ber-tram přečtené 946

Domovní znamení na kladenských věžácích 2017, Alexandr Němec

Brožura je nepovinně rozšiřujícím grafickým dovětkem k monografii Sídliště Kladno - Rozdělov, kde se valná pozornost věnuje právě architektonickému a estetickému řešení šestice VĚHLASNÝCH kladenských věžáků, každého vyzdobeného dvojicí keramických kruhů se zvířátky (tzv. majolikami). Mám k tomu lokalizační vzpomínku z dětství: kdykoliv jsem se ocitl u neglazované hnědé ovečky či beránka (5. věžový dům), byl jsem už hooodně daleko od domova, takřka v cizích krajích! A propos děti: přílohou brožury jsou omalovánky motivů znamení.... celý text

Srovnáno se zemí 2005, Richard Bachman (p)

Královský Bachman bez nadpřirozena. Perspektiva jak vystřižená ze života, který se hroutí pod rukama. Málokdo se umí do deptané psychiky zavrtat hlouběji a vyšňořit ji příměry a hláškami líp než Kingo/Bachman. Ty vnitřní dialogy, ten halucinogenní silvestrovský trip... Prostě si to přečtěte s otevřenou hlavou, ať se hodnocení zvedne z trapných 73%! 23/19... celý text

Sídliště Kladno-Rozdělov 2018, Alexandr Němec

Asi je normální, že když kolem něčeho dennodenně chodíte, berete to jako samozřejmost a moc si toho nevšímáte ba neceníte. Jenomže: »sídliště Kladno–Rozdělov představuje z hlediska kvality bydlení jeden z historicky nejvydařenějších projektů na našem území.« Bodejť by tedy nebyla zdařilá i publikace o jeho vzniku! A bodejť by ve mně během čtení a prohlížení neexplodoval doposud jen skromně světélkující pocit... kdyby jen sounáležitosti, ale i hrdosti a pýchy spokojeného rozdělovského rodáka!... celý text

Výměna manželek 2008, Kate Long

Dobrovolně jsem na to nečučel, ale jakmile už TV z vůle druhého běží, po očku přihlížíte, děj se co děj. A jako v každé konfrontační reality show i ve Výměně manželek objevíte střep sociologického zrcadla i útržky životní moudrosti. Střep proto, že to zrcadlo bývá rozbito napadrť, a útržky proto, že moudrost bývá sobecky osobitá, individuální. Proto jsem po sociologické beletrii motivované manželskou rošádou sáhl. Dobrovolně. 22/19... celý text

Roseanna 1986, Per Wahlöö

Otečkovaná skandinávská přízviska autorského tandemu si nezapamatuju nikdy. Zato mi utkví, že jejich prvotinu diskvalifikuje příliš rozpovídaného a málo dořečeného. Jako by pod tlakem uzávěrky rezignovali na nakousnuté vztahové linie k pachateli a odbyli ho ukvapenou rozmluvou s detektivem Beckem (dost fádním a teskným patronem, mimochodem). Start série o zločinu se prostě moc nevyvedl, snad se napětí dočista „nevypaří“ i spolu s „mužem“, až mu dám šanci. 21/19... celý text

Jak jsem stopoval letadlo 2016, Stanislav Gálik

Mně je Standa sympatický. Bohatý neznamená zbohatlík. To platí i o jeho kosmopolitních kontaktních štacích. Vůbec mi nepřipadá, že by se vytahoval. Naopak si umí udělat srandu i ze sebe. Do svojí »airmovie« nadto šikovně zakuklil psychologickou studii a jakéhosi rádce lepšího bytí. O co se různé pseudovědecké rukověti cíleně (a tuze marně) snaží, to on podal podprahově (a lidsky sugestivněji). Co na tom, že všechno lakuje do pozitivních tónů. To je holt kouZLO peněz: vynášejí k obzorům a sférám, z nichž leckteré problémy jakoby neexistovaly. Spasit svět ale Standa určitě netoužil, spíše nakopnout sebe. A přimět k zamyšlení se nad svým životem i čtenáře. 20/19... celý text

Muž naruby 2006, Fred Vargas (p)

Zas mě dostal! Mužem naruby je Adamsberg. Filozofuje kdekoliv, v podhůří i čelem k vlkodlakovi. Získá si přízeň, dokonce i Camilly. Ta také medituje v podivných serpentinách. V nich i řídí. Nechovají se vůbec jako ovce na porážku. Přemůžou sebe i přeludy pověrčivosti. 19/19... celý text

