Astonius přečtené 300

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Tak koukám, že jsem proti drtivé většině.... :-) Nemůžu za to, ale mě to prostě nudilo a vůbec mě to nebavilo :-) Možná je škoda, že je to moje první knížka od autorky, protože jestli je Hana (případně další jiné knihy) lepší, myslím, že na to ještě dlouho nepřijdu, protože se mi do ní teď nechce. Já prostě očekávala kvalitní román s historickým a rodinným dramatem, něco k zamyšlení, ale tohle bylo jen unylé vyprávění, co se kde stalo a co kdo řekl, já to prostě vůbec neprožívala. Postavy se podle mne chovaly nelogicky a nepřirozeně, důraz se kladl hlavně na negativitu, všeobecně ve všem. Možná jsem na to nebyla správně naladěná, ale když i po polovině knihy jsem byla ráda, že jsem dočetla kapitolu a přemlouvala se, abych četla aspoň ještě jednu, bylo něco špatně. Alespoň jsem se těšila na autorčin tolik vyzdvihovaný styl psaní, ale pokud je to toto, pak se obávám, že to není pro mě - vůbec mě to nedokázalo polapit a neviděla jsem v textu nic extra, spíš naopak, bylo to psáno tak jednoduše, že mi to příběh zrychlovalo a odbývalo. Za mne bohužel zklamání...... celý text

Rovnice lásky 2019, Helen Hoang

Jde o erotický román a tak je ho nutné i hodnotit - v rámci žánru. To, pro co člověk bere erotický román do ruky, to splňuje, ale nic víc. Příběh je trapný, nepřirozeně šroubovaný do happyendu a asi kromě těch inkriminovaných scén absolutně nezajímavý. Má to být variace na Pretty woman naruby, s mužem v té oné roli, což teoreticky tak napsané je, ale prostě to trochu nefunguje zkrátka proto, že je to chlap...... celý text

Ve stínu černých ptáků 2014, Cat Winters

Čekala jsem víc - místo košatého příběhu jsem dostala spíše na místě přešlapující text. Kniha byla na neotřelé téma a chvílemi tajemná, ale neudržela to, zdálo se mi, že to bylo takové jednoduché čtení spíše pro slečinky. Historický podklad války a španělské chřipky byl nakonec pro mne zajímavější než fotografování a zjevování duchů. Průběžné skutečné zhmotňování ducha, které mělo být nejspíše hlavním tahákem knihy, se mi zdálo podivné a moc za vlasy přitažené. Také vykreslení jednotlivých postav nešlo moc do hloubky, láska a pouto dvou mladých lidí nebylo pro mne jako čtenáře příliš uvěřitelné.... celý text

Triptych 2007, Karin Slaughter

Kniha mne velmi mile překvapila - takhle dobrou detektivku jsem dlouho nečetla. Měla zajímavé postavy, o kterých se čtenář dozvídal postupně plno osobních věcí z minulosti a ze soukromí, takže hlavní hrdinové byli velmi skuteční. Hlavně byla ale psaná velmi chytře - největší překvapení autorka vynesla v úplném závěru druhé části - po přečtení posledních vět se čtenář musel zastavit a vzpomínat, co všechno četl v části první, protože příběh najednou otočil, nabral úplně jiný směr a bylo třeba si dát dohromady jednotlivé detaily, kterých nebylo zrovna málo. Třetí část by si zasluhovala zkrátit, ke konci děj přešlapoval na místě a opakoval podobné motivy. Samozřejmě v příběhu bylo dost logických chyb - ať už šlo o vyšetřování (hlavně "prvotního" zločinu) nebo např. osoby Willa Trenta a jeho "zdravotních zvláštností", díky kterým jsem moc nevěřila, že by takový člověk byl schopen fungovat vůbec u policie nebo neměl z prožitého dětství psychické problémy vážnějšího charakteru. Ale to byly jen takové malé věci, které jsem absolutně neřešila a prostě jsem četla :-) Rozhodně zkusím i další knihy od spisovatelky, velmi mne zaujalo - člověk nedostal jen detektivku či thriller, ale i mnohovrstevný román otevírající plno dalších otázek.... celý text

