Amalberga
přečtené 482
Písečná žena
2005,
Kóbó Abe
ztráta času
Před knihou jsem viděla film, který je dost dobrý, přišel mi i lepší než kniha, zřejmě kvůli tomu, že dost osekali všechny negativní vlastnosti protagonisty. Hlavní postava je naprosto nesnesitelná z mnoha důvodů. Třeba už jen tím rozporem, jak je schopen použít jakékoliv prostředky k tomu, aby se mohl vrátit ke svému starému životu, který je očividně osamělý a prázdný. Nakonec ale starý život opustí a to kvůli vlastní ješitnosti a náznaku úspěchu, jenž se mu zřejmě nedostával. Nejvíc nechutné ale bylo, jakým způsobem se choval k "ženě" (pokud si pamatuji, v románu ani neuvedli její jméno). Díval se na ni spíš jako na zvíře nebo jakýsi přírodní úkaz než na lidskou bytost. Ani jednou se nezajímal o něco jiného než o sebe, a ještě se k ní choval hrubě a násilně. Žena jako by v románu existovala jen k tomu, aby si na ní vybíjel svoje frustrace podmaňoval si ji, používal ji k uspokojování svých potřeb nebo ke svému plánu na útěk a aby se o něj starala. Andrew Tate by se od hlavního hrdiny mohl učit. Ve své době se asi jednalo a výjimečné dílo, nicméně mi už přijde zastaralé a překonané.... celý text
Počkej na moře
2022,
Veronika Opatřilová
U knihy jsem trpěla. Ne proto, že tam děje bylo pomálu, nebo protože by se vlekla, ale protože mě iritovaly hlavni postavy, celou dobu jsem jen čekala, kdy se už konečně rozejdou. O žádnou lásku se rozhodně nejednalo. Lars se šíleně zamiluje do učitele, uhání ho, dělá ve vztahu veškerou práci a nechá si od něho vše líbit. Učitel (nemluvě o tom, jak je milostný vztah studenta a učitele neetický) si na druhou stranu na Larse vzpomene, kdy se mu to hodí, klidně nekolik měsíců nedá vědět, ignoruje ho před svými přáteli a lže o své minulosti (dokonalý příklad emočně nedostupného člověka). Tento toxický vztah trval hrozně dlouho a konečně jsem si oddychla, když se Lars rozhodl, že už nebude rohožka. P.S. Nechápu, že tahle kniha vyšla v dnešní době. Literatury o gay párech, kteří maji toxický vztah a skončí to s nimi špatně je spousta. Dává to taky smysl, v době, kdy díla vznikala, homosexualita byla zakázána. Proč ale psát takovou knihu teď?... celý text
Citlivka
2023,
Alena Wehle
Od knihy jsem čekala víc. Krátké kapitoly mě většinou iritovaly, přišlo mi, že nejdou dostatečně do hloubky a chybí jim pointa. V některých momentech na mě byla kniha až moc "ezo". Je fajn, že něco takového vyšlo, snad vyjde víc knížek ma toto téma.... celý text
Sedm let temnoty
2022,
Čong Judžong
Dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale stálo to za to. Nejvíc bych asi vypíchla to, jak autorka dokonale stvořila nedokonalé postavy. Dalo se do nich vcítit, měli silné i slabé stránky a chtěli jste vědět, jak to s nimi dopadne. Přichystáný konec těžko někoho překvapil, ale rozhodně stojí za to si knihu přečíst.... celý text
Život v zahradě
2019,
Penelope Lively
Potom, co jsem se prokousala nudným úvodem, jsem si myslela, že to nejhorší mám za sebou. Omyl. V podstatě všechny kapitoly byly stejně nezáživné jako úvod. Autorka se v jednotlivostech rýpala jako v záhonech, o anglické literatuře se zas tak nezmiňovala, zato se dost opakovala a neustále vyjmenovávala jména nějakých rostlin, které - jakožto nezahradník - vůbec neznám. Také jsem měla pocit, jako kdyby knížka byla jenom o hromadě snobů - "plebejci" buď mají na zahradě posekaný trávník a bazén, nebo na ní pěstují převážně zeleninu a ovoce, protože z těch kytek se člověk nenají. Po první kapitole jsem vzdala souvislé čtení a knihu jen prolistovala v naději, že najdu nějakou pasáž, která mě zaujme a začtu se. Nestalo se.... celý text
Umění milování
2008,
Hong Ying
ztráta času
