Astonius přečtené 286

Pan Mercedes 2014, Stephen King

Skvělé to bylo :-) King je asi můj nejoblíbenější autor a když mám jakousi "čtecí krizi" a nemůžu se do ničeho kloudně začíst, sáhnu po něm :-) Moc mě baví charaktery postav, jak je vykresluje, je velmi přesvědčivý a i když příběh obsahuje drobné nesrovnalosti, o kterých by se dalo diskutovat, já mu to prostě žeru :-) SPOILER: Rozehraná psychologická hra mezi detektivem a "bachatelem" by si zasloužila větší gradaci v závěru, celou knihu jsem se klepala na finále, kdy si Hodges a Brady pohlédnou do očí, ale bohužel jsem se nedočkala. I když kdo ví - vzhledem k tomu závěru a ke skutečnosti, že série má ještě další dva díly ještě není vše ztraceno :-)... celý text

Madisonské mosty 2008, Robert James Waller

Nevím..... Těšila jsem se, protože samozřejmě znám film, a očekávala jsem příběh plný vnitřních monologů a emocí hlavních hrdinů, čtení podrobností, které se do filmu nedostanou, ale prostě nevím..... :-) Bylo to podáno tak nějak divně, nemůžu se zbavit pocitu, že kdyby to napsala žena - spisovatelka, bylo by to opravdovější - muž, i když je to spisovatel, se nedokáže plně vcítit. Nebylo to úplně špatné, to ne, převážná většina knihy je dobrá, ale prostě ten konec mi přišel moc, bylo to hnípání se v těch událostech až do absurdna, ke ztrátě soudnosti, četla jsem úpornou snahu přesvědčit čtenáře o té nadpozemské a mimořádné lásce, jenže tomuhle už jsem teda fakt nevěřila. Možná nejsem zas tak romantická duše, ale prostě jsem se nemohla zbavit dojmu, že na vše je pohlíženo naivním nekritickým způsobem, který vůbec neodpovídá vyzrálým dospělým, kteří už mají své zkušenosti. Pan autor se snažil stále mě přesvědčovat o tom, že nešlo jen o lacinou nevěru, ale o nějaký mimořádný vztah a mimořádné osudové seznámení, jenže já si myslím, že to jsou prostě jen řečičky a podobné "nebeské třesknutí" možná slýchá každý nevěrník, který se někde "zapomene" :-) Za mě prostě film lepší - hlavně proto, že Clint Eastwood... Ale času stráveného s knihou také nelituji :-)... celý text

Vlci 2000, Nicholas Evans

Velmi čtivá kniha - těch skoro 500 stránek uplynulo jako nic - a žádný velký nezáživný rozjezd se nekonal, čtenář vpadl do příběhu a od samého začátku nebyl problém se začtením se. Styl autora je velmi "obrazotvorný", člověk si při čtení v hlavě přehrává film a ani si neuvědomuje, že se na něj nedívá, ale jen čte písmenka. Příběh je vyprávěn z pohledů různých lidí (a párkrát i vlků), o to je to zajímavější a má spád, neobsahuje nijak nudné pasáže. Celkově hodnotím velmi kladně, čtení mě bavilo, děj byl uvěřitelný. Krátké včlenění příběhu vlkaře, jeho až filosofické "prozření" po spatření malého dítěte a následné události s ním byly velmi nečekané a neotřelé. Občas možná bylo znát, že děj plyne přece jen již v době minulé, takže např. postava "největšího padoucha" Bucka Caldera mi evokovala "Džejára" z Dallasu :-) Milostné eskapády tohohle "obšourníka" a celkově jeho záporná role mne ale neskutečně bavily :-) S úplným závěrem jsem byla spokojená, i když události "v lese" mne zrovna moc nebraly, takové to zdánlivé stupňování napětí mne nebavilo a spíš jsem měla tendenci v textu přeskakovat, abych tu omáčku už měla za sebou a přiblížila konec, abych věděla, jak vše dopadne. :-)... celý text

