anndrra
přečtené 245
Dům soli a smutku
2020,
Erin A. Craig
Za sebe musím říct, že to bylo opravdu dobré čtení. Jedno z nejlepších letošního roku. Bylo to jiné než většina retellingů s nimiž jsem zatím přišla do styku. Bylo to temné, místy opravdu strašidelné, ale taky romantické a smutné. Konec mohl být možná maličko víc rozvedený, ale ani tak nemůžu říct, že bych s ním nebyla spokojená, takže já osobně knihu rozhodně můžu jedině doporučit. Je to fakt dobrá... celý text
Kriminalistické otazníky
2020,
Ondřej Krotil
Knihu četl manžel - policista, ale vzhledem k tomu, že přelouská tak maximálně 2 knihy ročně, hodnotím v zastoupení. Moc se mu líbily první kapitoly "obyčejných" vražd, ty politické už ho tak neoslovily, ale to je o subjektivním vkusu. Napsané to bylo dobře a opravdu čtivě.... celý text
Dcera ztracených bohů
2020,
Alžběta Komrsková
Fungovalo to. A skvěle. Přemýšlím, co bych vytkla. Co bych zkritizovala, ale nic mě nenapadá. Knížka se mi četla dobře, během dvou dnů (a to jsem pracovala) jsem byla na konci. Romance byla uvěřitelná a vztah obou zúčastněných dával smysl. Od jejich prvního setkání je čtenáři prostě jasný, že to mezi nima jiskří. Mytologie je taky povedená. Obálka s přebalem krásná. Příběh dobře a logicky vystavěný.... celý text
Studie jedu
2020,
Maria V. Snyder
Přestože hlavní hrdinka je vlastně tak trochu mučednice, nejedná se o typickou ufňukanou slečinku, která je předurčená k něčemu velkému, teda pokud není poprava oběšením pro čtenáře v knihách velkou událostí. A protože kniha má přes čtyři stovky stránek, je jasné, že jí nakonec nepopravili nebo možná popravili (to nebudu prozrazovat), ale ona svoje mučitele mezitím stačila pěkně potrápit. A jak se jí to vlastně podařilo, když je už na samém začátku knihy zavřená v dobře střežené kobce? Dostala nabídku, která se neodmítá a stala se ochutnavačkou jídla pro Ixijského nejvyššího velitele. Jako jasně, úplná hitovka to není, protože každé sousto může být pro ni to poslední, ale když si člověk vybírá mezi jistou smrtí a možnou smrtí je volba celkem jasná. Knížka se dobře četla, většina kapitol byla kratších, příběh měl spád, takže jsem se rozhodně nenudila. Bez potíží jsme se orientovala v čase, místě, v postavách i v tom, kdo co právě dělá.Za sebe koupě knihy určitě nelituju. Jelena byla fajn hrdinka, její chování a rozhodnutí dávala smysl. Valek mohl mít možná trochu víc prostoru a snad proto jim ta chemie za mě moc nefungovala.... celý text
Pravda, nebo lež
2020,
Colleen Hoover
Lowen se zpočátku jeví jen jako silně introvertní žena, které schází takové to zdravé sebevědomí, později se ovšem ukáže, že si troufá na víc než by možná i ona sama čekala a chová se přitom trochu divně. Pokud jste si mysleli, že psychotickou spisovatelkou mám na mysli Verity, musím vás zklamat. Nechci úplně spojlerovat a tak nebudu konkrétně řešit, proč si myslím, že Verity byla možná z celé té podivné suity, která se v knize sešla, tou nejnormálnější osobou. Asi můžu prozradit, co vyplývá už z anotace, že Lowen přijme nabídku Verityina nakladatele, která spočívá v dokončení její rozepsané úspěšné série. Sama Verity ji totiž nemůže po těžké autonehodě dokončit. Stejně tak není žádným tajemstvím, že se Lowen zaplete s Verityiným manželem Jeremym. A právě v tuhle chvíli přestávám Lowen rozumět, protože její chování je přinejmenším zvláštní, ale vraťme se o krok zpět, protože námět je rozhodně dobrý. Verityiny zápisky mě bavily. Dobře posouvaly děj dopředu. Nutily mě číst dál a i když jsem coby matka občas nevěřícně kroutila hlavou nad jejím chováním, dávalo smysl a nepostrádalo logiku. Text měl přesně ten účinek, který autorka zamýšlela. Zatímco Verity musí čtenář nenávidět, Jeremyho musí zbožňovat. Lowen Její vývoj je přinejmenším zvláštní. Na samém začátku mi připadala celkem normální a nudná, trochu submisivní, ale ne vysloveně