Tajnosti Londýna II - část 3-4 1989, Paul Féval

Zkraje mě to vcuclo, že na konci nechtělo vyplivnout. Silně magnetická energie moderního jazyka, kdo by tušil, že se před 175 lety psalo takhle křepce! Tedy psalo... Psal takhle Féval a psal na pokračování pro noviny. Asi proto v každé kapitole improvizuje kdovíco, hlavně udržet napjaté čtenáře. Postavy mi ani s odstupem moc nezešedly. Leč přepálený finiš odzvoní už bez ovací publika. 18/19... celý text

Kdo zavraždil paní Skrofovou? 2003, Mika Waltari

Utahaného Sinuheta jsem nikdy nedočetl, na název druhé Waltariho (přečtené!) historie si nevzpomenu. Čili do třetice šance zabodovat detektivkou. Žel jen natřikrát, více se totiž komisař Palmu neangažoval. Edice 3x, kterou čtu, ač komentuji samostatné vydání, se tak 100% vyprázdní. Snad se ve dvou kauzách lehce vyprázdní i školácky okoukaná, ovšem na hranu člověčí důstojnosti polarizovaná koalice bohorovného Holmese s brzdou Watsonem. Takového hňupa z něj dělat! 17/19... celý text

Jezero 2016, Bianca Bellová

Nezaujalo mě nijak překotně putování Namiho. Ač krušné a nemilosrdné, nikam negradovalo a vyústilo filozoficky do prázdna. Měl jsem snad uhodnout, které jezero beznadějně vysychalo a kdo byl onen Státník? Jestli ano, dám se podat. Pozornost udržovalo koncízní, až tělesně naléhavé vyjadřování (české!) autorky. Že přítomný čas urychluje i tuctové dění, na to ovšem přišli už mnozí před ní. 16/19... celý text

Případ naruby 1966, Raymond Chandler

Najímám si Chandlera, abych se: - nachechtal hned v první větě, to jiný nesvede; - dočkal, jak Marlowe zase dostane přes makovici, to se mu stává; - překvapil, že si párkrát, tj. 2x vrzne, asi na rozloučenou (v posledním románu); - nudil tím, co jiný detektivkář jako zbytečné vynechá, zato Chandler popíše, aby nahnal stránky a vyznělo to ještě zbytečněji; - dohadoval, čím tato těžkopádná historka dokazuje ono autorovo proklamované mistrovství? 15/19... celý text

Berlínská past 2015, Richard Birkefeld

Úsečnější kapitoly odklepávají mezi pronásledovatelem a pronásledovaným svižné tempo. Každý paralelně vláčí rozbombardovanými ruinami Berlína závaží hnusné minulosti, která věští tušenou budoucnost. Ani jednomu se nedá závidět, ani jednomu fandit. Ruce zákona smrdí cizí krví, ruce mstitele mordují pro osobní satisfakci. Dejte si líbit přehledný a deprimující vhled do zašmodrchaných osudů na sklonku války. 14/19... celý text

Tajnosti Londýna I - část 1-2 1989, Paul Féval

Nic světoborného, co by nemohlo zůstat pod pokličkou, se v Londýně dosud neudálo. Lidské hemžení od galerky po aristokracii produkuje jakousi podprahovou energii, ovšem citelné pnutí probublává více v postavách než aby převratně explodovalo navenek. Proto jsem zvědav, co poví 3-4? První půle mě zatím nezorientovala ani na literární mapě. Že by román dobrodružný, říznutý humorem a tónovaný červenou knihovnou...? 13/19... celý text

Siréna 1951, Marie Majerová

Kladné (a některé echt sympatické) komentáře níže mě uskrovňují na sloganu: každý správný Kladeňák, divně nohy klade ňák! Stran skladebnosti se totiž děj, byť o lopaťácích, nehrne vůbec polopaticky. A stran podmanivosti vyjadřování by se mnozí takyliteráti měli kde učit! Kladno holt není záporno. 12/19... celý text

Únos 1986, Tibor Déry

Šikovná velikost a tloušťka do vlaku (tvarem než náplní). A pak tu žiletku opřít do police v čekárně, aby si kdokoliv na pouhých 100 stranách ověřil, že leccos zkratkovitě anekdotické nezanechá hlubší dojem, přestože námět zní osudově. 11/19... celý text

