Bublushka komentáře u knih

Mám hodně ráda svět Warcraftu a i pro to jsem neváhala s koupí této přílohy Pevnosti. Ale musím říct, že po dočtení vlastně pořádně moc nevím o čem byla. Děj byl dost pomalý, postav až moc a skoro v každé kapitole se věnovali jiné, proto mi až do půlky trvalo se v knize zorientovat. Celkově si myslím že by stačila knize polovina. Zápletka mi přišla na celý román dost plochá a kdybych neznala svět WoWka, brala bych to jen jako slabé fantasy, které neurazí ani nenadchne. Mrzelo mě, že postavy skoro jako by byly jen lidi, autorka se moc nesoustředila na to co je typické pro jednotlivé rasy a tak jsem si často až po pár stranách uvědomila co je to vlastně za postavu. Nejvíc se mi asi líbila trollí královna Talanji, škoda že to více nebylo z jejího pohledu. Další postavy mi tam přišly skoro navíc a hodně ploché. Upřímně mi přišlo jakoby to ani nebyl svět WoWka. Je ale možné, že je to tím že už vývoj posledních datadisků moc neznám. Ale bude to kniha, která mi v hlavě neuvízne. Působí to na mě spíš jako kniha která se napsala jen aby zacpala nějakou díru. Přutom jiná díla ze světa Blizzardu byla čtivá. Škoda nevyužitého potenciálu.

Upřímně mě kniha vůbec neoslovila. Název je lákavý ale obsah neříká skoro nic. Působí o skoro jako výtažek z lifestylovych časopisů obsahující rady které si člověk dokáže vytvořit sám. V zasade to spíše mluví o fungování ve firmách než o skutečných krizích a způsobech jak je zvládat. Chyběla mi jakákoliv odbornost a to se na začátku knihy autoři obhajují jako odborníci. Škoda. Jazyk byl až moc žoviální a nezvládla jsem přečíst pořádně ani jednu kapitolu které byly navíc rozděleny dost záhadně. Pořád me to nutilo přeskakovat na zajímavější části, které jsem ale nenašla. Jako výtažek z časopisu pro ženy proč ne, ale jako populárně- naučná literatura to nepřináší skoro nic. Aspoň mě ne .

06.08.2022

Zajímá, poměrně čtivá kniha, která měl ale vcelku nakonec zklamala. Začátek byl moc pěkný, líbilo se mi popsání velké lásky mezi Pauelm a Sibylle, ale od chvíle kdy začal pátrat potom proč zmizela už to nějak ztratilo jiskru. Především mi přišlo že se autor nějak nepopasoval s tím jaké ty postavy vlastně mají povahu, Sibylle byla nejvíce rozporuplná, jakoby její minulé já k ní nepatřilo, což zmiňoval i Paul po zjištění jejího příběhu- ale pokud to tak autor zamýšlel chybělo vysvětlení proč to vlastně tak bylo. Trochu mě zamrzelo že se vlastně moc nevysvětlilo proč Sibylle ty činy udělala, odbylo se to jen nějakým "zraněním" srdce a zklamáním, ale přišlo mi nedomyšlené nebo nevysvětlené. Třetí část knihy už mi přišla nejvíc rozkročená a knihu jsem dočetla s trochou pachuti. Je to příjemná oddechovka, ale navnadilo mě to na trochu víc než mi to dalo. Je ale pravda, že ponurá nálada z knih na mě v den dočtení dopadla silně, takže něco do sebe má.

2 23.06.2021

Moc příjemné čtení, ale bylo moc znát že je pro jinou věkovou kategorii, ale je to přesně ten typ knih ze které bych před deseti lety byla nadšená. Příjemná hrdinka, ne moc složitě rozjetý příběh a ke konci opravdu napínavé gradování, až jsem byla zvědavá co za tím teda je a nemohla se odtrhnout. Ze začátku se sice rozjížděla pomalu a povahy hrdinů byly naznačeny až moc okrajově, ale i tak byli sympatičtí. Je to příjemná letní oddechovka a být mladší byla bych nadšená. Teď to beru jako příjemné čtení a umím si to představit i jako zajímavý film pro dospívající. Milý horor se zajímavou zápletkou. Pro dospívající dívky ideální, pro starší fajn oddech.