psychicky narušená. Později se ukázalo, že můj úsudek nebyl správný. Lowen sama neváhá odsoudit Verity za to, že se k Jeremymu příliš upíná, že je ochotná pro něj, pro jeho lásku a obdiv, udělat prakticky cokoliv, přitom sama není lepší. Prozradila bych víc, ale nechci spojlovat. Jeremy Tak na tom mi od začátku něco nesedělo. Byl až příliš dokonalý manžel, milenec a otec na to, aby mohl být reálný a uvěřitelný. A vlastně mi nepřišel uvěřitelný ani na konci. Pořád nevím, co si o něm mám myslet. V každém případě, dítě bych mu nesvěřila. Závěr. Kniha se četla sama. Byla napínavá. Líbilo se mi, jak autorka popisuje práci spisovatele. I mě samotnou občas překvapí, jaká zvěrstva si dokážu vymyslet a jen tak cvičně si je hodit na papír. Chápu i to, že může být pro čtenáře těžké si čas od času neztotožnit autora textu s jeho obsahem. Myslím, že manžel by byl občas překvapený, kdyby moje texty četl a nemůžu dát ruku do ohně za to, že by je nebral osobně. Že by se v něčem nepoznal. Stejně jako všichni moji známí, přátelé nebo kolegové. A to je největší klad příběhu. Nicméně vzhledem k tomu, že většina postav neměla nijak zvlášť rozvinutý charakter a často se chovaly nelogicky nebo možná ne, ale nikdo to jejich nelogické chování nevysvětlil, tak nemůžu říct, že bych z knihy byla nadšená. Asi by si zasloužila trochu víc detailní práce. Víc Jeremyho, Crewa a možná i April, protože sama Lowen byla dost otravná a nudná ženská, která defacto jen ukradla něčí skutečně zajímavý život a to včetně manžela, dětí a otisků zubů v čele postele. Takže dávám *** s odřenýma špičkama.... celý text
Kontroverzní princezna
2020,
Jodi Ellen Malpas
Ve svém žánru tahle kniha patří rozhodně k těm lepším, ale taková pecka, abych jí ohodnotila plným počtem to zas nebyla. První cca 100 stran to byla celkem nuda, později se to zlepšilo, ale opravdu bavit mě to vlastně začalo až ke konci. A ten konec byl tak dobrý, že další díl si asi koupím, protože se zdá, že pokud to autorka dobře uchopí, mohl by být lepší než jednička... celý text
Vládkyně kouře
2019,
Laura Sebastian
Nejdřív jsme se nemohla začíst. Knihu jsem dokonce odložila a přečetla mezitím dvě další, když jsem se k ní vracela, bála jsem se, že se situace bude opakovat. Naštěstí zbytečně. Nakonec to bylo asi lepší než jednička a moc se těším na trojku.... celý text
Kudy ke hvězdám
2020,
Jenn Bennett
Zorie a Lennon mě fakt bavili. Už od jejich prvního rozhovoru člověk vnímal to jiskření, který mezi nima je, jakkoliv se ho oba nebo jen jeden z nich (to nebudu prozrazovat) snaží ignorovat. Moc se mi líbilo, jak se sbližovali, jak se zuby nehty nebránili nevyhnutelnému sblížení, ale dali věcem vlastně volný průběh.... celý text
Krásky
2020,
Dhonielle Clayton
„Na počátku světa se bůh nebes zamiloval do bohyně krásy…“ A jak to tak bývá, úplně to těm dvěma nevyšlo. Výsledek? Šedý svět, plný lidí bez barvy s rudýma očima a vlasy v barvě slámy. A k tomu všemu se srdcem plným smutku, který se brzy proměnil v šílenství. Naštěstí však existují Krásky, dívky s magickou schopností vracet lidem barvy i způsoby. Bohužel jen dočasně a tak se z krásy stává velmi žádaný artikl, který se cení zlatem. A Krásek je čím dál míň. Tolik k úvodnímu představení knihy Krásky od autorky Dhonielle Claytonové. Nápad je rozhodně originální. Nevybavuju si, že bych něco podobného zatím četla. Svět, který autorka vytvořila je děsivý, povrchní a téměř bezcitný. Vzhledu se tady podřizuje opravdu skoro všechno a pravda je, že to zatraceně nebezpečně koresponduje s tím, jak svět popisují dnešní módní časopisy a internetové magazíny nebo někteří beauty blogeři. Z krásy a touhy po dokonalosti se opravdu může stát posedlost a představte si, že by existoval způsob, jak se během hodiny změnit z oplácané brunetky ve vnadnou štíhlou blondýnku, asiatku, černošku, hispánku nebo kombinaci toho všeho. Kdo by tomu