Třikrát inspektor West 1980, John Creasey

Nevyznám se v britské detektivce natolik, abych v ní bezpečně lokalizoval grafomana Creasyho. Tipuji však, že co do kvality ztělesňuje průměr, a množstevně jde hrubě přes čáru. Spoléhám přitom na redaktory edice 3x, že z několika desítek Westových případů vybrali uvážlivě. 1. Dovolená pro...: Inspektor West není privátním očkem, ale organickým, byť prominentním příslušníkem Scotland Yardu. A spokojeným rodinkářem. Manželka ani moc nepyskuje, když mu vrchnost přetrhne dovolenou, naopak se o kauzu mířící do vysokých pater politiky a byznysu obětavě zajímá. Čajovými tlachy mezi džentlemeny v zakouřených klubech se ovšem konfikt nerozuzlí, zapotřebí je i surové pouliční policejní akce. Kapitola Obrana viaduktu mluví za vše. Jen když se manžílek trvale nezmrzačí... 35/18 2. Zbraně pro...: Creasyho dar pro fantastiku rozpoutává uprostřed Londýna asymetrickou válku mezi podsvětím a strážci pořádku. V sázce je moment ozbrojení, atmosféra vře i mezi policisty a děj pádí maximálně horkokrevně. West kličkuje mezi dezinformacemi a kulkami, pár dní je doslova v limbu, přičemž jeho ženuška a synové - dorostenci se trpělivě dusí úzkostí. 2/19 3. Balíčky pro...: Hezoun tentokráte ani nedostane na kokos! V předvánočním shonu se hrabe v poštovních zásilkách i v závějích jako poctivý pan Kolbaba, ale na rozdíl od něj žádné milostné psaníčko bohužel nemá šanci doručit. Pouze krvavé šmouhy z mamonu i vášně. Velká poštovní pohádka se tedy nekoná, zato loupežnická ano (K. Čapek by zaplesal). 10/19... celý text

Michal Strogov 1995, Jules Verne

Vida, uprostřed kariéry přesedlal Verne z vědecké fantastiky na politický místopis. Tolik kulturně antropologických postřehů o rusko-tatarských vztazích jistě neopsal z Wikipedie, ale přesto kdoví, zdali je dílo skutečně jeho výhradním autorským počinem. Prkennost děje a naivita dialogů jím nicméně cloumá více, než kdybych jej četl před čtvrt stoletím. Nepatřím už prostě do pravé cílové skupiny a ke knize mě ostatně přivedla hudba z filmových adaptací. 9/19... celý text

Limonádový Joe 2001, Jiří Brdečka

Kdo hodlá zdařile parodovat, musí si perfektně podmanit žánr, z něhož si chce utahovat. Když navíc papír zahltí stylistickým a výrazovým gejzírem s razancí, až sem tam připomíná improvizovaný slovní průjem, a dokáže si vystřelit ze sebe sama, je mu odpustitelné, že drobátko utne a odflákne finiš. Zřejmě už jat myšlenkami na stejnojmennou westernovou grotesku, odehrávající se na filmovém plátně přeci jen ve ztenčené personální skladbě a dle různoběžného scénáře. 8/19... celý text

Bourneova totožnost 1999, Robert Ludlum

Všichni protagonisti včetně sklerotika mi přišli jak vystřižení z papundeklu: placatí, bezbarví, zapomenutelní. Či zapomnětliví? Chápal bych traumata »drahouška« Delto-Kaina kdyby nemohl najít brejle s želvovinovými obroučky, a kór teprve když ztratil včerejší den... Jenže kde je motivace a paralela? Pro mě třeba v Rudolfinu, kde v pátek, zatímco jsem měl rozečteno, zazněla Powellova hypnotická suita z filmové verze. A tu zle pokazil tupý výkon vykáka Damona. Pak nebuďte předpojatí k místy obstojně psychologizující literární předloze. 7/19... celý text

127 hodin: Na hraně smrti 2011, Aron Ralston

Super agentovi Bob Saint-Clarovi náhle zhnisá prst. Je málem vyřízený... (karambol v bláznivé filmové parodii). Vytrénovaného horala na podskalní vycházce trapně přiskřípne kámen. Je málem vyřízený... (karambol v bláznivém životním příběhu). Nesrovnatelné paradoxy... jeden k smíchu, druhý k vzteku. Krušný boj sama se sebou nutno odlehčit, když už nejde odlehčit osudový šutr. Proto se zamysleme, kolik takových hrdinů - adrenalinových hazardérů umí zaměstnat záchranářů, zdravotníků a vynervovat bližních. A taky kolik lidí se zmrzačí nebo docela zcepení za daleko smysluplnějších okolností než jsou pohorské kratochvíle, a nikdo o nich dohromady neví. 6/19... celý text