Bublushka Bublushka přečtené 265

☰ menu

Chutná těla

Chutná těla 2012, Isaac Marion
2 z 5

Vlastně si po té době co jsem to četla nevím co jsem si vlastně z knihy odnesla. Zaujal mě nápad a tak jsem se těšila až se začtu, ale při čtení jsem si stále v duchu říkala- co to sakra je? Do děje se moc začíst nedalo, zápletka byla prapodivná, trochu přitažená za vlasy a fakt děsný a nereálná pohádka. Nikam to vlastně nevedlo a nějak se mi ani nevybavuje co se tam pořádně děje. Hlavní hrdina byl divný, moc normální na to že byl zombík- čekala jsem že bude víc přemýšlet jako zombík, to mě zajímalo, ale byl to jen obyčejný kluk. A nijak mi jako hrdina nepřirostl k srdci, spíš mi lezl na nervy. A vlastně on ani jeho dívka nebylo propracovaní, jen loutky v jednoduchém příběhu- až moc jednoduchém. Nápad byl zajímavý, ale zpracovaný slabě, moc slabě. Knihu jsem přečetla a jen si dala do seznamu přečtených a nic si z ní neodnesla, snažila jsem se, ale nevím co. Nemohu ji zařadit do průměrných knih, prostě, tohle nebylo pro mě- bylo to po všech těch romancích až moc přeslazený a ubohý- škoda, dal se z toho vytřískat slušný příběh.... celý text


15 minus

15 minus 2011, Tomáš Zářecký
3 z 5

Četlo se to dobře,ale na můj vkus to bylo moc dlouhé a přehnaně kruté... přirovnání k Hunger games mi přijde hloupé- je to sice reality-show o přežití, ale přece jen to bylo o něčem zcela jiném. Není to vyloženě špatná kniha, ale také z nejsem nijak nadšená a některý části mě hodně nudily.... celý text


Prvních 100

Prvních 100 2014, Kass Morgan
4 z 5

Moc dobrá četba. Jen co jsem se začetla, nemohla jsem se odtrhnout a celou jí za dva dny přečetla jedním dechem. Čekala jsem, že to bude jiné- že tam bude popis zdevastované země a hrdinové budou procházet troskami starých budov... ale zatím se jen objevili mezi stromy a snažili se přežít. Někomu možná vadí, že je kniha spíše o pocitech dospívajících, což je i docela pravda, ale mě to vůbec nevadilo. Spíš naopak. Kniha mě příjemně překvapila, jak měla životy hrdinů promyšlené. Nikdo neměl minulost čistou a bylo velmi zajímavé jí odhalovat. Už od první kapitoly každého hrdiny mě zajímala jejich minulost a co se bude dít. Žádný hrdina mi nelezl na nervy a všichni mi přirostly k srdci i když jsem někdy nesouhlasila s jejich činy a pár věci co se v knize přihodili mi přišly trochu přehnané nebo moc sluníčkové. I tak se kniha četla dobře a opravdu nedávala hrdinům lehkou cestu. A vše skončil tak napínavě, že se nemohu dočkat pokračování. Kniha je opravdu velmi dobře napsaná a autorka dokonale promyslela psychologii hrdinů a jejich reakce byly logické a reálné. Já si nemyslím, že když lidé mají řešit své přežití zcela zapomenou na své vztahy, přirozené je právě, že je řeší i někdy ve zdánlivě nevhodných situacích. A tady se i přežití řešilo a ono by nikoho moc nebavilo kdyby autorka popisovala jak se maj najíst co dělat a tak- a stejně to tam bylo a v takové míře, že to bohatě stačilo a málo toho nebylo. A on se na vztahy vždycky najde čas protože bez toho se ani nikomu nechce žít. Bylo to reálné a mě se to tak líbilo. Zprvu jsem si myslela, že ve čtyřech hrdinech budu mít zmatek, ale díky zvolené er-formě, která je příjemnou změnou po všech těch knihách s podobnou tématikou, které byly v ich-formě, se dalo ve všem skvěle vyznat a bylo to dost čtivé. Kniha také působí jako snaha o popsaní jak je naše Země krásná a že bychom si ji měli vážit. A to se mi moc líbí. A to, že se začne něco pořádně dít až v druhém díle mi nevadí... o to víc na něj těším... Knihu vřele doporučuji, pro mě to bylo opět po dlouhé době něco skvělého. Autorka má talent.... celý text


