boxas
přečtené 1337
Herbář aneb Od anděliky k žindavě
2015,
Jaroslava Bednářová
Já si opravdu vybírám, kterou knihu si koupit a kterou si jen půjčit v knihovně. U této knihy jsem ale vůbec neváhala, prostě jsem ji chtěla mít doma. A nelituji! Tento herbář je jeden z nejhezčích a nejlépe zpracovaných, které znám!... celý text
George Lucas: Život stvořitele Star Wars
2017,
Brian Jay Jones
Super! Velice "hutné", řekla bych. Mnoho různorodých informací, podrobné a precizní. I když jsem fanouškem Star Wars, a tak můj názor není asi úplně objektivní, myslím, že se kniha dá s čistým svědomím doporučit i těm, kteří nikdy o síle, co nás všechny provází, neslyšeli a jednu dalekou, předalekou galaxii znají jen z krabic Lega pro děcka.... celý text
Kamenná opice
2002,
Jeffery Deaver
Napínavé, i když místy dost přitažené za vlasy, viz např. Amélie Sachsová a její "výlet" na loď. Protože jsem knihu poslouchala v audio verzi, tak mě také už unavoval neustále opakovaný výčet všech bodů zapsaných na slavné tabuli Lincolna Rhyma, který alespoň z mého pohledu nemá nic moc jiný smysl než rozšířit počet stran knihy a tím zvýšit honorář.... celý text
Duch Llana Estacada
1989,
Karl May
Napínavé, dobrodružné, záhadné, z dalekých, neznámých a v té době naprosto nedostupných končin... co víc si tehdy ve 12 či 13 letech přát! Jako malá holka jsem mayovky milovala, moc jsem si přála ta pro mě exotická místa vidět na vlastní oči... Duch Liana Estacada je po právu knihou mého dětství. Patřila tehdy k mým nejoblíbenějším.... celý text
Syn lovce medvědů
1969,
Karl May
Mayovky patřily v dětství k mým nejoblíbenějším knihám. Jak už jsem tu někde psala, můj pohled na svět se utvářel pod vlivem Vinnetoua a Old Shatterhanda, Angeliky, markýzy andělů a Rychlých šípů. Asi proto jsem nenapravitelně romantická, čestná (Aspoň se snažím!) a pořád ještě toužící po dobrodružství a vzdálených krajích. Syn lovce medvědů zaujímal v mojí tehdejší knihovničce stěžejní místo. Tuhle knížku jsem milovala. Nedávno jsem se k ní vrátila a pořád pro mne má svoje kouzlo, i když teď si uvědomuji, že děj je vlastně prostinký, trošku mi připomíná sněhovou kouli, na kterou se nabaluje další sníh. Takový jakoby pod heslem: Pojď s námi, bude nás víc, a nebudeme se pak bát vlka, pardon Siouxů, nic. Ale co! Pořád ještě je to super čtení a věřím, že pro -náctileté má pořád svoje kouzlo!... celý text
Prázdné křeslo
2000,
Jeffery Deaver
Asi do první třetiny knihy jsem se nějak nemohla do knihy "dostat". Připadalo mi všechno nějak jednoduché, prvoplánové. Ale pak příběh nabral grády a konec byl standardně skvělý, jak to ostatně Deaver umí.... celý text
Scarlett 2
1992,
Alexandra Ripley
Je to mnohem slabší než původní Scarlett z Jihu proti Severu. Nu což... Ta třetí hvězdička je asi z nostalgie.
Hercova zpověď
1989,
Laurence Olivier
Na knihu jsem si před časem vzpomněla díky Vivien Leigh, manželce L. Oliviera, navždy nejslavnější Scarlet z Jihu proti Severu. Ale knížka není jen o ní nebo o neméně slavné Marilyn Monroe, se kterou si Olivier zahrál ve filmu Princ a tanečnice a kterou byl mimochodem podle této knížky silně znechucen. Dozvíme se zde spoustu postřehů nejen o filmech (podle mne nej, nejlepší Hamlet a Richard III. ze všech), ale je tu hodně zajímavostí i z hercova osobního života. Zajímavé, čtivé a poučné.... celý text
Katedrála hrůzy
2001,
Jeffery Deaver
Četla jsem od Deavera lepší kousky. Katedrála hrůzy neurazí, ale ani nenadchne. Všechno bylo jaksi předvídatelné. A konec? Belize? Ach jo!
