april4
přečtené 167
Do morku kostí
2024,
Rebecca Schaeffer
Asi jsem udělala chybu, že jsem před knihou samotnou přečetla i pár recenzí ... a pak jsem marně čekala na tu jízdu. První polovina se dá definovat jako docela dobrá knížka, ovšem bez nějakého výraznějšího "drajvu". Pak se na chvíli hezky rozjede, aby po pár stránkách upadla zpět do zajetých kolejí. Autorka se navíc poměrně často opakuje .. hlavní hrdinka něco udělá, to něco ji vyděsí, protože netušila, že by toho byla schopna a pak se k této situaci opakovaně vrací a zas a znova přemýšlí "jak jsem mohla..." Plus k tomu jistá dávka nechutností, pro YA nevím nevím. Všechno zachraňuje konec, který je sice otevřený, ale má hezký spád konečně nedá čtenáři vydechnout .... celý text
Hotýlek na Islandu
2020,
Julie Caplin
Přiznám se, že nejsem zrovna velký fanoušek červené knihovny, po knize jsem sáhla v rámci čtenářské výzvy a chuti zkusit něco jiného ... a snad i snaze dát žánru šanci. Od autorky jsem v minulosti (díky jiné výzvě) přečetla "Paříž", která se celkem dala, tak jsem očekávala, že mě něčím chytne i Island. Omyl. Naprosto předvídatelný děj i konec ještě pochopím, tady se toho asi moc vymýšlet nedá, ale ty dialogy ... to snad vymýšlely děti na prvním stupni ZŠ. Hlavní hrdinka navíc jako schopná manažerka nepůsobí, spíš jako nadšená amatérka, které vše vyjde jen proto, že potká skupinu milých a hodných lidí atd atd. Dvě hvězdy dávám za ten lehký náznak reálného života v podobě zaměstnanců hotelu a za rozkrývání drobných problémů, které tam Lucy potkají. Jinak jsem z romantiky opět na nějakou dobu vyléčená :)... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Po Haně se mi Tiché roky líbily asi nejvíc, opět úžasně a poutavě napsané. Konec možná může někomu připadat useknutý, ale mně přišel přesně tak akorát. Knize nijak neuškodil .... uškodil mně, četla bych dál a dál :)... celý text
Tenkrát o Vánocích
2021,
* antologie
Nu .... žádná růžová knihovna s kouzlem vánoc to tedy není :-) Nicméně povídky jsou zajímavé a čtivé. Jako jednohubka k odpolední kávě úplně ideální.
Z deníku kocoura Modroočka
1976,
Josef Kolář
Přečteno po mnoha letech, už jako dospělák a pořád se mi líbí :) Tohle je jedna z těch úžasných nadčasových klasik.
Všechny cesty vedou do Santiaga
2023,
Ladislav Zibura
Je pravda, že tahle kniha je trochu jiná, než ty ostatní a pro mě po "Jeruzalému" druhá nejlepší. Princ Ládík nám dospěl, nicméně nic neubral ze svého humoru a nadhledu .... který mu mimochodem hrozně závidím, neb už se vidím, jak v klidu a s úsměvem přežívám noc v chrápajícím albergue :-)) Bylo to fajn a milé čtení a jsem moc ráda, že jsem tuhle cestu mohla absolvovat. SPIOLER Asi jsem divná, ale chybí mi Richard :-D Tenhle chlapík mi hodně přirostl k srdci. A taky by mě moc zajímalo, kdy našel Pedro tu Bibli :)... celý text
Bez citu
2023,
Neal Shusterman
Pana Shustermana považuji za autora s úžasnou schopností přinést nová a originální témata, jeho "smrtčí" sérii jsem přelouskala jedním dechem, stejně tak i této knize předcházející "Bez šance". O to víc jsem byla zklamaná. První polovina knihy byla až i nezáživná a o ničem. To, co je tam napsáno mohlo být shrnuto do pár kapitol. Cca v půlce se to začne lehce rozjíždět a ten (pro mě) pravý Shusterman rozkvete až na posledních osmdesáti stránkách, které tak zachránily celkový dojem z knihy :)... celý text
Sedmikostelí
2001,
Miloš Urban
Kniha se chvíli tváří jako detektivní román, pak se objeví hororové prvky, poté zas trochu tajemna, plus k tomu nemalá dávka jakési ztřeštěnosti .... těžko ji zařadit do konkrétního žánru, je to takový mišmaš od všeho, přičemž nic není dotažené a dopilované. Samotná podstata příběhu byla ve finále celkem zajímavá, ale tento styl psaní mi nesedí. Hvězdičky dávám za autorovu znalost (a snad i lásku) k Praze, architektuře a historii.... celý text
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Vše podstatné už tu bylo napsáno. Já mohu jen dodat, že tohle je kniha, která mi po přečtení zůstala v hlavě ještě hodně dlouho.