Kulka 2016, Mary Louise Kelly

Bylo to velmi naivní, hloupé a jednoduché. Jako největší klad asi mohu hodnotit čtivost, psáno velmi přímočaře, bez zbytečných omáček, text se četl velmi lehce a byl bez většího amerického patosu. Občas mi však vadily úseky, kdy hlavní hrdinka vývoj událostí někomu popisovala a čtenář tedy musel číst odstavec o tom, co se právě stalo, znovu. Nic by se nestalo, kdyby se to vyřešilo větou "popsala mu události posledních hodin" a mohlo se pokračovat plynuleji v ději. To je ale možná jen můj postřeh a nebylo to zas tak hrozné - nejhorší úpadek nastal asi v polovině knihy, a to z hlediska logického vývoje příběhu - jakoby nastal zlom a člověk najednou četl o úplně jiné hrdince a úplně jiný žánr. Tohle se teda nepovedlo a celá druhá půlka mi byla pro smích. Jestli měl člověk uvěřit všem báchorkám z první poloviny o uvízlé kulce a rodinných souvislostech hlavní hrdinky, pak nad druhou polovinou knihy už jen mohl ironicky kroutit hlavou..... Hlavně tedy s ohledem na povahu a charakter Caroline, jak byl vykreslen na začátku - zhruba v polovině knihy se z ní stane její protipól, akční superžena bez svědomí připravená na každou špatnost. A na závěr si přece jen jeden malý SPOILER neodpustím :-) Opravdu dost jsem se zasmála v té části, kdy 37. letá dcera přijde s očima navrch hlavy za rodiči, že zjistila, že má v hlavě uvízlou kulku a její otec jí na to jen suše řekne "Ježíši, holčičko, my netušili, že ji tam pořád ještě máš." Nevím, co si tatíček myslel, že se s ní stalo? :-) Opět se nemohu zbavit dojmu, že tento počin měl zůstat jen v šuplíku paní spisovatelky a veřejnost měla zůstat ušetřena. Další z knih vydávaných po známkou "bestseller" - už se mi zdá, že je to označení pro nejhorší vydávané knihy.... :-) Jako kniha pouze z knihovny mne to ale zvlášť nebolí....... celý text

Střípky ticha 2016, Linda Castillo

Pro mě zatím nejslabší ze série, i tak je to ale lepší průměr. To, co mě na těchto knihách baví - a proč jsem nehodnotila níže - je samozřejmě vykreslované prostředí amišské komunity, to je asi největší tahák. Jinak však všechny ostatní složky příběhu mne dost zklamaly - primárně detektivní zápletka. Cožpak o to, byla vymyšlená dost originálně, ale jaksi se nekonalo žádné moc velké vyšetřování - vše bylo postaveno na náhodách a pocitech náčelnice, často vařila z vody - např. při výsleších svědků či podezřelých, vymýšlela si důkazy, které nebyly, jen aby je zmátla a oni se prozradili, šla na to "psychologicky" a takhle se prostě policajtka - navíc šéfka místního oddělení jakožto žena - chovat nemůže, to by si moc dlouho ve funkci nepobyla. Další věc, která s tím také souvisí, je ten alkohol, který mi vadil i u předchozích dílů - policie má na stole závažné případy, u kterých tlačí čas, všichni jsou jak na drátkách, ale jí skončila služba, tak jede do nejbližšího baru, kde se opije lidem na očích. Tohle chování je v současných detektivkách velmi módní, ale je opravdu velký rozdíl, jestli se tak chová chlap nebo ženská - prostě ten rozdíl každý cítí. Podle toho, jak kniha končila, možná tento pro mne rušivý prvek v dalších dílech bude alespoň částečně odbourán. Osoba hlavní hrdinky by mohla projít trochu změnou, moc sympatická mi není, stále dokola je jen utrápená, nevyspalá, rozčilená, nešťastná, deprimovaná, unylá.... :-) Ráda bych četla také něco pozitivního, trochu života do toho umírání.... :-) No a poslední věcí je vztah s Tomasettim, který je pro čtenáře vykreslen už jako dost velká nuda :-) Ne, že by tam nebyly světlejší chvilky, ale chtělo by to trochu víc šťávy, aby člověk té velké lásce uvěřil :-) Celkově však kniha čtivá, neměla jsem problémy, že bych např. chtěla odložit, pouze jsem prostě asi čekala něco víc....... celý text

Smrt a jiné vrcholy mého života 2016, Sebastian Niedlich

Dala bych tři a půl, kdyby šlo hvězdičky půlit. Zpočátku jsem byla nadšená, velmi mě to bavilo a téma bylo originální - jako bych četla o bratrovi Odda Thomase od Koontze.... :-) Zhruba v polovině knihy jsem se ale začala ošívat - vykreslovaný svět mne sice pořád bavil, ale začalo mi scházet něco víc, nějaká hlubší zápletka a nějaký větší vývoj příběhu, postrádala jsem zajímavější pointu - takhle to byl takový popis života jednoho člověka, který má navíc schopnost vidět Smrt. Hodnotím tedy jako lepší průměr s půlhvězdičkou navíc za celkový nápad - když hlavní hrdina popisoval situaci a jen podotknul, že mezi lidmi zahlédl postávat Smrt, čtenáře z toho až zamrazilo :-) Umím si představit, že by někdo zfilmoval :-)... celý text

