animovanej medv
přečtené 367
Harry Potter a Fénixův řád
2004,
J. K. Rowling (p)
Můj komentář obsahuje SPOILERY: 1. V této knize více než kdekoli před tím je zdůrazněno, že kladné postavy nejsou superhrdinové. Každý z nich dělá chyby. Harry je na své přátelé hrubý, ví to, a dokonce mu je to občas jedno. Dělá špatná rozhodnutí. Harryho otec a jeho přátelé už nejsou ti zábavní slušní a odvážní, ale občas se chovají jako tupci. Sirius je nepříjemný na každého, kdo může vyjít ven z domu na Grimoldově náměstí. A samozřejmě Brumbál už není pán, který všechno dokonale předpokládá a vždy reaguje správně. A přes to všechno ty postavy milujeme. Jsou nám díky tomu bližší. I kouzelníci dělají chyby a špatně se rozhodují. Důležité ale není množství špatných rozhodnutí, ale to, jaký mají charakter a duši. Dokazuje to konec konců sám Brumbál, který Harrymu vysvětluje, že všakvyuždávnovítekdo nepoužije již spojení mezi ním a Harrym tak, jak to udělal na ministerstvu, protože sdílet duši tak čistou, jakou ji má Harry, je pro něj nesnesitelné. 2. V tomto dílu je dán mnohem větší prostor vedlejším postavám než dříve. Kromě celé rodiny Weasleyové, o které jsme se již dříve dozvídali hodně a ani v tomto díle nezůstáváme pozadu (Percy, který opustil rodinu, dvojčata, kteří otevírají svůj obchod, Ginny, která už není malá a tichá holka pokukující po Harrym, a Ron, který si toho nevšiml) Mnohem víc tam vystupují Harryho spolužáci jako Nevil, Lenka, Seamus, Dean atd. Stejně jako Harryho otec a jeho kamarádi, což už jsem ovšem zmiňovala výše. Knihu to neprotahuje, ale naopak to krásně dokresluje děj, který je díky tomu mnohem lépe představitelnější a pochopitelnější. Zjišťujeme, že postavy, o kterých jsme si mysleli, že jsou v knize jen pro pobavení, mají mnohem hlubší význam. Rowlingová se plně projevuje jako autor, který myslí mnohem víc dopředu, než jak jsme na začátku čekali. 3. Líbí se mi, kolik stránek věnuje autorka Harryho smutku nad ztrátou Siriuse. Smutek má mnoho fází a Harry prochází každou z nich a nic zde není zanedbáno. Na rozdíl od filmu tušíme, co Harrymu pomohlo se s tím na začátku vyrovnat, ale že se ztrátou Siriuse se asi docela nevyrovná nikdy. 4. Opět, jako v minulém díle měl bavila síla medií. Popletal tlačí na Věštce, aby nic nezveřejňoval o návratu vyvítekoho, protože tomu sám odmítá uvěřit. A Denní Věštec ho poslouchá. Jak trefné v dnešní době a nadčasové! Celou sérii jsem četla již několikrát, ale pořád v ní nacházím nové a nové věci.... celý text
Hlas kukačky
2019,
Hana Marie Körnerová (p)
Druhá kniha od této autorky. První knihu jsem četla Heřmánkové údolí a byl to skvělý zážitek, takže když jsem zjistila, že zjistila, že autorka vydala novou knihu, neváhala jsem. Kniha je moc pěkná. Bála jsem se tématu, protože knihy o druhé světové válce ani kolem ní už nečtu, protože na to nemám žaludek. Tohle je ale jenom vedlejší, kniha je hlavně o ženách. O tom, že silné ženy občas dokážou vydržet snad skoro všechno.... celý text
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Krásná kniha. Je tam všechno! Napětí, láska, lidská blbost, smutek, naděje, nadpřirozené schopnosti, i když ony tak nadpřirozené vlastně nejsou. A je tam taky to, že zlý člověk si najde cestu za nacistů, komunistů i v demokracii. Líbí se mi, jak bohyně se pořád odvolávají na Krista, že né svojí ale jeho sílou léčí, a vlastně je to on kdo léčí, né ony. Přijde mi krásné, jak říkají, že na některé nemoci se hodí víc doktoři a některé je lepší léčit zaříkáním, protože jsou nemoci, kde uzdraví jen víra. Ale nebojte, to je tak všechno, co tam je z křesťanství. Rozhodně si to přečtěte!... celý text
Dr. Quinnová - Mezi dvěma světy
1996,
Dorothy Laudan
Dr. Quinnová je skvělá. Vážně, je to neohrožená paní, která je sice možná trošku zbrklá a občas né všechno zvládne, jak by měla, ale o to víc mi je sypmatičtější. Taková fajnová oddechovka na prázdniny.... celý text
