Anna479
přečtené 46
Znamenitá mrtvola
2022,
Agustina Bazterrica
Tuto dystopii by si opravdu měl přečíst každý. Ono se to možná na první pohled nezdá, ale ta kniha má neuvěřitelnou hloubku a poselství.
Nejšťastnější muž na Zemi
2021,
Eddie Jaku (p)
Moje první a poslední kniha na téma koncentračních táborů. Nevadí mi krev, vraždy, násilí (přečetla jsem celou sérii Chrise Cartera, kde o toto není nouze), ale hrůzy holocaustu, ty mi vadí. A hodně. Nicméně jsem ráda, že jsem si vyprávění Eddiho Jaku přečetla. Měl by si ho přečíst každý. Souhlasím s komentářem níže (stanislav0373). Opravdu jsem se při čtení cítila, jako bych s Eddiem seděla na nějakém krásném místě a on mi vyprávěl. V klidu a míru mluvil o svém životě. Děkuji, příteli, že jsi svůj příběh předal dál.... celý text
Zloba
2016,
Chris Carter
Už asi od druhého dílu si říkám, že další číst nebudu. A hele, šestý díl. :) Ale tady jsem trochu (dost) rozpolcená. Kniha se četla dobře, téměř sama. Přeskočila jsem akorát pasáž o tom, jak je Hunter zázračné dítě. A samozřejmě nechyběla ani zmínka o pití skotské whisky. Inu, to je asi daň za čtení celé série v kuse... Co bylo super na tomhle díle, tak to byla chybějící kapitánka Blakeová. Protože ředitel Adrian Kennedy nebyl žádný tupec, tomu pálilo. A to se četlo lépe. Co mi ale hodně vadilo, byla podoba s Mlčením jehňátek. To mi ke Carterovi nesedí a myslím, že se to moc nepovedlo. Jasně, zvrat na konci jsem čekala, závěr taky, protože Robert no. Úplně na konec chci jen napsat, že knihu opravdu šlo jen těžko odložit. Bylo tam hodně psychologie a tentokrát méně toho hnusu kolem a u některých pasáží jsem musela zatlačit slzu.... celý text
Jeden za druhým
2015,
Chris Carter
Chris Carter je opět ve hře. Předchozí díl jsem hodnotila poměrně nízko, ale tady musím opět nahoru. Sice jsem opět pár řádek a odstavců přeskočila a kapitánka Barbara Blakeová mi stále leze na nervy, ale jinak to byla pecka. Absolutně nepředvídatelný závěr a vrah. A celá myšlenky knihy? Z toho mám husí kůži. A v dnešní době, to bude ještě mnohem horší, než v roce 2013, kdy kniha vyšla v originále. Myslím, že tohle stojí za přečtení i pro ty, co jinak sérii číst nechtějí.... celý text
Sochař smrti
2017,
Chris Carter
Nakonec jsem dočetla i tento díl a to jsem si u předchozí knihy řekla, že je poslední. Jak mě první i druhý díl bavil, tak třetí a čtvrtý mě spíš nudil. Jasně, je tam opět pořádná dávka napětí, litry (spíš asi hektolitry) krve, brutální násilí a fakt nechutný vraždy. To je zřejmě Carterovo podpis. Ale, to jak jsou všechny knihy stejné, začne po čase nudit. U Sochaře jsem už přeskakovala slova, věty i celé odstavce, jen abych se dostala na konec. Vážně nepotřebuji po čtvrté v řadě číst, jak je Robert Hunter milovník skotské single malt whisky a narozdíl od jiných si ji vychutnává a neopíjí se jí. Pak mě taky hrozně štve kapitánka Blakeová. U té zřejmě platí, že kdo neumí vůbec nic, ten šéfuje. Nechápu, proč si dal autor tolik práce s tím, aby vypadala jako totální blbka. Chová se, jakože neumí do pěti počítat. Asi je dobrá jen na debaty se starostou a okresním návladním. Ale abych jen nekřivdila, když odfiltruju všechny ty nudné a rušivé části, tak by to mohl být dobrý detektivní thriller. Protože závěr opět překvapil. Trochu jsem tušila, ale vrah mě zaskočil. I když i k němu bych měla výtku....... celý text
Popravčí
2019,
Chris Carter
Druhý díl série s Robertem Hunterem mě možná bavil o malinko méně než Dvojitý kříž. Prostě mi tam fakt vadily stoly a dveře z růžového dřeva.... Nicméně je to skvělá kniha. Děj ubíhá a až na pár odboček, které bych já osobně vynechala nebo zakomponovala jinak, nedrhne a má spád. Násilí už je tam opravdu hodně a místy fakt dost nechutné, jestli se toto bude dál ještě stupňovat...nechci pomýšlet. Je to vůbec možné? Zřejmě ano. Chris Carter skvěle dávkuje napětí, takže jsem od začátku toužila vědět, co vrah ukazuje obětem. Využití jejich strachu je dokonalé a Carter tento nápad výborně zpracoval. Jdu číst další díl. :)... celý text
Dvojitý kříž
2013,
Chris Carter
Ano na Chrise Cartera se pěje samá chvála. A proto jsem se mu dlouho, dlouho vyhýbala. Cíleně jsem si řekla, že toto číst nebudu. Prý je to dost zvrácené a morbidní a nic pro slabé povahy. Ani nevím jak se to stalo, ale přečetla jsem první díl za jeden den. Tímto se omlouvám svým, pro dnešek, zanedbaným dětem.... A teď mi nezbývá nic jiného, než jít s davem a pět na Chrise Cartera taky chválu. :) Perfektní detektivka. Roberta Huntera a jeho kolegu Garciu jsem si okamžitě zamilovala. Jo, chvíli jsem si naivně myslela, že jsem odhalila do očí bijící spojení mezi oběťmi. Neodhalila. Vrah mě velmi překvapil a jsem za to ráda. Po sérii s Harrym Holem od Jo Nesbo jsem myslela, že už mě nebude nic tak bavit. No, Carter mě zatím baví. Snad to tak zůstane.... celý text
