Bonda
přečtené 1099
Skřítek Rozekvítek - Rok v přírodě
2015,
Hana Primusová
Čteme s holčičkou tím způsobem, že si každý měsíc vyhradíme na čtení jeden večer a přečteme v knize kapitolu věnovanou danému měsíci. Text je nabitý zajímavostmi z biologie a na obrázky se dobře dívá. Dá se využít i při tvorbě kvízů nebo třeba projektů na 1. stupni. V pravdivost informací po pár kontrolních ověřeních věřím, tak snad se nepletu.... celý text
Svatý Martin
2021,
Petr Jankovec
Líbí se mi princip knihy: v každé kapitole ze života Martina je zmíněná nějaká hodnota (poznání, pokora, přátelství, schopnost uznat chybu, zastat se slabšího...) a na konci knihy je pak kratičká modlitba vztahující se k dané hodnotě plus ještě podnět pro dítě k zamyšlení a skutku (např. za kapitolou o rodičích: Máš rád své rodiče? Řekni jim to ještě dnes.). Tyto části působí svěže a přirozeně, provázání s příběhy je promyšlené. Nezdá se mi mechanické nebo povrchní. Ovšem je tu i háček. Kniha předkládá jako automatickou a správnou věc, že Martin šířil křesťanství příkazy a silou, např. nechává bořit pohanské chrámy proti vůli těch, kteří je postavili či používají. Dle zobrazených příhod nesouhlasil pouze s tím, aby byli lidé pro své názory usmrcováni (pokud jde o křesťany). Špatně stravitelná je pro mě kapitola, v níž Martin prosadí poražení živé borovice, kterou pohani uctívají jako posvátný strom. Kniha zkrátka zcela nezastírá násilné praktiky christianizace. Vlastně nevím, jestli je to slabina nebo naopak paradoxní přednost knihy. U starších dětí asi dobré k diskuzi a poučení. U mladších bych se asi bála zmatení hodnot. Jakou cenu má život stromu? Jakou cenu má svobodná volba víry? V této knize se o těchto hodnotách děti moc nedozví.... celý text
Malá čarodějnice
1964,
Otfried Preussler
Příběhy mají pro mě silnou atmosféru, až básnickou. Vyprávění je bravurní. Šokující pro nás s dcerou byla míra zobrazeného násilí. Hrdinka knihy, obklopená zlem, nakonec odpoví také po zlém, a tím vyhrává. Závěrečná taneční scéna po téhle katarzi je strhující a krásná. Přemýšlím, že knížka by mohla být povzbuzením pro trpící dítě, na něhož jsou silnější (tedy nejspíš dospělí) zlí a není s nimi možná žádná domluva. Pro dítě vychovávané laskavě je příběh nepochopitelný a možná i zavádějící. Přesto jsem nechala působit na dceru předškolačku bez komentáře a uvidím, jestli se k tomu někdy přirozeně vrátíme. Asi není špatné představit jí i odvrácenou stranu světa.... celý text
Lidové písničky a hry s nimi
2007,
Zdeněk Šimanovský
U nás doma tahle knížka, když ji vezmeme do ruky, zaručuje všeobecnou zábavu. A to už zhruba dva, tři roky. Stačí jedna písnička za večer. Člověk se vyřádí, když dramaticky předvádí psa lezoucího oknem nebo lišku spěchající k Táboru. Přitom není třeba víc než fantazie a chuť si hrát. Ke každé písni je i nějaký námět k diskuzi: Kam jdeš nejraději, když je venku hezky (kočka leze dírou)? Už ti někdy někdo něco ukradl? Zahraj, co bys řekla zloději, kdyby sem přišel (běží liška k Táboru). Dobře vymyšlené. Obrázky tam ani nepostrádám. Pevná vazba by asi byla lepší, ale doma není problém si knížku zatížit proti otvírání.... celý text
Tomáš a Alica v prírode
1994,
Marcel Marlier
Obrázky jsou kýčovité, ale obsahují i velké množství zajímavých realistických kreseb z oblasti přírody (např. larvy chrostíka). Text je bohatě naplněn přírodopisnými znalostmi a dobře se čte. Doporučuju do hodin přírodovědy. Doma jsme přečetli s předškolačkou (v českém překladu).... celý text