Láska za časů cholery
2008,
Gabriel García Márquez
Márqueze mám ráda. Kdo ho zná nebude zklamán. Kdo ne, tak si přečtěte můj komentář: Je to něžné a pomalé vyprávění o životě dvou lidí. Je to občas smutné, občas velmi vtipné a občas, což jsou moje oblíbené chvíle velmi neobvyklé. Márquez má tu schopnost vám před očima vyčarovat obrázek situace, která je tak neuvěřitelná a tak nepravděpodobná, ale tak perfektně popsaná, že před očima vidíte, co měl na mysli. Zábavné na té knížce je, že chvíli trvá, než zjistíte, kdo je hlavní postava. Je to zkrátka ta kniha, která vás zavede do snových kraji ještě nedávných dob pod karibské sluníčko. A nemůžete si nevzpomenout na to, jaké to bylo, když jste byli nemocní omítanou láskou a vůbec se nedivíte tomu, že tento stav je podobný smrtelné nemoci. Ale je to kniha náročná a Vy byste to měli vědět předem. Pokud se toho bojíte, doporučuji audio verzi. I přes náročnost vyplatí se zatnout zuby a vydržet. Opravdu krásná kniha.... celý text
Faja
2017,
Petra Stehlíková
Pokračování Naslouchače bylo stejně napínavé a stejně skvěle napsané. Ilan vystupuje opět jako dítě, není to 13 letý dospělý ale opravdu se chová jako dítě. Občas máte chuť ho vzít za ramena a pořádně s ním zatřást a říct "začni se chovat normálně a přestaň trucovat". Jenomže pak si uvědomíte, že to by byl úplně jiný příběh a právě to, že to je dítě vás na tom hrozně baví a že nakonec vás to dítě samotné překvapí, protože jeho kroky jsou stejně překvapivé, jako každého dítěte na světě. Prosím prosím, jen u to vydání dalšího dílu neprotahujte, nebo se asi zblázním nedočkavostí :)... celý text
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
Tak se mi to opět stalo, tahle kniha mě pohltila a já jsem nebyla schopna dělat cokoli jiného než číst. Cestou do práce jsem narážela do lidí a odložila knihu až v kanceláři. Nic jsem neudělala, protože jsem na ni musela myslet. Dokonce jsem jeden den odešla z práce dřív, abych mohla číst a pak četla až do noci, dokud jsem ji nedočetla a hned ráno jsem si šla koupit další díl. Líbí se mi, že je hlavní hrdina 13leté dítě, které si nehraje na dospělého, ale vlastně často chce maminku. Když už udělá něco hrdinského, je to vlastně jenom pro to, že se bojí. Buď o život někoho blízkého nebo o svůj vlastní. Naslouchá svým instinktům a svému tělu a ono to funguje. Zkrátka a přesně jsem nadšená. Jsem taky hrdá, protože je to česká autorka. A taky se bojím, že ten další díl přečtu moc rychle a pak budu muset půl roku čekat na další... No co vám mám povídat, znáte to, ne?... celý text
Dcery Marie Terezie
1995,
Friedrich Weissensteiner
Skvělé, velmi čtivé a zajímavé. Psané historikem, takže s klidem, že je to historie ne román a fikce
Marie Terezie: Miluj a panuj
2017,
Miroslava Zlatníková
Z knihy jsem byla původně nadšená a následně zklamaná. Nemám ráda knihy, které tváří jako historické, ale následně při ověření informací zjistíte, že si často historii ohýbají tak, jak se jim to hodilo. Nevadí mi, když se do knih přidávají fantazie autora, ale mám ráda, když je jasně vidět, co je historický fakt a co je výmysl. Především konec knihy mě rozčílil. Marie Terezie a její manžel František měli prý skvělé manželství. František Štěpán svoji ženu podporoval a bez jeho podpory by nemohla být tím, kým byla. Podporu Marie Terezie u Uheských byl mistrovský diplomatický tah jak Marie Terezie tak Františka Štěpána. Rozhodně nebyl "pouhý manžel", jak je v knize několikrát zmiňováno. Nemůžu upřít knize, že se velmi dobře čte a zvládla jsem ji během pár dnů. Její historické nepřesnosti mě ovšem nedovolí dát více hvězd. Uznávám, že autorka není historička ale především scénáristka, takže mě to mohlo napadnout ještě před otevřením knihy. Příště snad tuto chybu neudělám. I tak ve mě kniha vzbudila zájem o Habsburky a jejich vládu.... celý text