Hra s ohněm 2016, Tess Gerritsen

Já nevím, no, asi jsem čekala něco úplně jiného.... *** ASI MOŽNÝ SPOILER *** Anotace ani slovem nezmiňuje, že je to vlastně o hrůzách války, otázce židovství a koncentráků - na slibované tajemství nalezených not jsem se velmi těšila a představovala jsem si spíš zajímavý příběh nešťastné lásky z minulosti, civilní vyprávění a rozkrývání spletitého tajemství. Tohle - i když pojednává o velkém trápení a hrůze světových dějin - mne neoslovilo, protože ač se autorka snažila praktiky Němců vylíčit brutálně, moc mě to nebralo a pasáže z deportace a dění v koncentračním táboře jsem četla "zrychleně", šlo o notoricky známé věci, do kterých jsem v případě Tess Gerritsen nechtěla zabředávat. Celkové vysvětlení příběhu ze současnosti mi přišlo uhozené. Kniha zklamala.... celý text

Hospoda Jamajka 1970, Daphne du Maurier

Dobrodružný příběh hlavní hrdinky Mary si mě omotal kolem prstu hlavně asi pro svou temnou atmosféru nevlídné samoty hospody Jamajka a té doby a vůbec celkovým pojetím a způsobem podání celé knihy. Styl autorky je samozřejmě jiný, než kterým se píší současné romány, ale vůbec mi nedělal problémy, spíš naopak, text pro mne byl osvěžujícím a zajímavým prvkem a velmi mě bavil. Hlavní hrdinka byla s ohledem na okolnosti a podmínky, ve kterých se ocitla, velmi statečná a nebála se - způsob, jakým byla vykreslena její povaha, byl velmi civilní a uvěřitelný, nebylo to nějak emancipačně přehnané. ***** SPOILER***** Romantické zpracování příběhu hlavní hrdinky už od začátku napovídalo, jakým směrem se příběh ponese a s tím i souvisela předtucha konce, což způsobovalo, že jsem se o Mary ve vypjatých chvílích příliš nebála.... :-) Ale to mi vůbec nevadilo, občas si člověk také chce přečíst takové to klasické vyprávění, kde zlo dojde potrestání a dobro zvítězí... Knihu doporučuji :-)... celý text

Vdova 2016, Fiona Barton

Radikálně bych zkrátila - ten styl mne bavil tak do poloviny knihy, pak jsem očekávala nějaký velký zvrat, když už je kniha přirovnávána ke Zmizelé, ale text plyne pořád stejně. Podle mého názoru už nebylo o čem psát, byly to hromady prázdných slov, které mne nezajímaly - málo děje, jako by se spisovatelka jen cvičila v popisu situací a myšlenek.... Dočetla jsem jen se sebezapřením z toho důvodu, že jsem chtěla vědět, jak to tedy všechno doopravdy bylo - a ani v tomto směru jsem moc spokojená nebyla.... :-) Slabé a unylé...... celý text

Outsider 2019, Stephen King

První polovina knihy byla tak super detektivka, že jsem od ní nemohla vůbec odejít - a říkala jsem si, že jestli tuhle zápletku King vysvětlí, bude lepší, než Agatha Christie.... :-) Vysvětlil...... Ale po svém, po Kingovsku - což se dalo předpokládat :-) Říkám si, jak skvělý je to spisovatel a jak velmi dobře umí své řemeslo, protože kdokoli jiný, kdo by se pokusil zpracovat témata tak, jak je vymyslel on, by si na nich nutně vylámal zuby. King má dar i z naprosto praštěných a ujetých věcí udělat texty, při kterých čtenář ani nedýchá. ***** SPOILER ****** Bohužel konec mi to trochu pokazil, vše se vyřešilo tak nějak moc "obyčejně", nenásilně a idylicky, na to, s jakým zlem měli naši hrdinové tu čest - i úplný závěr týkající se očištění jména Terryho Maitlanda mi hodně skřípal, takže jsem za to shodila jednu hvězdu dolů. Ale i tak perfektní knížka, na kterou jsem myslela ve dne v noci.... :-)... celý text

