Arianachan
přečtené 283
Rytíř, který nechtěl bojovat
2019,
Helen Docherty
JHvezda - děkuji za Váš názor, mrzí mě, že si myslíte, že jde o podprůměrný překlad. Doporučila bych Vám ale hodnotit překlad až poté, co si přečtete originál. On se totiž ani originál přesně nerýmuje, básně nemusí být vždy např. ABAB, existuje i formát jako ABAC, který je užit zde. Můj překlad se dokonce místy rýmuje více než originál. Neříkám, že by to nešlo udělat lépe, možná ano, ale dělala jsem, co jsem mohla. Ono překládat báseň je strašně těžké, když do ní musíte vecpat co nejvíc z originálu a ještě navíc tak, aby se to zrýmovalo. Přiznávám, že jsem doposud neměla s překladem poezie žádnou zkušenost, takže to někdo jiný třeba zvládne udělat lépe. Vámi zmiňované "podivné rýmy" ale jako rýmy nikdy zamýšleny nebyly. Jako příklad uvádím sloku z originálu (vaše noviny-nebyl): They'd seen a lovely advert In their favourite magazine. A dragon needed taming! Leo wasn't very keen. Toliko k tomu, proč se to v češtině všude nerýmuje. Nejsem úplně blbá, jen se držím originálu. Že místy trochu pokulhává rytmus uznávám, jak říkám, do té doby jsem s překladem poezie neměla žádnou zkušenost.... celý text
Zloději labutí
2011,
Elizabeth Kostova
Začátek knihy mě nadchnul, toužila jsem odhalit příčinu Robertova konání, ale pak mě to trochu zklamalo. Za to ovšem nemohla kniha, ale moje špatné očekávání. Jelikož jsem si úplně zamilovala autorčinu Historičku, očekávala jsem, že i Zloději labutí budou ve stejném stylu, konkrétně že i zde půjde o nějaké tajemno. Jelikož mi začalo být dost brzo jasné, kdo je ona tajmená žena z Robertových obrazů, přemýšlela jsem, odkud ji může znát, a vymýšlela různé fantaskní teorie - třeba cestování časem, nic z toho se ale nesplnilo. Místo toho se kniha věnuje především Robertově tvorbě a jeho vztahům se ženami. Ty jsou mistrně podané, autorka dokáže během pár kapitol vyvolat pocit, že jste s postavami žili roky, od seznámení se až k jejich rozchodu, a absolutně nic nepůsobí uspěchaně nebo nerealisticky. Po psychologické stránce jsou postavy také brilantně napsané. Velké plus jsou také nádherné a barvité popisy. Bohužel Robert - možná to byl účel, by velmi brzy začal být docela nesympatický, takže jsem si říkala, co na něm ty ženské viděly. Marlow mě taky extra neoslovil, byl pro mě takový nemystný, neslaný. Nejvíc z celé knihy miluji Beatrice de Clerval a její příběh zakázané lásky. Ten mě oslovil natolik, že bych si ráda přečetla knihu jenom o ní. Určitě by z toho bylo i skvělé kostýmní drama, kdyby chtěl někdo natočit pěkný historický film :-) Bohužel Beatrice dostala v celé knize docela málo prostoru. Jako celek se mi kniha líbila, poslední kapitoly, kdy jsem se smířila s tím, že jde o úplně jiný příběh, než jsem očekávala, jsem už hltala s nadšením. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla, protože kdybych předem věděla, o co půjde, že většina prostoru se týká jen analýzy vztahů a duševního rozpoložení jednoho malíře, asi bych po ní nesáhla. Myslím však, že pokud od knihy nebudete očekávat druhou Historičku, určitě Vás bude bavit. Původně jsem uvažovala jen o třeba hvězdičkách, protože jsem s příběhem docela dlouho bojovala, ale za Beatrice musím hvězdičku přidat, ta si moje srdce získala okamžitě a už napořád :-)... celý text
