Blahorodi přečtené 397
Veronika se rozhodla zemřít
2000,
Paulo Coelho
Mně ta kniha přijde s odpuštěním hloupá. Dost naivním způsobem se snaží sdělit, že vyléčit se ze schizofrenie, depresí a jiných duševních poruch lze prostě tím, že si uvědomíte, jak je život fajn, a že překážky je třeba zdolávat. Jasně, je to beletrie, tedy fikce, ale pro mne je ten příběh špatně vymyšlený, špatně napsaný, snadno předvídatelný. Celý děj je prošpikovaný nelogičnostmi až nesmysly, postavám chybí motivace pro jejich jednání, to, jak se tam zachází s lidmi a jejich diagnózami, je absurdní a naprosto mimo realitu. A ono si to přitom na realitu hraje.... celý text
Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku
2014,
Jiří Hájíček
Knížka mě dost nebavila. Několik příběhů odnikud nikam, často bez pointy, bez napětí, bez humoru… až jsem často přemýšlel, co mi mají povídky přinést, proč je číst.... celý text
Dřevěný král
2019,
Thomas McConnell
Knížka mě v mnohém nadchla, a v něčem i hodně zklamala. Popis života v Protektorátu je podaný brilantně. Byl jsem napjatý, i když se v podstatě nic nedělo. Do toho postava manželky Aleny, která neomylně přitápí pod tím kotlem, kde je to momentálně nejméně příjemné, to atmosféru ještě zhutnilo. Co mě vyloženě otrávilo, byl popis návratu domů během závěrečných bojů. Tady se najednou z tichého a nenápadného člověka stává hrdina ve stylu Ramba, přijde mi to vůči zbytku přehnané a neuvěřitelné, jako by se mrazivé až bezdějové napětí najednou chtělo nahnat strhujícím akčním dějem. A celou knihu mě mátly dvě věci. Promluvy jsou někdy psány tak, že není poznat, kdo co pronesl, a některé pasáže jsem si musel číst podruhé, abych si to urovnal. Dost podobně jsem se ztrácel ohledně Brna, místa jsou podaná tak, že se zorientovat ani nelze. Zde bych byl jednoznačně pro větší konkrétnost. Ono to ve výsledku rušilo a odvádělo od děje, což je myslím škoda.... celý text
Tyranie: 20 lekcí z 20. století
2017,
Timothy Snyder
Jo, tohle by si měl přečíst každý, kdo to chce myslet s demokracií vážně. Ona je demokracie docela fuška a sama… sama není nic, záleží na lidech. Líbí se mi, jak jsou myšlenky zhuštěné, stručné, žádné dlouhé rozepisování.... celý text
Skotsko po česku
2015,
Paul Millar
Parádní čtení. Autor má dar inteligentního, jemného formulačního humoru. Dost věcí jsem se dozvěděl, nad některými souvislostmi se zamyslel, na jinými pousmál, a často jsem odbíhal alespoň k internetu, abych se mohl podívat na fotky daných míst. A taky jsem dostal ukrutnou chuť na whisky. Sláinte!... celý text
Slova žen
1987,
Annie Girardot
Některé příběhy pobaví až rozesmějí, některé zahřejí na duši, jiné jen tak proplují, ale dost jich zarmoutí až naštve. Zejména tím, že jsou docela aktuální i dnes.... celý text
Osm ran z lásky
1994,
Jan Mach
Podání mnohých případů je hodně syrové, věcné, a tím neskutečně působivé. Jen škoda, že prezentování různých verzí děje je někdy zmatené a není jasné, o jakou verzi jde. Pokud se věci odehrály tak, jak jsou autorem prezentovány, tak institut porot byl opravdu velkým neštěstím. A tedy, množství chyb (překlepy, typografie) v knize je bohužel velké.... celý text
Restart - průvodce podnikatelským minimalismem
2010,
Jason Fried
Není to návod, co dělat, je to návod, jak myslet. A báječný.
Volný čas ve středověku
2003,
Jean Verdon
Asi nejnudnější kniha, kterou jsem o středověku četl; přitom tak lákavé a zajímavé téma z dějin každodennosti. Ani tak nepřekvapí, že se věnuje především Francii (a měla by se jmenovat spíše Volný čas ve středověku v Burgundsku a Henegavsku), tak prostě francouzští historici píšou a vnímají svět. Ale že jde v podstatě jen o citaci a vypsání několika pramenů a autorů, to byl pozornost dost ubíjející postup. Asi jako když učitelka ve škole vyjmenuje seznam autorů a děl a u nejvýznamnějšího odvypráví i děj. Kniha reflektuje pouze písemné prameny, což je zrovna v tomto případě škoda. Poznatky z ikonografie či archeologie by myslím dokázaly obraz volného času ve středověku doplnit.... celý text
Medicina v županu
1929,
Alarich (p)
Za mne skvělé čtení. Jasně, jsou to opravdu jen anekdoty a ne každá je k popukání, ne každá je pochopitelná (ve vydání z roku 1929 jsou psány dost odborně bez ohledu na laiky). Mnohé jsou ale výborné, některé k zamyšlení. A hlavně: jemnost stylu a poetika, z toho tak krásně dýchá doba první republiky, že si nelze nevzpomenout na Saturnina. Pro mne kouzlo o to silnější, že jsem větší část knihy četl coby průvodce jednoho šumavského kostela v přestávkách na hřbitově, místě pro takový humor více než zajímavém…... celý text
Senátor
2020,
Václav Láska
Kniha opět strhující, nechybí ani humor, ani zasvěcené popisy prostředí, prim ale hraje kriminální zápletka a gradující napětí. Dobré mi přijdou i odbočky od hlavního děje, zejména z advokátní praxe. V některých kapitolách jsem zaznamenal celkem dost chyb a překlepů, zde mohl vydavatel odvést lepší práci. Snad jen poslední podkapitola mi přijde možná až zbytečně optimistická... ono jak se to celou dobu drží nepříliš vzdálené od naší reality (spíš prostředím, než lidmi a jejich skutky), tak tohle už je... příliš.... celý text