baru.smisek
přečtené 35
Stačí mávnout křídly
2022,
Sára Topinková
Tak tohle byla pecka! Objeveno a přečteno díky Klubu psáčů, jehož autor natočil skvělý rozhovor s autorkou a redaktorkou, a tak mě to zaujalo, že jsem knihu hned další den sháněla v knihovně. Přečteno jedním dechem během dvou jízd vlakem. "Trochu depka", ale opravdu realisticky popsané, poutavě vymyšlená struktura (střídají se kapitoly z přítomnosti a minulosti, které spolu navzájem souvisí)... prostě taková jiná, lepší YA o přátelství. A taky třetí kniha, u které jsem měla na krajíčku (předtím Zvuk slunečních hodin a dětská Čekání na vlka). Trochu jsem z toho měla vibes 13 Reasons Why (které doma taky dost prožíváme), ale zároveň to má hodně svého... No a co musím opravdu podtrhnout, je grafická úprava knihy! Je to vážně vymazlený kus, takže klobouk dolů před malým, "dobrovolnickým" nakladatelstvím YA čtu. :))... celý text
Pilná jako včelka
2024,
Sára Topinková
Musím říct, že druhá kniha Sáry Topinkové mě zasáhla ještě víc než ta první. Byť jsem si ničím z toho neprošla zdaleka v takové míře, přece jen jsem se dokázala snadno vcítit do všech postav, nejen dvou hlavních. V druhé polovině se mi dokonce několikrát zaleskly oči (byť uznávám, že poslední dobou jsem celkově emocionálně labilnější). Zpětně mě mrzí, že podobná literatura nevycházela už před deseti lety, ale jsem ráda, že alespoň současná mládež (a třeba i budoucí generace) bude mít možnost kvalitní a autentické četby o nich a pro ně. Díky. Doufám, že se od ní dočkáme ještě dalších příběhů (třeba Robova). :)... celý text
O hvězdách víš hovno
2024,
Petr Hanel
Tak to bylo drsný. A skvělý. Youngadultovky moc nečtu (přece jen už nejsem úplně cílovka), ale Petr si to na Instagramu tak dobře zpropagoval, že nešlo odolat – a jsem za to ráda! Skoro lituju, že před deseti lety nebyly podobné knihy (stejně jako třeba knihy Sáry Topinkové) k dostání. Ale takhle to zase člověk čte už s nějakými zkušenostmi a říká si jo! Případně – tak takhle uvažují pubertální kluci?! Celkově je kniha velmi propracovaná a autentická. Zkrátka 9 let práce jde poznat. Jinak je tohle snad první kniha z tohoto žánru, co napsal kluk (a z klučičího pohledu), byť čtenáři budou nakonec stejně nejspíš hlavně čtenářky. Ale doporučila jsem knížku bráchovi, který je přesně v tom věku a vypadal, že ho zaujala (edit: nakonec jsem mu ji i neochotně půjčila). Pak si to budu muset přečíst znovu, protože pořád nevím, proč se Evženovi říká Turek. :D A příště u toho zkusím poslouchat i ty písně – teď jsem víceméně jen na konci projela Valčounův soundtrackový playlist, abych případně doplnila svůj (už tak má bezmála 12 h).... celý text