Nic nebude jako dřív 2009, Karin Slaughter

Pro mne celkem zklamání. Těšila jsem se na detektivku, ve které bude zase nějaký zajímavý zvrat jako v prvním díle, ale tentokrát jsem se nedočkala. Četla jsem hlavně jako součást série, ve které hodlám pokračovat, takže ani téma mne příliš nezajímalo - zločin, který je vyšetřován, má už celkem daný scénář a v tomto směru ani tato kniha ničím nepřekvapila, děj byl předvídatelný. Navíc obsahovala dost vycpávek, které mi vadily - přešlapování na místě např. hutným shrnutím dosavadních výsledků vyšetřování podaným ze strany policistky ve škole nebo totéž o pár stran dále ve vztahu k novinářům při tiskové konferenci apod. Tahákem pro mne zůstává osoba Willa Trenta a nyní též i jeho kolegyně, takže na další díl se opět chystám, snad bude zas o něco lepší :-)... celý text

Metoda Bullet Journal 2019, Ryder Carroll

Koupila jsem ji spíše z důvodu, že další mou zájmovou oblastí, jinou, než jsou knihy, je papírnictví všeho druhu, diáře a plánování nevyjímaje. Metodu BuJo sleduji už nějaký čas na instagramu a když vyšla v překladu kniha jejího zakladatele, řekla jsem si, že si to nechám vysvětlit přímo od něj. Nic moc jsem ale nečekala a knihu jsem brala jen jako "doplňkovou", prokládala jsem jí jinou rozečtenou "literaturu s příběhem". K mému překvapení mne však velmi zaujala a já ke čtení potřebovala mít v ruce i tužku na podtrhávání - obsahuje totiž spoustu odboček a úvah o životě, motivací k zapisování a možnému sledování různých lidských činností, které by člověka sledovat ani nenapadly, ale po vysvětlení R. Carrollem si řekne, že by to třeba smysl mohlo mít :-) Ukázka z textu: "Jestli nejste se svým životem spokojení, zeptejte se sami sebe: Jakou maličkost můžu zítra udělat, abych se cítil o trochu líp? ... Stejnou otázku si položte následující den. Najděte si něco, cokoliv, co váš život o trošku zlepší." "Zdá se, že se při hledání štěstí zapomínáme zaměřovat na to, co by mohlo být důležité. Jenže štěstí se s největší pravděpodobností objeví právě při vykonávání něčeho smysluplného." "K tomu, co ve vás rezonuje, se nedopracujete přes intelekt, proto je tak těžké to definovat. Když to přijde, cítíte to." "Smysl se může objevit v těch nejobyčejnějších, nejméně předvídatelných a úplně tichých okamžicích. Pokud světu kolem sebe a světu uvnitř nás nenasloucháme, může nám to utéct - ta hudba všednosti."... celý text

Černočerná tma 2011, Stephen King

Tohle bylo něco! King vyprávěl příběhy o obyčejných lidech a během pár prvních vět mě chytil a nepustil... Sice jde jen o povídky, ale úplně rozsahově stačily, obsáhlé byly tak akorát. Každá z nich čtenáři uvízla v hlavě a vyvolala plno dalších otázek - nejen o vině a trestu, ale o životě vůbec, o manželství, o vztazích, o tom, co je pro člověka důležité a k čemu musí sebrat odvahu, o tom, že někdy nelze překročit vlastní stín anebo i o tom, že účel světí prostředky. Byly to prostě vyprávěné osudy obyčejných lidí, kteří byli v určitém okamžiku dohnáni k velkému rozhodnutí a následně i činu. Nejprve člověk četl o poklidném životě hlavního hrdiny - překvapivě nijak nudně podaný - a pak vše nabralo otáčky a to už vůbec nešlo knihu odložit. Právě proto, že šlo o obyčejné lidi, se kterými se čtenář mohl dost dobře ztotožnit a pochopit je, tak pak prožíval i jejich další trápení a kriminální (zprvu až nemyslitelné) východisko z něj velmi realisticky. Skvělou tečkou byl doslov autora obsahující krátký komentář ke každé povídce, ve kterém bylo čtenáři poodhaleno, jakým způsobem se v hlavě spisovatelově rodí nápady. Skvělé to bylo...... celý text