1 20.06.2019

Kniha se četla poměrně dobře a potěšilo mě propojení příběhu dívky v denících a hlavního Oleho. Celkově mi ale přišlo, že příběh trochu postrádá děj, nebo spíš akčnější děj - jednalo se o popis života stárnoucího rockera, který vzpomíná na své mládí a svou múzu. I tak hrdinové byli sympatičtí a k četbě jsem se ráda vracela, o to víc mě mrzí, že vlastně není jasné jak to nakonec s tou dívkou dopadlo - tušíme, že asi ne dobře, ale fajn by bylo to nějak říct. Jinak to ale považuji za zajímavou knihu s nezvyklým stylem, který nám dá nahlédnou celkem podobně do života punkerů - a to je fajn.

3 12.04.2019

Nikdy se mi snad v knize nestalo, že bych byla z postavy tak rozhozená- tedy že jsem netušila co si o něm myslet. Chvílemi mě hrozně štval, jindy mi přišel jako skvělý člověk, kterému musím fandit, ale v zásadě až do konce knihy jsem se nedokázala rozhodnout co si o něm myslet. Jan je zvláštní postava, ale po dočtení knihy náhle dostává logiku- je to člověk zmítaný a vláčený systémem a lidmi, kteří chtějí, aby dělal, po čem oni touží, avšak on se jen tak nedá a vše jim nakonec pokazí. Celá kniha, která je poměrně obsáhlá, se nese v podobném duchu jako hlavní postava. Chvílemi neuvěřitelně baví, jindy hrozně nudí. Dlouho jsem se s podobnou knihou nesetkala. Ale díky tomu že Glukhovsky umí skvěle své řemeslo a příběh má promyšlený od začátku až do konce, jsem i přes nudné a předlouhé pasáže vydržela až do finále. Knihu jsem četla na můj vkus až moc dlouho, ale ty dobré pasáže mě udržovaly ve střehu. Ty části, kde objevila Janova múza Annelie se četly jakoby samy, chvíle kdy byl sám, už šly hůř. Annelie jakoby příběhu a světu přidávala naději a radost a tak si myslím, že byla i postava autorem zamýšlena. Jako jiskřička naděje ve zlém a zvráceném světě. A opravdu si autor udržoval napětí až do konce a jen pár kapitol před koncem jsem teprve přišla na to, co za tím vším v pozadí bylo, jen chvíli než na to přišel hlavní hrdina. Tomuto opravdu tleskám, protože už dlouho jsem nečetla knihu, která by mě překvapila a neodhalila jsem u ní zápletku už po pár kapitolách. Budoucnost od Glukhovského je zvláštní a myslím si, že autor ji zbytečně natáhl. Chtěl toho popsat tolik a přirovnat to k dnešnímu světu, že někdy zapomněl na hnaní příběhu. V knize se toho vlastně tolik nestalo na to kolik stran má (přes 600). Dlouho jsem rozmýšlela jaké dát knize hodnocení, jestli tři hvězdy nebo čtyři, ale konec o všem rozhodl. V posledních pěti kapitolách se autor rozjel a konečně přestal okecávat vše okolo a zaměřil se na jádro příběhu. Posledních 150 stran se četlo vlastně samo a pointa, ke které to vše vedlo, mi vyvolala úsměv na rtu a bude ve mně rezonovat hodně dlouho. Budoucnost není dokonalá kniha a to i pro nesčetné překlepy od poloviny knihy, kdy korektoři asi nestíhali a tak knihu nechali nedodělanou, ale vše nakonec smysl dostane. Je to zbytečně dlouhé a trochu ukecané dílo a dost rozpačité, ale nakonec to vše do sebe krásně zapadne a čtenář najde smysl, proč to měl číst. Kniha by byla dokonalá, kdyby měla o dost stran méně, ale i s nimi je skvělá a opět mi potvrdila že Glukhovsky je skvělý autor. Skvělá kniha díky které se hodně zamyslíte nad životem a jeho smyslem.

