barbora.alex
přečtené 1586
Jeden z nás: Příběh o Norsku
2019,
Åsne Seierstad
“Lidé, kteří o mě říkají, že jsem zlý, nechápou rozdíl mezi brutalitou a zlem. Brutalita nemusí znamenat zlo. Brutalita může vycházet z dobrého úmyslu. Bezmoc, vztek a beznaděj. První tři slova, která mě okamžitě napadají po přečtení této knihy. Selhání rodiny, selhání norského systému. Klidně bych řekla, že i jakési selhání společnosti po útoku. Řádky ze kterých mrazí o to víc, když si jeden uvědomí, že to byl čin, v jehož oprávněnost Anders Breivik věřil a pravděpodobně stále věří. Tak si tuhle knihu prosím přečtěte.... celý text
Dvě sestry
2018,
Åsne Seierstad
„Rodina, kterou dostaneš výměnou za tu, cos doma opustila, je jako perla v porovnání se škeblí, kterou jsi zahodila.“ Co všechno se musí stát, aby se šestnáctiletá feministka přiklonila na stranu radikálního islámu? Selhání rodiny, selhání společnosti ... Nad některými argumenty zůstával rozum stát. U některých momentů mrazí ještě teď.... celý text
Stará béčková legenda
2023,
Shigor Birdman (p)
Do Staré béčkové legendy jsem šla s tím, že dostanu … nu starou béčkovou legendu. Pořádnej, lacinej, předvídatelnej nářez. A ten jsem kupodivu dostala. Někde uprostřed jsem si říkala, že se to zbytečně točí v kruhu, a že by to šlo o nějakou tu stránku strouhnout, ale pak přišel ten jeden moment, kterej to všechno přece jen povýšil. Byl tam a na něco zatlačil. A jestli se pustím do dalšího dílu? Možná až zase jednou bude chuť na nějakou tu starou béčkovou legendu :)... celý text
Trůn z dračích kostí
2009,
Tad Williams (p)
Přesvědčená do morku kostí, že tento rok bude rokem Tada Williamse. Trůn z dračích kostí se veze na Tolkienovské fantasy škole. Naprosto přiznaně. Naprosto okatě. A s grácií mu tak vzdává hold. Je obdobně hořký jako trilogie, ale ve své pochmurnosti zachází ještě dál. Nemůžu se dočkat momentu, kdy Tad zcela jistě opustí středozemské šlépěje a začne si víc prošlapávat vlastní cestu. Ano, je to předvídatelné, v mnoha směrech otiskující se do něčeho, co moc dobře známe a možná nás to už i otravuje. Ale Tad kromě toho dělá něco, co tohle všechno vnáší do jiných rozměrů. Buduje komplexnost. Ve světě, politice, postavách. Tká nádhernou prózu a v rámci atmošky se může směle usadit na Trůn z Dračích kostí. Tak dejte šanci pomalému úvodu na hradě Hayholtu, jehož stěny, hradby a brány jsou nadité historií, odkazy a tragédií, jež prosakují za každým rohem. Možná si nechte vynadat i dračicí Ráchel, protože žádná z postav zde není dosazena jen tak samoúčelně. Doufám, že tohle bude láska jako trám.... celý text
