Alma-Nacida přečtené 1365

Milostný dopis klínovým písmem 2008, Tomáš Zmeškal

Putování jednoho slona 2018, José Saramago

Autor si v krátkém příběhu vyřídil účty s každým a se vším, co nebo kdo ho na lidstvu míchá, ale učinil tak vtipně a poněkud ujetě, takže mu to ráda odpouštím. Co poněkud míchá mě, je absence odstavců, uvozovek, velkých písmen (kromě začátků vět), protože se mi to četlo sakra blbě a důvod tohoto opatření mi zůstal skrytý. Za to ta hvězda dolů. :)... celý text

Velká kniha příběhů pro XXI. století 2012, Neil Gaiman

Mno... budu hodnotit čistě z hlediska statistiky: 27 literárních útvarů, z nichž 10 je úplně na ho... houby, 3 jsou dobré a zbytek průměr či slabší průměr. Když je jedna pětina z dvacetisedmi cca pět a půl, tak prostě musím dát jen jednu hvězdu. To je jasný. :)... celý text

Vykladačka smrti 2009, Ariana Franklin (p)

Tak nevím, mně se z toho dělalo poněkud šoufl. Asi to není tak špatná kniha, ale drtilo mě, že oběti musí být právě děti a různé detaily z vražd prostě nedávám.... celý text

Slepá mapa 2013, Alena Mornštajnová

Asi jsem měla přehnaná očekávání; kniha mě zklamala a dočetla jsem jen se sebezapřením. Celkem zajímavá mi přišla jen část z období 1. války a mezi válkami a druhá část ze socialismu byla naopak jako natahovaný románek pro ženy. A závěr ve stylu Deus ex machina je už na mě prostě moc. Dala bych jednu a půl hvězdy, ale nejde to.... celý text

Když se pohne les 2017, Míla Linc (p)

Tak to bylo celkem divoké čtení. Užila jsem si každou stránku a jedinou výhradu mám k závěru, který mi připadal zkrácený až osekaný na dřeň.

Spálená košile 1976, Lucia Lopresti

Zase jeden z pěkných návratů ke knize, kterou jsem četla kdysi na gymplu. Žasnu, že tu ještě není ani jeden komentář. Je to podle mne dobrá ne tak úplně oddechová knížka.... celý text

Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona 2019, Selma Lagerlöf

Mrtví muži netančí 2011, Míla Linc (p)

Svižný rozjezd, rychlejší spád děje než ve Stínu Černého hvozdu. Hodně mě bavily příběhy v příbězích i nejednoznačnost, když až docela v závěru můžu odhalovat, jak to bylo s některými postavami doopravdy. :)... celý text

Stín Černého hvozdu 2009, Míla Linc (p)

Nad očekávání pěkné! Zdánlivě přímočará černobílá fantasy se od poloviny přeměnila v mnohem reálnější podobu světa, kde není nic tak docela jisté, tak úplně černé ani tak neposkvrněně bílé. A další kladné body ode mě autor získal za vtipné překlady středověkých písní z latiny do češtiny (Totus floreo a Bibit hera, bibit herus). Těším se i na dvě další autorovy knihy, které na mě v polici čekají. :)... celý text

Mušle 2015, Hana Oboda Kolaříková

Kniha, která až skoro k závěru působí snově a je plná bezmála meditativních postupů, mě v posledních několika stranách doslova rozsekala nahromaděním zlomů, pádů a tragiky. Na mě byl ten přechod násilný a kontrast s "LSD deníčkem" až moc velký. Hvězdu jsem ubrala za právě podle mého názoru ukecaný deníček vršící rádobyezoterismy (jo, přeskakovala jsem, přiznávám) a za podivnou obálku evokující spíš milostnou poezii než celkem drsný příběh z dob normalizace. Kdyby to šlo, dám 3 a půl hvězdy. :)... celý text

Všichni jsme utkáni z hvězd 2017, Rowan Coleman

Podivuhodný život osamělého pošťáka 2017, Denis Thériault

Krásná tenoučká knížka plná haiku (sem tam tanka), které mám moc ráda, s velmi stylovým závěrem a také hodně povedenou obálkou, dnes je to za 5 hvězd. :)

Kniha zvláštních nových věcí 2016, Michel Faber

Kniha, pro niž mi nebylo zatěžko obětovat svůj spánek. :) Je hodně smutná a zadřela se mi pod kůži nejvíc dojmem, že jsme všichni aspoň v něčem tak trochu jinde, než bychom měli a snad i chtěli být.... celý text

Susanin efekt 2018, Peter Høeg

Hoega znám, a tak mě jeho styl nepřekvapil, ale u Susan mi chybí jeho jinak obvyklá lehkost, s jakou se odvíjí děj jakoby přímo před očima čtenáře, jen co si na jeho počáteční chaos přivykne. Je to pěkná kniha, ale pro mě nikoli autorova nejlepší.... celý text