Rovnice lásky 2019, Helen Hoang

Jde o erotický román a tak je ho nutné i hodnotit - v rámci žánru. To, pro co člověk bere erotický román do ruky, to splňuje, ale nic víc. Příběh je trapný, nepřirozeně šroubovaný do happyendu a asi kromě těch inkriminovaných scén absolutně nezajímavý. Má to být variace na Pretty woman naruby, s mužem v té oné roli, což teoreticky tak napsané je, ale prostě to trochu nefunguje zkrátka proto, že je to chlap...... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Tak koukám, že jsem proti drtivé většině.... :-) Nemůžu za to, ale mě to prostě nudilo a vůbec mě to nebavilo :-) Možná je škoda, že je to moje první knížka od autorky, protože jestli je Hana (případně další jiné knihy) lepší, myslím, že na to ještě dlouho nepřijdu, protože se mi do ní teď nechce. Já prostě očekávala kvalitní román s historickým a rodinným dramatem, něco k zamyšlení, ale tohle bylo jen unylé vyprávění, co se kde stalo a co kdo řekl, já to prostě vůbec neprožívala. Postavy se podle mne chovaly nelogicky a nepřirozeně, důraz se kladl hlavně na negativitu, všeobecně ve všem. Možná jsem na to nebyla správně naladěná, ale když i po polovině knihy jsem byla ráda, že jsem dočetla kapitolu a přemlouvala se, abych četla aspoň ještě jednu, bylo něco špatně. Alespoň jsem se těšila na autorčin tolik vyzdvihovaný styl psaní, ale pokud je to toto, pak se obávám, že to není pro mě - vůbec mě to nedokázalo polapit a neviděla jsem v textu nic extra, spíš naopak, bylo to psáno tak jednoduše, že mi to příběh zrychlovalo a odbývalo. Za mne bohužel zklamání...... celý text

Ve stínu černých ptáků , Cat Winters

Čekala jsem víc - místo košatého příběhu jsem dostala spíše na místě přešlapující text. Kniha byla na neotřelé téma a chvílemi tajemná, ale neudržela to, zdálo se mi, že to bylo takové jednoduché čtení spíše pro slečinky. Historický podklad války a španělské chřipky byl nakonec pro mne zajímavější než fotografování a zjevování duchů. Průběžné skutečné zhmotňování ducha, které mělo být nejspíše hlavním tahákem knihy, se mi zdálo podivné a moc za vlasy přitažené. Také vykreslení jednotlivých postav nešlo moc do hloubky, láska a pouto dvou mladých lidí nebylo pro mne jako čtenáře příliš uvěřitelné.... celý text

Triptych 2007, Karin Slaughter

Kniha mne velmi mile překvapila - takhle dobrou detektivku jsem dlouho nečetla. Měla zajímavé postavy, o kterých se čtenář dozvídal postupně plno osobních věcí z minulosti a ze soukromí, takže hlavní hrdinové byli velmi skuteční. Hlavně byla ale psaná velmi chytře - největší překvapení autorka vynesla v úplném závěru druhé části - po přečtení posledních vět se čtenář musel zastavit a vzpomínat, co všechno četl v části první, protože příběh najednou otočil, nabral úplně jiný směr a bylo třeba si dát dohromady jednotlivé detaily, kterých nebylo zrovna málo. Třetí část by si zasluhovala zkrátit, ke konci děj přešlapoval na místě a opakoval podobné motivy. Samozřejmě v příběhu bylo dost logických chyb - ať už šlo o vyšetřování (hlavně "prvotního" zločinu) nebo např. osoby Willa Trenta a jeho "zdravotních zvláštností", díky kterým jsem moc nevěřila, že by takový člověk byl schopen fungovat vůbec u policie nebo neměl z prožitého dětství psychické problémy vážnějšího charakteru. Ale to byly jen takové malé věci, které jsem absolutně neřešila a prostě jsem četla :-) Rozhodně zkusím i další knihy od spisovatelky, velmi mne zaujalo - člověk nedostal jen detektivku či thriller, ale i mnohovrstevný román otevírající plno dalších otázek.... celý text