3 01.10.2018

Tak jsem si doplnila literární vzdělání a přečetla si Kmotra. Problémem však bylo, že jsem už viděla filmy a příběh tak znám, protože z knihy přímo vychází. Ale říkala jsem si, že by tam mohlo být něco navíc a byla jsem zvědavá, jak je to psané. Abych pravdu řekla, s porovnáním s filmem jsem byla zklamaná- málokdy se stane, že film je lepší než kniha, ale Kmotr je přesně ten případ. Kniha není špatná to ne, ale ty nejlepší a nejakčnější scény jakoby tam zapadly a ve filmu je opravdu vyšperkovali. Nehledě na to, že v knize se furt do hlavního příběhu motají vedlejší postavy, kdy občas jejich příběh není moc potřeba vyprávět (a taky se děj pak nelogicky vrací v čase a mate). Na druhou stranu mě právě ty vedlejší části z knihy bavily nejvíc, a to hlavně s Johnym Fontainem, Lucy a dalšími z jejich okolí, kterým se film tolik nevěnuje. Jejich příběhy mi přišly takové nejzajímavější a to je také trochu zvláštní když měli spíše sloužit k doplnění příběhu. Kniha pak byla psaná velmi zdlouhavým stylem a někdy se to četlo opravdu obtížně, protože na místech kde to nebylo potřeba, bylo popisů moc, až jsem se v nich ztrácela a ve scénách, kdy by se to opravdu hodilo, se popis odbyl na pár řádků. A to hlavně u těch nejnapínavějších a akčních scén. Chvíle kdy někoho zabili, postřelili, nebo odhalili nějakou zradu, se vyřešily pár větami, ale pak popisy některých lidí, hlavně hlavounů dalších famílií na schůzce s Vitem, byly opravdu zdlouhavé a zbytečně podrobné, protože si vlastně žádný popis a co kdo vlastně je, vůbec nepamatuji. I tak musím říct, že kniha velmi dobře pracovala s psychologií, občas tedy některé reakce hrdinů, byly trochu zvláštní a mírně nelogické, ale to jen v minimu případů, ve většině autor bravurně popsal myšlení hrdinů a jejich přítel i protivníků. Co mě zarazilo už na začátku a mírně to "hodilo" klacky hrdinům pod nohy, byl pohled producenta, proti kterému se Corleonovci obrátili, kdy on je nazval pitomými taliány, kteří si myslí, že jim vše patří a mohou rozhodovat o všem- v tu chvíli mi mluvil z duše a měla jsem pochopení spíše pro něj než pro hlavní rodinu. Přitom se má hlavním hrdinům fandit, a tady jsem při tom byla trochu v rozpacích. Kdo ví, co tím autor zamýšlel. I tak jsem podobně jako ve filmu nejvíc fandila Mikovi, ten je sympatický i ve filmu i v knize. Celkově se mi kniha četla dlouho a místy byla opravdu zdlouhavá a musela jsem se do čtení nutit. Ale jako celek je to opravdu dobrý příběh, s promyšlenou psychologií postav a na jejím základě se udělal skvělý film. Díky Kmotrovi, ať knižnímu nebo filmovému více pochopíte, jak to v mafiánských rodinách chodí a to je zajímavé zjištění, i když místy trochu rozpačité.

2 05.08.2018

Na knihu Johna M. Hulla jsem narazila čistě náhodou v knihovně. Moje ruka po ní sáhla a já ihned tušila, že to bude něco mimořádného. Vždy mi vrtalo hlavou, jak se vlastně cítí slepci a jaké to je být slepcem (a jen zavřít oči pro to nestačí) - netoužím to poznat na vlastní kůži, ale přemýšlela jsem o cestě, jak to zjistit, avšak žádného slepce osobně neznám, abych se ho na to zeptala a je to i poměrně choulostivé téma. A pak se objevila tato kniha, která jakoby byla přesně tím, co jsem toužila poznat. Hullova kniha však není typickým vyprávěním, jak by mnozí čekali. Už od první řádků jsem vlastně byla překvapena, že se jedná spíše o autorovy úvahy nad vlastím životem občas protkány vlastními vzpomínkami a popisem každodenního prožívání. I přesto a možná i právě proto jsem se dokázala do mysli autora lépe vžít. Pří čtení jsem měla pocit, že vím, jaké to je a dokážu aspoň částečně pochopit jak to prožívá. Autor totiž dokonale pospal slepotu pro někoho, kdo nemá tušení, jaká je. Moje osobní představa před čtením byla totiž zcela jiná. Chvílemi jsem se však v mnohých úvahách v textu ztrácela a knihu jsem tak četla na můj vkus poměrně dlouho. Když by byl příběh více koncipován jako souvislé vyprávění, možná by mě ke čtení kniha táhla častěji. Takhle jsem si vždy musela najít správnou náladu na tuto poměrně náročnou knihu. Je tedy jasné, že kniha není pro všechny a lidé co čtou spíše pro zábavu, mohou být zklamáni. Kniha totiž vyžaduje i přemýšlení čtenáře a bez chvilkových pauz k zamyšlení po určitých pasážích není dojem z knihy celistvý. Kniha sama k častému zamýšlení přímo vybízí. I tak je velmi poetická a plná skvělých popisů z nichž je velmi překvapující, že okolí se dá vlastně popsat i jinak než vizuálně. Představovala jsem si sice vše i vizuálně, ale často jsem si ani neuvědomila, že autor popisuje jen zvuky, které ale svou povahou působily velmi vizuálně. Kniha je psaná bravurně a vlastně i dosti čtivě a dokazuje, že autor je v tom opravdu dobrý a na psaní má talent. I když kniha místy nudila, přinesla dokonalý popis života slepce a vývoj silného člověka. V závěru mě trochu zarazila velká časová mezera mezi posledními kapitolami, ale na dojmu z knihy to nic nezměnilo. A občas mi chyběly některé části z autorova života, které nejspíš do deníku nezaznamenal a musela jsem si je tak domyslet. I tak považuji knihu za skvělou a doporučila bych ji všem, kteří touží vědět, jak se cítí slepí a rádi poznají příběh silného a sympatického člověka. Při čtení se často cítíte jako sám autor a slepce budete po dočtení vnímat hodně jinak. O to víc pak ve mě kniha prohloubila otázku, jak svět vnímají lidé, kteří jsou slepí od narození o což se autor mírně opřel, ale bohužel téma více nerozvedl. John M. Hull umí psát opravdu dobře a o to víc zamrzí, že do češtiny byla z jeho velkého množství knih přeložena jen tato jedna.