Moudrost starých Čechů
1954,
Jan Amos Komenský
No, upřímně řečeno asi bych si tuhle knížku ke čtení normálně nevybrala...ale jednak byla mezi novými e-knihami zdarma a jednak se mi hodila do letošní Čtenářské výzvy. Ale zklamaná vůbec nejsem! Jazyk už je sice zastaralý, ale mnohé myšlenky jsou nadčasové a platné asi v každé době. Namátkou pár příkladů: Čeho nemáš, neslibuj. Dobrý soused, drahý klénot. Zítra také den bude. Po bouři bývá jasno, po jasnu mračno. Mnoho čápů, málo žab. Rozdíl jest mezi heryňkem a lososem. Pij pivo, jakéhos sobě navařil. Kdo maže, ten jede.... celý text
Jaká je kniha Spasitel Otázka Dobrá, dobrá, dobrá Vykřičník Vykřičník Vykřičník Pomalu, ale jistě se ze mne stává fanoušek Andyho Weira. Spasitele jsem "dorazila" dnes v jednu hodinu v noci, protože jsem nechtěla čekat až na ráno, abych se dozvěděla, jak to všechno dopadne. Líbil se mi Marťan, celkem mě bavila Artemis, ale obě knihy přebil zatím poslední Spasitel. Společný je napínavý děj a v každé z knih jsem se dozvěděla něco z fyziky, matematiky, chemie a dalších přírodních věd. Zvlášť u Spasitele jsem si uvědomila, že mi autorův trochu vědecký styl vyhovuje a to, co se dozvím jaksi navíc, není na překážku a vůbec mě to neodrazuje od dalšího čtení. Připouštím, že se vlastně jedná o pohádku pro dospělé, ale všechno v knize má určitou logiku, dynamiku, a tak autorovi lehce uvěříte, že tohle by se koneckonců "mohlo klidně stát". Párkrát jsem posmutněla, mnohokrát se zasmála, trochu popřemýšlela o přátelství a spolupráci bez nánosu všech těch obvyklých propagandistických keců, trochu jsem se "vzdělala", ale hlavně jsem se skvěle bavila! Jen tak dál, pane Weire, a klidně i větší kapky! Potlesk Potlesk Potlesk Mávám pařátem a těším se na další vaše knihy!... celý text
Černá díra
2018,
Yrsa Sigurðardóttir
Solidní pokračování příběhů Huldara a jeho "přítelkyně" Freyji. Na dlouhé zimní večery se tahle knížka hodí, pěkně v teple a s kvalitním zámkem u dveří. Jen mě trochu mrzí, že Yrsa Sigurðardóttir nedovede využít potenciál toho, že o Islandu asi většinou málo víme, a nedokáže nás víc vtáhnout do tamější krajiny (To třeba Jo Nesbo umí skvěle!) a každodenního života Islanďanů. Tak třeba já bych se docela ráda víc dozvěděla o tom, co jsou to ta patronyma. Něco málo o tom vím z ruštiny, ale na Islandu je to hodně jinak. Tam se to -son (syn) a -dóttir (dcera) nedědí a nesouvisí s příjmením. Tedy tohle jsem si našla na internetu. Problém je, že v Černé díře hrají patronyma důležitou roli a autorku nenapadlo nám to nějak ozřejmit. A takových záležitostí je v knize víc. Neříkám, že je to špatná kniha! Jen by se mohla odehrávat kdekoliv v severní Evropě, protože ten Island (snad s výjimkou toho, že je to malý ostrov) je vedlejší. Škoda.... celý text
DNA
2017,
Yrsa Sigurðardóttir
Nebylo to špatné čtení. Navíc pro mne s přidanou hodnotou, kterou je pro mě islandská literatura, protože tohle byla úplně první knížka nějakého tamějšího autora, kterou jsem dostala do ruky. Děj má spád, Huldar je docela sympatický chlapík, Freyja je sympatická taky, takže některé drobnější vady na kráse jsem autorce ráda odpustila.... celý text
Království
2020,
Jo Nesbø
Prolog, tedy příběh s Dogem, to je alfa a omega celého Nesbova Království. Tam, u této příhody z dětství, všechno začíná a také končí. Tam leží pochopení celé knihy. Jo Nesbo to tak dělá často. Jeho prology, to nejsou jen upoutávky k ději, je to většinou něco mnohem víc. Ze začátku možná až moc poklidný příběh z malého městečka na norském venkově, které zakrátko v dohledné době, až bude dokončena nová silnice, vlastně skoro zmizí z mapy. Lidé, kteří se znají odnepaměti. Místní aférky a skandálky, které by jinde prošly bez povšimnutí, ale na které se zde nikdy nezapomíná. Zdánlivě klidný, až nudný život vesničanů. A pak je tu vztah dvou bratrů, staršího Roye, který "dělá, co musí", a mladšího Carla, který je... prostě takový, jaký je... Bratrská láska, pochopení, přijetí, odpuštění, závist a nenávist, "my" Opgardovi vůči světu... A toto všechno zarámováno nádhernou norskou přírodou. To, z čeho by průměrný autor udělal průměrnou knihu, Jo Nesbo povýšil na výborný čtenářský zážitek. Možná to bude tím, že Jo Nesbo průměrný autor není. :-)... celý text
Záhada na zámku Styles
2001,
Agatha Christie
Já jsem s touto detektivkou spokojená. Dostala jsem přesně to, co jsem čekala - napětí, záhadnou vraždu, překvapivý závěr. A co se týče Hercula Poirota, nezapomínejme prosím pěkně na to, že tady autorka teprve postavu svého detektiva profilovala, a proto ji samozřejmě chtěla odlišit od fůry detektivů jiných autorů. A udělala to sakra dobře! Belgičan Hercule Poirot je tím pádem dodnes nezaměnitelný a nenapodobitelný. Rovnat se mu může tak akorát Sherlock Holmes. Nikdo víc.... celý text
Na začátku jsem udělala tu chybu, že jsem si tu předem přečetla pár hodnocení. Ano, byla to chyba, protože pak jsem ke knize Artemis přistoupila už předem s určitým despektem. Zbytečně. Kniha je to čtivá, napínavá, hlavní hrdinka si sympaticky umí udělat srandu sama ze sebe, chybuje, ale snaží se svoje průšvihy napravit...atd. atd. Vůbec se mi to nečetlo špatně. Věčné srovnávání s Marťanem aspoň u mne nedopadlo pro Artemis zle. Andy Weir si prostě libuje v technických detailech a z tohoto pohledu se Artemis svému slavnějšímu bráškovi podobá. Za mě tedy dobrý. Jen jedna věc mě poněkud štvala. Ta věčná korektnost co se náboženského vyznání a etnických specifik týče mi ale vadí obecně nejen u knih, ale i u filmů. Asi je to takový autorský ústupek dnešní společnosti. Nikde a s nikým si to nerozházet! Počínaje muslimy ze Saudské Arábie, přes Keňany, Maďary, Vietnamce, Nora, Brazilce atd. až po toho Svobodu, který byl kdo ví odkud. Ale co, vždyť jsou stejně všichni Artemiďané!... celý text
