Bauriska přečtené 483

Babička pozdravuje a omlouvá se 2015, Fredrik Backman

Autor mě opět velmi překvapil. Po úžasném Muži jménem Ove, přišla na řadu babička. Musím říct, že Backman umí. Nicméně.. začnu negativy, které musím chtě nechtě zmínit. 1. Knihu jsem četla strašně dlouho. Hrozně jsem si přála ji zhltnout, vědět co a jak, znát ji celou. Ale přesto se mi autorovy knihy čtou hrozně pomalu. 2. Nemám ráda přechytralé děti, které se chovají příliš dospěle. To mi na Else vadilo. Přesto.. když ji poznáte, víte, že je jiná a že s tím bojuje každý den. A že je vlastně i fajn. 3. Babička - Měla hodně kladů. Skrytějších. Byla dobrý člověk. A přestože mám ráda originální lidi, který se umí ozvat a nenechají si nic líbit, babičky povaha na mě byla už trochu moc. Příliš hlasitá, příliš vulgární, absolutně nerespektující pravidla a ostatní lidi. Ale jinak byla kniha skvělá. Možná trochu překombinovaná, ale když si na konci uvědomíte celek, všechno do sebe zapadalo. A i když to z pohledu malé slečny vypadalo jako velké dobrodružství, z mého dospělého pohledu to byla velmi smutná kniha, přesto plná víry a naděje.... celý text

Tak akorát 2019, Jostein Gaarder

Smutný příběh, přesto velmi hezky napsán. Nádherná obálka s názvem, který dokonale vystihuje obsah knihy a vlastně i života samého. Pár stránek přečtených za jednu jízdu autem, ve kterých najdeme hluboké myšlenky. Mě se kniha moc líbila.... celý text

Tajemství sídla Craven Manor 2019, Darcy Coates

Pro mě byl bohužel tento příběh slátanina. Něco mezi hororem a snad pohádkou, ale nezáživný, nudný. Navíc mi vadilo, že základní prvky jsou stejné jako u knihy Duch domu Ashburnů. Jediná světlá chvíle přišla s nečekaným zvratem informací v půli knihy, která mě nabudila k dalšímu čtení. Ovšem jak rychle nadšení přišlo, tak rychle odeznělo. Přesto na autorku nezanevřu a zkusím další z jejích knih.... celý text

Vrány 2020, Petra Dvořáková

Tak jako bývá povinná četba ve škole pro děti, tak jsou knihy, které by měly být povinnou četbou pro rodiče. Tato je jedna z nich. Je to smutné, tíživé čtení. Otevírá oči. Někdy stačí i maličkost, věta, gesto, které dokáže dítě zasáhnout a vy o tom nemáte ani tušení. Ale postavy v této knize nic omylem či nevědomky neudělali. To oni by si zasloužili výprask. Otec, matka i milovaná Katuška.... celý text

Nejsem jako vy 2011, Jodi Picoult

Je to poprvé, co mě příběh od této autorky nepohltil. Jako by to ani nepsala ona. Jsem zvyklá na smršť emocí a morálních dilemat ze všech stran. Tento příběh byl čtivý, průměrně zajímavý, průměrně napínavý. Praktické znalosti Aspergerova syndromu jsem vítala. Ale ve výsledku to se mnou nic nedělalo. A je možné, že časem na ten příběh zapomenu. A to mě mrzí.... celý text

Smrt včel 2015, Lisa O'Donnell

Po vzoru mé oblíbené Betonové zahrady jsem byla zvědavá na jiné zpracování takto kontroverzního tématu. Zároveň jsem měla velké obavy, aby se nejednalo o čistou kopii. Přece jen to téma je velmi osobité. Můžu říct, že se mi kniha líbila. Pokud bych porovnávala obě knihy, tak měly společné jen jádro. Zatímco Betonová zahrada je syrovější a perverznější, u této knihy je vidět ženská ruka spisovatelky. Příběh je opravdu smutný, občas až šokující. Zároveň je v něm i cosi milého a úsměvného. Na jedné straně je bolestná pravda o tom, jak některé rodiny (ne)fungují a jaký to má dopad na děti, které potřebují odhodit dětství stranou a předčasně dospět. Na straně druhé je zde vidět, že stačí trocha péče, pozornosti, lásky a dobrého jídla a děti mohou být opět dětmi. Vždycky jsem viděla Skotsko jako nádhernou zemi. Vyrazilo mi dech zjištění, kolik tmy tu existuje..... celý text

Cujo 1992, Stephen King

Tohle byl zkrátka jedním slovem pech. A jelikož mám sama děti, tak mi z toho čtení bylo hodně úzko. Nicméně jsem ráda, že jsem si doplnila další knihu z Kingovy sbirky.... celý text

