Barumic
přečtené 357
Slovodějky
2023,
Alena Adrianet Heinrichová
Slovoděj je člověk, který má dar převést slova na činy. Amálii popravili otce. Byl to nejvyšší slovoděj ve městě, ale těsně než umřel, přeše jeho dar na dceru, s čímž nikdo nepočítal. Tak se Amálie stala nedobrovolně nejvyšší slovodějkou a musí svůj um a titul obhájit. Starostka Radová zaměstná Amálii nelehkým úkolem, aby po válce mohlo město konečně otevřít své brány lidem zvenčí. Amálie obstojí a do města přijíždějí obchodníci z dalekých zemí. Mezi nimi Artur Zlatý. Jeví se jako každý jiný ale jeho účel cesty není přesně takový jak řiká. S Amálií prochází město a kouzelnou knihovnu, která si žije vlastním životem a naleznou srdce knihovny, jádro mízy, díky které se nejen mění různé věci na užitečné pomocníky. Námět super, jen se mi zdálo, že příběh sám o sobě není propracovaný úplně do detailu. (Proč, s kým a jaká válka to vlastně byla? Co dělal Vilém v podzemí knihovny? A další drobnosti) Autorka by si s tím mohla trochu víc pohrát. Zápletka je trošku bezvýznamná, čímž lehce znehodnotila dobrý potenciál příběhu. Záporné postavy nejsou vůbec zákeřné, spíše ukřivděné. Cele je to zasazené do doby, do které jsem se nemohla vcítit. Libil se mi pan Zlatý, mám ráda muže s brýlema . Rodina a přátelé Amálie taky, ostatním postavám se autorka moc nepoveěnovala a jak už jsem psala výše, záporáci na mě působili dost dětinsky. Rozuzlení celé zápletky taky nebyl kdo ví jaký boom. Příběhem doprovázel Amálii její věrný přítel Hugo a i díky němu je to moc pěkné oddechové a nenáročné čtení. A samozřejmě krásná obálka... celý text