4 07.05.2018

Kniha Podsvětí se odehrává v Pražském metru a to je na ní velmi přitažlivé. Sám příběh se pak točí kolem stále častěji se objevujících tajemných úkazů v metru a okolností s nimi souvisejících. A protože se už skoro rok sama dost často pohybuji v Pražském metru a mám ráda tajemné příběhy, byla pro mě kniha jasnou volbou. Už od začátku se do knihy příjemně začetlo a hrdinové mi přirostli k srdci. Stránku od stránky se to vše příjemně stupňovalo až k docela nečekanému konci. Kniha sem i četla moc dobře a ani jsem nebyla zklamaná koncem jak mnozí čtenáři píší, spíše překvapená. Na konci totiž zůstalo ještě pár otázek a nevysvětlených záhad, což možná byl i autorův záměr. Jsem moc potěšena, že máme v naši zemi tak šikovné autory a že to s budoucností naší knižní tvorby nebude špatné. Kniha se povedla a moc příjemně se mi četla. Mile mě potěšilo propojení hrdinů a trochu mě zarazil konec, ale ne ve špatném slova smyslu. Příjemné čtení. Autor má opravdu velký potenciál. Jsem zvědavá na jeho další počiny a knihu vřele doporučuji lidem co mají rádi tajemno a metro jim přijde trochu zvláštní.

5 12.09.2017

Moc příjemná četba. S celkovým zakončením měsíční série jsem spokojená. Ne však nadšená jak jsem byla u předchozích dílů. Nemyslím si ale že by to bylo tím, že by kniha byla hůř napsaná než předchozí díly- to ne, bylo to stále stejně skvělé a hrdinové sympatičtí- ale neužívala jsem si to tolik jako dřív. Je to možná tím, že od četby předchozích dílů jsem "vyrostla" a kniha je přece jen určena pro mladší čtenáře. I tak se ale dobře četla, protože autorka je skvělá a umí svými slovy dobře vystihnout pocity i atmosféru. Jen na můj vkus šlo hrdinům nějak moc vše podle plánu, vždy se v nejhorším ukázala někde záchrana nebo náhodou okolo běžel spojenec. A skončilo to tak sladce a dobře, až z toho bolí zuby. Ano, pokud to bereme jako pohádku, z nichž tato série vychází- nejde vlastně o chybu. Ale asi jsem už zkažená všemi těmi katastrofickými filmy a knihami :D . Proto vlastně tato série byla mezi vší tou krutostí taková jiskra naděje, že nemusí být vše tak špatné a to je myslím dobře a pro dospívající čtenáře o dost lepší než veškeré vyvražďovačky. Sérii vřele doporučuji všem milovníkům fantastiky a dospívajícím co mají rádi trochu drsnější četbu, ale stále doufají v dobro. Protože hlavně to tato série prosazovala a to se jí povedlo. Jsem ráda že jsem jí byla součástí a myslím že se k ní i někdy vrátím.

