Alma-Nacida přečtené 1375

Mušle 2015, Hana Oboda Kolaříková

Kniha, která až skoro k závěru působí snově a je plná bezmála meditativních postupů, mě v posledních několika stranách doslova rozsekala nahromaděním zlomů, pádů a tragiky. Na mě byl ten přechod násilný a kontrast s "LSD deníčkem" až moc velký. Hvězdu jsem ubrala za právě podle mého názoru ukecaný deníček vršící rádobyezoterismy (jo, přeskakovala jsem, přiznávám) a za podivnou obálku evokující spíš milostnou poezii než celkem drsný příběh z dob normalizace. Kdyby to šlo, dám 3 a půl hvězdy. :)... celý text

Všichni jsme utkáni z hvězd 2017, Rowan Coleman

Podivuhodný život osamělého pošťáka 2017, Denis Thériault

Krásná tenoučká knížka plná haiku (sem tam tanka), které mám moc ráda, s velmi stylovým závěrem a také hodně povedenou obálkou, dnes je to za 5 hvězd. :)

Kniha zvláštních nových věcí 2016, Michel Faber

Kniha, pro niž mi nebylo zatěžko obětovat svůj spánek. :) Je hodně smutná a zadřela se mi pod kůži nejvíc dojmem, že jsme všichni aspoň v něčem tak trochu jinde, než bychom měli a snad i chtěli být.... celý text

Susanin efekt 2018, Peter Høeg

Hoega znám, a tak mě jeho styl nepřekvapil, ale u Susan mi chybí jeho jinak obvyklá lehkost, s jakou se odvíjí děj jakoby přímo před očima čtenáře, jen co si na jeho počáteční chaos přivykne. Je to pěkná kniha, ale pro mě nikoli autorova nejlepší.... celý text

Eleanor se má vážně skvěle 2017, Gail Honeyman

Tak směle do toho :) a popluji zas proti proudu: Knihu zachraňují sem tam roztroušené vtipné komentáře okolí hlavní postavy, ale jinak nic úchvatného. Příběh mi připadal nevěrohodný - pokud někdo od mládí celé víkendy propije, myslím, že asi nepřestane chlastat tak lehko. Matčiny telefonáty mi přišly od začátku podivné. A jestli proboha budu ještě někdy číst nějakou vtipnou příhodu z depilace, začnu řvát. Když někdo v práci nezapadá a kolegové o něm drbou takříkajíc jemu pod nosem, tak ho nezačnou milovat, ani kdyby se složil přímo na pracovišti. Nejvěrohodnější postavou tak pro mě byla Raymondova matka. To je trochu málo, a proto ty dvě hvězdy.... celý text

Třináctá hodina 2013, * antologie

Při čtení jsem se musela sama sebe ptát, co považuju za horror a co je jenom nechutné nebo hnusné. Vzhledem k tomu, že se v tomhle asi rozcházím s většinou autorů povídek z této knihy, jsem si ji moc neužila. Snad kromě Prokletého lovce a Rande na temno. A co je proboha za žánr povídka Chcípni, ať můžu žít! Celkem je to spíš zklamání.... celý text

My, utonulí 2017, Carsten Jensen

Zvláštní kniha, kterou jsem si vybrala hlavně kvůli námořnictví, nakonec byla i o něm, ale hlavně o lidech v mezních situacích. Vlastně taková v podstatě sága, ale nikoli rodinná, nýbrž městská. V závěru knihy jsem se už opravdu třásla, aby přežil aspoň někdo, a tak mi i závěrečný danse macabre nepřipadal děsivý zdaleka tak jako to, co mu předcházelo. Taky jsem si vzpomněla, jak jsem kdysi dávno četla Moře v plamenech a na ten děs. "Tehdy Knud Erik naivně věřil, že válka celý svět změnila v loď a že nepřítel, proti němuž se sjednotili, se svou krutou silou podobal moři. Netušil, že válka měla jiná pravidla, a ani to, že ta pravidla mají zničit loajalitu a silný smysl pro soudržnost, jež v jeho duši zanechaly roky strávené na moři. ... Pro plavbu v konvoji existovala určitá pravidla. Před vyplutím se na pevnině konala schůze a rozkaz od komodora konvoje zněl vždy stejně: udržujte rychlost a kurz. ... Existoval ještě další rozkaz, který v jejich svědomích rostl jako nádor: zasažené lodi nikdy nejezděte na pomoc a nezastavujte se pro přeživší. Plavidlo, které by bylo byť jen na okamžik nehybné, by se stalo terčem ponorek a bombardérů a riskovalo by tak ztrátu nákladu, jenž byl pro válečné úsilí nezbytný. Konvoj se plavil proto, aby ten náklad doručil, ne aby zachraňoval topící se námořníky. Toto pravidlo pramenilo z hořké nezbytnosti. A ačkoli si to Knud Erik uvědomoval, nemohl se zbavit dojmu, že to byl útok na celou jeho identitu. Měl podezření, že ho nemá zničit torpédo, ale rozkaz, jenž ho nutil ignorovat tonoucí muže křičící o pomoc."... celý text

