boxas přečtené 1337

Dějiny psané Římem 1995, Vojtech Zamarovský

Nadčasová kniha, čtenář se dozví mnoho zajímavých, různorodých informací o starém Římě a životě v něm. Pokud máte rádi knihy např. Simona Scarrowa, neuškodí si Dějinami psanými Římem rozšířit znalosti o této etapě dějin.... celý text

Den císařů 2018, Simon Scarrow

O co víc politiky a zákulisních čachrů, o to míň bojů a odvahy. Jsem raději, když Cato a Macro stojí proti barbarským kmenům někde v Británii. Ale i tak se mi příběh Den císařů líbil a doporučuji!... celý text

Invictus 2017, Simon Scarrow

Přestože je to již patnáctý díl série, pořád mě díky autorovi dobrodružství Catona a Macrona baví.

Británie 2017, Simon Scarrow

Ano, takto si představuji historický román. Solidní faktografický podklad, napínavý děj, nečekané zvraty a dva sympatičtí hrdinové, kterým můžeme držet palce.

Šňupec 2012, Terry Pratchett

Moc hezká "rozpustilá" kniha, ovšem s velmi vážným podtextem. Přiznám se, že jsou knihy o Hlídce, které se mi líbí mnohem víc, ale i tak Šňupec stojí za přečtení! Ukázka páně Pratchettova originálního humoru a páně Kantůrkova skvělého překladu.... celý text

Koule 2006, Terry Pratchett

Tohle byla úplně první kniha Terryho Pratchetta, která se mi kdysi dostala do ruky - a na velice dlooooouhou dobu také poslední. K mojí velké škodě! Teprve po letech jsem na tohoto autora znovu narazila a jsem moc ráda, že jsem mu dala ještě druhou šanci. Koule není až tak špatná kniha, ale rozhodně s ní nezačínejte jako s první. P. S. Líbí se mi myšlenka K-prostoru.... celý text

Podivný regiment 2004, Terry Pratchett

Trochu váhám s hodnocením, protože první polovina knihy mi připadala bez tempa, ale pak se to výrazně zlepšilo a závěr v pevnosti s pradlenami je skvělý.

Pravda 2002, Terry Pratchett

"Vidíte tu cedulku na mém psacím stole, kapitáne? Vidíte ji, seržantko? Je na ní napsáno ,velitel Elánius'. To znamená, že největší hvězdy září tady." Jemně kousavý příběh o tom, jak a pro koho se dělají noviny. Líbili se mi všichni (kladní) hrdinové knihy. Ať to byl Mikuláš ze Slova, Sacharóza, Dobrohor, lord Vetinari, Gaspoda ("Řekl jsem snad, že mluvím?"), ale určitě nejvíc nositel černé stuhy Absolut abstinenc Überwaldského hnutí umírněných upír Otto Schrecklich. Ten je prostě neodolatelný. Viz např. toto: "Promiňte prosím, mochl by mě otsut hěkto fytáchnout?" Dobrohor, kterému se na tváři střídala celá škála výrazů, zašmátral rukou v temnotě pod regálem, zatímco hlas pokračoval: "Ale jejta fuj! Taty, tole, je chcíplá krysa a někomu sem upatl obět, to je ale špína! Ne sa ucho, prosím, ne sa to ucho... sa flasy, jestli mochu prosit..." Ruka se vynořila a přesně podle žádosti držela Ottovu hlavu za vlasy asi ve výši pasu. Oči se pohybovaly sem a tam. "Fšichni f poržátku?" zeptal se upír. "To pylo o flas, co?" "Jsi v pořádku, Otto?" řekl Mikuláš a okamžitě si uvědomil, že s takovou větou by mohl klidně vyhrát soutěž O nejpitomější otázku roku. "Co? Och ja. Ano, myslím, še ano. Člofěk py si neměl poršád stěžofat. Flastně se mám skfěle. Akorát se mně stá, že mám useknutou chlafu, a to py mochl pýt, jak ty ržíkáš, tak trochu chantikap -"... celý text