1 23.08.2017

Opravdu důstojné zakončení epické trilogie. Zprvu se mi do knihy začítalo těžko, ale potěšilo mě že je zpět Arťom kterého autor v druhém dílu z nějakého důvodu odsunul do pozadí. Ale postupem řádků začalo všechno dávat smysl i důvod proč zvolil jiný styl u druhého dílu a Arťomovo rozpačité zakončení prvního dílo náhle dostalo smysl. První dvě třetiny jsem přelouskávala trochu obtížněji, ale stále se tam táhla nitka toho, že to někam vede a Glukhovsky nezklamal. Opět se vrátil k tomu co dělalo první díl tak skvělý a Arťom byl zas ten skvělý Arťom, který jakoby zračil naději lidstva. Od chvíle kdy zjistil pravdu o povrchu najednou všechno začalo dávat smysl. Celé Metro je vlastně taková zpověď o zaslepenosti lidstva a tím že radši budou pro trochu pohodlí ovcemi se zalepenýma očima, ale že stále je v pozadí nějaká naděje v podobě lidí, kteří vidí jako je Arťom a jeho Aňa. Trochu mě při čtení tohoto dílo zamrzelo že rok Arťomova života autor trochu zazdil a nebyli jsme svědky toho jak se poznal s Aňou, ale nějaký důvod k tomu měl a vlastně se to nakonec nějak vysvětlilo a nevyřčené otázky nezůstaly. A ano jak už někdo psal, trochu zapomněl na ty děsy venku k prvního dílu- ale možná to zmizelo se zničením démonů- kdo ví-možná ani sám autor, ale vyznění příběhu to nakonec nevadilo. Bála jsem se suchého konce, ale nakonec jsem spokojena- je sice dost otázek- ale o tom život je-ale to zásadní se vysvětlilo. Tato kniha mě moc potěšila a Glukhovsky mě opět přesvědčil že to umí. Jen tak dál.

4 23.06.2017

Od začátku jsem ke knize přistupovala trochu skepticky, zaujal mě sice námět, ale přišlo mi to trochu jako blbost i taky jsem byla zvědavá o čem to vlastně bude a jak to bude napsané. A byla jsem příjemně překvapena. Už od začátku se kniha četla moc příjemně a její hrdina mi přirostl k srdci. Četla jsem jak divá dál a dál a těžko se od knihy odtrhávala. Příběh se stal zajímavých a já se nemohla dočkat rozuzlení. Jaké zklamání však přišlo s koncem. Jakoby se autor prostě rozhodl že už dílo ukončí a nechtěl už vymýšlet jak dál a vše tomu nějak přizpůsobil. Nevyřešil vlastně nic, jen to nějak poskládal tak, aby se neřeklo a dávalo to nějaký smysl. Konec pak nechal zvláštně otevřený, což mě zamrzelo. Skončilo to aspoň pro mě tak divně a nevyřešeně. Zbývá tolik otázek. Zdá se však že autor napsal i druhé dílko z pohledu Rhiannon, kde se možná dozvíme víc- uvidíme... každopádně toto zakončení mě zklamalo. I tak se ale kniha četla skvěle a kdyby skončila nějak zajímavěji- aby se to nějak vyřešilo a ne jen tak odhodilo jako zmuchlaný papír- nazvala bych jí dokonalou. Takhle zůstává příjemným prázdninových čtivem, které se moc pěkně čte.

1 17.07.2016

Velmi zajímavá a přínosná kniha se zajímavými a hlubokými myšlenkami a pohledem na svět. Ani jsem nečekala že se s autorem v tolika věcech shodnu. Text je tedy někdy zdlouhavý a omílá občas to samé dokola, ale jako celek to funguje skvěle. A je celkem čtivý. Donutí člověka se zamyslet a nehledět na svět tolik povrchně. Autor má vše promyšleno a ví co píše a díky odkazům na mnohé filozofy se dá i lecčemu přiučit. Knihu doporučuji těm, kteří se nebojí myslet a jsou ochotni přijmout něčí názor, ať se shoduje s jejich nebo ne. Zajímavá četba.

