• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 25 knih

Nové komentáře u knih William Faulkner

Divoké palmy

„Číst Divoké palmy pro mě bylo takřka utrpení. Ani ne tak z důvodu obsahu ale spíše kvůli způsobu, jakým je román napsán. Kostrbaté věty plné dlouhých popisů myšlenek a pocitů hlavních hrdinů byly ubíjející. Už dlouho jsem neměl v ruce knihu, která by se tak špatně četla. Samozřejmě to může být dané i překladem a rokem českého vydání, jež jsem měl k dispozici (1960).“... celý text
— Chmur

---

Strom přání

„Čteno dceři na dobrou noc, výběr se nepovedl. Dítě se ztrácelo, nechápalo co se tam vypráví a ani nechtělo knížku dočíst. Mě osobně se to četlo velmi špatně, zřejmě nejsem cílový typ čtenáře. Ta hvězdička je za ilustrace, které jsou opravdu pěkné, ale ani ony to nedokázaly zachránit.“... celý text
— Ivo13

---

Neodpočívej v pokoji

„Poslední ze sedmi románů amerického spisovatele Williama Faulknera (1897–1962), nositele Nobelovy ceny za literaturu (1949), které jsem si letos vybral k četbě z jeho rozsáhlého díla, je Neodpočívej v pokoji (Intruder in the Dust, 1948). Román s kriminální zápletkou se odehrává ve 40. letech 20. století a dotýká se problematiky černošské otázky a rasismu na americkém Jihu, jak je u Faulknera časté. Starý černoch Lucas Beauchamp je obviněn z vraždy bělocha Vinsona Gowrieho a hrozí, že bude lynčován davem. Dva mladíci, Chick a jeho afroamerický kamarád Aleck, se rozhodnou, že Lucasovi pomohou. Chickův strýc Mallison je právník. V nevinu Lucase zpočátku nevěří, ale přesto ho zastupuje. S pomocí staré slečny Habershamové, která se přátelila s Lucasovou manželkou, chlapci vykopou mrtvolu oběti a zjistí, že v hrobě leží někdo jiný. Teprve pak se šerif Hampton začne spletitým případem zabývat... Kriminální zápletka má zajímavé rozuzlení a autorovi je celý poměrně napínavý příběh záminkou k úvahám o Jihu, rasismu, minulosti i přítomnosti, vině apod. Faulknerovi je prostřednictvím postavy právníka Mallisona jasné, že "za to bezpráví můžeme my, Jih. Musíme je napravit a odstranit sami, my jediní a bez cizí pomoci nebo dokonce (pěkně děkuju) rady." Forma románu není tak složitá jako u jiných Faulknerových děl a může být jedním z těch, jimiž je vhodné začít, když chcete Faulknera číst. Já jím naopak končím. Můj oblíbený spisovatel to nebude a asi se k němu už nevrátím a další knihy nemám v plánu číst, ale jsem rád, že jsem jeho tvorbu konečně poznal; a jeho tři vrcholné romány Hluk a vřava, Srpnové světlo a Absolone, Absolone! byly přes svoji složitost a náročnost čtenářskými zážitky letošního roku. Ty další, které jsem přečetl – Svatyně, Když jsem umírala, Divoké palmy a Neodpočívej v pokoji – se mi líbily o dost méně.“... celý text
— milan.valden

---

---

Kmíni

„Čítala som túto knihu pred rokmi a veľmi sa mi páčila, až dodnes mi utkvela v pamäti. Na tie dlhé súvetia si už nespomínam, takže mi nevadili. Vtedy som čítala všetko, čo mi prišlo pod ruku a len málo z prečítaného zanechalo taký hlboký dojem. Za mňa všetky hviezdičky.“... celý text
— klaudiasmelkova

---

Vesnice

„Pochmurný, místy vtipný příběh se spoustou zajímavých postav, bohužel je psán velmi nekomfortně - dlouhá souvětí, místy veliké odbočky ve vyprávění, archaické výrazy... Veliká poklona překladateli a zajímavý je i doslov Evy Masnerové. Mimochodem oproti Odysseovy od Joyce to stále je jen jednoduchá říkanka pro děti :-)“... celý text
— kyssling