Arogantní běloch si přijede do Číny žít svůj "čínský sen" a hlavně poučovat Číňany o té "lepší" literatuře ze Západu. Hlavní postava Juliana je děsně nesympatická, vůbec se nesnaží jinou kulturu pochopit, jen se všemu posmívá a pošklebuje. Tahle kniha je nechutným příkladem orientalismu a ještě ke všemu je sexistická. "Julian se od dob svých vysokoškolských studií na Cambridgi považoval za znalce ženské krásy. I proto se rozhodl, že oznámkuje všechny přítelkyně svých kamarádů." s. 23... celý text
Agáta Hanychová - Diagnóza: Rebelka
2011,
Zita Marinovová
I když to podle výsledku nevypadá, napsat memoáry Agáty Hanychové mělo velký potenciál, a to hned z několika důvodů: 1.Agáta si sice zakládá na image drzé holky, která nejde pro slovo daleko, ale ve skutečnosti se drží velmi zpátky a pečlivě si hlídá, co ze svého osobního života ukazuje a co ne. Takže kniha mohla odhalit leccos nového. 2. Agáta se už v té době pohybovala ve světě showbizu a modelingu nějakou dobu a musela zažít i vyposlechnout si spoustu zajímavých věcí a skandálů, což by čtenáři jistě ocenili. Bohužel, kniha stojí za nic, hlavně kvůli tomu, že jazyková úroveň připomíná slohovky ze základky. Rozvinuté věty aby někdo v textu pohledal. Další problém je to, že se Agáta s ničím nemaže a sebe zajímavější věc smázne dvěma třemi větami a už skáče na další příhodu. Z tohohle spíš dávám vinu paní spisovatelce podílející se na knize. Kniha mohla být zpověď ženy, které se povedlo uspět v prostředí ne příliš přívětivému k ženám, mohl to být něco jako předchůdce memoárů Emily Ratajkowski. Další problém knihy je nepřehledné skákání od jednoho tématu k druhému, kdy Agáta není schopná ani chronologicky vyjmenovat svoje ex.... celý text
Mé srdce pokorné
1977,
Guillaume de Machaut
Asi pouze pro fajnšmekry zažrané do středověké poezie. Verše mi přišly průměrné a zamořené floskulemi.
Zrušte rodinu
2023,
Sophie Lewis
Rozhodně si nemyslím, že by knížka byla špatná, jak to může vypadat z místního hodnocení, asi je na regionální databázi příliš radikální. Proč jsem dala knize jen tři hvězdičky? Protože mě autorka nepřesvědčila svým manifestem, pořád si myslím, že rodinu lze reformovat a rozšířit její definici, než jen na ideálně bílý heterosexuální pár se dvěma dětmi (nebo šesti podle Jurečky). Asi nejvíc mě zaujala druhá kapitola s výčtem osobností (hlavně) feminismu, které chtěly zrušit rodinu, nebo autorka jejich celoživotní dílo takto interpretovala. Asi si radši přečtu něco z úctyhodného výčtu citované literatury na konci než tento manifest.... celý text
Velmi modré oči
1995,
Toni Morrison
V předmluvě jsem se dočetla, že se jedná o prvotinu autorky. Je v ní obrovský potenciál a spousta pasáží v knize (hlavně ty popisné) je naprosto úchvatná, jiné části knihy se zas tolik nepovedly, závěr mi přišel slabší. Asi by se mi víc líbilo, kdyby se autorka soustředila hlavně na to, jak malé černošské děti vnímají svět kolem sebe a nevěnovala tolik prostoru knihy vyprávění z pohledu dospělých.... celý text
Prsa a vajíčka
2021,
Mieko Kawakami
Pokud bych někdy chtěla definovat "feminní literaturu", pak by to byla právě Prsa a vajíčka. Zápletka není to hlavní, naopak se pozornost věnuje hlavně zkušenostem žen, které jsou společností spíše přehlíženy a brány jako samozřejmost. Poselství knihy je silné a dobře zpracované, najdeme zde hodně úhlů pohledu na "ženskou otázku". Dala bych pět hvězdiček nebýt toho konce, trochu mě to zklamalo. Čteno v anglickém překladu.... celý text
Úvod do současné trapnosti
2016,
Pavel Šplíchal
Poezie pozdního kapitalismu. Průvodce po Brně a Brně-venkov. O realitě brněnských VŠ řekne víc než všechny dny otevřených dveří na školách a nadupaný brožurky dohromady.... celý text
Dopisy Mileně
2001,
Franz Kafka
Četla jsem anglickou verzi, editovanou Kafkovým přítelem Willy Haasem. Nevím, jestli se něco ztratilo v překladu, ale dopisy na mě nepůsobily tak silně jako dopisy Ottle a rodině. V knize mi chyběly také podrobnější vysvětlivky zmíněných osob a věcí, uvítala bych taky chronologii vztahu Kafky a Mileny, Mileniny životní osudy atd.... celý text