2 17.05.2016

Oheň ve mě vyvolává dva pocity. Nadšení i zklamání. Tolik jsme se na něj těšila, že při zjištění, že už je k mání, jsem běžela do knihovny a k mé radosti zjistila, že tam je a byla jsem první kdo si ho půjčil. A hned jsem začetla. Už od začátku jsem byla nadšena. Bylo to opět ono, ten skvělý styl a propracovaná psychologie postav a jejich uvažovaní. Byla jsem zpět "doma". Příběh se četl dobře, ale čím víc stránek ubývalo mi začlo docházet, že se asi vše nestihne dořešit, když už zbývá do konce tak málo. A pak zbývalo jen posledních pár kapitol a stále se žádná otázka nezodpověděla o nic víc než na začátku knihy. Čtení bylo stále skvělé, ale já tušila co nastane- zklamání. Konec byl prostě zklamáním. Ne, že by byl napsaný špatně, to ne, ale prostě byl utnutý v určité chvíli a vše se vyhrotilo tak divně a kdekdo se zachoval tak nějak náhle zvláštně(což by ale tolik nevadilo, tento styl je autorce normální a všechno zvláštní chování hrdinů je vlastně celkem reálné, vzhledem k situacím) a prostě zůstalo až moc nezodpovězených otázek. Prostě autorka věděla, že původně naplánovala trilogii a i přesto, že se příběh rozjel a měl stále co říct ho ukončila... a přitom se o konec nejednalo. Doufám, že autorka nakonec dostane "rozum" :D a k příběhu se vrátí. Tento svět si totiž zaslouží popsat dál. Vyprávět příběh přeživších, odpovědět na těch milion otázek, které svým psaním vyvolala. Bylo by to jinak totiž děsně nefér a i snad pro autorku... přece nemůže své dílo, tak skvělé odhodit v tom nejlepším? jakoby se zbavila svého dítěte ve chvíli kdy ještě zcela nedospělo.
Oheň není špatná kniha, vůbec, je skvělá, jako všechny předchozí, ale vzhledem k tomu, že má být poslední toho řekla málo... nemůžu proto dát plný počet bodů. I přesto jak skvělé to čtení bylo a kolik pocitů a slz ve mě vyvolalo.
Doufám, že se autora do světa Splynutí vrátí, ten svět i hrdinové si to zaslouží...ještě mají co říct.

4 17.04.2016

Nádherný příběh. Opět jsme nadšena. Do čtení jsem šla s trochou skepticismu. Říkala jsem si, že pokus o ukázání záporačky v kladném světle je trochu klišovitý a hlavně jsem se bála toho, že to bude nastavované a nedůvěryhodné... ale spletla jsem se. Autorka mě svým stylem opět pohltila. Už od začátku se příběh četl skoro sám a lákalo mě zkoumat co se bude dít dál. Levana v mých očích trochu povyrostla, jako člověk, který je sice zlý, ale je takový ne úplně vlastní vinnou, ale zkrátka působením všech okolností a hlavně nedostatkem lásky, který z ní udělal to co je. Svým zvláštním způsobem mám ráda příběhy z pohledu nekladných hrdinů, kteří se nijak nepřetvařují a o to lépe se dají pochopit a dá se s nimi mít aspoň minimální soucit.
Příběhu se nedá nic vytknout. Vše do sebe krásně zapadalo a odpovědělo na různé otázky které u mě vyvolaly knihy. "Nejkrásnější" není jen přifařené dílko pro komerční účely, jak na mě zprvu, než jsem se s ním skutečně seznámila, působilo, ale plnohodnotný příběh rozšiřující už tak plný a promyšlený svět a příběh. Jedná se o bezvadné zaplnění čekání na poslední díl ságy a její příjemné rozšíření, které mi utkvělo v hlavě. Marissu obdivuji stále víc, je to skvělá autorka s dokonalým vyjadřováním a skvěle promyšlenou psychologií a vším co v příběhu řekne- nic tam není jen tak, vše má svůj smysl a je promyšlené aby se ke konci propojilo. Skvělá četba. Nemohu se dočkat Winter...