Pýcha a předsudek

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen
4 z 5

Velmi dlouhou dobu jsem četbě Austenové odolávala, protože mě dívčí romány nikdy nijak nebraly a u Austenové jsem si říkala, že to bude přeslazené a není to nic pro mě. Dokonce jsem jednou zahlédla část jednoho filmu podle její knihy a docela mi lezlo na nervy jak hrdinům dlouho trvá než k něčemu dojdou a vše se vyřeší v posledních pěti minutách příběhu. I proto se mi do Austenové moc nechtělo. Ale od té doby jsem viděla životopisný film o ní a docela se mi zalíbila a tam sem si řekla, že si jednou možná přečtu, abych věděla jak píše. A tak se ke mě jednou shodou náhod dostala její kniha a protože jsem měla chuť něco číst, jsem se začetla. Zprvu mi to přišlo takové o ničem, jen o zbohatlících, kteří hned po tom co někdo řekne o někom že se mu líbí, myslí na vdavky, ale nijak se s tou osobou do té doby nebaví. Ale četla jsem a postupem času mě to i začalo bavit. Uznala jsem že román je chytrý a dobře napsaný a autorka si svou slávu zasloužila. Od čtení jsem si pak dala nějak na chvíli pauzu. Vzhledem k tomu, že v příběhu se vlastně nic moc nedělo a vše je jen o povídání a přemýšlení tak mě nijak netáhlo číst vzrušeně dál a dál- a taky se to četlo docela dost dlouho. Ale pak jsem v nalezeném čase opět ke knize usedla a náhle, protože už zbývalo posledních sto stran a konečně se zdálo, že se začnou věci řešit, jsem začala číst dychtivěji. Přistihla jsem se, že jsem zvědavá co bude dál a jak se to vyřeší. Samozřejmě mi vše bylo předem jasné už od začátku, ale bylo milé čist jak to autorka popsala. A teď mám dočteno a nemohu knihu ohodnotit než úsměvem. Austenová mě příjemně potěšila. Její knihy jsou sice na můj vkus málo akční, ale i tak mě čtení nenudilo a hrdinky se mi zalíbily. Hned jsem si pomyslela, jak bych si přála tak milou sestru, které mohu vše říct... Dílo se mi líbilo a vím, že o od autorky ještě někdy něco přečtu, už proto, že je to jedna z prvních průkopnic práv žen a toho, že se dívky nemusí stydět za svůj názor a upřímnost. Stále ještě uvažuji, zda nejsou čtyři hvězdy moc, ale když to předám na procenta a přidám knize 70%, přijde mi to tak akorát. Kniha mě moc mile překvapila a potěšila.... celý text


Kniha hřbitova

Kniha hřbitova 2008, Neil Gaiman
2 z 5

Příběh který mě už od začátku nijak nenadchl. Byla jsem nadšena autorovou knihou Koralína a chtěla něco podobného, ale toto dílo to jen vdáleně připomínalo. Mnoho chytrých nápadů, které mi přišly ale nedotažené do konce nebo ofláknuté. Hrdinové divný a někdy jsem se ani nevyznala kdo je a kdo a co ze zrovna děje. Ke čtení jsem musela nutit a styl psaní byl taky zvláštní. Mladší a nenáročné čtenáře to možná zaujme, ale pro mě to bylo moc jednoduché a příběh nepohltil, spíš nudil.... celý text