Opozdilec 2017, Dimitri Verhulst

Krátký tragikomický příběh byl pro mne novým, zpočátku nepochybně zajímavým čtením, ale jak se chýlil ke konci, chyběla mi jakási gradace a nějaké efektnější zakončení. A byla jsem ráda, že je připojen podrobný doslov, který jsem si s chutí přečetla - dílo je v něm rozebráno kompletním způsobem, kde mi bylo vysvětleno, co vlastně chtěl autor čtenáři říct :-)... celý text

Dvojitý kříž 2012, Chris Carter

Ze všech stran jsem slyšela chválu na Chrise Cartera, až jsem ho tedy také vyzkoušela a je to pravda, je dobrej :-) Bylo to čtivé, zápletka celkem uvěřitelná, padoucha jsem předem neodhadla a celé konečné vysvětlení v rámci příběhu reálné. Své mouchy to samozřejmě také mělo - způsob vyšetřování byl trochu jednoduchý, hlavní hrdinové pořád tápali, tápali a pak se to najednou rozseklo během jednoho pohnutí mysli. Také bych ocenila bližší seznámení s Hunterem a Garciou, více detailů z jejich soukromí, ale to předpokládám přijde s dalšími díly. Občas jsem se pozastavila nad slohovými těžkopádnostmi v podobě nevhodně zvolených obratů, ale to mohlo vzniknout i překladem a nebylo toho v textu mnoho. Brutální scény, kterých jsem se především bála, se daly zvládnout - zřejmě je pro mě horší to sledovat v televizi, než o tom "jen" číst. Celá série má velmi vysoké hodnocení, tak se zřejmě mám na co těšit - rozhodně budu ve čtení pokračovat, s touhle knihou bylo o zábavu postaráno :-)... celý text

Mluviti pravdu 2008, Josef Formánek

Tohle si menší hodnocení nezaslouží - mělo to prostě grády.... Co víc k tomu napsat? Mám vypsáno plno citátů a myšlenek, kniha otevírá plno otázek a z nich mi vychází, že je opravdu těžké soudit jakéhokoliv člověka za to, co udělal nebo neudělal, když nejsme v jeho kůži. Když jsem četla o tom těžkém osudu, říkala jsem si, že když člověk zestárne a má za sebou podobně pohnutou minulost, musí být dnešní povrchní dobou znechucen a zklamán, žít s pocitem, že ho nikdo nemůže pochopit. Opravdu silná kniha.... celý text

Nejsem mrtvá 2018, Anne Frasier (p)

Je to radost, když člověk zjistí, že kniha, kterou si vzal na čtení, má to, co očekával... Oceňovala jsem především způsob, jakým byl příběh uchopen - bylo to inteligentní a dospělé čtení zaměřené hlavně na psychologii hlavní postavy, která se vyrovnává s těžkým životním traumatem. Na mnoha místech jsem si říkala, že by z toho šlo udělat takové to klišé, které mají rychlokvašky, které vznikají jak na běžícím pásu - situace, kdy hrdinu někdo nepochopí nebo někdo něco nedořekne a vzniká z toho nedorozumění na 50 stran, nad kterým čtenář jen kroutí očima.... :-) Autorka to v tomhle směru ale ustála a podržela si takovou tu logickou linku chování postav - hlavní hrdinka byla velmi uvěřitelně napsaná, jako by to byl opravdu člověk z masa a kostí. Velmi mě bavila především první polovina - rozebírané téma a popisované myšlenky oběti únosu a její postupné začleňování do života mne ke knize doslova přikovaly. Závěr už nebyl moc nápaditý, detektivní linka se vyřešila tak nějak rychle a nejjednodušší cestou, člověk už hodně tušil, jak vše dopadne. Po dočtení jsem si říkala, že bych tu kriminální zápletku netýkající se přímo Jude v knize mít ani nemusela a stačil by mi jen psychologický román z rozehrané první poloviny doplněný o nějaké hlubší vztahy. Kniha by si zasloužila lepší anotaci a nápaditější obálku, takhle mi přijde, že mezi množstvím thrillerů, které vycházejí, lehce zapadne a to je škoda.... celý text

