Belatris přečtené 471

Písně beze slov 1958, Paul Verlaine

Sbírka, která mě od Verlaina nejvíc oslovuje. Možná je to vlivem mého milovaného Rimbauda, ale v této sbírce pro mne není jediná nudná stránka nebo verš, pro který bych neměla využití.... celý text

Balet nás baví - První kniha o baletu pro děti i rodiče 2009, Anna Novotná

Ze všech knih pro děti o baletu mi tahle jediná přišla zajímavá, vyvážená obsahově i vizuálně. Sama jsem si ji s chutí pročetla, a když jsem ji zavřela, připadala jsem si obohacená, protože ne všechny světově známé balety si pamatuji do detailů; něco jsem si osvěžila, něco bylo úplně nové.... celý text

Život Rimbaudův 1968, Pierre Petitfils

Smíšené pocity přes noc uzrály v definitivní ortel: zklamání. Nejvíce mě zklamalo, jak hodně omezila autora cenzura (ať už jeho vlastní - "Vydali by mi to, kdybych tam otevřeně psal o tomhle nebo tamtom?" - nebo vnější). Tématu homosexuality se obloukem vyhýbáme, přestože už v době Rimbauda byla sodomie dekriminalizovaná (nemluvě o tom, že v 60. letech 20. století, kdy kniha vyšla, už probíhalo přehodnocování homosexuality ve většině západních států). Nejsem fanouškem uměle vyhnané kontroverze, ale zase vyhýbat se jí také není dobrá cesta. Z textu se dá na několika místech vyextrahovat pár trefných hlášek a jmen, která pomohou při tvorbě dobového kontextu, ale zbytek je hutná vata. Zpětně mi nejcennější přijdou pasáže vztažené ke vzniku a významu určitých děl - ty byly místy silné a "promlouvající". Čekala jsem víc. Chtělo by to nějakou novou a poctivější biografii, která by se ničemu nevyhýbala a nic přehnaně nenadsazovala (napsat nebo jen přeložit - nemám přehled o publikacích v cizích jazycích).... celý text

Moudrost 1995, Paul Verlaine

Řemeslně žádné výhrady, ale o řemeslo mi nikdy nejde v první řadě, takže jsem zklamaná. Všechna ta hluboká rádoby změna, obrat k víře a naději... Monotematické a pro mne nezajímavé. Hodilo by se to jako studnice motivačních citátů, které někteří neustále vkládají na své zdi na Facebooku, nebo je vpisují na přání k všelikým příležitostem.... celý text

Afterdark 2007, Haruki Murakami

V první třetině knihy se u mě v rychlém sledu střídaly vcelku rozporuplné pocity: nadšení z první strany (personifikace města, vymazlené metafory), nuda (první drtivě dlouhý dialog a vesměs všechny kapitolky se spící a "bloudící" Eri Asai), rozladění (neustálé navádění čtenářovy pozornosti ke "kameře" a ostentativní filmovosti autorova psaní). Další dvě třetiny knihy smazaly ostře vymezené hranice mezi těmito dojmy a smíchaly je do sebe, takže po dočtení mám v živé paměti tři nádherné pasáže srovnatelné s čtenářským orgasmem, kolem nichž se míhají zbylé těžko uchopitelné pocity s negativním zabarvením. Přesto za ty tři světlé okamžiky zvedám hodnocení na tři hvězdičky.... celý text

Karlík a továrna na čokoládu 2002, Roald Dahl

Frišta 2004, Petra Procházková

Čtivé, ale přesto ne povrchní (jak bývá bohužel zvykem u fikce typu "hoďme srdceryvný příběh do islámského prostředí"). Je znát, že autorka velice dobře zná místní prostředí a kniha z toho v nejlepším smyslu slova těží. Lidskost a místy i humor, a také city, které fungují stejně bez ohledu na režim nebo zeměpisnou polohu.... celý text

Mluviti pravdu 2008, Josef Formánek

Autorův styl mě nedokázal přesvědčit o tom, že je čitelný a jeho obsah zas nedokázal zaujmout. Rozhodně mi silná slova sloganu (Brutální román o lásce k životu) přijdou jako vaření z vody.... celý text