3 17.04.2016

Tato kniha ve mě stejně jako předchozí díly vyvolala rozporuplné pocity. Není špatná, ale ani skvělá. Na knize oceňuji její čtivost a zajímavý styl psaní, který mě u české autorky překvapil. Kniha je taková svým způsobem světová. Ale na to abych ji přiřadila k dobrým knihám na stejné úrovni jako zahraniční knihy jí stále něco chybí. Při čtení mi stále něco chybělo, ale nevím přesně co. Kniha mě na jednu stranu bavila, ale byla až moc předvídatelná a chování jednotlivých hrdinů mi opět splývalo. Taky některé činy a situace působily celkem nereálně a pokud se jedná o trilogii tak tedy konec byl dost odfláklý. Přišlo mi že si autorka děj přizpůsobila jak se jí zachtělo aby to fungovalo a nezamýšlela se moc o logice a nějakých fyzikálních pravidlech. Prostě tam něco bylo jen tak protože to tam bylo. Vše se vyvinulo jak se autorce zamlouvalo a místy se to prostě ztrácelo. Často mi i přišlo že se zapomnělo na předchozí knihy a co tam bylo řečeno bylo zazděno buď smrtí, nějakým novým rádoby vztahem nebo mlčením, nejspíš proto, že se k tomu autorce nechtělo vracet nebo prostě zapomněla. A opět se objevila ta až moc moderní přirovnání které se do středověce laděného fantasy příběhu prostě nehodila a spíš od čtení odvracela. I tak ale nechci knize jen spílat, četlo se to pěkně a kdyby nebylo těch rušivých elementů tak by to mohlo být dokonalé čtení. Oceňuji fantazii autorky a některé její myšlenkové pochody mě mile překvapily. I tak ale kniha jako celek v hlavě moc neuvízne. Je to pěkné čtení, ale bohužel moc často rozčiluje a nepromyšleností ztrácí. Škoda, protože tento příběh měl potenciál být opravdu epický, jen ho autorka podle mého až moc uspěchala a tak odflákla. I tak ale doporučuji, je to milé a nenáročné čtení na chvíle kdy nechcete řešit nic moc složitého. Za mě 70 %

2 24.02.2016

Ke knize jsem přistupovala s trošku větším očekáváním, ale vlastně jsem nevěděla do čeho jdu. Co ale zpětně mohu říct, nejlépe se mi četla předmluva pojednávající o díle, které toto "pokračování" inspirovalo. To se četlo moc dobře. Pak se objevila první kapitola v prapodivně pojaté ich-formě, kde mě hrozně moc chyběly popisy, které vlastně chyběly v celé knize. Jak scénář by to možná fungovalo, taky se tam objevilo pár pěkných dialogů, které by na jevišti nemusely vypadat špatně, ale jako plnohodnotný román to prostě bylo slabé. Příběh už od začátku přitažen za vlasy- Fantom je náhle génius, který získá prachy, jakoby nic lehčího nebylo a vše je vymyšleno tak, jak se to autorovi hodilo. Postupem listů to začalo být mírně zajímavé, něco se začalo dít, ale když si to tak vezmu, kniha má vlastně jen velmi lehkou zápletku, které by vlastně stačila jen závěrečná, vše shrnující přednáška. Dílo to nebylo špatné a popis skrz různé postavy byl zajímavý, ale celkově to bylo pojato nějak slabě. A postavy byly děsně ploché a některé naprosto zbytečné. Pro mě tedy opravdu slabota dílo na které si za pár dní už nevzpomenu- jako scénář by to fungovat mohlo, ale pro dramatický román tomu ještě mnoho chybí.

3 15.12.2015

Velmi užitečná kniha. Hned jak jsem začala číst jsme byla překvapena, jak je to čtivé a jak rychle jednotlivé stránky ubývají. A při čtení závěrečné zásady po prvních kapitolách jsem hned zatoužila vzít papír a tužku a vypsat si je, abych je měla stále na očích. Protože jsou pravdivé. Carnegie píše opravdu čtivě a přes různé příklady se dá poučka snadněji pochopit. Čtení jsem si opravdu užívala a byla jsem po každé kapitole dychtivá číst tu další abych se poučila ještě víc. Čím víc se ale kniha chýlila ke konci se mi, zdálo, že rady se vlastně opakují, jen jsou trochu jinak popsány. I tak to ale bylo stále čtivé. Neodpovědělo mi to sice na všechny otázky, které jsem před čtením měla, ale i tak mi kniha hodně dala a dost mi otevřela oči i tím, že vlastně všechny rady byly tak jasné a vlastně jednoduché. Kniha se dá doporučit všem bez výjimky, má totiž v sobě hodně moudra a nikdo po jejím dočtení nezůstane beze změny, ať sebemírnější.