Mojenka
2022,
Olga Stehlíková
Na knize mě nejvíc zaujalo záhadné propojení biologie a života. Proč je pro maminku tak důležité mluvit s dcerou v posledních dnech právě o stromech a houbách? Proč ji dokonce posílá ven? Co v ní chce zanechat? Jedna profesorka to vyjádřila tak, že kniha je obrazná, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá. Líbila se mi i jazyková stránka knihy (sou-kmen-ovci). Portrét dívky mi nakonec přišel věrohodný, ačkoliv jsem s její přemoudřelostí trochu bojovala a zdála se mi umělá. Nakonec mě celá ta povaha přesvědčila.... celý text
Čarodějnické příběhy
2006,
Anne Steinwart
Pěkné texty, až na jednu gramatikou chybku v překladu. Nečekaný etický a sociální rozměr v povídce o bezdomovkyni, moudře vyjádřený. Citlivá psychologie v pohádce o počurané posteli. Názorně vysvětlení pojmů zamilovanost. Podpora divokosti. Jemné zesměšnění protivné učitelky. Příjemné obrázky. Šestiletá posluchačka žádala opakované čtení.... celý text
Vzdálenost mezi mnou a třešní
2019,
Paola Peretti
Některé pasáže na mě působily autenticky, např. tato (vypravěčka zkouší chodit poslepu): "Chůze ve tmě v člověku probouzí zvláštní pocity, je to jako byste plavali v černých tekutých listech stromu, jehož větve se vás snaží zastavit, ale něžně, aniž by vám potrhaly tričko. Pak jdete dál, cítíte se sice zranitelní, ale také vyrovnaní: jste sami, ale jako by vás zároveň někdo neznámý sledoval, a nemyslím tím zrovna mámu na balkóně." – Kniha je čtivá a je v ní rozeseto vícero moudrých myšlenek a hlavně i otázek (ústřední otázka zní: co je pro mě nejdůležitější?). Jen je těžké stvořit promluvu, která by opravdu působila jako projev vnitřního světa desetiletého dítěte. Tady se to podle mě úplně nepovedlo. Ovšem roli může hrát i překlad. Některé pasáže mi přišly prvoplánově dojemné, trochu tlačení na city. Nebo i lehce konstruované podle nějakého mustru "motivačních" próz. Dala bych body mezi 4 a 5.... celý text
Středa nám chutná
2013,
Iva Procházková
Po pravdě, první půlka knihy mě nenadchla. Humor se mi zdál křečovitý a rozhodila mě ledabylá zmínka o pohlavcích, herdách do zad a kopancích do zadku od dospělých dětem (jde o dětský domov). V půlce knihy přichází na scénu organizovaný ředitel Šeda a kniha začne být velmi zajímavá. Pan ředitel má spoustu dobrých vlastností, ale s organizací a racionalizací to kapku přehání. Nejde ale o karikaturu, portrét je jemný a vlastně ambivalentní, nejednoznačný. Reakce dětí na nová opatření pana ředitele je deprese. Možná bych i tuto část lehce zrelativizovala: jsou typy děti, kterým by Šedův styl mohl vyhovovat více. Dalším tématem je Šedova potřeba mít vše zaškatulkováné, znormalizované, pokud možno u všech dětí stejné. To je asi jasně devastující vlastnost, tady není relativizace třeba. Na konci se vrací původní vedení a nastolí opět režim, ve kterém se sice občas spontánně bijí děti, ale zase je jim ponechána značná svoboda a i nepochopitelné projevy u nich jsou vítány a zužitkovány k všeobecnému dobru, nikoliv zkoumány a odstraňovány. Tohle poselství o příznivém přijetí "podivnosti" u druhých (tedy vlastně o toleranci) se mi zdá hodně dobré. Celkově je u knihy hodně nad čím přemýšlet, přestože myšlenkově není podle mého názoru úplně dotažená. Malinko více zkoumání a předběžného promýšlení tématu by ji dovedlo k dokonalosti.... celý text