Vrána 2007, James O’Barr

Atmosféra ze stránek jen stříká a ztěžka dopadá na čtenáře. Jeden z komiksů, který by měl alespoň otevřít každý fanoušek tohoto žánru. S vrcholem komiksové tvorby, jakým jsou pro mne Watchmen od Moora, se Vrána sice rovnat nemůže, ale i tak patří k nejsilnějším vizuálním i emocionálním zážitkům, jaké lze nad stránkami komiksu zakusit.... celý text

Lexikon: Neautorizovaný průvodce příběhy Harryho Pottera a souvisejícími prameny 2010, Steve Vander Ark

Těžko hodnotit knihu, která si pouze vytáhne pojmy z nějaké série a seřadí je abecedně. Těm, kteří chtějí rychle najít konkrétní jména, názvy či pasáže v knihách o Harry Potterovi, tato příručka ušetří hodně času a námahy, ale nijak zvlášť nerozšiřuje svět JKR. Pro mne osobně tato kniha nemá valné opodstatnění.... celý text

Klub rváčů 2005, Chuck Palahniuk

První dojem z Odeonského vydání bylo rozčarování. Při prvním čtení jsem ochutnávala z překladu Jindřicha Manďáka. Odeon vydal Klub v překladu Richarda Podaného. Dlouho jsem si musela na změnu zvykat, přestože Podaného výkon je výborný. Zčásti jde o zvyk a taky hraje roli celkové ladění Palahniukova románu, kterému "neuklizený" Manďákův styl podle mého seděl víc. To byl jediný negativní moment čtení. Klub zaslouženě patří do mého top výběru, protože kombinace cynického humoru, hláškaření, opakování motivů a perfektně vychytaného spádu z něj dělá jednu z nejhlasitějších knih, co jsem kdy četla. U Epilogu jsem se válela smíchy - některé teorie literárních i jiných vědců o významu knihy mě odzbrojily. Z interpretace literatury se může stát virus, který totálně rozloží tělo hostitele. U téhle knihy to hrozí akutně, tak pokud se chystáte číst, nadopujte se protilátkama.... celý text

Herecký paradox 1997, Denis Diderot

Velmi čtivě sepsaný dialog, v němž jsou obsaženy Diderotovy názory na herce a herecké umění. Spis nemusí být čten jen studenty divadelní vědy, protože má rozhodně co dát všem, kteří se o divadlo (nebo umění obecně) pouze zajímají.... celý text

Norské dřevo 2005, Haruki Murakami

Číst tuto knihu bylo veslovat lávou - dost nepohodlné. Styl upachtěný, unylý a nudný, postavy schematicky podivné a počet sebevrahů komický. V Japonsku je možná počet sebevražd a přístup k nim odlišný než u nás, ale Murakami je vydáván za světového autora, který překračuje hranici Japonska. Nesnáším, když za textem vycítím nějaký komplex, mindrák. V ND jsem měla intenzivní pocit, že si autor vyřizuje účty s těmi, kteří svým pasivním přístupem ke svým problémům ničí lidi okolo. Tóru Watanabe svou pozici průvodce románem neustál - mě jako čtenáře ztratil vcelku záhy a už jsme se ve změti bloudění nenašli. Pohodlně se četlo jen několik posledních stran (příjezd Reiko do Tokia). Kdyby bylo ND povídkou nebo maximálně krátkou novelkou, nebyl by možná výsledný dojem tak negativní. Roli jistě hrají i vysoká očekávání. Čekala jsem víc než jen sem tam příjemně depresivní atmosféru. Postavy mě nechaly chladnou, a to většinou zabije můj čtenářský apetit. Ale rozhodně se ke knize po letech vrátím. Zajímá mě, jak se čtení promění s odstupem času a hlavně po přečtení Murakamiho esejí Spisovatel jako povolání.... celý text

