aralka
přečtené 971
Růže z masa
2006,
Jan Wolkers
Tato kniha opravdu není pro psychicky nevyrovnané a labilní jedince, myslím, že i o optimisticky naladěné čtenáře by se po přečtení této knihy mohla pokoušet deprese, ty co mají depresivní a pesimistické sklony vrozené, ať to raději ani nečtou .... uvažuju, jestli jsem někdy četla něco tak temného a hnusného a přitom vlastně neuvěřitelně zručně a citlivě, autenticky napsaného, skvěle popsané temné myšlenky, které nešťastný člověk má a není možné se jich zbavit žádným způsobem, duševní prázdnota a celkové vyhoření, věčné úzkosti a strachy, pocity viny, rozpitvávání těch nejnechutnějších detailů a bizarních nápadů .... a hlavně neuvěřitelná nálož deprese... jde o autobiografický příběh samotného autora...... celý text
Synové člověka
2019,
Arnaldur Indriðason
Islandské prostředí je pro mě něco nového, nevšedního, zajímavého, není to typ detektivky, kde tečou potoky krve, i vyšetřování probíhalo tak nějak poklidně a bez emocí, tykání mi nevadilo... co se týče té kriminální zápletky, možná trochu překombinované, ale vcelku jsem to ještě zkousla, odpočinková četba, vyšetřovatelé mi k srdci nepřirostli, nebyli mi sympatičtí ani zrzoun ani ten druhý zkušenější Erlendur :-(... celý text
Šest podezřelých
2011,
Vikas Swarup
Kniha je taková rádoby "humorná", chování některých postav jsem nepobrala, asi to má být něco jako satira, ale nesedlo mi to. Jinak plně souhlasím s komentářem Trudoš.... :-) Knihu jsem četla šíleně dlouho, vůbec to do mě nelezlo :-)... celý text
Prak
2016,
Michal Vrba
Postava Marka mě zaujala už tím, vůbec se nechová jako typický knižní hrdina, spíše naopak, je bojácný, zbabělý a tvárný, sám o sobě říká, že vypadá "jako přiznání viny samo" :-) Nemyslím, že by "zaprodal duši nacistickému režimu", jak píše níže Limonadovyjoe, ale spíš jim dal, ač nerad, k dispozici své schopnosti a uvnitř se tím trápí, cítí se vinen, ale je tak zbabělý, že s tím nedokáže nic dělat, ví to o sobě a přiznává to... takhle jsem to pochopila já... je to trošku psychologická novela, hlavní postava se vyvíjí a sledujeme její myšlenkové pochody a nakonec i to, jak se dokope k nějaké akci..... lépe Marka poznáme prostřednictvím sepsané "zpovědi", jakýchsi deníků, které objeví 15 let po válce šestnáctiletá Alena ve staré chatě... příběh samotný i jeho kompozice se mi moc líbily, přečteno asi za 3 hodinky :-)... celý text
Plachetnice na vinětách
2020,
Jiří Hájíček
Rybí krev a Selské baroko byl úplně jiný level, tohle bylo celkově průměrné až slabé... místy mě chování Marie dost iritovalo /hlavně ve vztahu s tím mladičkým knihkupcem "Shakespearem"/ a nevěřila jsem tomu, připadalo mi to takové trapné, ač jsem téměř ve stejném věku jako hlavní hrdinka, absolutně jsem se s ní nebyla schopná ztotožnit ani ji pochopit.... líbila se mi jenom taková ta "hájíčkovská" poetika, která z knihy čišela, plachetnice na vinětách, ano každý to ví, ale koho by napadlo, že jde o rum?? :-) ....Kniha je v podstatě o ničem, každý si žije svůj život, každý má svoje starosti a touhy, vnitřní pocity osamění, nikdo není ostrov, musí se potýkat s rodinnými problémy a mezilidskými vztahy... ještě nějaké detaily jako například, proč se otec Marie naštval, když přišli tesaři s motorovými pilami, jsem taky nějak nepobrala, můj manžel je tesař, jeho otec byl taky tesař a jeho otec taky tesař, takže o tomhle řemesle něco vím a v současné době se už širočiny a jiné typy seker a ručního nářadí nepoužívají, což musel jistě otec Marie vědět, no divné...... celý text
Posedlost
2014,
James Patterson
Obyčejná oddechovka, nic extra, taková konzumní detektivka pro ukrácení času..