Kroniky prachu 2019, Lin Rina

Právě jsem ji dočetla a usmívám se jako sluníčko :) Opět kniha, která mi s láskou připomněla, proč čtu. Po pravdě, neměla jsem nějaké vysoké očekávání. Čekala jsem knihu čtivou, milou, ale nic, co by mě vystřelilo z trenek. Ale ten příběh byl krásný. Užívala jsem si Londýna, krásy univerzitní knihovny a krásných pocitů začínající lásky, která způsobuje mravenčení snad po celém těle. Příběh je to obsáhlý, ale stejně jsem se ho nemohla nabažit. Tahle kniha zkrátka měla šmrnc.... celý text

Pojízdný krámek snů 2018, Jenny Colgan

Opravdu nenáročné, ale milé čtení. Nic napínavého, nic nepředvídatelného. Ale možná, že právě tady je v jednoduchosti krása. Splněný knihomolský sen, nádherné prostředí Skotska, báječní lidé a láska v různých podobách. Z fleku bych se do tohoto života přenesla. Takže, ač to někdy působilo trochu amatérsky ( což je mi trochu blbé říkat, protože sama jsem žádnou knížku nenapsala), byl to příjemně strávený čas. P.s. Mám vážně slabost pro takové chlapy, jako byl Lennox.... celý text

Tatér z Osvětimi 2018, Heather Morris

Když je kniha psána podle skutečné události, navíc takto bolestné, je těžké ji něco vyčítat. Je mi to tak trochu proti srsti. Knihu jsem přečetla během dvou dnů ( první polovinu jsem přečetla na jeden zátah ve vaně, ke konci už značně ledové). Autorka nám příběh Lalela představuje v, řekněme, takové soft verzi. Pár knih z koncentračních táborů už za sebou mám a pokaždé jsem byla nevěřícně zhrozena, zhnusena a se slzami v očích. Ale tenhle příběh se mi zdál trochu přikrášlený. Na druhou stranu, pro slabší povahy, kteří nesnesou tíhu takto podobných příběhů, by mohl být tento příběh přijatelná verze. Co mě dojalo, byl doslov. Uvěřitelný, plný lásky. Ukazuje, že i nejhorší věci na světě vás nemusejí zlomit, když v to uvěříte.... celý text

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen

Nechci v žádném případě zpochybňovat toto dílo, ale.. Já moc klasiky nečtu, historické romány mi většinou nic neříkají. Takže když se do nějaké dám, tak ze zvědavosti, proč je ona daná kniha zařazena mezi klasiku. Pýcha a předsudek je milý příběh o lásce a odvaze. Elizabeth byla rebelka a to se mi líbilo, pan Darcy byl na první pohled morous, ale když se zamiloval, bylo to kouzelné. Ale to je vše. milé čtení, ale stačí. Kdyby byla psána dnes, je zařazena do červené knihovny a zapomenuta. A tak mě zajímá, bez jakékoliv útočnosti, co z každé knihy dělá klasiku, kterou si má každý přečíst?... celý text

Čtyři dohody – Pracovní kniha 2002, Don Miguel Ruiz (p)

Ta kniha je výborná, ve své podstatě. A dokáže silně ovlivnit. Protože pokud si z ní člověk vezme alespoň zlomek, je to dobrý kus k lepšímu životu. Popravdě, čistě podle obálky bych si ji nevybrala. Nelíbí se mi.Ovšem ne nadarmo se říká: ,,Nesuď knihu podle obalu". Základní principy knihy (nehřeš slovem, neber si nic osobně, nevytvářej si žádné domněnky, dělej vše tak, jak nejlépe dovedeš) mají hloubku a v dnešní době jsou dost aktuální. Nicméně ta teoretická část se mi četla o dost obtížněji než část praktická.... celý text

Prostá pravda 2018, Jodi Picoult

Je to má již pátá kniha od autorky. A stále mě její knihy nepřestávají fascinovat. Na to, co nám dokáže přednést, musí mít dar od boha, jak se tak říká. Hlavní hrdinky mi bylo líto a za každou cenu jsem chtěla věřit v její nevinnu. Ona byla jasným důkazem, že i dobří lidé mohou někdy dělat něco špatného, ale to neznamená, že nejsou dobří. Život Amišů mě překvapoval. Před knihou jsem o nich věděla zoufale málo. A jsem ráda, že jsem je více poznala. Něco mě na jejich klidném, pomalém a soudržném životě zajímalo, na druhou stranu, nedokázala bych žít pod tak přísnými pravidly, bez svobody a možností, které svět nabízí. Co mě ale nadzvedávalo ze židle, bylo chování v právním systému. Já jsem asi lidsky a morálně trochu naivní, dozvídat se o tom, že pravda a spravedlnost nemají v tomto systému co dělat, že lži a zlé pohádky mají přednost, to mě vždy vyděsí. A tak se ptám, v jakém světě to vlastně žijeme.. Konec, jako ze čtyř z pěti příběhů, byl pro mě opět trochu zklamáním. Zde vidím trochu autorčinu slabinu. Do posledních stránek to bylo nadějné, dokonce bych se mile ráda smířila s tajemstvím obestřeným koncem. Leč, co nadělat. Opět tedy výborný příběh, při kterém se sami sebe ptáte, co byste na jejich místě udělali vy.... celý text

Dan Horyna - Přežil jsem sám sebe 2020, Radka Červinková

Velmi zajímavé, poučné a motivující čtení. Kniha mě osobně zajímala především kvůli psychologickým výkladům u každé kapitoly.