Carpe Jugulum 2000, Terry Pratchett

"V každé tlusté dívce je hubená dívka a spousta čokolády." Čarodějky z Lancre v té nejlepší formě. Akční, napínavé, plné páně Pratchettova někdy nekorektního humoru. Autorova fantazie byla skutečně bezbřehá a velice osvěžující. Vskutku výborné zakončení příběhů tří (čtyř) čarodějek. Pro ty, kteří mají humor ze Zeměplochy rádi, je Carpe Jugulum jasná volba. "Nádvořím dole se rozlehlo zadunění klepadla. V tutéž chvíli se otevřely dveře na druhé straně sklepení. Objevilo se v nich přinejmenším půl tuctu upírů. "Chovají se velmi hloupě, nemyslíš?" obrátila se Stařenka k Igorovi. "Dej mi pár kolíků." "Khohlíky dhošly, Sthařenko." "Dobrá, tak mi podej láhev svěcené vody… Pospěš si." "Už nhám žhádná nezbhyla, Sthařenko." "To už nemáme vůbec nic?" "Mhám pohmeranč, Sthařenko." "K čemu?" "Dhošly nhám citrhóny." "A k čemu by to bylo dobré, strkat upírům do úst pomeranče?" zeptala se Stařenka a opatrně pozorovala přibližující se nepřátele. Igor se poškrábal na hlavě. "No, thřeba bhy bhak nechythili thak snhadno chřibhku…"... celý text

Rychlé šípy 2007, Jaroslav Foglar

Velký Let/Na shledanou 1996, Terry Pratchett

Jo, jo, jsme jen žabky z jedné bromélie... :-) Tak tohle byla parádní jízda! Vtipné, jemně ironické, plné milého a laskavého humoru. Moc pěkná knížka!

Velký Boj/Na nepřítele 1996, Terry Pratchett

Hezké, vtipné, ale krátké a jakoby neukončené. Myslím, že druhý a třetí díl by klidně mohl vycházet jako jedna knížka, a ani tak by nebyla nijak zvlášť tlustá.

Drž se 2009, Harlan Coben

...s oblibou citoval různá židovská úsloví. Jeho nejoblíbenější znělo: „Člověk plánuje a Bůh se směje.“ Napínavý příběh, kdy všechny zdánlivě nesouvisející části nakonec do sebe pěkně zapadnou, tak jako byste skládali puzzle.... celý text

Položte ji mezi liliemi 1994, James Hadley Chase (p)

"Sledoval jsem vlnění jejích boků jako stopující ohař." Poctivá detektivka ze staré školy, z dob, kdy byla každému zcela ukradená genderová identita, kdy chlapi kouřili cigarety Lucky Strike a vydrželi občas nějakou tu nakládačku a kdy se ženy vlnily v bocích a nevyváděly jak pominuté a nestrašily hned s Me Too, když jim muži dali najevo, že se jim líbí. Super!... celý text

Umrlčí cesta 2016, Peter May

Peter May ve formě. Sice ne tak dobré jako např. Skála, ale pořád dobré a napínavé.

Sál smrti 2016, Peter May

Jak už tady někdo napsal přede mnou, těch nelogičností v ději bylo hned několik, takže nemůžu dát bohužel nejvyšší hodnocení, i když kniha je napínavá a námět alespoň pro mě hodně exotický.... celý text

Čtvrtá oběť 2015, Peter May

Z počátku bylo na mě trochu moc čínských jmen, ale pak už to slušně odsýpalo, takže za mě dobrý.

Nezvratné alibi 2020, Peter May

Tak to mi opravdu spadla čelist! Po dlouhé době jsem neuhodla, kdo je vrah, tedy aspoň jeden z nich. Detektivka jak má být - zápletka, napětí, logické vyústění, sympatický hrdina, něco lásky, nenávisti a ambicí kolem... Akta Enzo je dobrá série.... celý text

Půlnoční knihovna 2022, Matt Haig

"Otázka není, na co se díváš, nýbrž co vidíš." Henry David Thoreau Půlnoční knihovna je rozhodně zajímavé čtení ... ale ... Začátek mi až příliš připomněl knihu Veronika se rozhodla zemřít od Paulo Coelho, kterého jako by Matt Haig přímo citoval. Jen vyměnil Veroniku za Noru Seedovou a přidal hodiny. Nápad s půlnoční knihovnou, kde se zastavil čas a kde je všechno možné, je dobrý a nosný, ovšem kdyby nebylo toho věčného (autorova i Nořina) filozofování. A také kdyby člověk neznal tu myšlenku ...co by se stalo, kdyby... už z jiných verzí, např. z filmů Otec rodiny nebo Všechno, všude, najednou. Výsledkem u Matta Haiga je sice zajímavá, ale lehce předvídatelná kniha, kdy už po několika návratech do knihovny pozornému čtenáři musí dojít, kam to celé asi spěje. P. S. Veronika se rozhodla zemřít je nejméně o jednu třídu lepší.... celý text

Balada o ptácích a hadech 2020, Suzanne Collins

Ne sice takové jako původní Hunger Games, ale pořád se to dobře čte. Coriolanus Snow nám názorně předvádí, že cesta do pekel je lemována dobrými úmysly.