Kulka 2016, Mary Louise Kelly

Bylo to velmi naivní, hloupé a jednoduché. Jako největší klad asi mohu hodnotit čtivost, psáno velmi přímočaře, bez zbytečných omáček, text se četl velmi lehce a byl bez většího amerického patosu. Občas mi však vadily úseky, kdy hlavní hrdinka vývoj událostí někomu popisovala a čtenář tedy musel číst odstavec o tom, co se právě stalo, znovu. Nic by se nestalo, kdyby se to vyřešilo větou "popsala mu události posledních hodin" a mohlo se pokračovat plynuleji v ději. To je ale možná jen můj postřeh a nebylo to zas tak hrozné - nejhorší úpadek nastal asi v polovině knihy, a to z hlediska logického vývoje příběhu - jakoby nastal zlom a člověk najednou četl o úplně jiné hrdince a úplně jiný žánr. Tohle se teda nepovedlo a celá druhá půlka mi byla pro smích. Jestli měl člověk uvěřit všem báchorkám z první poloviny o uvízlé kulce a rodinných souvislostech hlavní hrdinky, pak nad druhou polovinou knihy už jen mohl ironicky kroutit hlavou..... Hlavně tedy s ohledem na povahu a charakter Caroline, jak byl vykreslen na začátku - zhruba v polovině knihy se z ní stane její protipól, akční superžena bez svědomí připravená na každou špatnost. A na závěr si přece jen jeden malý SPOILER neodpustím :-) Opravdu dost jsem se zasmála v té části, kdy 37. letá dcera přijde s očima navrch hlavy za rodiči, že zjistila, že má v hlavě uvízlou kulku a její otec jí na to jen suše řekne "Ježíši, holčičko, my netušili, že ji tam pořád ještě máš." Nevím, co si tatíček myslel, že se s ní stalo? :-) Opět se nemohu zbavit dojmu, že tento počin měl zůstat jen v šuplíku paní spisovatelky a veřejnost měla zůstat ušetřena. Další z knih vydávaných po známkou "bestseller" - už se mi zdá, že je to označení pro nejhorší vydávané knihy.... :-) Jako kniha pouze z knihovny mne to ale zvlášť nebolí....... celý text

Střípky ticha 2016, Linda Castillo

Pro mě zatím nejslabší ze série, i tak je to ale lepší průměr. To, co mě na těchto knihách baví - a proč jsem nehodnotila níže - je samozřejmě vykreslované prostředí amišské komunity, to je asi největší tahák. Jinak však všechny ostatní složky příběhu mne dost zklamaly - primárně detektivní zápletka. Cožpak o to, byla vymyšlená dost originálně, ale jaksi se nekonalo žádné moc velké vyšetřování - vše bylo postaveno na náhodách a pocitech náčelnice, často vařila z vody - např. při výsleších svědků či podezřelých, vymýšlela si důkazy, které nebyly, jen aby je zmátla a oni se prozradili, šla na to "psychologicky" a takhle se prostě policajtka - navíc šéfka místního oddělení jakožto žena - chovat nemůže, to by si moc dlouho ve funkci nepobyla. Další věc, která s tím také souvisí, je ten alkohol, který mi vadil i u předchozích dílů - policie má na stole závažné případy, u kterých tlačí čas, všichni jsou jak na drátkách, ale jí skončila služba, tak jede do nejbližšího baru, kde se opije lidem na očích. Tohle chování je v současných detektivkách velmi módní, ale je opravdu velký rozdíl, jestli se tak chová chlap nebo ženská - prostě ten rozdíl každý cítí. Podle toho, jak kniha končila, možná tento pro mne rušivý prvek v dalších dílech bude alespoň částečně odbourán. Osoba hlavní hrdinky by mohla projít trochu změnou, moc sympatická mi není, stále dokola je jen utrápená, nevyspalá, rozčilená, nešťastná, deprimovaná, unylá.... :-) Ráda bych četla také něco pozitivního, trochu života do toho umírání.... :-) No a poslední věcí je vztah s Tomasettim, který je pro čtenáře vykreslen už jako dost velká nuda :-) Ne, že by tam nebyly světlejší chvilky, ale chtělo by to trochu víc šťávy, aby člověk té velké lásce uvěřil :-) Celkově však kniha čtivá, neměla jsem problémy, že bych např. chtěla odložit, pouze jsem prostě asi čekala něco víc....... celý text