Je to i můj život 2016, Jodi Picoult

Jako první jsem kdysi viděla film. Přišel mi smutný, ale když jsem ho dokoukala, už sem se jím nezabývala. Nyní, o pár let a dvě děti později jsem se pustila do knihy. A ta se mnou zacloumala pořádně. Je úžasné, kolik citů, emocí a dilemat dokáže autorka vtěsnat do jednoho příběhu. Ale i když už uběhlo pár dní od dočtení, stále nejsem schopna napsat nějaký smysluplný komentář. Je to těžký příběh, morálně těžký.... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

Nebylo to veselé čtení. Celou dobu jsem cítila vztek. Vztek na bratry - zmetky a slabochy , vztek na otce za věci, které by se nikdy stávat neměly. A snad vůbec největší vztek jsem měla na matku. Téhle rodině se mělo nafackovat. Měla jsem ale vztek i na Sisi. Za to, že nebyla silnější. Za to, že když už udělala krok dopředu, o dva se vrátila zpátky. A za to, že mi připomněla, že i já někdy dokážu dělat taková slabošská rozhodnutí nerozhodnutí a nemám ji vlastně co soudit. ( Tím se s ní ale nesrovnávám doslova, v mém případě by šlo o malichernější věci, ale stejně.. ) Do lidské mysli zkrátka nevidíme. Ale je děsivé, co všechno se může skrývat za naleštěným zevnějškem, že.... celý text

Co mě naučil tučňák 2016, Tom Michell

Kniha Co mě naučil tučňák od Toma Michella je vskutku zajímavá kniha. O knihy o zvířatech nemáme nouzi, ale většinou je v popředí pes, případně ještě kočka. Ale příběh o tučňákovi jsem viděla poprvé. A musím říct, že sama bych se s ním také ráda skamarádila. Byl tak okouzlující a vyzařovala z něj moudrost, i když to zní zvláštně. Popis Argentiny byl pro mě také nový. Nicméně, mě se ta kniha četla velmi těžce. Sice zpětně vidím, kolik pozitivních prvků měla, ale zrovna mě konkrétně to srdce až tolik nezasáhlo. To ale neznamená, že bych knihu nedoporučila. Doporučila. Protože je zajímavá a originální.... celý text

Jediné, na čem záleží 2013, Neale Donald Walsch

Duch domu Ashburnů 2019, Darcy Coates

Nebylo to špatné čtení :) Líbil se mi pozvolný průběh, autorka se nesnažila ( alespoň podle mého názoru) nás hned ze začátku násilně strašit, příběh probíhal velmi přirozeně. I přesto jsem se bála, ale já se taky bojím všeho. Nehledě na to, že nikdy nedokážu pochopit, jak se někdo nebojí nastěhovat do velikánského, zvláštního domu na samotě, o kterém navíc kolují strašidelné historky. Kdybych do této doby neutekla, tak po informaci o tragédii, která se v domě stala, bych zdrhala rychleji než Usain Bolt. Hlavní hrdinka byla evidentně mnohem nebojácnější. V druhé polovině se to rozjelo. Ale tady mě strach nakonec opustil. Neustále jsem si při čtení říkala, že dít se to mně, umřela bych hrůzou. Ale když to čtu, přijde mi to spíše jako hororová komedie. Což mi nakonec potvrdilo poslední pár vět v knize. Byl to takový průměrný, oddechový horůrek.... celý text

Velké maličkosti 2017, Jodi Picoult

Autorku jsem si velmi oblíbila a toto je pro mě zatím nejlepší příběh. Líbí se, že si vybírá poměrně náročná témata, ale předkládá je velmi čtivě, otevřeně, se spoustu emocí. Je poznat, že si příběhy studuje a věnuje jim spoustu času a úsilí. Teď už ke knize. Kdybych ji měla popsat jednou jedinou větou, řekla bych, že mi projela skrz naskrz tělem, hlavou i duší. Je to příběh, který by tě mohl donutit brečet, vztekat se, soucítit, diskutovat. Vidíme ho z pohledu všech zúčastněných osob. Vidíme na nich lepší i horší stránky. Tahle kniha je protkána rasismem skrz naskrz, ale nutno říct, že oboustranně. Tohle není bílý proti černým. Je to i naopak. Od fašistického otce se to dalo čekat. Ale velký podíl na tom má i Ruth. Ale o tom si musí obrázek udělat každý sám.... celý text