Anna479 komentáře u knih

Nevím, kolik mám dát hvězdiček.
Nevím, co si mám o té knize myslet.
Nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne.
Nevím nic.
Vlastně ano, jednu věc. Obálku to má moc hezkou. :)
Od Třeštíkové to byla moje první přečtená kniha, tak je možná problém v tom. Ovšem další si od ní určitě nepřečtu. Děkuji, ale nechci.

Nepřišlo mi to ani syrové, ani bouřlivé ani vášnivé. Bylo to vůbec o rozchodu nebo ne? O Jakubovi nebo o Markovi? Nebo o Dagmar?
Ty přehazené kapitoly měly nějaký hlubší smysl? Já asi nejsem na takovéhle čtení zvyklá, takže mě se to nelíbilo. Mám pocit, že to bylo jen plácání zmatené ženské ve středním věku (a možná mě to za pár let čeká taky). Ale nakonec... Odejít není vždycky jednoduché, že?

Tuto dystopii by si opravdu měl přečíst každý.
Ono se to možná na první pohled nezdá, ale ta kniha má neuvěřitelnou hloubku a poselství.

2 07.08.2022

Dávám knize 5*, po delší době konečně pěkný thriller. Kniha se četla velmi dobře, nikde to nedrhlo. Autorka dokázala skvěle vykreslit atmosféru přicházející zimy, strachu a očekávaného lovu. I když byla zápletka velmi lehce prohlédnutelná a žádné překvapivé rozuzlení se nakonec nekonalo, tak to knize na čtivosti vůbec neubírá. Romantická linka je taková... No spíš není a to je vlastně super. Že tu temnotu, zimu a strach zbytečně neničily nějaké romantické bláboly. :))

A teda trochu mi chyběl závěr v podobě dořešení vztahu Cola a Forbese.

7 22.07.2022

Moje první a poslední kniha na téma koncentračních táborů. Nevadí mi krev, vraždy, násilí (přečetla jsem celou sérii Chrise Cartera, kde o toto není nouze), ale hrůzy holocaustu, ty mi vadí. A hodně.
Nicméně jsem ráda, že jsem si vyprávění Eddiho Jaku přečetla. Měl by si ho přečíst každý.
Souhlasím s komentářem níže (stanislav0373). Opravdu jsem se při čtení cítila, jako bych s Eddiem seděla na nějakém krásném místě a on mi vyprávěl. V klidu a míru mluvil o svém životě. Děkuji, příteli, že jsi svůj příběh předal dál.

4 31.01.2022

Už asi od druhého dílu si říkám, že další číst nebudu. A hele, šestý díl. :)
Ale tady jsem trochu (dost) rozpolcená. Kniha se četla dobře, téměř sama. Přeskočila jsem akorát pasáž o tom, jak je Hunter zázračné dítě. A samozřejmě nechyběla ani zmínka o pití skotské whisky. Inu, to je asi daň za čtení celé série v kuse...
Co bylo super na tomhle díle, tak to byla chybějící kapitánka Blakeová. Protože ředitel Adrian Kennedy nebyl žádný tupec, tomu pálilo. A to se četlo lépe.
Co mi ale hodně vadilo, byla podoba s Mlčením jehňátek. To mi ke Carterovi nesedí a myslím, že se to moc nepovedlo.
Jasně, zvrat na konci jsem čekala, závěr taky, protože Robert no.
Úplně na konec chci jen napsat, že knihu opravdu šlo jen těžko odložit. Bylo tam hodně psychologie a tentokrát méně toho hnusu kolem a u některých pasáží jsem musela zatlačit slzu.

1 20.01.2022

Chris Carter je opět ve hře. Předchozí díl jsem hodnotila poměrně nízko, ale tady musím opět nahoru.
Sice jsem opět pár řádek a odstavců přeskočila a kapitánka Barbara Blakeová mi stále leze na nervy, ale jinak to byla pecka. Absolutně nepředvídatelný závěr a vrah. A celá myšlenky knihy? Z toho mám husí kůži. A v dnešní době, to bude ještě mnohem horší, než v roce 2013, kdy kniha vyšla v originále.
Myslím, že tohle stojí za přečtení i pro ty, co jinak sérii číst nechtějí.

5 17.01.2022

Nakonec jsem dočetla i tento díl a to jsem si u předchozí knihy řekla, že je poslední. Jak mě první i druhý díl bavil, tak třetí a čtvrtý mě spíš nudil.
Jasně, je tam opět pořádná dávka napětí, litry (spíš asi hektolitry) krve, brutální násilí a fakt nechutný vraždy. To je zřejmě Carterovo podpis. Ale, to jak jsou všechny knihy stejné, začne po čase nudit.
U Sochaře jsem už přeskakovala slova, věty i celé odstavce, jen abych se dostala na konec. Vážně nepotřebuji po čtvrté v řadě číst, jak je Robert Hunter milovník skotské single malt whisky a narozdíl od jiných si ji vychutnává a neopíjí se jí.
Pak mě taky hrozně štve kapitánka Blakeová. U té zřejmě platí, že kdo neumí vůbec nic, ten šéfuje. Nechápu, proč si dal autor tolik práce s tím, aby vypadala jako totální blbka. Chová se, jakože neumí do pěti počítat. Asi je dobrá jen na debaty se starostou a okresním návladním.
Ale abych jen nekřivdila, když odfiltruju všechny ty nudné a rušivé části, tak by to mohl být dobrý detektivní thriller. Protože závěr opět překvapil. Trochu jsem tušila, ale vrah mě zaskočil. I když i k němu bych měla výtku....