Smrt a jiné vrcholy mého života 2016, Sebastian Niedlich

Dala bych tři a půl, kdyby šlo hvězdičky půlit. Zpočátku jsem byla nadšená, velmi mě to bavilo a téma bylo originální - jako bych četla o bratrovi Odda Thomase od Koontze.... :-) Zhruba v polovině knihy jsem se ale začala ošívat - vykreslovaný svět mne sice pořád bavil, ale začalo mi scházet něco víc, nějaká hlubší zápletka a nějaký větší vývoj příběhu, postrádala jsem zajímavější pointu - takhle to byl takový popis života jednoho člověka, který má navíc schopnost vidět Smrt. Hodnotím tedy jako lepší průměr s půlhvězdičkou navíc za celkový nápad - když hlavní hrdina popisoval situaci a jen podotknul, že mezi lidmi zahlédl postávat Smrt, čtenáře z toho až zamrazilo :-) Umím si představit, že by někdo zfilmoval :-)... celý text

Hra s ohněm 2016, Tess Gerritsen

Já nevím, no, asi jsem čekala něco úplně jiného.... *** ASI MOŽNÝ SPOILER *** Anotace ani slovem nezmiňuje, že je to vlastně o hrůzách války, otázce židovství a koncentráků - na slibované tajemství nalezených not jsem se velmi těšila a představovala jsem si spíš zajímavý příběh nešťastné lásky z minulosti, civilní vyprávění a rozkrývání spletitého tajemství. Tohle - i když pojednává o velkém trápení a hrůze světových dějin - mne neoslovilo, protože ač se autorka snažila praktiky Němců vylíčit brutálně, moc mě to nebralo a pasáže z deportace a dění v koncentračním táboře jsem četla "zrychleně", šlo o notoricky známé věci, do kterých jsem v případě Tess Gerritsen nechtěla zabředávat. Celkové vysvětlení příběhu ze současnosti mi přišlo uhozené. Kniha zklamala.... celý text

Hospoda Jamajka 1970, Daphne du Maurier

Dobrodružný příběh hlavní hrdinky Mary si mě omotal kolem prstu hlavně asi pro svou temnou atmosféru nevlídné samoty hospody Jamajka a té doby a vůbec celkovým pojetím a způsobem podání celé knihy. Styl autorky je samozřejmě jiný, než kterým se píší současné romány, ale vůbec mi nedělal problémy, spíš naopak, text pro mne byl osvěžujícím a zajímavým prvkem a velmi mě bavil. Hlavní hrdinka byla s ohledem na okolnosti a podmínky, ve kterých se ocitla, velmi statečná a nebála se - způsob, jakým byla vykreslena její povaha, byl velmi civilní a uvěřitelný, nebylo to nějak emancipačně přehnané. ***** SPOILER***** Romantické zpracování příběhu hlavní hrdinky už od začátku napovídalo, jakým směrem se příběh ponese a s tím i souvisela předtucha konce, což způsobovalo, že jsem se o Mary ve vypjatých chvílích příliš nebála.... :-) Ale to mi vůbec nevadilo, občas si člověk také chce přečíst takové to klasické vyprávění, kde zlo dojde potrestání a dobro zvítězí... Knihu doporučuji :-)... celý text

