíte.
Polámané panenky
2015,
James Carol
Sláva, konečně detektivka, ve které mě "genialita" vyšetřovatele nerušila, ale naopak jsem mu ji s radostí věřila. Aby taky ne, vždyť měl jen o něco nižšší IQ než da Vinci a ten měl 220 :-) Polámané panenky překvapily, kniha byla úžasně čtivá, chytrý Winter sympaťák, téma lobotomie děsivé, ale zajímavé. Navíc byla kniha prodchnuta špetkou nenásilných humorných dialogů. Doporučuji!!!!!!!!!!!!!... celý text
Bouře
2001,
Boris Starling
S Mesiášem absolutně nesrovnatelné. Tentokrát se připojuji k těm méně pochvalným komentářům, protože mě některé pasáže opravdu nebavily.
Temná půle
1997,
Stephen King
Často mám dojem, že má fantazie si pořád jezdí po dovolených a doma je málokdy. Při čtení Temné půle byla bohužel zrovna doma a jako by mi chtěla vynahradit čas odloučení, připojila se k mému čtení plnou silou. Ve chvíli, kdy na chirurga mrklo oko z obnaženého mozku, jsem se tou představou málem složila a po celou dobu až do konce knihy jsem si ji stále podvědomě přehrávala. Jsem rozhodnuta své fantazii doporučit, aby si zase někam vyjela... Myslím, že i tento "prožitek" způsobil, že i přes sebeujišťování, že kniha není nijak zvlášť hororová, jsem v noci měla úděsný sen, který si pamatuji a myslím, že ještě dlouho budu. Někdy si můžeme rozumově zdůvodnit cokoliv, ale naše podprahové vnímání si jde svou vlastní cestou. Mimochodem, nebylo to poprvé, co se mi něco podobného u Kinga stalo. Svědčí to o jeho tvůrčím mistroství.... celý text
Pokoj
2011,
Emma Donoghue
Úchvatné! To jsem si řekla při dočtení posledního řádku knihy. Nečetla jsem anotace, tak jsem ze začátku tápala a říkala si, co to je?, to asi nedám! Zvědavost byla silnější a nakonec se z toho vyloupl jedinečný zážitek, zásluhu má na tom i skvělý překlad. ....vžuuum...... celý text