Nejlépe chutná za studena 2010, Joe Abercrombie

Na hodnocení jsem se musela vyspat. Zatímco včera po přečtení byla moje reakce spíš -A to je jako do pr... všechno?!-, tak dnes si myslím, že si Abercrombie schválně vybral okružní cestu za pomstou, aby si užil tu možnost podívat se na tento poněkud ohraný hrdinský epos jako na v podstatě nesmyslnou a hlavně zcela neuspokojivou sérii masakrů, ze kterých občas někdo vyjde i živý. Nevím, jestli má taky někdo kromě mě tak silný pocit, že s Třesavcem tu všichni tak nějak... vy.ebali. I autor. Ale nakonec jo, je to zas za 5 hvězd, i když v porovnání s ostatními knihami od autora by to byly spíš 4. :)... celý text

Co by můj syn měl vědět o světě 2017, Fredrik Backman

Mno... Kdyby to byla osobní kniha jen pro autorova syna, bylo by to určitě fajn, být tím synem a přečíst si ji, nejlépe po létech (třeba na tátově pohřbu, muhehe). Ale takhle... Sem tam jsem se zasmála, to zas jo, sendvič L'Oréal apod., ale jako celek jsou to takové ty postřehy novopečených rodičů o tom, že vám dítě změní život. Jéje. Kdo by to řek. :)... celý text

Rakvičky 2018, Irena Dousková

Je zvláštní, jak člověk časem zapomene na tu dusnou atmosféru "na věčné časy a nikdy jinak". Kniha mi ji oživila až nepříjemně, takže je to nejspíš dobrá kniha, ale mám z ní depresi, a tak hodnotím třemi hvězdami. ;)... celý text

Hrdinové 2011, Joe Abercrombie

Nikdy bych nevěřila, že mě popis třídenní bitvy vtáhne a strhne tak, jak se mi to u téhle knihy stalo. V průběhu čtení jsem si vzpomněla na kdysi dávno viděný film Hamburger Hill. :-) Kniha si těch pět hvězd rozhodně zaslouží.... celý text

Případ ukradeného zubu 2017, William Ritter

Proti prvnímu dílu celkem propad. Dočetla jsem, ale bylo to mnohem méně zábavné, méně napínavé a tak nějak bez šťávy. Za mě myslím z této série stačilo.

Jackaby 2015, William Ritter

Nad (mé) očekávání zábavná YA fantasy, třebaže trochu předvídatelná, ale vtipná, čtivá a s rychlým spádem, zabydlená zajímavými tvory a netvory. Nalákala mě i na další díl. :-)... celý text

Smrt má vůni inkoustu 2017, Vilém Křížek

Komentář obsahuje případný spoiler! Trochu zklamání, homo zápletku jsem odhadla hned po přečtení prvního anonymního dopisu, rozjezd mi pak připadal dost dlouhý a spíš nudný. Teprve v závěru se děj víc rozběhl, ale pro mě už to mnoho nezachránilo. Asi jsem měla i velká očekávání.... celý text

Plavec 2015, Joakim Zander

Celkem fajn thriller s dobrý počátečním potenciálem, ale pak... Jakmile se vyjasní, kdo je čí rodič, je už celkem jasné, jaká bude jeho úloha v dalším ději i jaký bude jeho konec. Vztah mezi Klarou a Mahmúdem mi i po vysvětlení, jak to s tím chlapem vlastně je, připadal tak nějak nedotažený. Zkrátka jsem mu to moc nevěřila. A kde to teda ten Mahmúd nakonec byl? Že mu "kamarád z vojny" najednou tolik věřil? To mi připadá nedůvěryhodné a protože je to jinak dobrý nápad a čtivě zpracovaný, je to škoda, ale ubírám mu za to dvě hvězdy.... celý text

Angličan, který vylezl na kopec, ale slezl z hory 1996, Christopher Monger

Četla jsem už dávno v devadesátých letech, a teď se ke mně dostala audiokniha a mile mi tuto kouzelnou knihu připomněla. Velšani mi připadají tak trochu jako Češi, příběh je roztomile vtipný a současně dojemný. Kniha jako pohlazení na duši. :)... celý text

Použité duše 2017, Christopher Moore

Trochu mírnější než první díl, nebo jsem si třeba už na autorovy excesy zvykla. ;-) Ale znova jsem se pobavila a pořád žasnu nad střelenými nápady a zběsilým mixem pověr a náboženství všeho druhu. Čekala jsem, že Císař bude mít nějakou větší roli, ale jinak zklamaná nejsem.... celý text

Jasno lepo podstín zhyna 2016, Sara Baume

Zvláštní kniha s překrásným jazykem, ohromující imaginací a velkým vhledem. Asi od poloviny jsem čekala, kdy přijde ta katastrofa, a pod tímto dojmem nakonec závěr nevyzněl tak beznadějně; vlastně jsem se bála, že bude ještě hůř. Zajímavé pro mě je, že námětem celkem podobná Betonová zahrada na mě působila jako rána pěstí na solar, tady je i ten konec poetický a aspoň pro někoho nabízí další šanci. Obdivuji se i překladu, to musel být asi oříšek.... celý text

Ostré konce 2018, Joe Abercrombie

Ostré konce jsou spíš ostrými začátky, aspoň v mnoha případech. Hodně jsem si užila "propagandistickou" povídku Svoboda! a propletenec v povídce Těžké časy, kam se podíváš. A ze závěrečného setkání s Logenem, když byl spíš Krvavou devítkou, mě mrazilo. Takže nemůžu jinak než dát plný počet hvězd.... celý text