3 13.01.2022

Druhý díl série s Robertem Hunterem mě možná bavil o malinko méně než Dvojitý kříž. Prostě mi tam fakt vadily stoly a dveře z růžového dřeva....
Nicméně je to skvělá kniha. Děj ubíhá a až na pár odboček, které bych já osobně vynechala nebo zakomponovala jinak, nedrhne a má spád. Násilí už je tam opravdu hodně a místy fakt dost nechutné, jestli se toto bude dál ještě stupňovat...nechci pomýšlet. Je to vůbec možné? Zřejmě ano.
Chris Carter skvěle dávkuje napětí, takže jsem od začátku toužila vědět, co vrah ukazuje obětem. Využití jejich strachu je dokonalé a Carter tento nápad výborně zpracoval. Jdu číst další díl. :)

8 05.01.2022

Ano na Chrise Cartera se pěje samá chvála. A proto jsem se mu dlouho, dlouho vyhýbala. Cíleně jsem si řekla, že toto číst nebudu. Prý je to dost zvrácené a morbidní a nic pro slabé povahy. Ani nevím jak se to stalo, ale přečetla jsem první díl za jeden den. Tímto se omlouvám svým, pro dnešek, zanedbaným dětem....
A teď mi nezbývá nic jiného, než jít s davem a pět na Chrise Cartera taky chválu. :)
Perfektní detektivka. Roberta Huntera a jeho kolegu Garciu jsem si okamžitě zamilovala. Jo, chvíli jsem si naivně myslela, že jsem odhalila do očí bijící spojení mezi oběťmi. Neodhalila. Vrah mě velmi překvapil a jsem za to ráda.
Po sérii s Harrym Holem od Jo Nesbo jsem myslela, že už mě nebude nic tak bavit. No, Carter mě zatím baví. Snad to tak zůstane.

22 03.01.2022

Přemýšlím, co k této knize Adama Pýchy napsat. Bylo to pro mě něco nového, tento žánr úplně často nečtu a nevyhledávám. A přesto jsem velmi ráda, že jsem zrovna Druhou šanci přečetla. Nedřelo to ani trochu, šlo to krásně. Děj plynul až doplynul do konce. Nemám žádný problém s přeskakováním v čase či místech. Přišlo mi to přirozené, čtivé a takové ladné.
Chápu, že kniha asi nesedne každému, ale mě se líbila. A těším se na další knihu z pera pana Pýchy.

3 29.12.2021

Dlouho jsem kolem této knihy chodila. Přečetla jsme nezpočet recenzí, dávala ji do košíku a zase vyhazovala až to nakonec vyšlo a přidala jsem ji na hromádku knih k přečtení. A před pár dny po ní i sáhla. Neměla jsem moc náladu, hádala jsem se zrovna s mužem a měla pocit, že vlastně sloužím jen k tomu, abychom měli doma navařeno a uklizeno. Takže hned první řádky (Tato kniha je určena všem, kdo se někdy cítili opomíjení a nevidelní.) mě totálně dostaly do kolen.

Abych to shrnula, kniha byla zajímavá a plná emocí. Nebyla to klasická zápletka a stránky plné nudného popisu jen těžko uvěřitelného sexuálního života. Ano, byl tam sex, ale tentokrát mě nerušil. Postavy byly reálné a uvěřitelné. Trochu mi vadila postava babičky, která mi až příliš připomínala babičku z knihy Jeho banán. Jo a o Paulovi asi budu ještě nějakou dobu snít...

Kdo si chce odpočinout, moc nepřemýšlet a místy se i zasmát, tak vřele doporučuji. Opravdu pěkná kniha s krásným příběh, plná emocí. A erotiky, jasně, je tam. :)

8 29.12.2021

Moc krásný vánoční příběh i pro dospělé. Něžný, milující, napínavý i smutný. Přiznám se, že jsem pár slz uronila. S žádným jiným hrdinou jsem nikdy tolik nesoucítila, jako s malým Kubou. Tato kniha mě opět vrátila do mých mladších let, kdy jsem se při čtení stávala součástí knihy. Už dlouho se to žádné knize nepovedlo, až Vánočnímu prasátku. Děkuji Kubo, děkuji Čuníku i Pašíku. Děkuji paní Rowlingová, že jste nám opět dokázala, že psát umíte a že fantazie nemá hranice.

8 25.12.2021