Eleanor se má vážně skvěle 2017, Gail Honeyman

Tak směle do toho :) a popluji zas proti proudu: Knihu zachraňují sem tam roztroušené vtipné komentáře okolí hlavní postavy, ale jinak nic úchvatného. Příběh mi připadal nevěrohodný - pokud někdo od mládí celé víkendy propije, myslím, že asi nepřestane chlastat tak lehko. Matčiny telefonáty mi přišly od začátku podivné. A jestli proboha budu ještě někdy číst nějakou vtipnou příhodu z depilace, začnu řvát. Když někdo v práci nezapadá a kolegové o něm drbou takříkajíc jemu pod nosem, tak ho nezačnou milovat, ani kdyby se složil přímo na pracovišti. Nejvěrohodnější postavou tak pro mě byla Raymondova matka. To je trochu málo, a proto ty dvě hvězdy.... celý text

Třináctá hodina 2013, * antologie

Při čtení jsem se musela sama sebe ptát, co považuju za horror a co je jenom nechutné nebo hnusné. Vzhledem k tomu, že se v tomhle asi rozcházím s většinou autorů povídek z této knihy, jsem si ji moc neužila. Snad kromě Prokletého lovce a Rande na temno. A co je proboha za žánr povídka Chcípni, ať můžu žít! Celkem je to spíš zklamání.... celý text

My, utonulí 2017, Carsten Jensen

Zvláštní kniha, kterou jsem si vybrala hlavně kvůli námořnictví, nakonec byla i o něm, ale hlavně o lidech v mezních situacích. Vlastně taková v podstatě sága, ale nikoli rodinná, nýbrž městská. V závěru knihy jsem se už opravdu třásla, aby přežil aspoň někdo, a tak mi i závěrečný danse macabre nepřipadal děsivý zdaleka tak jako to, co mu předcházelo. Taky jsem si vzpomněla, jak jsem kdysi dávno četla Moře v plamenech a na ten děs. "Tehdy Knud Erik naivně věřil, že válka celý svět změnila v loď a že nepřítel, proti němuž se sjednotili, se svou krutou silou podobal moři. Netušil, že válka měla jiná pravidla, a ani to, že ta pravidla mají zničit loajalitu a silný smysl pro soudržnost, jež v jeho duši zanechaly roky strávené na moři. ... Pro plavbu v konvoji existovala určitá pravidla. Před vyplutím se na pevnině konala schůze a rozkaz od komodora konvoje zněl vždy stejně: udržujte rychlost a kurz. ... Existoval ještě další rozkaz, který v jejich svědomích rostl jako nádor: zasažené lodi nikdy nejezděte na pomoc a nezastavujte se pro přeživší. Plavidlo, které by bylo byť jen na okamžik nehybné, by se stalo terčem ponorek a bombardérů a riskovalo by tak ztrátu nákladu, jenž byl pro válečné úsilí nezbytný. Konvoj se plavil proto, aby ten náklad doručil, ne aby zachraňoval topící se námořníky. Toto pravidlo pramenilo z hořké nezbytnosti. A ačkoli si to Knud Erik uvědomoval, nemohl se zbavit dojmu, že to byl útok na celou jeho identitu. Měl podezření, že ho nemá zničit torpédo, ale rozkaz, jenž ho nutil ignorovat tonoucí muže křičící o pomoc."... celý text

Nejlépe chutná za studena 2010, Joe Abercrombie

Na hodnocení jsem se musela vyspat. Zatímco včera po přečtení byla moje reakce spíš -A to je jako do pr... všechno?!-, tak dnes si myslím, že si Abercrombie schválně vybral okružní cestu za pomstou, aby si užil tu možnost podívat se na tento poněkud ohraný hrdinský epos jako na v podstatě nesmyslnou a hlavně zcela neuspokojivou sérii masakrů, ze kterých občas někdo vyjde i živý. Nevím, jestli má taky někdo kromě mě tak silný pocit, že s Třesavcem tu všichni tak nějak... vy.ebali. I autor. Ale nakonec jo, je to zas za 5 hvězd, i když v porovnání s ostatními knihami od autora by to byly spíš 4. :)... celý text

Co by můj syn měl vědět o světě 2017, Fredrik Backman

Mno... Kdyby to byla osobní kniha jen pro autorova syna, bylo by to určitě fajn, být tím synem a přečíst si ji, nejlépe po létech (třeba na tátově pohřbu, muhehe). Ale takhle... Sem tam jsem se zasmála, to zas jo, sendvič L'Oréal apod., ale jako celek jsou to takové ty postřehy novopečených rodičů o tom, že vám dítě změní život. Jéje. Kdo by to řek. :)... celý text