Rázová vlna
2017,
František Kotleta (p)
Tahle série je čím dál tím horší. První polovina je jenom brodění se potoky krve, druhá už je zajímavější. Ale tu čtvrtou už neotevřu. Jsem ráda, že tato kniha skončila ukončeně a už nechci dál slyšet o tom, jaké zvěrstva, si pan Kotleta dokáže vymyslet.... celý text
Harry Potter a Ohnivý pohár
2017,
J. K. Rowling (p)
Mám ráda celou sérii, ale myslím, že tento díl je předěl a nejen hlavní linií děje. Je to předěl mezi pohádkou a literaturou pro všechny věkové kategorie. Obsahuje SPOILERY. V bodech, věci, co mě zaujali tentokrát: 1. Fakenews a vliv médií. Líbí se mi, jak lehce Rowlingová dokáže ukázat, jaký vliv mají média na náš život, jak ovlivňují to, co si myslíme. Dokonce, co si myslíme o lidech, které známe. Paní Weasleyová je bez pochyby skvělá žena, ale když se dočetla, že Hermiona zlomila srdce Harrymu, chovala se k ní opravdu škaredě. Rowlingová ale zašla ještě dál - i rozhodnutí, že se zakáže médiím o něčem informovat, dokáže změnit běh dějin. To, že nikdo svět neinformoval, že pán Zla se vrátil, jistě zamíchalo kartami ve prospěch vyvítekoho. 2. Paradox toho, že pán Zla nevěřil v sílu lásky a její moc, ale přesto riskoval hodně, aby trošku krve z Harryho Pottera a tím pádem trošku lásky, která mu zachránila život, přenesl na sebe. 3. Líbí se mi, jakou důležitost dává Rowlingová lásce obecně. Láska zachránila HP. Láska Skrka staršího k jeho manželce zachránila i Skrka mladšího a tím vlastně pomohla návratu Voldemorta. Láska je zde jako ta síla, co dává věci do pohybu. Líbí se mi, že není vždy pozitivní ani negativní. 4. Mám fakt ráda Brumbála. 5. Je mi líto a už to tu bylo řečeno, že na takových maličkostech není ve filmu místo. Jediné, co tam je opravdu podrobně je hlavní dějová linka. Série HP by si rozhodně zasloužila seriál. 6. Když už jsme u toho filmu - tam mi velmi chyběla scéna z ošetřovny, kdy se Sirius ukáže Snapovi. A Brumbál jim řekne, že je nutné zapomenout na staré křivdy. 7. Líbí se mi dějová linka s dvojčaty a o tom, jak se snaží vydělat si peníze na svůj obchod. Je to vlastně drobnost, ale z pohledu dalších dílů dost důležitá. Kde dva kluci z velmi chudé rodiny jinak našli peníze na vybudování obchodu na Příčné ulici?... celý text
Poločas rozpadu
2017,
František Kotleta (p)
Hlavní hrdina je za každé situace klaďas, který se rozhodne správně. Je neprůstřelný a zároveň vždy trefí svůj cíl. Z každé bezvýchodné situace se dostane a nic pro něj není překážka, ani potoky krve, kterými se musí brodit. Doufám, že to nikdy nikdo nenatočí... Ale i tak je příběh zajímavý a velmi čtivý. Autor nemá tendenci zabíhat do velkých detailů, takže děj odcípá a rozhodně se nenudíte. Humor hlavní postavy je od začátku divný a spíš vás to otravuje, ale v druhé knize jsem si uvědomila, že mě baví. Závěr: štve mě autor? ANO. Budu ho číst dál? Rozhodně!... celý text
Spad
2016,
František Kotleta (p)
Jsem hrozně ráda, že i mezi českými autory se najde někdo, kdo umí tak dobře psát. Spad je skvěle napsaný, je to zajímavé a opravdu napínavé. Mám ráda postapokaliptické témata, ale né každé je takto dobře zpracované. Opravdu doporučuji, citování Masaryka mě opravdu dojalo: „Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.“ — Tomáš Garrigue Masaryk... celý text
Sofiin svět
1996,
Jostein Gaarder
Baví-li Vás filozofie, rozhodně doporučuji. Také mám pocit, že si tu knihu budu muset přečíst ještě tak stokrát, než porozumím aspoň půlce. Přikládám pár řádků, co jsem si zapsala: "Jednej tak, jako by se zásada tvého jednání měla tvou vůlí stát všeobecným přírodním zákonem." "Existenciální otázky nelze zodpovědět jednou pro vždy. Filozofická otázka je už svou podstatou taková, že si ji musí každá generace, dokonce každý jednotlivý člověk pokládat stále znovu."... celý text