Koralina 2007, Neil Gaiman

Komiks jsem v ruce neměla, ale po přečtení knihy věřím, že právě komiksová podoba je ta nejlepší pro takový příběh i způsob vyprávění. Nejsem moc zvyklá na jednodušší pohádkové vyprávění. V tomto případě jsem měla dojem, že čtu jen přepis textu z okének komiksu (to jsem ještě netušila, že komiksová adaptace opravdu vznikla). Příběh je jednoduchý, sem tam je tam náznak úžasně hororové atmosféry, ale aby to skutečně zapůsobilo, chtěla bych tam mít více popisů. Ilustrace Davea McKeana, které oddělovaly jednotlivé kapitolky, jsou úžasné! Mám chuť si je sehnat jako plakáty a rozvěšet po pokoji. Jen za tyhle kresbičky přidávám hvězdičku navíc a vrhám se na Stardust (Hvězdný prach), který už po přečtení prvních desítek stran vyhovuje mému vkusu mnohem více (snad i tím, že je to přece jen pro o něco starší čtenáře).... celý text

Hvězdný prach 2007, Neil Gaiman

První dvě třetiny knihy jsem byla nadšená. Gaiman píše lehce, nápaditě, nic nepřehání - všechno působí harmonicky a stravitelně. Jenže v poslední třetině jsem čekala nějakou změnu, zhuštění, nějaký útok na emoce, čtenářská očekávání. Jenže kniha skončila v tom samém plavném rytmu a povrchním ozobávání témat, v jakém začala. Nadšení tedy opadlo, ale pořád je to kniha, kterou lze doporučit k příjemnému knižnímu odpočinku. Filmová adaptace je pro mě mnohem lepší, a to proto, že se citlivě (velmi gaimanovsky!) chytila některých málo rozvedených věcí a pozvedla tím celek na vyšší úroveň.... celý text

Broučci 2004, Jan Karafiát

Jako dítě jsem nebyla milovníkem knih, takže jsem většinou obdivovala jen ilustrace. A to je vše, co se mi zpětně vybavuje. Příběhy mě nudily a dusivá atmosféra didaktického podtónu mě otravuje v literatuře dodnes. Už nemám žádnou motivaci se k těmto knihám vracet.... celý text

Siegfried 2003, Harry Mulisch

Čtyři části, které čtenáře provedou Mulischovým Siegfriedem jsou si vzájemně dost nepodobné. První představuje v uvolněném tempu starého spisovatele na jeho propagační cestě, druhá je hutné vyprávění manželů, kteří byli za války nepříjemně blízko Hitlerovi (už tady materiál houstne), třetí část je zběsilá filozofická smršť, kterou je fascinující, ale zároveň neskutečně těžké se prodrat k poslední části - fiktivnímu výňatku z deníku Evy Braunové. Závěrečný dovětek nás sice vrací ke spisovateli, ale čtenář je otrokem smyšlenek, teorií a obratného splétání všeho se vším - čísla, osudy, ideje - všechno a nic. Brilantně napsaná jednohubka na tři zajímavé večery mi zachutnala. Přes jinakost jednotlivých částí se celek po dočtení krásně spojí a Mulisch dokáže svým stylem strhnout i přesto, že druhá část je hutně nezdobeným vyprávěním jako by zvenčí.... celý text

Křehké věci: Krátké fikce a divy 2007, Neil Gaiman

Tak různorodá sbírka povídek a různých fragmentů, že si každý najde alespoň jednoho oblíbence. Některé povídky ve mně rezonují i po týdnech po přečtení. Duchařiny střídají variace na různé žánry, nejasné pointy zase vykupují nápadité konce, kterým se nemůžete vyhnout, ani kdybyste sebevíc chtěli. Mezi mé oblíbence patří Jiní lidé, Když říjen vládl nebo naprosto odzbrojující Zvláštní dívenky.... celý text

Sestry sudičky 2012, Eleanor Brown

Už od začátku plytké a vypočítavé - ano, půjčme si od mistra Shakespeara co nejvíc veršů, kolem postavme neobratně charakterizované slepice a zkusme z čtenáře vydolovat nějakou emoci. No, emocí u mě moc nebylo, všeho všudy dvě: zlost a zklamání. Od námětu bych čekala víc, ne supertřídu, ale rozhodně mnohem víc.... celý text

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Tohle je pro mne jedna z nejvíce nadhodnocených knih, na jaké jsem kdy narazila. Jako odrostlejší dítě mě hrozně zklamala a nudila, u dospělejšího individua se tyhle dojmy ještě prohlubují. Myšlenky, které se tam objevují, jsou krásné a hluboké, ale forma zpracování není pro mě.... celý text