nepropadl? Hlavní postava je rozhodně fajn i přesto, že ze začátku jsem měla chuť jí vrazit pár facek. Jméno Camellie bylo po dlouhé době navíc příjemnou změnou po všech těch jazykolamech jako Fayre, Tierny, Animanta… Logika pokulhává Místama a jenom trošku. Nechci spojlerovat, protože si zakládám na tom, že moje názory na knihy spojlery neobsahují, takže se budu muset omezit jenom na to, že v určité fázi se bude Camille chovat naprosto nepochopitelně a nejen ona, ale i její sestra Amber. Odpustila bych jim to možná v úvodu, ale ve fázi, kdy už za sebou obě mají nějakou tu zkušenost s krutostí princezny Sophie, mi jejich myšlenkové pochody hlava prostě nebere a z mého pohledu se to prostě fakt nepovedlo a zkazilo mi to dojem z celé knihy. Romantická linka Nejdřív to vypadalo, že tam bude, a kdyby byla, asi bych to i ocenila, protože by v celém tom příběhu bylo něco hřejivého a milého, ale autorka ji v podstatě dost tvrdě zadupala do země a to bez pořádného vysvětlení. Proběhla jen letmá zmínka, která mě rozhodně neuspokojila. A to je konec? Jako vážně? Přejdu fakt, že mi posledních dvacet stran přišlo uspěchaných a nevěrohodných, protože některé vedlejší postavy se chovali ABSOLUTNĚ v rozporu s logikou a zaměřím se rovnou na to, že tam žádný opravdový konec nebyl a to i když vezmu v úvahu, že jde o sérii. Bylo to takové uspěchané divnonic. K tomu navíc to neustále omílané slovní spojení – krásčí komnaty, krásčí produkty, krásčí drdol, krásčí , krásčí, krásčí… (Autorka byla schopná to na jedné stránce použít třeba desetkrát a nepřišlo jí to zvláštní, mě to trochu rušilo). Celé bych to rozhodně seškrtala, šatů tam bylo až moc. Možná ještě bez bez toho slova krásčí, bych byla ochotná přivřít obě oči a dala bych čtyři hvězdy, ale protože je ho tam mraky, dávám jenom *** a to se sakra odřenýma cípama.... celý text
Prokletý rok
2020,
Kim Liggett
Jen výjimečně se mi po přečtení knihy nedostává slov. Prokletý rok je jednou z těchto výjimečných knih. Je prostě skvělá. Chci plakat, tleskat a jásat zároveň.
Třpytící se město
2020,
Lenka Bandurová
"Měl bys vědět, že... některé návraty nejsou možné. Že... prázdná místa vždy někdo zaplní. Že... kde bývalo mnoho, nezůstalo nic. Že... zaprášené vzpomínky důvěru neobnoví. Že... hluché ozvěny srdce, se zpět nevracejí. A že... ticho je mou odpovědí." Asi půjdu trochu proti proudu, ale mně se ta knížka líbila. Nedokážu říct, jestli to je tím, kolik špatných recenzí jsem na ni četla a tedy jsem moc nečekala nebo tím, že je prostě dobře napsaná, byť redaktor svou práci rozhodně mohl zvládnout líp, nicméně určitě bych ji zpátky do knihkupectví vracet z důvodu reklamace nechtěla, jak někdo psal. První stránky jsem sice četla s mírně povytaženým obočím, ale později jsem se přestala zbytečně soustředit na to, co zapomněl redaktor opravit, kde to korekce nebo sazba moc nezvládla a užívala jsem si jenom ten okouzlující a krásný svět, který Lenka vymyslela a opravdu dobře popsala. Určitě jsem neměla pocit, že Lea se chová jako dvanáctiletá holka (jednu doma mám) a většinu času jsem se do ní dokázala velmi dobře vžít. Pořád přemýšlím, proč tolik ošklivé kritiky, když co do příběhu, dostal se mi v posledních letech do ruky nespočet výrazně horších knih a nikdo se po nich tak moc nevozil. ???? Takže za sebe říkám,vybodni se na recenze a udělej si vlastní názor, pokud nestuduješ češtinu na vejšce, nejsi hnidopich a máš ráda romantiku, pohádky a magické světy, lehký a někdy trochu naivní humo,r Lea Honor tě potěší, ale POZOR, je to série a dvojka v nedohlednu ???? Btw, mám pocit, že tam začne později trochu přituhovat a příznivci násilí by se možná konečně mohli dočkat nějakého toho skutečného válečného konfliktu s litry krve a spoustou mrtvých.... celý text
Královna ničeho
2020,
Holly Black
Skvělé zakončení série a Jude mi konečně přestala pít krev. A Cardan? No mazel.