Vdova 2016, Fiona Barton

Radikálně bych zkrátila - ten styl mne bavil tak do poloviny knihy, pak jsem očekávala nějaký velký zvrat, když už je kniha přirovnávána ke Zmizelé, ale text plyne pořád stejně. Podle mého názoru už nebylo o čem psát, byly to hromady prázdných slov, které mne nezajímaly - málo děje, jako by se spisovatelka jen cvičila v popisu situací a myšlenek.... Dočetla jsem jen se sebezapřením z toho důvodu, že jsem chtěla vědět, jak to tedy všechno doopravdy bylo - a ani v tomto směru jsem moc spokojená nebyla.... :-) Slabé a unylé...... celý text

Outsider 2019, Stephen King

První polovina knihy byla tak super detektivka, že jsem od ní nemohla vůbec odejít - a říkala jsem si, že jestli tuhle zápletku King vysvětlí, bude lepší, než Agatha Christie.... :-) Vysvětlil...... Ale po svém, po Kingovsku - což se dalo předpokládat :-) Říkám si, jak skvělý je to spisovatel a jak velmi dobře umí své řemeslo, protože kdokoli jiný, kdo by se pokusil zpracovat témata tak, jak je vymyslel on, by si na nich nutně vylámal zuby. King má dar i z naprosto praštěných a ujetých věcí udělat texty, při kterých čtenář ani nedýchá. ***** SPOILER ****** Bohužel konec mi to trochu pokazil, vše se vyřešilo tak nějak moc "obyčejně", nenásilně a idylicky, na to, s jakým zlem měli naši hrdinové tu čest - i úplný závěr týkající se očištění jména Terryho Maitlanda mi hodně skřípal, takže jsem za to shodila jednu hvězdu dolů. Ale i tak perfektní knížka, na kterou jsem myslela ve dne v noci.... :-)... celý text

Opozdilec 2017, Dimitri Verhulst

Krátký tragikomický příběh byl pro mne novým, zpočátku nepochybně zajímavým čtením, ale jak se chýlil ke konci, chyběla mi jakási gradace a nějaké efektnější zakončení. A byla jsem ráda, že je připojen podrobný doslov, který jsem si s chutí přečetla - dílo je v něm rozebráno kompletním způsobem, kde mi bylo vysvětleno, co vlastně chtěl autor čtenáři říct :-)... celý text

Dvojitý kříž 2012, Chris Carter

Ze všech stran jsem slyšela chválu na Chrise Cartera, až jsem ho tedy také vyzkoušela a je to pravda, je dobrej :-) Bylo to čtivé, zápletka celkem uvěřitelná, padoucha jsem předem neodhadla a celé konečné vysvětlení v rámci příběhu reálné. Své mouchy to samozřejmě také mělo - způsob vyšetřování byl trochu jednoduchý, hlavní hrdinové pořád tápali, tápali a pak se to najednou rozseklo během jednoho pohnutí mysli. Také bych ocenila bližší seznámení s Hunterem a Garciou, více detailů z jejich soukromí, ale to předpokládám přijde s dalšími díly. Občas jsem se pozastavila nad slohovými těžkopádnostmi v podobě nevhodně zvolených obratů, ale to mohlo vzniknout i překladem a nebylo toho v textu mnoho. Brutální scény, kterých jsem se především bála, se daly zvládnout - zřejmě je pro mě horší to sledovat v televizi, než o tom "jen" číst. Celá série má velmi vysoké hodnocení, tak se zřejmě mám na co těšit - rozhodně budu ve čtení pokračovat, s touhle knihou bylo o zábavu postaráno :-)... celý text

Mluviti pravdu 2008, Josef Formánek

Tohle si menší hodnocení nezaslouží - mělo to prostě grády.... Co víc k tomu napsat? Mám vypsáno plno citátů a myšlenek, kniha otevírá plno otázek a z nich mi vychází, že je opravdu těžké soudit jakéhokoliv člověka za to, co udělal nebo neudělal, když nejsme v jeho kůži. Když jsem četla o tom těžkém osudu, říkala jsem si, že když člověk zestárne a má za sebou podobně pohnutou minulost, musí být dnešní povrchní dobou znechucen a zklamán, žít s pocitem, že ho nikdo nemůže pochopit. Opravdu silná kniha.... celý text