• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Píseň L. - Veronika Opatřilová

Šlechtický sirotek na anglickém středověkém hrabství má život předem nalinkovaný: Odejde do kláštera, vrátí se, ožení a zaujme své místo po boku pána hradu, své... detail knihy

Nové komentáře u knih Veronika Opatřilová

Počkej na moře

„Zajímavá forma vyprávění formou promlouvání k druhému člověku, v tomto případě profesoru literatury, do nějž je hlavní postava zamilovaná. Začátek mě doslova okouzlil a zejména počáteční období, kdy kolem sebe postavy krouží a dávají se dohromady, mě moc bavilo. Pak nastává trochu vlažnější část, kdy se hodně prvků a myšlenek opakuje, ale stejně vás to nutí číst dál. Jediné, co mi dělalo potíže, bylo vžít se do doby, kdy se příběh odehrává. Nevím, čím to je, ale i přes časté odkazování na věci typické pro Anglii šedesátých let, to na mě nepůsobilo autenticky.“... celý text
— kayu

---

Počkej na moře

„Kniha byla velice hezky napsaná a dokázala krásně vystihnout nálady postav a atmosféru. Nějaké citáty si budu pamatovat ještě dlouho :) začátek a prostředek byl úplně krásný a ke konci se začal příběh trochu vléct. Ale i tak moc krásny příběh.“... celý text
— Dave799

---

Píseň L.

„Další nádhera od této autorky, prostě báseň o lásce, touze, přírodě. Doporučuji přečíst všemi smysly - v uších ševest lesa, na rtech sladkost polibku, v očích touhu, pod prsty tlukot srdce, v nose vůni potu a lesa. Prostě krásné čtení.“... celý text
— ivanaci

---

---

Počkej na moře

„„Jedině to, co skončí může trvat věčnost.“ Knihu jsem si vypůjčila v knihovně úplnou náhodou, přispěla k tomu i hezká obálka. Vůbec jsem netušila téma a zaměření. Blížil se konec výpůjční doby a tři dny před datem jsem se rozhodla, že ji vrátím společně s přečtenými jako nedotčenou. Ale zvědavost mi nedala, řekla jsem si-zkusím alespoň dvě-tři stránky. No a bylo to. Začetla jsem se tak, že jsem ji během těch tří dnů opravdu přečetla. Je ale skoro škoda takhle krásnou, silně propracovaným stylem psanou knihu přečíst takhle rychle. Text působí lehce poeticky, nádherně vykresluje prostředí i danou dobu. Líbily se mi i umělecké odkazy obrazů či poezie, která je v příběhu představená formou úryvků anglických básní. Děj je pozvolný, postrádá skandály, dramata nebo příliš mnoho závažných témat dohromady, což je teď ve většině aktuálních knih dost v kurzu. Spisovatelka se naštěstí trendy neřídí a vhodně se vyhýbá jakýmkoliv kýčům. Co je na knížce ale nejhezčí, je použití du-formy (ta se mi líbila nejvíc), er- i ich- formy zároveň. Toho, kdo ještě knihu nečetl, může tato kombinace lehce odradit, ale díky údernému a svižnému stylu a trvalému určitému napětí v příběhu je snadné se začíst, přestože děj není nijak akční nebo dramatický. Nebojte se, zážitek stojí za přečtení a nijak rušivé to vážně není, naopak to příběh báječně ozvláštní. Erotických scén, přiznám se, jsem se v textu trochu obávala, samozřejmě do příběhu patří, ale duševno jaksi převažuje nad fyzičnem. Intimní okamžiky jsou vyobrazeny tak akorát a textu velmi sluší. Působivé je i popsání důvěrných emocí obou hlavních hrdinů a mistrně propracovaná psychologie postav. Myslím, že tohle komplikované drama je skutečně výzvou i pro náročnějšího čtenáře, všechny ty nuance, emoce, myšlenky, propojení úvodu i příběhu. Vše je velmi reálné, a jestli se snadno začtete, může se vás dotknout příběh opravdu silně. Neskutečný zážitek. Počkej na moře je hodné světové literatury.“... celý text
— Janina2609

---

Píseň L.

„Kniha plná poezie, kterou je třeba číst pomalu a vychutnávat si její něžnost, její nádherné popisy lesa, přírody a myšlenek. Je to skutečná píseň, oslavující les, ale také lidi, kteří jsou v něčem jiní než ostatní, nejsou druhými pochopeni , ale les je nesoudí a přijímá je takové, jací jsou. Nakonec kam chodíme nabíjet energii, kam se obracíme, když nás někdo zklame, když se cítíme sami? Příroda nám poskytuje útěchu, klid a smíření. Jsou tu dvě dějové linky v čase tolik vzdálené, přesto pozorný čtenář poznává jasnou propojenost. Co se stalo kdysi, vrátilo se i do dnešních dnů. Láska je celá staletí stále stejná. Nemusíte všemu úplně porozumět, ale poselství je naprosto jasné. Možná trochu zdlouhavé a na můj vkus až příliš mnoho lyriky, ale celkově velmi hodnotné dílo. "Až odejdeme z tohoto světa, zanecháme tu všechno, co máme i na co vzpomínáme. Jediné, co si vezmeme, je láska."“... celý text
— Aneleh