1 19.11.2015

Skvělá kniha. Nečekala jsem to a byla jsem úplně okouzlena. Příběh byl náhle jiný než ten předchozí a o dost lepší. Pohled ze strany Less se mi líbil víc, tak nějak mi připomínala mě samotnou, nesmělou, plnou strachu a tolik toužící po lásce a dobrodružství. Skoro by se zdálo, že je to jen příběh o dívce, která byla vždy nesměla a teď dělá své první odvážnější kroky a hledá své pravé já. To taky byl, ale navíc tam byl ten přitažlivý bonus cestování s časem, který tomu dal ještě tajemnější ráz. Celou dobu jsem byla tak napjatá a dojatá a nadšená spolu s Less a přála jí jen dobro, ale stejně také pochybovala. Konec mě nakonec dostal, opravdu jsem to nečekala a o to víc byla nadšená. Příběh dostal jiným pohledem nové kouzlo a byl o tolik jiný než předchozí díl. A sestřenky jsem si ještě víc zamilovala a Austinem jsem byla okouzlena stejně jako Less, která mi tentokrát tolik přirostla k srdci a tak mi připomínala mě svou láskou k divadlu, mírnou naivitou a stálou důvěrou v lásku(a slabostí pro modrooké hnědovlasáče :D). Příběh dvou století byl krásný a tolik poučný a shltla jsem ho jak malinu, jak se od něj nedalo odtrhnout. Krásné, romantické a tak úžasné, že se po dočtení dá jen snít a stále na děj myslet. Skvěle napsané a do detailů promyšlené bez lapsů (taxíky- :D). Moc chválím a doporučuji. Dlouho jsem si čtení tak neužívala.

1 02.11.2015

Druhý díl dočten a já stále nějak nevím, jak hodnotit. První polovině bych dala maximálně tři hvězdičky, druhé už zas čtyři. Avšak hodnocením celkového dojmu mi tak vyjde něco mezi, tedy 70%, což ještě vyjde na čtyři hvězdičky. Druhý díl od prvního dost upadl. Postavy nijak moc nevyspěly a prvních sto stran bylo jen o tom jak Elena tancuje a mezitím občas řeší politické věci. Točí se kolem ní až mnoho chlapů jejichž jména i mluva mi prostě splývají do jednoho. Docela dobu mi u některých trvalo přijít na to, kterej to je, protože se autorka neobtěžovala s napsáním jeho jména v dialogu, ale vystačila si jen s "ON" a to mi nějak moc nepomohlo, protože z popisů nijak nevyznělo, kdo je kdo. Vedlejších postav bylo prostě hodně a v té změti jsem se ztrácela a nějak se mi ztrácel i děj, kterej mi dokonce tentokrát přišel i mírně o ničem. A hlavně, stalo se z toho hrozné klišé, hlavně co se bytostí týče. Prostě skřeti a trollové jsou oškliví, tak jsou zlí. Elfové a trpoši jsou podobní nám, tak jsou hodní. Škoda, mohlo se tam udělat trochu spojenectví a pak by mi nepřišli všichni v knize zabednění a zahleděni do sebe. Často jsem v knize nějak nechápala, co se děje a prostě jen četla. Prvních 200 stran bylo tak trochu utrpení, stále jsem se rozčilovala nad nelogičnostmi a věcmi, které autorka někde zmínila, ale pak na ně prostě zapomněla, nebo se jí jen nechtěly znova vytahovat. A hrdinové mi najednou nějak nepřišli sympatičtí. Škoda. Šlo z toho udělat něco fakt epického, ale autorka se ztratila v patosu. I když opět přidala druhá půlka, kdy se Elena ztratila, začali ji mučit a náhle jsem se začla bavit. Kniha chytla to něco, co se mi líbilo na prvním dílu a stránky náhle utíkaly jako po másle- ten předchozí děj, jakoby prostě nebyl, jakobych četla dvě knihy. I když dějové lapsy byly stále a já se v chlapech pořád nevyznala a ten co jí byl nakonec nejblíž, mi přišel opravdu nesmyslnej a moc tomu předtím nenasvědčovalo. Ale do příběhu se konečně dostala ta epičnost a druhou půlku jsem přečetla jedním dechem a trochu jsme i odpustila spoustu chyb a děr v ději. No ale jsem docela zvědavá na poslední díl. Pokud autorka spojí to dobré z prvních dvou mohlo by to být dokonalé. Kniha není špatná, ale moc často prostě jak se říká "šustí papírem" a zprvu je děsně zdlouhavá, ale druhá půlka to skvěle vyžehlí. Takže si stále nejsme jistá 4 hvězdami(ale 70% už zní reálněji), ale určitě doporučuji. Čte se to dobře.

22.10.2015