Velký dům
2012,
Nicole Krauss
Nádhera! krásně zauzlovaná literární mozaika, poetická, s tragickým podtonem, plná různých symbolů a nakopnutí k zamyšlení ... čtenář postupně poodhaluje niterná životní tajemství, pocity osamění a prázdnoty jednotlivých postav, chvílemi se zdá, že výseky z jejich životů spolu vůbec nesouvisí, příběhy běží paralelně, nezávisle na sobě v několika časových rovinách, nechronologicky, chvilkami se malinko protnou, některá postava se mihne i v jiném příběhu... při čtení jsem měla pocit, že něco podobného už jsem četla, ale na jiném místě v jiném příběhu, podobné motivy se jakoby opakují....spojujícím prvkem všech příběhů je obří starožitný stůl, který kdysi patřil slavnému básníkovi.. .. moc se mi líbila forma, kterou je kniha napsána, přestože čtení je náročné a vyžaduje plnou pozornost ..určitě zkusím i Dějiny lásky od této autorky :-)... celý text
Dům u jezera
2017,
Thomas Harding
Senzační knížka !! koupena za 69,- Kč ve výprodeji... :-) velmi mě oslovila a doslova jsem jí zhltla... jde spíše o literaturu faktu, nicméně to jí neubírá na poutavosti, právě naopak!! Dlouhá a velmi zajímavá historie jednoho dřevěného domu u jezera, podle mě spíše velké chaty, a jejích obyvatel na pozadí německých dějin ...strategické umístění domu nedaleko Berlína v bezprostřední blízkosti letiště Berlín Gatow, rozdělení pozemku patřícího k domu Berlínskou zdí na britskou a sovětskou část, dává příběhu tu správnou šťávu... Kniha mě chytla natolik, že jsem po přečtení brouzdala i na stránkách autora, kde je ještě více dobových materiálů, fotografií, videí atd. Sešlo se zde více témat, která mě nesmírně baví, a to životní osudy Židů, příběhy domů, architektura, poutavě podaná politická situace předválečného a poválečného Německa... také chci vyzdvihnout připojené rodokmeny, které pomohly v orientaci členů jednotlivých rodin, které v domě bydlely, fotografie a různé dokumenty, nicméně poznámky měl autor umístit přímo k jednotlivým heslům a ne až na konec knihy, to je snad jediná výtka, jinak prostě super, velká spokojenost!!! Potěšilo mě, že se Thomasu Hardingovi podařilo dům zachránit a zařadit ho mezi chráněné památky.... celý text
Osudová setkání
2012,
Jiří Hanibal
Četla jsem od pana Hanibala S pečetí viny, to byl nezapomenutelný literární zážitek, tato Osudová setkání jsou dle mého názoru slabší, ale pořád kvalitní literatura..... celý text
Jasno lepo podstín zhyna
2016,
Sara Baume
Knihu jsem četla velmi dlouho, každou stranu jsem četla několikrát, pak jsem chvilku koukala "do blba" a následně jsem teprve otočila na další stranu :-) nádherná práce se slovy, krásné jinotaje a postřehy... příběh samotný je vlastně úplně jednoduchoučký, 57 letý "podivín" stranící se společnosti, velmi citlivý a vnímavý životní outsider, který nikdy nechodil do školy a celý život žil v podstatě izolovaně, si vezme z útulku jednookého psa, jehož život taky nebyl šťastný a spolu prožijí jeden rok. Na to, že je to autorčina prvotina, kniha má schopnost čtenáře zcela ponořit do světa obou netradičních a zvláštních hrdinů a vnímat ho jejich smysly, prožívat jejich emoce a nacházet krásu na nejnečekanějších místech... zároveň má celý text jakýsi tíživý podton, kdy je jasné, že tohle nedopadne dobře, že celé jejich v podstatě šťastné soužití je jen jakási předzvěst něčeho zlého a temného... myslím, že kniha se bude obzvlášť líbit lidem, co mají rádi poezii :-) ... není zde žádná akce, všechno se vleče, popisům krajiny a padajícího listu jsou věnované celé strany a je to nudné, ale tolik tolik krásné!!!!... celý text
Pařížský architekt
2019,
Charles Belfoure
Trochu těžkopádně napsané, některé pasáže jsou naivní a těžko uvěřitelné ...hlavně ohledně osiřelého židovského chlapce Pierra a jeho pomsty, že by dvanáctiletý chlapec dokázal jako prd zabít dospělého chlapa, proč například neřekl Lucienovi, že ho Alain sleduje? bylo by to určitě logičtější... dále pak opravdu zvláštní náhoda ohledně zahlédnutí smaragdového prstenu na ruce bohatého Žida Januského přes ulici! a kdo by to řekl, že zrovna Bette, s kterou začal Lucien náhodou chodit, schovává také dvě židovské děti a všichni dohromady budou tvořit úžasnou šťastnou rodinku....také svůj ze začátku egoistický postoj k pomoci a skrývání Židů Lucien zázračně změní, ke konci by za Pierra položil i život! trochu pohádka no, ale téma se mi líbilo, nápad se skrýšemi dobrý, ale zase si myslím, že takové skrýše nemusel vymýšlet zrovna architekt, bylo to trošku účelové a podbízivě líbivé... knihu jako celek hodnotím průměrně..... celý text
Chirurg
2019,
Petra Dvořáková
Skvěle napsáno, autenticky vylíčená klasická krize středního věku, kdy si člověk pamatuje začátek, ale dohlédne už na konec :-) Hlavní hrdina mi byl celkem sympatický, prostě normální chlap, jeho chování je pro mě osobně pochopitelné, i když neříkám, že správné ... oceňuji velmi uvěřitelně popsané nemocniční prostředí a konkrétně obor chirurgie, autorka evidentně ví, o čem píše, jde poznat, že je to člověk z oboru... za mě lepší průměr, Dědina se mi líbila o trošku víc...... celý text
