Absolone, Absolone! přehled

14.03.2024

(SPOILER) Tohleto je bezesporu silný dílo, působivý a tvrdě nepřístupný. Určitě něco jinýho, než co běžně čtu, oceňuju umělecký kvality díla, ale upřímně, četbu jsem si neužil. Zjevně to ani nebyl autorův záměr. Za takovej čtenářskej trolling ode mě dostal jednu hvězdičku navrch, jen co je pravda. Jinak nářek zdejších čtenářů nad délkou souvětí a odstavců rozhodně není bezdůvodnej. Tohle není nic pro většinovou čtenářskou veřejnost. Je to jako dortík, který jenom s námahou pokoušete, při jeho polykání se málem udávíte a když se pak nadechnete, zůstanete chvíli v úžasu a vychutnáváte sladký dozvuk jeho chuti. Mě na tomhle románu nejvíc drtilo to nevyprávění. Děje je tam tak max 30% textu a zbytek je více než podivný uvažování jednotlivých postav s šílenýma myšlenkovýma pochodama a surrealistickou logikou. Plynule to na sebe nenavazuje, věčně se to opakuje, utíká to všema směrama, některý pasáže musíte číst víckrát dokola a stejně to nakonec nějak trefí do cíle. Za mě velice podivuhodný dílko, byť musím dodat, že kdybych si tím nekrátil čas v práci, nevím, jestli bych měl ve volným čase vnitřní sílu se tím úspěšně prokousat.

28.12.2023

Temná rodinná sága z amerického Jihu, kde nechybí láska, nenávist, všudypřítomný rasismus ani všeničící pomsta, které nakonec neunikne nikdo. Asi to nejlepší, co jsem od Faulknera četl, a i když to nebyla úplně snadná četba, docela rychle jsem tomu vyprávění propadl. Faulkner to čtenářům nedělá úplně snadný, a tahle kniha je údajně považovaná za jeho čtenářsky úplně nejobtížnější dílo. Já bych to tak úplně neviděl, za mě na tuhle pozici jednoznačně patří Hluk a vřava. Člověk si na ten styl musí tak nějak zvyknout, ponořit se do těch dlouhatánských souvětí přes půl strany, květnatých popisů a atmosféry. A číst pozorně, nebo najednou zjistíte, že vůbec nevíte, kdo to vlastně mluví a o čem :)