Amalberga
přečtené 493
Zimohrádek
2004,
Ivan Wernisch
Na Zimohrádek musíte mít správnou náladu. A já ji měla až na poslední čtvrtinu sbírky. Nejvíce se mi líbil poslední oddíl básní. Některé mi trochu svým tajemnem a ostrými pointami připomínaly Skácelovu Smuténku. Jinak šlo o velmi příjemnou četbu.... celý text
Na cestě
2005,
Jack Kerouac
Kniha na cestě má vyprávět o nekonečných možnostech svobody mladých lidí, kteří se vzbouřili konvencím a konzumu. Cha cha cha. Toto osvobození se týká je bílých mužů, ale ostatní "lidé" v Americe jsou očividně nepodstatní. Ženy nadále zůstávají v domácnosti a trpí s lidmi typu Moriartyho. V knize je krásně vidět, že jim byly dobré jen na sex a na starání o děti. O afroameričanech se autor nezmiňuje příliš lichotivě, navíc je homofobní. Beatnická vzpoura proti konzumu se sestávala z užívání drog, nespoutaného sexu a snahy šokovat slušné upjaté lidi. Sice kritizuje nešvary společnosti, ale nenabízí žádné řešení. Ujíždí po křivolaké cestě, míjí osudy trpících a nešťastných lidí. Nepomáhá, jen ohlušuje a ukájí nízké potřeby a úzkosti. Nic nedává, jen bere a vyprazdňuje. Z knihy jsem měla chvílemi pocity zhnusení, smutku a nudy. Předloha Deana Moriartyho byla něco jako múza beatníků a objevuje se i v dalších dílech. Už jen to poukazuje na špatnost této literatury.... celý text
Strach zemřít
2015,
Lisa Jackson
Alvarezová a Pescoliová jsou detektivky na dvě věci. Vždycky přijdou do práce, odejdou se najíst o pauze, vrátí se, vytisknou dokumenty, které za ně vytvoří a zpracuje někdo jiný. Celou dobu řeší své osobní "problémki" a vrtají se v rodinných partnerských vztazích. Mezitím jim v Medvědím Brodě řádí sériový vrah, který unese tři ženy a ty dvě se nad kafíčky stále kladou ty samé otázky dokola: "Opravdu je někdo unesl? Nerozhodly se jen ve stejné době tři ženy sebrat a utéct? (bez kreditek, peněženky, jakýkoliv osobních věcí) Tak ne asi. A tyhle stupidní otázky si naše prvotřídní policajtky kladou i po nalezení první mrtvoly v ledu. Čekala jsem nějakou kriminální psychologii, rozbory místa činu a místo toho jsem se dočkala trapné červené knihovny.... celý text
Deník kantora aneb učitel, ten tvrdý chleba má
2014,
David Mach
Autora této knihy s úžasným ostrovtipem jsem měla na matematiku. Jakožto knihovníky nás považoval za naprosté idioty a lůzry neschopné sečíst jedničku se dvojkou. Neustále nás shazoval ubohými vtipy a my mu (nebo aspoň já) uvěřili, že jsme blbí. Naštěstí odešel. Příští školní rok si o naší škole a učitelích napsal tuto stupidní, primitivní a brakovou knihu. Stačilo mi přečíst pár stránek, abych pochopila, že nemá smysl pokračovat. Na matematiku nás dostala nová učitelka. Jednala s námi jako rovná s rovnými, neshazovala nás a hezky nám látku vysvětlila. Výuka se ihned dostala na úplně jinou úroveň. Nejvíc mě pobavilo, že ten kokot měl tu drzost nabídnout nám, které pomlouval a shazoval, autogramiádu a autorské čtení. Najednou jsme vám byli dobří, my knihovníci, že pane Mach?... celý text
Katyně
2008,
Pavel Kohout
Knihu jsem začala číst v naději, že se dozvím něco o totalitě a její absurditě (něco na způsob Procesu a Proměny od Kafky). Místo toho jsem neustále cestovala v čase a sledovala osud nezajímavé osůbky bez osobnosti, Lízinky Tachecí, jejíž vagína lákala snad všechny muže v okruhu tří kilometrů. Nemám ráda takové "lolita femme fatale". Tiráž mi dále slibovala odvážné erotické scény (ani mi nepřišly nějak odvážné nebo kontroverzní), kterých bylo v knížce jako šafránu. Autor se mohl více zaměřit na historii popravování, která byla z celé knihy nejzajímavější.... celý text