Kurvítka v hlavě - Proč i chytří lidé jednají hloupě 2018, Ivo Toman

Eleanor se má vážně skvěle 2017, Gail Honeyman

Ta holka je trochu divná - na první pohled taková ta "jiná", ta, ze které si všichni ostatní dělají legraci a mají ji za blázna. Čtenář to pozná na prvních stranách knihy prostřednictvím sdělovaných informací a myšlenek hlavní hrdinky, když hodnotí reakce okolí a své názory a nutno říct, že se tím (spolu s ostatními jejími kolegy) také celkem baví. Zároveň je mu však jasné, že za vším něco bude, zřejmě nějaká velmi pohnutá minulost. A tato minulost je samozřejmě průběžně a velmi nenásilně poodkrývána. I když sledujeme její myšlenky, stejně Eleanor nezachází za určitou mez, pouze průběžně poodhalí o trochu víc a i když člověk už brzy tuší, co se stalo, úplnou pravdu se dozví v závěru. Bylo to velmi přitažlivé, nevšední a inteligentní čtení, které absolutně nemělo hluché místo a i když se ve skutečnosti nic mimořádného nedělo, musím říct, že mne to drželo v napětí - příběh mne neskutečně bavil, bylo to hlavně svou nepředvídatelností děje - vyloženě jsem se těšila, co dalšího Eleanor zažije, kam půjde a co ji kde čeká. A v úplném závěru je i jedno nečekané rozuzlení, které se nijak odhadnout nedá. Velmi doporučuji.... celý text

Sestry až za hrob 2017, Caite Dolan-Leach

Moc mě to bavilo.... Vyzdvihla bych kromě promyšleného příběhu i styl, díky němuž člověk knihu velmi těžko odkládá. Čtení je díky němu totiž velmi lehké, rychle ubíhá a jde k věci, řekla bych, že počet použitých písmenek je odměřen velmi přesně, žádné nechybí ani nepřečnívá ... :-) Při čtení se do popisované situace čtenář prostě ponoří a ten příběh doslova žije - to on je Ava. Další a další rozkrývání tajemství je načasováno tak, aby čtenáře bavilo - když už jsem si myslela, že se začnu nudit a bude následovat nějaká jalová část příběhu, objevil se další motiv a děj se posunul, takže zavřít knihu šlo jen stěží. Opravdu moc povedené a skutečnost, jak to všechno doopravdy bylo, se člověk dozví až v úplném závěru (i když pár stránek před odhalením už jsem jisté podezření měla). Doporučuji.... celý text

Pronásledovaní 2018, Mark Edwards

Než abych se u toho bála, bylo mi to spíše k smíchu. První polovina ještě docela šla, bylo to neobvyklé, tajemné a nepředvídatelné, avšak čím víc děj plynul a události, které se hlavním hrdinům děly, nabíraly na mimořádnosti a brutalitě, tím víc jsem začínala tušit, že rozuzlení bude určitě postavené na hlavu. A bylo to tak..... Druhá polovina knihy, kdy se vše vysvětluje, mne nebavila, protože jsem jí nedokázala uvěřit a prožívat ji. Scény, které měly být brutální, mi připadaly jak psané žákem základní školy, byla z toho velmi cítit ta úporná snaha šokovat - vůbec jsem to neprožívala. Byla to kniha, která brzy zapadne a na její děj si už nevzpomenu, zůstane jen jakási pachuť vědomí, že to nestálo za moc. Byla to však jen kniha z knihovny, takže žádná tragédie.... :-)... celý text

Jatka 1999, Lee Child

Asi jsem čekala něco jiného - asi trochu něco chytřejšího... Úplně jsem v duchu viděla ten americký biják plný akce a stříleček, který by z toho šel udělat (a možná udělán byl....) .... Hlavní hrdina byl namyšlený nesympatický machr, který spolkl všechnu moudrost světa, byl ze všech nejlepší a absolutně nic ho nedokázalo rozházet. Zabíjení protivníků zažíval takřka každodenně a dělal to absolutně bez výčitek a bez jakýchkoliv následků. I pěkná parodie by na to mohla vzniknout.... Měl takové kouzlo osobnosti, že si dokázal podmanit okamžitě nejen ženu, kterou nikdy neviděl (navíc policistku), ale i celé policejní oddělení, které v rámci vyšetřování vražd s ním ochotně a odevzdaně spolupracovalo. Policisté by byli úplně bezradní bez našeho superhrdiny. Knihu bych radikálně zkrátila - už po polovině je čtenáři jasné, kdo je největší padouch a vzhledem k předvídatelnému ději, který je v knize prakticky od začátku, s nelibostí zjišťuje (tak jsem to alespoň měla já), že musí přečíst ještě hodně stránek, aby se dobral tušeného konce. Nejvíce mne bavil úplný začátek příběhu - tedy asi první kapitola popisující zatčení Jacka a jeho komentář těchto událostí v jeho myšlenkách až po dění ve věznici - tam už mi to přišlo dost "na hlavu" a od té doby se kvalita vezla směrem dolů :-) Ke konci jsem se už musela do čtení nutit a držet na uzdě své myšlenky, aby mi neodbíhaly od děje spíš k přemýšlení o výběru nové knihy na čtení.... :-)... celý text